|
|
Molekulární podstata variability fenotypů u pacientek a pacientů s Fabryho chorobou
Rieger, Vojtěch ; Dvořáková, Lenka (vedoucí práce) ; Rothová, Olga (oponent)
Fabryho choroba je X vázaným onemocněním způsobeným mutací v genu GLA, který kóduje lysozomální enzym α-galaktosidázu A. Defekt enzymu vede k progresivnímu ukládání neutrálních glykosfingolipidů v lysozomech, což má významné fyziologické implikace. Fabryho choroba je velmi variabilní ve svém klinickém projevu. Příčinou je kombinace mnoha faktorů, z nichž ne všechny jsou známé. Ačkoli heterozygotní ženy jsou nositelkami i zdravé alely, nejsou asymptomatické a onemocnění se u nich manifestuje, sic obvykle v mírnější podobě. Jelikož u žen dochází k inaktivaci jednoho z X gonozomů, může dojít k vychýlení poměru gonozomů ve prospěch mutované alely, a tedy pravděpodobně ke zvýšení závažnosti projevu. Na téma zešikmení X inaktivace u pacientek byly publikovány četné studie s protichůdnými závěry. Účelem této práce je zhodnotit původce fenotypové variability u hemizygotů a u heterozygotek se zešikmením X inaktivace.
|
|
|
Proteiny rodiny ALBA a jejich úloha ve vývoji samčího gametofytu
Náprstková, Alena ; Honys, David (vedoucí práce) ; Rothová, Olga (oponent)
Proteiny rodiny Alba jsou vysoce konzervovány napříč všemi říšemi organismů. U Archae a eukaryotních organismů se podílí na metabolismu RNA, zatímco u skupiny Crenarchae se pojí s dynamikou chromatinu. U eukaryot byly proteiny rodiny Alba studovány především u živočichů, kde jsou součástí podjednotky RNázy P/MRP. V předkládané práci se zabývám charakterizací proteinů rodiny Alba u modelové rostliny huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana). U huseníčku bylo podle homologie nalezeno šest genů kódujících tři proteiny podrodiny Rpp20 a tři z podrodiny Rpp25. Byla sledována lokalizace fúzních proteinů s GFP ve stabilních liniích ekotypu Columbia-0 obsahujících konstrukty připravené klonovací metodou Gateway® Technology. Proteiny ALBA byly lokalizovány pouze v diferenciační zóně kořene a samčím gametofytu. Na buněčné úrovni byly pozorovány v cytoplazmě a zatím neurčených částicích. Vzhledem k jejich množství a pravděpodobné funkční redundanci nebyly u jednoduchých mutant T-DNA inzerčních linií pozorovány významné fenotypové defekty v růstu a vývoji sporofytu ani gametofytu při srovnání s rostlinami Columbia-0. Výskyt a expresní profily proteinů rodiny Alba odpovídají možné funkci v diferenciaci a odpovědi na dehydrataci pozorované u rýže. U tabáku byly nalezeny skladované v EPP částicích v přítomnosti...
|
|
|
Mutační a substituční tempo u sexuálních a klonáních forem: možný klíč k vysvětlení persistence sexu u modelové skupiny sekavců?
Röslein, Jan ; Janko, Karel (vedoucí práce) ; Rothová, Olga (oponent) ; Reifová, Radka (oponent)
NÁZEV: Mutační a substituční tempo u sexuálních a klonáních forem: možný klíč k vysvětlení persistence sexu u modelové skupiny sekavců? AUTOR: Jan Röslein KATEDRA (ÚSTAV): Ústav živočišné fyziologie a genetiky AVČR, v.v.i. VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Karel Janko, Ph.D. ABSTRAKT: Předmětem diplomové práce je testování několika hypotéz o evoluci asexuálního rozmnožování u modelové skupiny ryb rodu sekavec a jeho udržení při vzájemné kompetici sexuálních a asexuálních forem, čímž se dotkne jedné z nejstarších a zároveň nevyřešených otázek biologie. Konkrétně se práce zabývá otázkou akumulace nesynonymních mutací, jejichž zrychlená akumulace v genomu klonálních linií teoreticky vede ke zvýšené extinkci oproti sexuálně se množícím populacím (tzv. teorie Mullerovy rohatky a Kondrashovovy sekerky). Diplomová práce je založena na sekvenačních datech normalizované cDNA tkáně oocytů a jater, která posloužila jako základní matrice pro vytvořený transkriptom a dat nenormalizované cDNA sekvenace (RNAseq), jež posloužily k validaci získaných polymorfismů, detekci diferenciální exprese a alelově specifické exprese (ASE) hybridních biotypů. Diplomová práce tedy nastiňuje široké spektrum hypotéz týkajících se evoluce hybridních linií rodu sekavec, dále též následků, vlivů polyplidizace a hybridizace na transkriptom. Výsledky...
|
|
|
Vliv anatomické struktury na optické vlastnosti listu vybraných dřevin - vztah k vodnímu režimu.
