|
|
Zabezpečení osob ve stáří a důchodová reforma v evropských státech
Štěpánková, Kateřina ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Diplomová práce popisuje a analyzuje stávající důchodový systém v České republice, včetně dalších možností příjmů českých seniorů. V práci jsou rovněž zdůrazněny nedostatky tohoto systému a jejich možná náprava. V úvodu práce je popsán historický vývoj zabezpečení osob ve stáří a ústavní a mezinárodní základ potřeby této úpravy. Druhá část je věnována důchodové reformě v České republice. Jsou rozebrána demografická data a hlavní problémy současného důchodového systému. Rovněž jsou stručně popsány politické návrhy reformy a je provedeno jejich zhodnocení. Dále se diplomová práce zabývá důchodovou reformou samotnou a popisuje již provedené či chystané kroky. Na závěr je srovnáno důchodové zabezpečení a důchodové reformy ve třech vybraných evropských státech, které reprezentují jednotlivé modely sociálního státu ve světě.
|
|
| |
|
| |
|
|
Pracovněprávní vztahy s cizím prvkem
Chizzola, Philipp ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Závěr V úvodu této diplomové práce byla kladena otázka, zda současná právní úprava pracovněprávních vztahů s cizím prvkem dostatečně reflektuje potřeby zaměstnavatelů z hlediska flexibility a liberálnosti a zda zároveň poskytuje zaměstnancům dostatečnou míru ochrany. Pokud se týká stanovení rozhodného práva v pracovněprávních vztazích s cizím prvkem je právní úprava jasná a přehledná a neměla by v praxi činit problémy. Rozhodujícím hraničním určovatelem je volba práva; zásada autonomie smluvní stran je omezena v podstatě jen imperativními normami. Jediným problémem představuje snad skutečnost, že kolektivní smlouvy nespadají pod věcnou působnost nařízení Řím I a ŘÚ. Způsobuje to štěpení smluvního statutu, které může mít za následek oslabení pozice vyslaného zaměstnance a celkově to neprospívá ke zpřehlednění právního vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Naopak "evropeizace" Římské úmluvy jejím (částečným) nahrazením nařízením Řím I bezesporu posílilo právní jistotu v oblasti stanovení rozhodného práva. V oblasti minimálně garantovaných pracovních podmínek stanovených Směrnicí č. 96/71/ES, které se uplatní uvnitř EU/EHP a Švýcarska, není situace, co se jejího přínosu týká, tak jednoznačná. Garantuje vyslaným zaměstnancům v rozsahu jí upraveném, že s nimi nebude zacházeno hůře než s "domácími"...
|
|
|
Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání
Zoulová, Petra ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Koldinská, Kristina (oponent)
Závěr Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání je v současnosti aktuální, a zároveň dosti problematickou oblastí pracovního práva. Jedná se o velmi starou právní úpravu, která je, ač s určitými změnami, v České republice platná již od poloviny 60. let minulého století, kdy byl přijat zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce. V době totalitního režimu vyhovovala, jelikož zaměstnavatelem byl výhradně stát nebo jím uznávané organizace, například jednotná zemědělská družstva. Široká konstrukce odpovědnosti zaměstnavatele jako objektivní a za výsledek v této době nečinila problémy. S rozvojem soukromého podnikání v 90. letech minulého století se zaměstnavateli stávaly i malé podniky nebo jednotlivé fyzické osoby. Tito zaměstnavatelé pak v mnohých případech nebyli schopni plnit své závazky z titulu odpovědnosti za pracovní úrazy nebo nemoci z povolání, které například v případě poškození zaměstnancova zdraví s trvalými následky mohly být značné a dlouhodobé. Na to reagoval zákonodárce zakotvením zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání v zákoníku práce.1 Toto řešení vycházelo z nutnosti rychlé reakce na společenské změny na počátku 90. let 20. století. Právní úprava, jež měla být účinná pouhý rok či dva, však doposud...
|
|
|
Skončení pracovního poměru v mezinárodním srovnání - ČR vs. Německo
Formánek, Peter ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Shrnutí Tématem této diplomové práce je skončení pracovního poměru - srovnání právní úpravy ČR a Německa. Práce je rozdělena do pěti částí, pojednávajících o jednotlivých způsobech skončení pracovního poměru dle české a německé právní úpravy, blíže přibližujících jednotlivé výpovědní důvody a srovnávajících obě právní úpravy. Mezi pracovně-právními úpravami dvou sousedních zemí, České republiky a Německa (Spolkové republiky Německo) existují podstatné rozdíly, dané z velké části odlišným právně-historickým vývojem. Na druhé straně dochází ve sjednocující se Evropě ke sbližování právních řádů jednotlivých států, což se projevuje i v oblasti pracovního práva. Ačkoliv se pracovní právo neustále vyvíjí, zachovává si v každém státě svojí osobitost, danou podmínkami země. V současné době je Spolková republika Německo významným hospodářským partnerem České republiky. Vzhledem k existenci nadnárodních obchodních korporací, migraci pracovních sil a přeshraničnímu zaměstnávání je praktické mít přehled o úpravě pracovního poměru v sousedním státu. První část práce je věnována přehledu jednotlivých způsobů skončení pracovního poměru dle české právní úpravy. Pojednává tedy postupně o skončení pracovního poměru na dobu určitou, dohodě o rozvázání pracovního poměru, výpovědi, okamžitém zrušení a dalších možnostech...
