Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 30 záznamů.  začátekpředchozí20 - 29další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pohyb a orientace opylovačů na malých prostorových škálách
Matoušková, Eva ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Opylování je zajímavá a komplexní interakce mezi hmyzem a rostlinou, která je nezbytná pro celou škálu roslin a živočichů. Pestřenkovití (Diptera: Syrphidae) a včely (Hymenoptera: Anthophila) jsou jedni z nejčastějších opylovačů ve středoevropské krajině a většinově se podílí na opylování místních rostlin. Pro zajištění opylení je nutný přesun opylovače z jednoho květu rostliny konkrétního druhu na další květ rostliny stejného druhu. Tento pohyb je ovlivňován celou řadou faktorů vycházejících jak z vlastností prostředí, tak z vlastností opylovače samotného. Tato práce si klade za cíl prozkoumat vlastnosti ovlivňující přelet opylovače mezi rostlinami na malých prostorových škálách, utřídit poznatky o vlivu vlastností prostředí i vlastnostech opylovače, srovnat rozdíly mezi skupinou pestřenkovitých a včel a naznačit možné směry dalšího výzkumu v této oblasti. Klíčová slova: opylování, pestřenky, včely, Syrphidae, Anthophila, pohyb
Květní biologie temperátních a tropických alpínských rostlin
Nekola, Matyáš ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Janovský, Zdeněk (oponent)
Mezi alpínskými ekosystémy světa jsou nejvíce odlišné tropické alpínské ekosystémy, převážně díky asezonalitě jejich klimatu. V temperátních alpíských ekosystémech dochází díky sezonalitě k výrazným změnám teplot během roku, a vytváření sněhové pokrývky. Naopak v tropických alpínských ekosystémech se průměrné teploty během roku výrazně nemění, ale díky vysoké radiační ztrátě tepla v noci dochází k výrazným změnám teplot v průběhu dne. Dále se tato prostředí liší ještě změnou délky dne během roku, rozdílnou nadmořskou výškou a s ní spojeným atmosférickým tlakem. Na tyto odlišné podmínky si rostliny vytvořili různé adaptace. V temperátních alpínských ekosystémech si většina rostliny předpřipravuje základy květů minimálně rok dopředu. Kvetení je iniciováno fotperiodou, teplotou a kombinací předchozích dvou, nebo se spouští hned po ukončení dormance. Časně kvetoucí druhy jsou limitovány přeneseným pylem a jsou cizosprašné, druhy kvetoucí na konci sezóny jsou samosprašné. Hlavními opylovači zde jsou zástupci dvoukřídlých. V tropických alpíských ekosystémech je iniciace kvetení spojována s poklesem minimálních nočních teplot a změnou dostupnosti vody. U asynchronně kvetoucích druhů je tendence k samosprášení. K cizosprášení dochází předně u druhů synchronně kvetoucích. Hlavními opylovači jsou z rodu čmeláků.
Opylování v lesních ekosystémech
Veljačiková, Hana ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hadrava, Jiří (oponent)
V prostředí temperátního lesa fungují interakce mezi rostlinami a jejich opylovači jinak než otevřené krajině. Rozmnožování rostlin je závislé na výskytu opylovačů, kterých je v lesích méně než bezlesí. Limitace reprodukčního úspěchu rostlin dostupností pylu je častým důsledkem nízkých denzit opylovačů v lese. Jejich rozšíření limituje převážně nedostatek potravy, protože kvetoucí rostliny, bojující o světlo se vzrostlými stromy, jsou nerovnoměrně rozloženy v čase i prostoru. Opylovači také musí přizpůsobit létání členitému prostředí a překonávat nepříznivé mikroklimatické podmínky. Tato práce shrnuje poznatky o ochraně a fenologii lesních opylovačů, ze kterých vyplývá, že rozmístění opylovačů je dáno hlavně dostupností potravy, vhodnými mikroklimatický podmínkami a dostatkem úkrytů a možností hnízdění. Zásahy člověka jsou důležitým faktorem ovlivňujícím výskyt opylovačů, udržování otevřenějšího les a odstraňování křovin v podrostu vytváří příznivé podmínky pro růst kvetoucích bylin i pro život opylovačů. Práce se dále zabývá tím, jaký vliv má denzita rostlinných populací na úspěšnost reprodukce rostlin a vzdálenostem, na které je pyl mezi rostlinami v lese přenášen.
