|
|
Významné kulturní památky Řep v kontextu regionální historie
Borlová, Simona ; Dvořáková, Michaela (oponent) ; Županič, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce Významné kulturní památky Řep v kontextu regionální historie se snaží čtenáři přiblížit kulturní hodnotu městské části Řepy. Nezaměřuje se na historii obce, ale jejím hlavním cílem je představit méně známé, přesto umělecky hodnotné stavby nacházející se na území obce. Při svém vzniku byly tyto historické památky určeny k službě bohu, ale velké historické události českých dějin byly příčinou častých společenských změn, které zasáhly i řepské sakrální budovy. V některých historických etapách nebyly tyto stavby využívány je svému původnímu účelu. Práce je rozčleněna do pěti částí. První z nich uvádí čtenáře do historického a společenského kontextu. V následujících kapitolách jsou představeny jednotlivé památky z historického, architektonického a ikonografického pohledu. První zmíněnou památkou je kostel Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře, jehož historie je úzce spojena s významnou bitvou, která se na tomto místě odehrála.V třetí kapitole se čtenář seznámí s historickou stavbou Velké hospody na Bílé Hoře, která měla původně sloužit jako řeholní dům servitů. V následující kapitole je popsán Domov sv. Karla Boromejského, jenž je místem neobvyklého spojení světa seniorů, vězeňkyň a řeholnic. Pátá kapitola zavádí čtenáře do samotného srdce obce, kde se nachází původně románský kostel sv. Martina. Tato...
|
|
|
Gallasové na Frýdlantsku a Liberecku
Stupka, Radomír ; Dvořáková, Michaela (oponent) ; Županič, Jan (vedoucí práce)
STUPKA, Radomír. Gallasové na Frýdlantsku a Liberecku. Diplomová práce. Praha 2009. Univerzita Karlova - Pedagogická fakulta, Katedra občanské výchovy a filozofie. Práce je zaměřena na historii rodu Gallasů v Čechách v průběhu 17. a 18. století s přihlédnutím historii Clam-Gallasů. Zároveň se práce zabývá vývojem a stavem gallasovských panství v době, kdy byla jejich majetkem. V neposlední řadě je práce zaměřena na sídla gallasovských panství, tedy hrady a zámky Frýdlant, Liberec, Lemberk a Grabštejn. Tyto historické památky jsou pak zpracovány z hlediska stručného historicko-stavebního vývoje zaměřeného na gallasovské období s přesahy do období předcházejících či následujících. Krom toho je část práce věnována stručnému popisu nej zajímavějších částí těchto památek, ať už to jsou interiéry či exteriéry. Součástí práce je také její praktické využití ve výuce na základní či střední škole. Klíčová slova: Gallas, Clam-Gallas, gallasovská panství, třicetiletá válka, konfese, povstání 1680, Kristián Karel z Platz a Ehrenthalu, Frýdlant, Liberec, Grabštejn, Lemberk, exkurze
|
|
|
Antonie Novopacká - žena středostavovských vrstev na přelomu 19. a 20. století
Folková, Linda ; Županič, Jan (oponent) ; Holubec, Stanislav (vedoucí práce)
Práce je historicko-sociologickým pohledem na ženu a rodinu ve středních vrstvách 19. a 20. století v aplikaci na život Antonie Kučerové, rozené Novopacké. K práci byla využita pozůstalost Antonie Novopacké, dobová periodika a primární a sekundární literatura. Dívky byly od útlého věku vychovávány k roli manželek a hospodyň, a proto jejich hlavním cílem bylo založit rodinu. Status manželky byl v té době velice důležitý. Svobodné dívky měly situaci ve společnosti ztíženou. Důležitým atributem manželství bylo plození dětí. Dívky však na toto nebyly většinou vůbec připraveny, na rozdíl od mladých mužů, u kterých se určité sexuální zkušenosti předpokládaly. Cit a sexualita byla v manželství 19. a počátku 20. století spíše upozadněna. Rodina v 19. a 20. století byla závislá na otci, který byl jejím živitelem a ochráncem. Pokud otec zemřel, dostala se rodina často do problematické situace, a proto se vdova snažila nalézt dalšího životního partnera. Žena v této době však byla též nepostradatelnou součástí rodiny, starala se o chod domácnosti a samozřejmě o výchovu dětí, proto po smrti manželky hledal i vdovec další ženu, především pokud měl malé děti. Průměrná vdaná žena porodila v sedmdesátých letech 19. století přibližně šest až sedm dětí, z nichž se díky stále vysoké dětské úmrtnosti dožily patnácti let tři až...
|
|
|
Proměny textilního průmyslu na Broumovsku
Vítková, Veronika ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
10. Resumé Diplomová práce se zabývá vznikem a rozvoJem textilního průmyslu na Broumovsku. Soustřeďuje se na vývoj soukenictví, plátenictví a bavlnářství a zachycuje tyto tři obory textilní výroby tak, jak na sebe navzájem navazují. Součástí práce je také krátký nástin životní dráhy nejvýznamnějších osobností tohoto průmyslu na Broumovsku. Pozornost je věnována jejich snaze o rozvoj textilu a o neustálé zlepšování sociální politiky pro jejich zaměstnance. V neposlední řadě práce přibližuje i současný vývoj textilního průmyslu, jeho úskalí, ale i úspěšné překonávání obtížných období. Cílem této práce je vymezit stěžejní období a rozhodující události, které měly vliv na průběh textilního podnikání. Práce zachycuje tradici, kteráje po staletí nedílnou součástí Broumovska. 81
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Zahradní město Barrandov
Hamouzová, Iveta ; Dvořáková, Michaela (oponent) ; Županič, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce ..Zahradní město Barrandov" zaznamenává vznik a následný vývoj této dodnes oblíbené pražské čtvrti do období druhé světové války. Cílem práce bylo zachytit a popsat nejen původní plán autora, stavitele a zároveň investora zahradní čtvrti mladého stavebního -inženýra Václava Maria Havla, ale zároveň sledovat i veškeré události související s následnou realizací plánu. Podklady, materiály a informace pro vyhotovení práce jsem získávala především z pamětí Václava Maria Havla shrnutých v knize s názvem Mé vzpomínky a z výpovědí pamětníků, dále pak z primárních pramenů v podobě podrobných projektů budov, dobových letáků, reklamních brožur vydávaných Obchodní kanceláří Barrandova, fotografií a dobových periodik. Pomocí mi byli i mnohé sekundární prameny zabývající se meziválečnou architekturou a stavitelstvím vůbec a připomínky odborníků.
|
|
|
Soužití ruské menšiny s domácími národnostmi v pobaltských státech
Rauscherová, Kristina ; Halászová, Věra (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Práce přibližuje a analyzuje současné postavení ruské národnostní menšiny v pobaltských státech s důrazem na Lotyšsko a Estonsko. Analyzuje jejich společné soužití jak na základe politickoprávních, sociálních a ekonomických aspektu, tak na základe výzkumů, které byly v této souvislosti prováděny. Všechny výzkumy, ze kterých práce čerpá, se soustředily na hodnocení vzájemných vztahů Rusy i domácím obyvatelstvem a na to, jak svou současnou identitu vnímají sami Rusové. " Cílem práce je charakterizovat současný model soužití ruské menšiny a většinové společnosti naznačit možný vývoj v budoucnosti.
|
host ::
RSS.