|
|
Vliv učení Viléma z Ockhamu na politiku Ludvíka IV. Bavorského.
Vladyková, Markéta ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Velímský, Tomáš (oponent) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Vliv učení Viléma z Ockhamu na politiku Ludvíka IV. Bavorského Cílem předložené práce je zjistit, do jaké míry byl římský král a císař Ludvík IV. Bavorský při vytváření své státní koncepce ochoten či schopen využít myšlenky obsažené v díle františkánského mnicha Viléma z Ockhamu, který dlouhá léta pobýval u jeho dvora a svými spisy reagoval na aktuální politické dění v římské říši. Po smrti římského císaře Jindřicha VII. Lucemburského došlo k dvojí volbě, v jejímž důsledku se stali římskými králi a vzájemnými soupeři Ludvík Bavorský a Friedrich Habsburský. Následoval několik let trvající boj o trůn, který ochromil veškerou říšskou politiku a skončil teprve Friedrichovým zajetím v bitvě u Mühldorfu. Roku 1316 byl po dvouleté sedisvakanci zvolen nový papež, Jan XXII. Když začal Ludvík Bavorský po bitvě u Mühldorfu plně uplatňovat svá práva k italské části říše, dostal se s Janem XXII. do sporu, který skončil popřením královských práv nejen k horní Itálii, ale také k Německu a Burgundsku, a zahájením procesu proti Ludvíkově osobě. Král veškeré papežovy nároky odmítl prostřednictvím tří apelací, Norimberské, Frankfurtské a Sachsenhausenské, a postoupil svoji při kardinálům a všeobecnému koncilu. Z dochovaných pramenů není jasné, zda byly jednotlivé apelace papeži předány, nebo ne. Pokud se tak stalo,...
|
|
|
Právo exklusivity při papežských volbách
Suchánek, Drahomír ; Hrdina, Antonín (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent) ; Valeš, Václav (oponent)
Právo exklusivity při papežských volbách. Projekt disertační práce se soustřeďuje na institut tzv. práva eklusivity. Středem zájmu je tak samotná podstata problému, tak i politické, církevní a právní souvislosti, které se vztahují k využití tohoto práva při papežských volbách. Ačkoliv se nejednalo o církevní oficiálně uznané privilegium, bylo vícekrát v procesu ustanovování papežů využito a zásadním způsobem určovalo hlasování kardinálského kolegia. Výzkum v této oblasti by měl ukázat právní základ uvedené problematiky, možnosti uplatnění práva exlusivity a odlišné způsoby interpretace zastánců, respektive odpůrců jeho užití.
|
|
|
Postoj katolické církve k režimu ve Vichy
Jägerová, Julie ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Předkládaná práce se zabývá vztahem katolické církve a režimu, který se etabloval na části území dnešní Francie během druhé světové války. Cílem práce je postihnout hlavní příčiny postoje katolické církve k vichystické Francii, který obecně bývá hodnocen jako velice kladný. Rovinou, ve které bude tento problém zkoumán, je sféra episkopátu. Ostatní rozměry bádání, jako je vztah kněží, řeholních řádů či věřících k Francouzskému státu, jsou vynechány vzhledem k nedostatku prostoru. V práci je kladen důraz na tři základní problémy. Nejprve je rozebráno sbližování režimu a církve, které je vzápětí dáno do kontrastu s momenty, kdy církev s režimem nebyla v jednomyslné shodě. Závěr práce tvoří kapitola, která se věnuje poválečnému doznění událostí, tedy očistě francouzské katolické hierarchie. Klíčová slova katolická církev, Francie, Vichy, druhá světová válka, odboj, kolaborace, antisemitismus, holocaust, Alfred Baudrillart, Pierre-Marie Gerlier
|
|
|
Ostrogóti a "renovatio imperii" císaře Justiniána I.
Adamčík, Petr ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Gótové patřili mezi největší a nejdůležitější germánská etnika období stěhování národů. Díky početnosti a bojovnosti byli schopni udržet svou jednotu ve dvou velkých skupinách, které později vytvořily říše - vizigótskou a ostrogótskou. Podařilo se jim udržet vědomí své identity a odolat asimilačním tendencím dalších mocných kmenů. Naopak jejich úspěšnost lákala příslušníky jiných kmenů, aby se snažili získat podíl na gótské kořisti, a rozšiřovali tak řady "etnických" Gótů. Vedle Franků můžeme Góty považovat za nejvýznamnější germánské etnikum, které se zformovalo v neklidné době stěhování národů. Významně se podíleli na rozkladu západořímské říše. Na konci vlády Theodoricha Velikého nemohl žádný mocenský faktor v Evropě ohrozit gótské říše obklopené systémem vazalských států. Až nástupci Theodoricha dopustili rozklad těchto vazeb a umožnili císaři Justiniánovi 1. realizovat jeho program renovatio imperii. Tento pokus o obnovu římské říše v původních hranicích nemohl mít dlouhé trvání. Výsledkem gigantických tažení, která finančně zruinovala východořímský stát, bylo nakonec jen ovládnutí severní Afriky a Sicílie. Stát Vandalů byl zničen stejně jako ostrogótské impérium nástupců Theodoricha, které v Itálii zanedlouho nahradili Langobardi. Vizi gótská říše se sice udržela, ale její síla dále klesala až do roku...
