|
|
Ochrana klimatického systému Země z pohledu práva
Polanská, Eva ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Drobník, Jaroslav (oponent)
Ochrana klimatického systému Země z pohledu práva Cílem této diplomové práce je poskytnout širší pohled na právní ochranu klimatického systému Země. Práci uvádí kapitola, která se věnuje vědeckému základu klimatických změn. Další část nastiňuje historický vývoj mezinárodních vyjednávání, která vedla k vytvoření právního rámce ochrany klimatu. Následuje diskuse, která rozebírá ekonomický přístup k internalizaci nákladů globálního oteplování. Tyto první tři kapitoly slouží jako základ pro porozumění způsobu nastavení právní ochrany. Pro ochranu klimatického systému je typické, že je ovlivněna nejen mírou vědeckého poznání, ale ve značném rozsahu také politikou a stavem světového hospodářství. V samotném rozboru právní úpravy ochrany klimatického systému se práce zaměřuje na mezinárodní páteř systému tvořenou Rámcovou úmluvou o změně klimatu, Kjótským protokolem a na regionální evropskou iniciativu - systém obchodování s emisními povolenkami. Kapitola o Rámcové úmluvě o změně klimatu nahlíží na Úmluvu z pohledu jejích principů. V části o Kjótském protokolu se soustředí na jeho flexibilní mechanismy, které do boje proti klimatickým změnám zapojily nejen státy, ale i nestátní subjekty. Práce se věnuje konceptu flexibilních mechanismů, podmínkám účasti v nich, právům jejich účastníků a výhledu do období...
|
|
|
Práva a povinnosti vlastníka zemědělské půdy
Čapková, Tereza ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Práva a povinnosti vlastníka zemědělské půdy Cílem mé diplomové práce je popsat práva a povinnosti vlastníka zemědělské půdy. Diplomová práce je složena ze čtyř kapitol. Kapitola jedna popisuje historický vývoj vlastnictví k půdě v České republice a vliv tohoto vývoje na současnou strukturu vlastnických vztahů k půdě. Kapitola dvě popisuje specifika pozemkového vlastnictví. Tato kapitola je členěna na pět částí. Část jedna se zabývá subjektem pozemkového vlastnictví, část dvě objektem pozemkového vlastnictví, část tři obsahem pozemkového vlastnictví, část čtyři omezeními vlastnického práva k pozemku - práva a povinnosti vyplývající ze sousedských vztahů, věcná břemena a vyvlastnění, a část pět o daňových povinnostech vlastníka pozemku. Kapitola tři popisuje specifika vlastnictví zemědělské půdy. Tato kapitola je členěna do čtyř částí. Část jedna pojednává o státu jako subjektu pozemkového vlastnictví, část dvě o vlivu účelové kategorizace půdy a ochrany ZPF na oprávnění užívat pozemek, část tři o oprávnění nakládat se zemědělským pozemkem - práva a povinnosti vlastníka pozemku vyplývající z kupní smlouvy a nájemní smlouvy a část čtyři o pozemkových úpravách. Kapitola čtyři popisuje omezení hospodaření na zemědělské půdě. Část jedna pojednává o základních povinnostech při hospodaření. Část dvě popisuje...
|
|
|
Integrovaná prevence znečištění a ochrana životního prostředí
Ječná, Tereza ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Resumé Cílem diplomové práce je analyzovat inkorporaci směrnice Rady 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění do českého právního řádu. Diplomová práce je rozdělena do sedmi kapitol; každá z kapitol pojednává o jiném aspektu integrované prevence a omezování znečištění (dále jen IPPC). První úvodní kapitola se zaměřuje na původ ochrany životního prostředí. Kapitola druhá nazvaná Prameny právní úpravy nejprve vysvětluje roli mezinárodního práva v ochraně životního prostředí. Kapitola je rozdělena na dvě části, z nichž první se zabývá vývojem práva životního prostředí Evropské unie a druhá se zaměřuje na českou úpravu IPPC. Kapitola třetí popisuje principy IPPC. Jedná se o princip prevence, nejvyšší hodnoty, trvale udržitelného rozvoje, komplexní a integrované ochrany, nejlepších dostupných technik a princip transparentnosti a účasti veřejnosti. O základních právních nástrojích IPPC pojednává kapitola čtvrtá, jež je rozdělena do třech částí. První část vysvětluje pojem integrovaného povolení, druhá pojednává o povinných subjektech a třetí o jejich povinnostech. Nejrozsáhlejší kapitola pátá, rozdělená do třinácti částí, se věnuje jednotlivým částem postupu vydání integrovaného povolení. První část vysvětluje vztah právní úpravy IPPC se správním řádem; část druhá je rozdělena do dvou podčástí...
