|
| |
|
|
Politická reprezentace imigračních menšin v Nizozemí
Burjanová, Martina ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
Tématem mé diplomové práce je politická reprezentace imigračních menšin. Otázka přistěhovalců do vysokopříjmových států v euroatlantické oblasti je široce diskutovaná veřejností, odborníky i politiky. Setkáváme se se vstřícnými i xenofobními názory na soužití většinové společnosti a menšin, jejichž příslušníci vyznávají jiné hodnoty, mají jinou barvu pleti nebo mluví jiným jazykem. Soužití většiny a menšinových skupin zasahuje do politologie, sociologie, ekonomie, religionistiky, filosofie i genderových studií. Zkoumání politoložek a politologů obsahuje kromě otázky reprezentace také problematiku integrace do většinové politické kultury, občanských a politických práv nebo artikulace zájmů menšin. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Gender v povinné literatuře - Staré řecké báje a pověsti: genderová analýza díla
Zochová, Iveta ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (vedoucí práce) ; Knotková - Čapková, Blanka (oponent)
Diplomová práce Gender v povinné literatuře - Staré řecké báje a pověsti: genderová analýza díla se zaměřuje na literární reprezentaci genderové problematiky v daném díle převyprávěném Eduardem Petiškou. Vlastní analýza spočívá v rozboru vybraných genderových konceptů, které jsou představeny komparativně na konkrétních příbězích. Hlavní důraz bude kladen na otázku, zda jsou tyto jevy zatíženy skrze patriarchální uspořádání společnosti, či nikoliv. Přes různorodost Petiškova textu, daného nutně variacemi původních dlouho vznikajících příběhů, lze nacházet určité modely a vzorce, které je možno teoreticky vymezit a vystavit srovnání s již existujícími genderovými teoriemi, ať již v případě vnímání literatury jako takové, tak zejména feministické literární kritiky konkrétně. V práci uplatňuji metodu takzvaného vzdorného čtení, které vychází z teorie Judith Fetterley. Hlavním úkolem takového čtení je dekonstruovat stávající text a jeho význam, jehož základem je hodnotový systém založený na mužské dominanci a zároveň jeho rekonstruování předkládající nový úhel pohledu. Dále s literárními postavami pracuji s ohledem na archetypální model analýzy. Z literárně-teoretického úhlu budu používat metodu takzvaného close reading, tedy pečlivého čtení. V práci je zohledněna otázka mocenských vztahů v rámci...
|
|
|
Genderové vztahy v románu Život je jinde od Milana Kundery
Horčičková, Aneta ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Kalnická, Zdeňka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá genderovými vztahy v románu Život je jinde od Milana Kundery. V první části analýzy je pozornost zaměřena na konstruovanost mateřství a otcovství, od čehož se posléze odvíjí i pozitivní/negativní vztah dítěte k rodičům a na čemž se také řádně ukazuje i společenské uspořádání samotné rodičovské praxe. Ve druhé části se věnuji klíčovému problému vztahu matka - syn, a tedy rozebírám psychoanalytické pojetí oidipovského komplexu a úskalí s ním spojené, jako je např. závislost syna na dominantní matce, která navíc ve všem nahrazuje absentujícího otce. Pozornost je zejména soustředěna na vymaňování se syna z této závislosti a na jeho následné hledání tzv. mužské identity. Analýza genderových vztahů v románu Život je jinde není klasickou archetypální analýzou, spíše se jedná o její kombinaci s interpretační či konceptuální analýzou a vzdorným čtením. Diplomová práce proto srovnává tradiční koncepty s koncepty feministickými, jež uplatňuje na Kunderovy postavy. Klíčová slova: genderové vztahy, psychoanalýza, archetypy, dominantní matka, mužská identita.
|
|
| |
|
|
Genderová analýza publikace feministické autorky Jany Juráňové - Orodovnice
Gajdošová, Veronika ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Kiczková, Zuzana (oponent)
Cílem mé práce je jednak charakterizovat zobrazení ženských a mužských postav v díle feministické autorky Jany Juráňové s názvem Orodovnice a prostřednictvím tohoto charakterizovaní interpretovat a analyzovat, jaké možné obrazy femininity a maskulinity nám toto dílo nabízí skrz archetypální analýzu a analýzu vztahovosti jednotlivých postav. Hlavní hypotézou této práce je, že nám dílo, vzhledem k tematickému zaměření autorky, nabízí subverzivní potenciál v kontextu součastných sociálních a kulturních diskursivních praktik a hodnot. Úlohou této diplomové práce je za pomoci genderové analýzy tento subverzivní potenciál odhalit, interpretovat a vysvětlit v čem jsou jeho možné podvratné účinky na myšlení lidí nejen v rámci literatury a jaké možné nové možnosti vnímání a zobrazování může se sebou přinášet. Teoretická část je věnována pojmům a představení konceptů v kontextu feminismů a literatury, jež považuji za relevantní vzhledem k zaměření a cíli této diplomové práce. Samostatná kapitola je věnována archetypům a kritické analýze archetypálního zobrazování a jejich možnosti použití v kontextu součastné feministické literatury. Analytická část je věnována genderové analýze obrazů ženských a mužských postav v kontextu jejich vzájemné vztahovosti a následné interpretaci možného subverzivního potenciálu...
|
|
| |
|
| |
|
|
Ženská práva a postavení žen v Turecku na základě vybraných odborných textů
Kaděrová, Petra ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (oponent)
Práva žen a jejich postavení se stala součástí odborné diskuze ještě za osmanské říše. Tento trend pokračoval i po vzniku nové Turecké republiky a pokračoval i během přístupového dialogu Turecka a Evropské Unie a zapojení Turecka do globálního režimu lidských práv žen. Nicméně tyto legislativní změny, jak budu argumentovat, nejsou dostačující pro zlepšení postavení žen ve společnosti, která je stále silně ovlivněna tradiční islámskou kulturou. V této práci se proto prostřednictvím komparativní analýzy odborných feministických a postkoloniálních textů pokusím zmapovat příčiny tohoto rozporu mezi tzv. islámskou tradiční a moderní společností a jejich dopad na postavení žen v Turecku. Abych tak mohla učinit, zaměřím se také na historický kontext. Zároveň mne bude zajímat, jak se současná turecká společnost, která je primárně zaměřena na kolektivní identitu, vyrovnává s přijímáním identity individuální, tedy takové, jež je potřebná pro prosazování a následné uplatňování práv člověka jakožto jednotlivce.
|
host ::
RSS.