|
| |
|
| |
|
|
Hmyz jako potrava člověka
Augustinová, Šárka ; Pivnička, Karel (oponent) ; Frouz, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce: Hmyz jako potrava člověka Augustinová Šárka Tradiční využití hmyzu jako potraviny, rozšířené v tropických a subtropických zemích, poskytuje významné nutriční, ekonomické a ekologické přínosy nejen pro venkovské komunity. Západní zaujatost proti této potravině vedla k postupnému snižování využívání hmyzu bez náhrady ztracených zdrojů výživy a dalších výhod. Nynější snaha západního světa o zabránění hladovění populace a odstranění důsledků lidského působení na životní prostředí je často marná a neefektivní. Jako jedním z možných přístupů k těmto globálním problémům by mohlo být znovuzavedení hmyzu k výživě obyvatel a dalším účelům. Ten se nabízí jako možný obnovitelný zdroj bílkovin, přičemž jeho nutriční hodnota, až 3186kJ/ 100g sušiny, často převyšuje hodnotu námi pěstovaných živočišných druhů. Obsah bílkovin v různých druzích hmyzu se pohybuje v rozsahu od 30% u červotočů až po 81% u vos rodu Polybia. Navíc kvalita těchto bílkovin je opravdu vysoká a hodnoty v nich obsažených aminokyselin překonávají doporučené vzory od FAO. Mnoho druhů obsahuje důležité minerály jako je vápník, síra, železo, fosfor, hořčík a zinek a jsou také bohaté na B vitaminy, niacin, riboflavin a thiamin, jež jsou v tropických oblastech nedostatečně zastoupeny. Implementace hmyzu jako potravy skýtá další výhody,...
|
|
|
Management chráněných území na písčinách
Šímová, Kamila ; Pivnička, Karel (oponent) ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce)
Bakalářská práce Management zvláště chráněných území na písčinách se zajímá o management biotopu písčin, což je biotop ve středoevropské krajině poměrně vzácný. Písčiny se vyznačují nevyvinutými půdami, suchým vodním režimem, nízkým obsahem živin a psamofytní vegetací. Přirozené písčiny se vyskytují v oblastech kvádrových pískovců, vátých písků a říčních teras. Sekundární lokality nalezneme na územích narušovaných člověkem, jako jsou například pískovny, lomy a vojenská cvičiště. Početnost a diverzita přirozené vegetace písčin postupně klesá, druhy vegetace písčin jsou poměrně citlivé k jakýmkoli změnám prostředí, způsobeným hlavně lidskou činností. Snadni zde dochází k eutrofizaci, acidifikaci a následné zrychlené sukcesi. Klíčová slova: management, písčiny, chráněná území, znečištění, eutrofizace, regulace sukcese, snižování úživnosti, kosení, pastva, vypalování, stržení drnu, NPP Kleneč, hvozdík písečný český Management písčin jsou zákroky určené k regulaci sukcese a snižování úživnosti lokalit. Zahrnují pravidelné kosení a odstraňování náletu, pastvu, vypalování a rozrušování zapojeného drnu. Nejvhodnější je kombinace těchto zákroků. Základem je pravidelné kosení spojené s občasným odstraňováním náletů. Kosení je klasický způsob managementu a má malá ekologická rizika. Extenzivní pastva ovcí a koz je...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vliv kvality vody na rybářsky využívané ichthyocenózy v Berounce, 1975-2003
Pivnička, K. ; Humpl, Martin
V letech 1962-2004 byl zaznamenán postupný nárůst koncentrací NO3-, NH4+, Cl- a SO42- až do konce 80-tých let, kdy nastal jejich postupný pokles; pouze hodnoty BSK pozvolna klesaly po celé sledované období. Tyto environmentální faktory (EF) spolu s údaji z rybářských statistik z revírů B7 a B8 na řece Berounce u Radnic byly použity k hodnocení variability struktury rybích společenstev ve vztahu k vybraným EF v několika RDA modelech. Nejlepšího výsledku v obou revírech bylo dosaženo použitím modelu o 3 EF (BSK, NO3-, SO42-), další modely se čtyřmi (pěti) faktory vysvětlily více variability, vliv některých EF však byl neprůkazný. Parciální vliv výlovů kapra (jako EF) na výlovy ostatních druhů ryb nebyl průkazný v B7, ale byl těsně nad hranicí průkaznosti v B8 (p=0,036). Změny frekvencí jednotlivých druhů ryb v rybářských statistikách jsou ovlivněny EF; rybářské statistiky lze použít k hodnocení změn rybích společenstev v minulosti.
|
|
|
Abundance parmy obecné, Barbus barbus v řece Jihlavě
Peňáz, Milan ; Pivnička, K. ; Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil
Čtyřletý pokus s celkem 993 individuálně značkovanými parmami, Barbus barbus, umožnil odhad přežívání a abundance. Jolly-Seberovou metodou odhadnutá abundance populace parmy v řece Jihlavě kolísala v období od podzimu 1999 do jara 2001 od 233 do 563 ks.ha-1. Střední roční míra přežívání činila 0,862, avšak její dílčí hodnoty odvozené zvlášť pro sezony jaro - podzim a podzim - jaro se výrazně lišily a možné důvody tohoto jevu byly podrobně diskutovány. Na základě známého přežívání byla abundance vypočtena také metodou Petersenovou (capture/recapture) pro celý studovaný úsek i na 1 ha vodní plochy za období od jara 1999 do podzimu 2001. Dosahovala hodnot od 195 do 498 ks.ha-1 (v průměru 303 +- 110 ks.ha-1), správnost těchto odhadů byla na podzim 2001 ověřena dvakrát opakovaným odlovem vyhodnoceným metodou Zippinovou (316 ks.ha-1).
|
|
| |
host ::
RSS.