|
|
|
Ochrana ozónové vrstvy Země z pohledu práva
Bergerová, Lenka ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Ochrana ozonové vrstvy Země z pohledu práva Tato diplomová práce se zabývá ochranou ozonové vrstvy Země. Ozonová vrstva je důležitou složku životního prostředí a její oslabování je globálním problémem. Pro její ochranu bylo třeba spolupráce co nejvíce států. Tato práce se zaměřuje především na vývoj ochrany ozonové vrstvy Země a na současnou právní úpravu. V úvodu této práce je vysvětleno, co je to ozonová vrstva, jaké látky ohrožují ozonovou vrstvu a jakých principů a nástrojů se při ochraně ozonové vrstvy využívá. Kapitola druhá je zaměřena na vývoj mezinárodní úpravy od 70. let 20. století, kdy byla publikována první vědecká práce, která za ničitele ozonové vrstvy Země označila halogenované uhlovodíky. Dále je pozornost věnována Vídeňské úmluvě na ochranu ozonové vrstvy Země a především jejímu prováděcímu protokolu - Montrealskému protokolu ve znění pozdějších dodatků. Součástí této diplomové práce je i posouzení současné mezinárodní a evropské právní úpravy na tomto poli. Hlavně jsem se soustředila na nejdůležitější a nejrozsáhlejší části současných úprav, k nimž patří především úprava regulačních opatření, úprava obchodu s regulovanými látkami mezi jednotlivými státy a licenčnímu systému. V kapitole páté jsem svou pozornost zaměřila na institucionální fungování Montrealského protokolu a...
|
|
|
Veřejný zájem v právu životního prostředí
Horáček, Zdeněk ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent) ; Tomoszková, Veronika (oponent)
K DOKTORSKÉ DIZERTAČNÍ PRÁCI "VEŘEJNÝ ZÁJEM V PRÁVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ" Zdeněk Horáček, 2011 Předmětem doktorské dizertační práce je zkoumání veřejného zájmu v právu životního prostředí. Z důvodu nedostatku odborné literatury k samotnému pojmu veřejný zájem se práce zabývá rovněž jeho základním vymezením a důležitými souvislostmi, vždy však ve vazbě na instituty práva životního prostředí. Jsou analyzovány interpretační a historické aspekty veřejného zájmu a založeny jeho základní definiční znaky, členění a proces formulace veřejného zájmu, včetně nápravy jeho nesprávného provedení. Práce zavádí definici veřejného zájmu na ochraně životního prostředí jako legálně vymezené hodnoty ochrany životního prostředí sdílené celkem. Takový veřejný zájem je prosazován ve všech fázích hodnocení a povolování záměru, který může být škodlivý životnímu prostředí, vždy v rozsahu závislém na konkrétní situaci. Doktorská dizertační práce dochází k závěru, že ochrana životního prostředí je celosvětově sdílenou hodnotou a veřejným zájmem. Nadto je veřejný zájem na ochraně životního prostředí kritériem rozhodování orgánů veřejné moci a výsledný veřejný zájem (přijaté řešení) je závislý na konkrétních podmínkách dané situace.
|
|
|
Vyvlastnění pozemků
Svobodová, Klára ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Rigorózní práce se věnuje vyvlastnění pozemků a jejím cílem bylo přiblížit institut vyvlastnění v širších souvislostech. Vyvlastnění je krajním právním prostředkem, který musí mít pevně stanoveny limity a mantinely, aby nedošlo k jeho zneužití a aby byl zachován princip právní jistoty. Vyvlastnění je institutem práva veřejného, ale nelze pominout jeho prolínání s právem soukromým, když vyvlastnění velice úzce souvisí s ochranou vlastnického práva. Obecná definice vyvlastnění a poukázání na rozdíly mezi vyvlastněním a jinými zásahy do vlastnického práva pokračuje nastíněním stručného vývoje zásahů do pozemkového vlastnictví na našem území. Prameny právní úpravy ukazují na provázanost českého právního řádu s mezinárodním právem. Na vývoj právní úpravy vyvlastnění navazují předpoklady, podmínky, cíl vyvlastnění a detailně je rozebráno vyvlastňovací řízení včetně soudní ochrany. Poslední kapitola je věnována právním úpravám vyvlastnění v jiných státech nejenom Evropské unie.