|
|
|
Způsoby skončení pracovního poměru
Kuchlerová, Pavla ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Procházková, Eva (oponent)
Pracovni poměr je nejčastějšim a patrně i nejvyznamnějšim pracovněpravnim vztahem.Jeho prostřednictvim zaměstnanec ziskava finančni prostředky nezbytne pro živobyti a zaroveň tak určuje svou životni uroveň.Je tedy do značne miry na existenci pracovniho poměru zavisly.Z toho důvodu je převažna čast zakoniku prace věnovana ochraně pracovniho poměru, ktera se projevuje mimo jine v pravni upravě skončeni pracovniho poměru. Zakonik prace použiva v souvislosti se skončenim pracovniho poměru pojmy zanik, skončeni a rozvazani pracovniho poměru.Jelikož se tyto pojmy ve větši či menši miře objevuji ve všech častech me diplomove prace, vymezila bych rozdily mezi nimi již v teto uvodni časti. Zanik pracovniho poměru je nejobecnějšim terminem bez bližšiho vztahu ke konkretnimu druhu pracovněpravniho vztahu. Skončeni pracovniho poměru použiva zakonik prace ve spojeni s těmi způsoby zaniku, ktere jsou upraveny v § 48 a nasl. ZPr Rozvazani pracovniho poměru je terminem specifickym, ktery označuje skupinu způsobů zaniku pracovniho poměru na zakladě projevu vůle učastniků pracovniho poměru, např. vypověď či okamžite zrušeni). 1 . Tema "způsoby skončeni pracovniho poměru" jsem si vybrala předevšim z toho důvodu, že je to problematika, se kterou se v běžnem životě setkal teměř každy z nas, ať již přimo - jako učastnik...
|
|
|
Vysílání zaměstnanců v rámci poskytování služeb
Kotrčová, Šárka ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Procházková, Eva (oponent)
55 ustanovení zvláštním zákonem. Antidiskriminační zákon se pohybuje v Parlamentu ČR již několik let a zdá se, že si ho čeští zákonodárci přehazují jako horký brambor. Po vetu prezidenta z loňského roku bylo projednání a hlasování o zákonu plánováno na 17.3.2009. Zákon prošel 2. čtením. Do ukončení této práce nebyl osud tohoto zákona znám. Co se diskriminace týče, zdá se, že česká společnost v čele se zákonodárci se domnívá, že diskriminace neexistuje a není třeba se jí zabývat. Opak je pravdou. V pracovněprávní oblasti se diskriminací zabývá pouze jedno ustanovení ZP. Podíváme-li se na judikatura soudů, ukazuje se, že problém diskriminace neřeší české soudy často. V tomto ohledu je belgická úprava jednoznačně výhodnější. ZÁVĚR V EU žije téměř 500 milionů obyvatel, z toho ekonomicky aktivních obyvatel je asi polovina. Odhaduje se, jak již jsem zmínila v Úvodu, že vyslaných zaměstnanců je přibližně 1 milion. V poměru ke všem zaměstnaným lidem se nejedná o velké procento. Ovšem nejdůležitějším aspektem vysílání zaměstnanců je, že ho může využít každý 56 zaměstnavatel se sídlem ve Společenství pro každého svého zaměstnance. Význam této úpravy navíc není omezen pouze Společenství, vysláni mohou být i občané třetích států. Z tohoto důvodu je úprava vysílání zaměstnanců skutečně nezbytná a právní úprava na...
|
|
|
Sociální služby a úloha nestátních organizací v sociálním zabezpečení
Klimtová, Ivana ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
RESUMÉ. Téma, jež zpracovávám v této diplomové práci, jsem si vybrala z toho důvodu, že tato problematika je mi velmi blízká a ráda bych se jí ve svém dalším pracovním uplatnění blíže věnovala. V rámci své práce jsem se pokusila o nastínění problematiky sociálních služeb a její právní úpravy s tím, že má práce je okrajově orientována spíše k okruhu seniorů jakožto uživatelů sociálních služeb. V rámci kapitoly prvé jsem se věnovala sociálním službám v systému sociálního zabezpečení v obecné rovině. Zaměřila jsem se na pojmy sociální pomoc a sociální péče, dále na pojem sociálních služeb, přičemž jsem se pokusila o jejich bližší přiblížení. V této části své práce jsem se rovněž věnovala právní úpravě sociálních služeb, jež je zakotvena v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a prováděcí vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 505/2006 Sb. V bližším pohledu jsem se zaměřila na právní úprava příspěvku na péči včetně řízení o příspěvku na péči, které jsem podrobila částečné kritice, neboť se domnívám, že právní úprava v tomto ohledu je nepřehledná a způsobuje tak, jak ostatně vyplývá z mnou provedeného šetření, určité problémy. V rámci kapitoly druhé jsem se věnovala kategorizaci sociálních služeb. V první části jsem provedla členění sociálních služeb dle zákona o sociálních službách, dále...
|
|
| |
host ::
RSS.