Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 103 záznamů.  začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Sociálně-emoční charakteristiky nadaných dětí předškolního věku
Bartoňová, Anna ; Hříbková, Lenka (vedoucí práce) ; High, Radka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou nadaných dětí předškolního věku. Cílem předkládané práce je zjistit a popsat sociálně-emoční charakteristiky nadaných předškoláků. V teoretické části se věnuje obecně vymezení pojmů nadání a talent, vymezení znaků nadaného dítěte předškolního věku a jeho rozpoznávání. Zaměřuje se na v literatuře uváděné charakteristiky nadaného předškoláka a důraz klade především na sociálně-emoční oblast. V empirické části, která využívá kvalitativní metodologie, bylo sledováno 6 předškolních dětí, které byly svými učitelkami označeny jako nadané. Hlavními metodami bylo nezúčastněné pozorování a strukturované rozhovory s učitelkami nadaných dětí. Na základě mého pozorování jsem zjistila, že některé sociálně-emoční projevy se vyskytovaly u pozorovaných nadaných dětí ve větší míře. V prvé řadě se jednalo o roli vůdce ve skupině, kterou téměř všechny pozorované dětí zastávaly. Častěji komunikovaly s autoritou bez ostychu a sebevědomě. U většiny z nich byla také patrná silná potřeba učitelku o něčem informovat či se jí s něčím pochlubit. Většina sledovaných dětí měla ve třídě své blízké kamarády. Převažovala u nich hra kolektivní, během níž mezi své vrstevníky často rozdělovaly úkoly či je za něco káraly. Do aktivit šla většina sledovaných dětí s velkým nadšením a během dne u...
Příběhy dvojí výjimečnosti - kvalitativní studie vývoje nadaných studentů s poruchou učení
Pražáková, Kateřina ; Mudrák, Jiří (vedoucí práce) ; High, Radka (oponent)
Téma nadání a nadaných studentů je dnes stále aktuálnější. Novějším a méně známým tématem je však téma nadaných žáků a studentů se souběžným handicapem označovaných jako "dvakrát výjimeční". Cílem teoretické části je zmapovat specifické oblasti a problémy nadaných dětí a studentů se specifickými poruchami učení a případně s dalšími handicapy. Cílem praktické části práce je představit konkrétní projevy a vlivy výchovných a vzdělávacích přístupů u žáků a studentů, a to prostřednictvím kazuistik. Tato data by měla být praktickým doplněním zmapované psychologické problematiky nadaných žáků a studentů s handicapem, jíž se zabývá teoretická část práce.
Prožitek flow a zaujetí úkolem v hodinách německého jazyka
Vaníčková, Monika ; Pavelková, Isabella (vedoucí práce) ; High, Radka (oponent)
česky V teoretické části této práce bylo pojednáno o různých typech motivace k učení, rozšířeném kognitnivním modelu motivace, postojích k vyučovacím předmětům, problematice prospěchu a zájmu, teorii flow a konceptuálním modelu zaujetí studentů a optimálního učebního prostředí. V empirické části byla představena pilotní výzkumná studie zabývající se prožitkem flow a zaujetí v hodinách německého jazyka. Tato studie byla realizována v jedné třídě víceletého gymnázia (n = 28). Použity byly dotazníkové metody, získaná data byla kvantitativní i kvalitativní povahy. Cílem výzkumné studie bylo (1) zmapovat motivační proměnné související se zaujetím a flow při úkolové situaci v hodinách německého jazyka a (2) zjistit, jaké kontextuální charakteristiky podporují zaujetí z pohledu studentů. Zkoumána byla souvislost mezi zaujetím před a po úkolu, mezi zaujetím a flow v úkolu a jejich souvislost s postoji k německému jazyku, výkonovou motivací, prospěchem a úspěchem v úkolu, emočním rozpoložením a koncentrací. Byla zjištěna stabilnější povaha flow i zaujetí ve dvou po sobě jdoucích úkolech stejného typu, ale zvyšující se obtížnosti. Byly naznačeny vztahy flow a zaujetí s postoji k německému jazyku, částečně s výkonovou motivací, prospěchem a úspěšností v úkolu. Určitou roli hrála obtížnost úkolu.
Motivace žáků k učení v hodinách jazyků na gymnáziu
Slancová, Lucie ; High, Radka (vedoucí práce) ; Urbanová, Denisa (oponent)
Tato bakalářská práce řeší motivaci žáků k učení v hodinách jazyků na gymnáziu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části byly vymezeny nejdůležitější pojmy - pojem motivace, přístupy k motivaci a dělení motivace. Zpracování proběhlo skrz odbornou literaturu a odborné články. Nejvíce autorka využila knihu od Hrabala, Mana a Pavelkové a dále od Lokšové a Lokši. Obě jsou psány velmi srozumitelně. V praktické části bylo cílem najít odpovědi na výzkumné otázky: 1. Jak učitelé jazyků vnímají motivaci? 2. Jak učitelé motivují své žáky? Za tímto účelem autorka vyhledala na nejmenovaném gymnáziu sedm učitelek. Hledání odpovědí probíhalo za pomoci polostrukturovaných rozhovorů s již zmíněnými sedmi učitelkami, které učí na tomto gymnáziu. K vyhodnocení výsledků bylo zapotřebí stanovit metodu, jakou bude výzkum probíhat - kvalitativní, nebo kvantitativní. V této práci se využilo kvalitativní metody, jelikož zde nešlo o počet respondentů, ale podstatné bylo nalezení individuálních pohledů na zkoumanou tematiku. Zjištěná data autorka analyzovala, a to pomocí otevřeného kódování, ze kterého vznikla témata, díky kterým bylo možné zodpovědět výzkumné otázky. Na první výzkumnou otázku vyšla odpověď, že učitelé vnímají motivaci u žáků tím způsobem, že žák má zájem, pracuje v hodinách, důležitá...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 103 záznamů.   začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.