Neuwirthová, Eva ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Rothová, Olga (oponent)
V důsledku důlní činnosti dochází k vyvážení substrátu, který často bývá jílovitého charakteru se špatnou propustností vody, je zatížený nedostatkem živin a může být nehostinný pro většinu vegetace. Na Velké podkrušnohorské výsypce (VPS), z materiálu z povrchových uhelných dolů na Sokolovsku, vznikají rozsáhlé lokality vykazující charakteristiky devastované krajiny následkem antropogenní činnosti. Cílem mé práce bylo porovnání strukturálních a biochemických parametrů listu ve vztahu k reflektanci listu dvou pionýrských dřevin Salix caprea a Populus tremula, s ohledem k vodnímu režimu a jeho přizpůsobení ke ztrátám vody. Z metodického hlediska by práce měla přispět k určení vztahu mezi vybranými strukturálními parametry listu k odrazivosti listu, což je problematika, o které mnoho studií nepojednává. Materiálem mého studia bylo listoví ze stromů P. tremula a S. caprea, rostoucí na 30 let starých sukcesních lokalitách S2 a S3. Na tomto materiálu byla pomocí příčných řezů studována anatomická struktura listu (tloušťka vrstev a celého listu) a pomocí stahování spodní pokožky listu byly kvantifikovány rozměry, hustota a plocha průduchů. Dalším sledovaným parametrem byl obsah fotosyntetických pigmentů, specifická listová plocha (SLA), vodní potenciál (VP) a odrazivost ve viditelné a infračervené části...
|
|
|
Organoidy - fenomén kultivace komplexních orgánových struktur in vitro
Vilímková, Veronika ; Janečková, Lucie (vedoucí práce) ; Rothová, Olga (oponent)
Pluripotentní embryonální kmenové buňky (ESCs) jsou jedinečné díky své schopnosti proliferace a diferenciace v téměř kterýkoli buněčný typ. Za přítomnosti vhodných stimulů jsou schopné zahájit morfogenezi in vitro. Kmenové buňky se dokáží diferencovat v určité typy buněk dané tkáně a uspořádat do trojrozměrných (3D) struktur. V sebeorganizujícím procesu, který mimikuje normální vývoj tkáně, tak vytváří organoidy. Vývoj orgánů je komplexní proces, který vyžaduje přesné časové i prostorové uspořádání regulačních signálů. 3D uspořádání těchto struktur umožňuje důležité mezibuněčné interakce. Organoidové kultury jsou proto oblastí studia s obrovským potenciálem. Organoidy jsou přístupné všem standardním experimentálním manipulacím. Proto jsou ideálním prostředkem pro výzkum kmenových buněk, signálních drah, organogenezi a modelování onemocnění. Mohly by otevřít nové cesty regenerativní medicíně a genové terapii. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Genetická variabilita v růstových, reprodukčních a fotosyntetických charakteristikách rostlin a její změny v důsledku aplikace steroidů
Rothová, Olga ; Holá, Dana (vedoucí práce) ; Motyka, Václav (oponent) ; Hradilík, Jan (oponent)
Živočišné steroidní hormony jsou velmi dobře známy a jejich výzkum probíhá již dlouhou dobu, v rostlinách však dlouho žádné steroidní látky s biologickou funkcí nebyly identifikovány. Teprve v druhé polovině minulého století byly objeveny brassinosteroidy, u nichž byla později potvrzena hormonální funkce v rostlinách. Stále je však při výzkumu jejich funkce mnoho neznámých. Tato práce předkládá ve své první části důkazy, že brassinosteroidy regulují u kukuřice (Zea mays L.) pěstované v polních podmínkách nejen morfologii a výnos, ale i některé vývojové a reprodukční charakteristiky, jako například počet samičích květenství či rychlost vývoje samčích květenství. Konkrétní reakce rostliny však závisí na typu použitého brassinosteroidu, na jeho koncentraci, a v neposlední řadě i na konkrétním genotypu kukuřice a na fázi vývoje rostliny v době postřiku. Vliv brassinosteroidů na primární fotosyntetické procesy v rostlině za těchto podmínek pěstování nebyl prokázán, a to ani na aktivitu fotosystému (PS) 1, ani na aktivitu Hillovy reakce. Nebyly nalezeny ani statisticky průkazné rozdíly v obsahu fotosyntetických pigmentů. Dalším tématem, řešeným v této práci, byl možný ochranný vliv brassinosteroidů na rostliny vystavené chladu. U kontrolních rostlin došlo při exogenní aplikaci velmi nízkých koncentrací...
