|
| |
|
| |
|
|
Obec a ochrana životního prostředí z pohledu práva
Kodrasová, Alena ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Cilem me prace je ukazat postaveni a možnosti obce při ochraně životniho prostředi, ktere ji skyta aktualni pravni řad. Obec disponuje subjektivitou jak veřejnopravni, tak soukromopravni. Soukromopravni subjektivita se uplatňuje předevšim při spravě vlastniho majetku.106 Obec se často chova jako soukromopravni subjekt i při řešeni problemů ochrany životniho prostředi. Zakon o obcich stanovi povinnost obce chranit tež veřejny zajem.107 Je třeba položit si otazku, jak vnimaji a hodnoti veřejny zajem obecni zastupitelstva. Posuzovateli a kvalifikovanými prosazovateli těchto (veřejných) zájmů mohou být pouze orgány veřejné moci.108 Organem veřejne moci obec jistě je, ale fakt, že většina obci nema vice než 1000 obyvatel, vzbuzuje pochybnosti, zda takova obecni zastupitelstva reprezentujici zajem několika stovek občanů jsou organem dostatečně kompetentnim k nezávislému posouzeni veřejneho zajmu, ktery se může velice lišit od lokalniho zajmu občanů obce. Je třeba si ale uvědomit, že obec ma jine priority než je ochrana životniho prostředi a to zajmy socialni a ekonomicke. Proto je stat garantem ochrany životniho prostředi, jak vyplyva z ustanoveni Ustavy. Pravě při ochraně životniho prostředi je kontrola ze strany statu a podřizenost rozhodovacich složek důležitym regulatorem pravě z toho uhlu pohledu, že obec...
|
|
|
Nástroje ochrany čistoty vod
Martočková, Mária ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
7 ZÁVER Charakterizované a spracované nástroje ochrany čistoty vody v tejto práci predstavujú v súčasnosti veľmi vhodný prostriedok ako dospieť k samotnému cieľu, a to dosiahnuť čo najvyšší možný stupeň čistoty vody. Žiaden z týchto nástrojov osamote nie je schopný dosiahnuť tento cieľ, ale vzájomné prepojenie ich činností má vysokú pravdepodobnosť úspechu. Väčšina nástrojov je zakotvená v hlavnom prameni vodného práva ČR, vo vodnom zákone č. 254/2001 Sb., a ostatné sú svojou povahou a logikou veci zaradené v súvisiacich právnych predpisoch. Každopádne bol vytvorený celkový systém ochrany vôd, ktorého efektivita, ako aj výsledky sa prejavia v blízkej budúcnosti, avšak už aj čiastočné výsledky naznačujú správny smer. Oporu celému systému a cieľom týkajúcich sa ochrany čistoty vôd vyjadrených vo vodnom zákone poskytuje najmä európska právna úprava, a to konkrétne Rámcová smernica 2000/60/ES. Tá je dnes komplexným legislatívnym nástrojom, ktorý poskytuje základný rámec pre vodnú politiku pre všetky členské štáty a z ktorého následne vychádza aj vodný zákon. Hlavným cieľom uvedenom v Rámcovej smernici a tým aj vodnej politiky ČR je dosiahnutie tzv. dobrého stavu vody, ktorý vychádza z kombinácie chemického a ekologického stavu povrchovej vody a chemického a kvantitatívneho stavu podzemnej vody. Chemický stav...
|
|
|
Princip předběžné opatrnosti v evropském právu životního prostředí
Petránková, Johana ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Princip předběžné opatrnosti v evropském právu životního prostředí 50 ZÁVĚR V evropském právu byl princip předběžné opatrnosti zakotven v článku 174 odst. 2 Smlouvy ES. Explicitně je zde jmenován ve výčtu zásad politiky životního prostředí Společenství. Z této formulace, resp. volby oznamovacího způsobu namísto podmiňovacího lze dovodit, že princip předběžné opatrnosti je v evropském primárním právu zakotven takovým způsobem, aby instituce Společenství byly povinny jej respektovat při své legislativní činnosti v oblasti politiky životního prostředí. Absence určitější definice má ovšem za následek, že princip předběžné opatrnosti nezakládá povinnosti členským státům přímo ze Smlouvy ES. Princip předběžné opatrnosti se však velmi rychle rozšířil a dnes je explicitně zmíněn v mnoha sekundárních předpisech evropského práva životního prostředí. Právě v této situaci, resp.v kontextu konkrétní právní úpravy obsažené v takových předpisech, se stává princip předběžné opatrnosti dostatečně určitým, a je tudíž možné jej chápat jako závazné pravidlo, tedy právní normu, jež zavazuje členské státy jako své adresáty. Vzhledem k zakotvení principu v odstavci 2 článku 174 Smlouvy ES, by dále bylo možné se při systematickém výkladu Smlouvy ES domnívat, že princip předběžné opatrnosti je principem sektorovým a že se tudíž...
|
|
|
Účast veřejnosti na rozhodovacích procesech z hlediska českého, evropského a mezinárodního práva
Synáčková, Tereza ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
- 80 - Závěr Přestože jde o relativně mladý právní institut, je v současnosti účast veřejnosti důležitým principem práva životního prostředí, který je upraven na úrovni mezinárodního, komunitárního i českého vnitrostátního práva. Právo veřejnosti účastnit se rozhodování o záležitostech životního prostředí vychází z několika idejí - je prostředkem k prosazování základního lidského práva na příznivé životní prostředí, které náleží každému jednotlivci, ale je též odrazem povinnosti každého podílet se podle svých schopností a možností na ochraně životního prostředí, která vyplývá z principu sdílené odpovědnosti. Účast veřejnosti je v demokratickém státě znakem občanské společnosti, neboť umožňuje občanům zastupovat veřejný zájem, jímž je ochrana životního prostředí. Konečně je účast veřejnosti prostředkem k lepšímu fungování veřejné správy, protože zvyšuje kvalitu rozhodování orgánů veřejné správy a legitimitu výsledného rozhodnutí. Z významu účasti veřejnosti pramení také pozornost, která je tomuto institutu věnována na mezinárodní úrovni a která vedla k vypracování jedinečného mezinárodního právně závazného dokumentu - Aarhuské úmluvy. Aarhuská úmluva je často označována za přelomový dokument či dokument nového druhu, dokument, který posiluje environmentální demokracii a zlepšuje úroveň veřejné správy....
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.