The role of biotic interactions in population biology of meadow plants
Janovský, Zdeněk
Shrnutí V předkládané práci se zabývám dopady herbivorie a opylování na životní cyklus rostlin a jejich celoživotní biologickou zdatnost. Nejprve se pokouším rozdělit dopad herbivorie a opylování do jednotlivých složek: 1) četnosti výskytu interakce; 2) dopadu interakce pro rostlinu za jednotku výskytu interakce; a 3) sensitivity životního cyklu rostliny ke změnám životních funkcí rostliny způsobených interakcí s živočichy. Dále se zabývám faktory, jež mohou pozměnit dopady interakci rostlin a živočichů pro rostliny, a dělím je do dvou kategorií: 1) vlastností rostlinných jedinců; a 2) vlastností okolí rostliny. Rozbor dosavadních prací na dané téma poukázal na nedostatek studií věnujících se vlivu vlastností okolí rostliny na dopady jejích interakcí s živočichy ve srovnání s pracemi věnujícími se vlivu vlastností rostlinných jedinců. Tuto mezeru v našich znalostech se snažím alespoň zčásti vyplnit pěti podrobnými studiemi zahrnutými do této práce. Detailní studie se soustředí na modelový systém středoevropských vlhkých luk, a to zejména na tři pro ně typické druhy: čertkus luční, řebříček obecný a řebříček bertrám. První dvě podrobné studie zkoumají vlivy okolí rostliny na četnost výskytu interakcí rostlin a živočichů. Následující dvě studie se věnují vlivům okolí rostliny na více složek dopadů interakce...
Role hmyzí herbivorie v populačním cyklu rostlin na příkladu čeledi Lycaenidae
Barusová, Anna ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Herbivorie je pro rostliny jedna z klíčových interakcí, s nimiž se během života vyrovnávají a vytváří také značný selekční tlak na jejich vlastnosti. Předkládaná práce se zabývá vlivem hmyzu coby nejdůležitější skupiny bezobratlých herbivorů na rostliny na úrovni jedince a na úrovni populační dynamiky. Věnuje se také interakcím okolí rostliny s herbivorií. Další část ilustruje tyto jevy na čeledi modráskovitých (Lepidoptera: Lycaenidae), kteří vykazují vysokou míru potravní specializace a koevoluce s rostlinami. Mapuje rovněž přítomnost zajímavé asociace s mravenci u části modráskovitých, které pravděpodobně umožňují lepší využití potravních zdrojů. Souvislost potravní strategie a myrmekofilie je ilustrována na českých zástupcích této čeledi. Poslední část práce se zabývá krvavcem totenem (Sanguisorba officinalis), jeho monofágním herbivorem, celoevropsky ohroženým modráskem bahenním (Phengaris nausithous) a jejich ekologií a ochranou. Tento systém bude dále rozpracován v navazující diplomové práci, jejíž cíle jsou také popsány.