|
|
|
Charakterizace kandidátních genů hybridní sterility Hstx1 a Hstx2
Kašíková, Lenka ; Jansa, Petr (vedoucí práce) ; Rothová, Olga (oponent)
Speciace, vznik nových druhů, je zásadním evolučním procesem zodpovědným za druhovou rozmanitost na naší planetě. Na počátku procesu speciace je oddělení dvou populací reprodukční bariérou, která zabrání genovému toku mezi nimi. Jedním z mechanismů, jak je docíleno reprodukční izolace, je hybridní sterilita (HS). Jedná se o mechanismus postzygotické reprodukční izolace popsaný u řady eukaryot. Prvním objeveným genem hybridní sterility u obratlovců je myší gen Hybrid sterility 1 (Hst1), později identifikovaný jako gen Prdm9. Genetickou a molekulární analýzou byl později na chromozomu X určen lokus, jehož interakce s Prdm9 vede ke sterilitě anebo snížené fertilitě hybridních samců. Tento lokus obsahuje dva genetické faktory HS - Hstx1 způsobující abnormální morfologii spermií a Hstx2 způsobující zástavu spermatogeneze v pachytenních spermatocytech a sterilitu. Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na studium vlivu delecí kandidátního myšího X-vázaném genu hybridní sterility - Fmr1nb. Analýza samců B6N.Fmr1nbmut s delečními variantami genu Fmr1nb ukázala, že Fmr1nb je jedním z faktorů ovlivňujících spermiogenezi. U samců, nesoucích delece genu Fmr1nb, došlo k nárůstu morfologických abnormalit spermií, fenotyp identický s Hstx1. Vliv delecí genu Fmr1nb na průběh meiotické profáze I u hybridních samců...
|
|
|
Úloha brassinosteroidů v odpovědi různých genotypů kukuřice na změny v zásobování vodou.
Trubanová, Nina ; Rothová, Olga (vedoucí práce) ; Hnilička, František (oponent)
Brassinosteroidy (BR) zmírňují poškození způsobené vodním stresem a zlepšují toleranci rostlin k vodnímu deficitu. Máčení obilek kukuřice před výsevem v roztoku 24-epibrassinolidu o různých koncentracích (zejména 10-8 M) mělo před a v průběhu období stresu pozitivní vliv na růst rostlin, přestože neovlivnilo hodnoty relativního obsahu vody a fotosyntetické parametry. Po zotavení rostlin v optimálních podmínkách nebyly mezi ošetřeními pozorovány žádné rozdíly. Obecně nebyly prokázány žádné výhody máčení obilek ve srovnání s postřikem, ačkoli pozitivní vliv máčení obilek na klíčení rostlin je možný v podmínkách vodního deficitu. Na základě výsledků z druhé série pokusů není možné usuzovat na roli exogenní aplikace BR (postřik 24-epibrassinolidem) a endogenní biosyntézy BR (postřik inhibitorem biosyntézy - brassinazolem) v rostlinách vystavených vodnímu deficitu. Avšak pokles relativního obsahu vody v protikladu s nárůstem obsahu chlorofylů v dnech následujících po nástupu stresu suchem v obou kultivarech (lišících se citlivostí vůči suchu) vybízí k dalšímu zkoumání této problematiky. Pochopení role BR v toleranci a odolnosti rostlin vůči suchu je důležité nejenom pro základní výzkum, ale mohlo by se stát důležitým předpokladem pro šlechtění plodin tolerantních vůči suchu v určitých podmínkách prostředí.
|
|
|
Accumulation of Zn, Cd and Pb in Agriculturally Important Cereals and Their Possible Genetic Modifications
Jarolímková, Víta ; Macek, Tomáš (vedoucí práce) ; Rothová, Olga (oponent)
Zinek je důležitým biogenním prvkem, je jedním z tzv. mikronutrientů. Sloučeniny kadmia a olova oproti tomu představují významné toxikanty životního prostředí, které se prostřednictvím potravního řetězce dostávají i do lidského organismu. Hlavní zdroj esenciálního zinku i toxického kadmia a olova pro člověka představuje zejména rostlinná strava. Zinek, kadmium a olovo jsou rostlinami přijímány z půdy, popř. atmosféry, dále jsou redistribuovány v rostlinném organismu a často uloženy v těch částech, které se zpracovávají v potravinářském průmyslu. Rostlinná strava tedy přispívá významnou měrou k získávání esenciálního zinku, ale také k akumulaci toxického kadmia a olova v lidském organismu. Jelikož deficit zinku a naopak intoxikace kadmiem a olovem patří mezi celosvětové rozšířené problémy, je téma akumulace těchto kovů v hospodářských plodinách velice aktuální. Ke zvýšení obsahu zinku a snížení akumulace kadmia a olova v hospodářsky významných rostlinných druzích je možné, kromě klasického šlechtění a úprav půdy, využít také metod genového inženýrství. V současné době je plánováno plošné testování plodin biofortifikovaných zinkem metodami klasického šlechtění, dále se zkoumá především vliv zvýšení exprese ligandů zinku. Využití cisgenní či transgenní exprese rostlinných transportérů kovů je zatím...
|
host ::
RSS.