|
|
|
Cantigas de Santa Maria jako prostředek sebeprezentace krále Alfonse X. Učeného
Jaluška, Matouš ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Práce zkoumá metodu sebeprezentace kastilského krále Alfonse X. Učeného (†1284), jak se projevuje ve sbírce mariánských písní Cantigas de Santa María, jež vznikla v jeho dvorním skriptoriu. Panovník v této sbírce dvorným způsobem opěvuje Pannu Marii, prohlašuje ji za svoji dámu a tak na sebe bere roli krále-trubadúra. V ohnisku pozornosti se v první části práce nachází první polovina řečené role a je představen alfonsinský koncept vladaře jako rozumějící hlavy poddaných. Druhá část se zaměřuje na královo trubadúrství a ukazuje na vazby a podobnosti mezi pojetím trubadúra jako umělce vypovídajícího o světě a alfonsinským králem učitelem, jemuž trubadúrský vztah k Panně Marii umožňuje mimo jiné rovněž vnést do svého úřadu prvek svatosti nezávislý na Římu i na sekulární tradici kastilské monarchie.
|
|
|
Království v Akkonu
Janoš, Ondřej ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Hlavním tématem bakalářské práce je zachycení základních problémů existence Království v Akkonu v letech 1187 - 1291. První část práce stručně nastiňuje situaci v Palestině v době prvních křížových výprav, vzniku Jeruzalémského království, vzrůstu jeho významu a prestiže v politické situaci Blízkého východu. Kapitola končí osudnou bitvou u Hattínu. Druhá kapitola, která je hlavní částí celé práce, je pak věnována snaze o obnovu království během 3. křížové výpravy, vnitřním sporům mez jednotlivými frakcemi, odporu šlechty vůči centralizované panovnické moci, snaze o udržení obsazených území, a problémům, které vedly k pádu království dobytím hlavního města Akkonu v roce 1291. V této kapitole se také snažím představit historické osobnosti, které měli na dějinný vývoj ve Svaté zemi vliv. Klíčová slova křížové výpravy, království, šlechta, Akkon, Jeruzalém, Antiochie, Byzantská říše, muslimové, křesťané
|
|
|
Přejímání antických pohanských rituálů do křesťanské náboženské praxe (4. - 6. století )
Brzobohatá, Kateřina ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Bakalářská práce řeší problematiku přechodové fáze pozdní antiky a raného středověku s ohledem na náboženskou transformaci římského prostoru. Soustřeďuje se na otázku přejímání náboženské symboliky a dalších prvků helénské náboženské praxe do křesťanského myšlení a kultu. Pozornost bude věnována rituální a liturgické praxi, sakrální symbolice i důležitým politickým a společenským projevům, které odrážejí důležité změny v životě christianizované společnosti na konci císařské doby, resp. v prvním období pronikání germánské tradice. Cílem práce bude nejen popsat tyto důležité přechodové momenty, ale i analyzovat a interpretovat hlavní příčiny těchto procesů.
|
|
|
Role vznešené ženy v Anglii za války růží
Snellgrove, Karolína ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Role vznešené ženy v Anglii za války růží Bc. Karolína Snellgrove Abstrakt Práce se zaměří na emancipaci urozených žen v Anglii v druhé polovině 15. století a jejich roli mecenášek, válečnic, ale i domnělých čarodějnic. Jako příklady nám poslouží Margaret Beaufort a královny Margaret z Anjou a Elizabeth Woodville. Pokusíme se také zhodnotit vliv osobnosti Johanky z Arku na středověkou emancipaci žen v Anglii a zjistit, za jakých okolností a do jaké míry mohly být vysoce postavené ženy v této době nezávislé.
|
|
|
The process of uniformization of monastic rules under the rule of Louis the Pious
Bridová, Mária ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Izdný, Jakub (oponent)
Práca sa zaoberá procesom karolínskej kláštornej reformy zavŕšenej na synodách z počiatku deviateho storočia. Diachrónnym prístupom prehľadne skúma spôsoby šírenia Reguly Benedicti vo Franskej ríši za vlády Karola Veľkého a jej zákonné ukotvenie počas panovania jeho syna Ľudovíta I. Pobožného. Práca ďalej analyzuje hagiografický životopis Benedikta z Aniánu so zreteľom na skúmanie jeho významu pri uniformizačných snahách panujúcej dynastie. Kláštorné ustanovenia cášskych synod z rokov 816 a 817 sú komparované s pôvodným znením Reguly Benedicti a práca na základe nich poukazuje na nové mníšske tendencie odchyľujúce sa od pôvodnej benediktínskej tradície. Úvodná kapitola predstavuje počiatočný náhľad do témy kláštornej reformy dynastie Karlovcov a poukazuje na metódy a príčiny postupného prenikania regule Benedikta z Nursie do franských kláštorov. Ďalšia kapitola biografickou metódou približuje osobu opáta Benedikta z Aniánu a jeho rolu v reforme mníšstva. Záverečná časť práce analyzuje synodiálne kapituláre zaoberajúce sa otázkou implementácie benediktínskej regule do kláštorov Franskej ríše. Následne podáva rozbor možných cieľov týchto synod a skúma zmenu benediktínskej tradície, ku ktorej na nich došlo s ohľadom na aniánsku observáciu.
|
|
|
Drak, beran a svatý Jiří - komparace tří evropských rytířských řádů
Hanzelka, Daniel ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Tématem této bakalářské práce je srovnání tří evropských rytířských řádů, které byly založeny v 15. století členy panovnických rodů jako politický nástroj, ale také jakožto výraz jejich prestiže a vlády. Stěžejní otázkou, kterou si tato práce klade a pro kterou hledá odpověď, je, proč si burgundský Řád zlatého rouna dokázal uchovat svoji životaschopnost a svůj význam po mnohem delší dobu než Řád svatého Jiří a Řád draka, které svůj potenciál a význam rychle ztratily. Práce analyzuje a srovnává základní organizační a ideové aspekty těchto tří řádů a jejich začlenění do širšího dobového kontextu. Pozornost je při komparaci věnována členské základně a majetkovým dispozicím řádů.
|
host ::
RSS.