|
|
|
Posuzování vlivu na životní prostředí
Zelenka, Andrej ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je analyzovat institut posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), který je jedním z nejdůležitějších horizontálních nástrojů v oblasti ochrany životního prostředí. Proces EIA lze charakterizovat jako postup pro identifikaci a zhodnocení možných významných vlivů projektu na životní prostředí. Informace a výstupy získané na základě tohoto procesu jsou zohledněny rozhodovacím orgánem ještě před vydáním rozhodnutí. Proces EIA byl poprvé zakotven v USA prostřednictvím zákona o národní politice v oblasti životního prostředí (NEPA) v roce 1969. Poté byl proces EIA zaveden i v jiných ekonomicky rozvinutých zemích. Úvodní část této diplomové práce se soustředí na dvě významné mnohostranné úmluvy v oblasti životního prostředí - Úmluvu o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících státní hranice (Espoo konvence) a Úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva). Poté je rozebrána evropská legislativa upravující proces EIA (především směrnice Rady 85/337/EHS - tzv. Směrnice EIA). Následující část analyzuje českou právní úpravu v oblasti posuzování vlivů, která je obsažena v zákoně č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů....
|
|
|
A comparison of legal regulation of forest protection in the Czech Republic and Sweden
Norman, Michaela ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Damohorský, Milan (oponent)
Lesy se rozprostírají přibližně na 4 milardách hektarech planety Země, což se blíží jedné třetině celkového zemského povrchu a jsou jednou z nejdůležitějších složek životního prostředí na planetě. Lesy v České republice pokrývají přibližně 33.7% celkové plochy republiky. Švédsko se rozprostírá na celkové ploše půdy 41.3 milionu hektaru, přičemž plocha lesní půdy činí 23 milionu hektarů - čili více jak polovinu celkové plochy. Holé seče, ztráta informací o přirozeném vývoji lesu, převaha umělo pěstovaných lesů, vichřice a požáry jsou jenom část ukazatelů o neuspokojitelném stavu lesů. Proto je velmi důležité, aby se k ochraně lesů přistoupilo prostřednictvím právní regulace, a to mezinárodní, evropské a obzvlášť národní. Ve své práci jsem se zaměřila na srovnání právní úpravy ochrany lesů v České republice a Švédsku, a to z formální i materiální stránky.
|
|
|
Právní režim přeshraniční přepravy odpadů
Konvička, Tomáš ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Právní režim přeshraniční přepravy odpadů Cílem mojí diplomové práce na téma "Právní režim přeshraniční přepravy odpadů" je podat ucelený pohled na právní aspekty přeshraniční přepravy odpadů, popsat a vyložit jednotlivé instituty a normy, které tuto oblast upravují, ať už se jedná o dokumenty práva mezinárodního, Evropské unie nebo českého; dále zhodnotit, zda právní úprava disponuje dostatečnými nástroji umožňujícími náležitou ochranu životního prostředí a jestli je vůbec přeshraniční přeprava odpadů z pohledu ochrany životního prostředí žádoucí či nikoli. Práce je rozdělena do jedenácti kapitol. První tři kapitoly představují teoretický úvod do problematiky. Kapitola jedna obsahuje cíle a definici právní úpravy přeshraniční přepravy odpadů, druhá kapitola vyjmenovává základní principy práva životního prostředí a popisuje jejich vztah k přeshraniční přepravě odpadů a třetí kapitola shrnuje historický vývoj a východiska, která vedla ke vzniku právní úpravy přepravy odpadů v mezinárodním měřítku. Prostřední část práce, ve čtvrté až osmé kapitole analyzuje platnou právní úpravu. Nejprve jsou ve čtvrté kapitole popsány mezinárodní prameny práva - Basilejská úmluva, Úmluva z Bamaka a další mezinárodní smlouvy a dokumenty. Pátá kapitola vymezuje prameny práva EU, když obsahuje krátký popis historického vývoje a...
|
|
|
Genetically modified organisms and legal regulation of their use
Kaplán, Martin ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Cieľom tejto diplomovej práce je analyzovať právnu úpravu nakladania s geneticky modifikovanými organizmami (GMO). Táto práca sa skladá zo siedmich kapitol a zameriava sa hlavne na porovnanie úprav nakladania s GMO v Spojených štátoch amerických (USA) a Európskej únii (EU). Zatiaľ čo USA považuje GMO za rovnaké ako ostatné produkty a nemá žiadne GMO špecifické právne normy, v EU platí pre GMO zvláštna úprava pozostávajúca zo smerníc a nariadení, ktorá GMO odlišuje od ostatných produktov. V poslednej kapitole sú formulované závery vyplývajúce z predchádzajúcich kapitol. Je navrhované, aby záujmy na ochrane životného prostredia a zdravia a záujmy ekonomické boli na medzinárodne právnom poli vyvažované takým spôsobom, aby nedošlo k prílišnému spomaleniu výskumu v oblasti GMO, ale zároveň bola zabezpečená ochrana životného prostredia a ľudského zdravia.
|
host ::
RSS.