Přenos pylu jako funkce prostorového uspořádání rostlin a vlastností opylovačů
Štenc, Jakub ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Přenos pylu mezi zoogamními rostlinami je zásadně ovlivněn prostorovým uspořádáním rostlinné populace a vlastnostmi svých vektorů - opylovačů. Prostorové uspořádání rostlin lze popsat pomocí vlastností, které mohou mít vliv na přenos pylu v rámci populace, jako je velikost populace, denzita, agregovanost a složení společenstva okolních rostlin. Jak hlavní skupiny opylovačů, tak jednotliví opylovači se liší v mnoha ohledech. Konkrétně ve vzdálenostech na které šíří pyl, množství pylu který mohou přenášet, své potravní specializaci, preferencích a smyslových schopnostech. Na základě rozdílů v těchto vlastnostech mají různý význam pro přenos pylu v různém prostorovém uspořádání rostlin. Pochopení vlivu jednotlivých vlastností těchto dvou složek zásadně ovlivňujících opylování nám může pomoci udělat si lepší představu o fungování pohlavního rozmnožování na úrovni populací rostlin. Klíčová slova opylování, interakce opylovačů a rostlin, prostorová struktura populace, přenos pylu, opylovači, pohlavní rozmnožování rostlin
The role of biotic interactions in population biology of meadow plants
Janovský, Zdeněk ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Lepš, Jan (oponent) ; Ehrlen, Johan (oponent)
Shrnutí V předkládané práci se zabývám dopady herbivorie a opylování na životní cyklus rostlin a jejich celoživotní biologickou zdatnost. Nejprve se pokouším rozdělit dopad herbivorie a opylování do jednotlivých složek: 1) četnosti výskytu interakce; 2) dopadu interakce pro rostlinu za jednotku výskytu interakce; a 3) sensitivity životního cyklu rostliny ke změnám životních funkcí rostliny způsobených interakcí s živočichy. Dále se zabývám faktory, jež mohou pozměnit dopady interakci rostlin a živočichů pro rostliny, a dělím je do dvou kategorií: 1) vlastností rostlinných jedinců; a 2) vlastností okolí rostliny. Rozbor dosavadních prací na dané téma poukázal na nedostatek studií věnujících se vlivu vlastností okolí rostliny na dopady jejích interakcí s živočichy ve srovnání s pracemi věnujícími se vlivu vlastností rostlinných jedinců. Tuto mezeru v našich znalostech se snažím alespoň zčásti vyplnit pěti podrobnými studiemi zahrnutými do této práce. Detailní studie se soustředí na modelový systém středoevropských vlhkých luk, a to zejména na tři pro ně typické druhy: čertkus luční, řebříček obecný a řebříček bertrám. První dvě podrobné studie zkoumají vlivy okolí rostliny na četnost výskytu interakcí rostlin a živočichů. Následující dvě studie se věnují vlivům okolí rostliny na více složek dopadů interakce...
Vliv interakcí jednotlivých funkčních skupin herbivorů na čertkus luční.
Šulcová, Hana ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Roubíčková, Alena (oponent)
Herbivorie je jedním z nejvýznamnějších činitelů, které formují luční ekosystémy. Tato společenstva patří k druhově nejbohatším ve střední Evropě, a jejich výzkum je významný také z hlediska managementu chráněných druhů. Lokality s podobným významem u nás, jsou také louky s výskytem čertkusu lučního, jediné živné rostliny vzácného motýla hnědáska chrastavcového. Výzkum čertkusu a jeho ostatních herbivorů tak může vést k zlepšení ochrany tohoto druhu motýla. Působení herbivorů čertkusu byla zkoumána pomocí několika pokusů. Terénním klecovým pokusem bylo zjišťováno, jací herbivoři (hlodavci a bezobratlí) se podílejí na herbivorii listových růžic rostlin čertkusu a jaký mají vliv na fitness těchto rostlin. Pomocí měsíčních odečtů poškození vysazených rostlin byl zkoumán také časový průběh intenzity herbivorie čertkusu přes dvě vegetační sezóny. V rámci tohoto terénního pokusu byl také zkoumán vliv okolní vegetace na studované rostliny čertkusu. Zahradní pokus pak měl za cíl objasnit roli herbivorů listových růžic, lodyh a jejich interakce na fitness čertkusu. Vliv sání ploštic, predisperzních predátorů semen čertkusu, na klíčivost semen byl zkoumán u dvojic strboulů vystavených a nevystavených plošticím. Na herbivorii listových růžic čertkusu se podílejí prakticky pouze bezobratlí, zejména hmyz. Vliv...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 30 záznamů.   začátekpředchozí20 - 29další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.