|
|
Politika pozitivní diskriminace na amerických univerzitách: perspektiva Nejvyššího soudu 1978-2003
Mertová, Viktorie ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Americké univerzity ve svém přijímacím řízení často aplikují tzv. pozitivní diskriminaci, tedy zvýhodňování zástupců menšin odlišených obvykle na základě rasy či barvy pleti. Jedním z důvodů pro tuto politiku je to, že v šedesátých letech dvacátého století bylo nařízeno, že všechny instituce financované federální vládou musí přijmout pozitivní opatření jako boj proti diskriminaci menšin. Dalším důvodem je, že se univerzity pokoušejí na své půdě vytvořit pestré, rozmanité prostředí, které má zvyšovat kvalitu vzdělání. Takový postup vyvolává mnoho kontroverzí. Odpůrci této politiky se domnívají, že porušuje Čtrnáctý dodatek Ústavy, protože diskriminuje představitele většinové společnosti. Na toto téma ve Spojených státech proběhlo mnoho soudních sporů, několik případů se dostalo až k Nejvyššímu soudu. Bakalářská práce "Politika pozitivní diskriminace na amerických univerzitách: perspektiva Nejvyššího soudu 1978-2003" se zabývá tím, jak se vyvinul přístup Nejvyššího soudu Spojených států k této problematice od roku 1978, kdy proběhl první velký případ, do roku 2003, kdy soud o této otázce rozhodoval naposledy. Na základě analýzy rozsudků tří významných případů jsou představeny nejvýznamnější rozdíly mezi postoji a argumenty soudců za 25 let existence této problematiky.
|
|
|
Čína jako největší zahraniční držitel amerických státních dluhopisů: analýza dopadů na zahraniční politiku USA
Holuša, Petr ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou, zdali mají nákupy amerických státních dluhopisů Čínou vliv na zahraniční politiku Spojených států. První část práce je věnována dluhopisům jako prostředku financování dluhu a zdůvodnění, proč je Čína motivována nakupovat americké státní dluhopisy. Druhá část práce se věnuje historickému vztahu věřitele a dlužníka, který na základě vztahu mezi Spojenými státy a Mexikem v 80. letech vychází z předpokladu, že vztah mezi financováním deficitu a následnou změnou v zahraniční politice vůči věřiteli je reálně možný. Třetí, poslední část na základě zvolených kritérií dovozuje, jestli ke změně zahraniční politiky Spojených států vůči Číně dochází. Bakalářská práce se tak zaměřuje na lidsko-právní problematiku, jež je mezi oběma stranami častým předmětem sporů. Součástí práce je rovněž analýza americko-čínského sporu týkajícího se prodeje zbraní Tchaj-wanu. Práce se také zabývá teorií prodeje veškerých amerických státních dluhopisů Čínou z důvodu rozsahu možných dopadů na ekonomiku Spojených států. Závěr shrnuje získané poznatky a odpovídá na stanovenou otázku.
|
|
|
Youth International Party v kontextu disentu 60. let v USA
Hušková, Jana ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Téma práce spadá do problematiky hnutí v USA v šedesátých letech proti válce ve Vietnamu. Sjezd Demokratické strany v Chicagu v srpnu 1968 se měl stát hlavní objektem zájmu protiválečných skupin. Ty zde chtěly vyjádřit svůj nesouhlas s vládnoucí politikou, která byla za eskalaci válečného konfliktu zodpovědná. Za účelem participace na protestech v Chicagu vznikla na sklonku roku 1967 skupina Youth International Party (YIP), obecně známá jako Yippies. Na rozdíl od klasických skupin politického disentu byli Yippies známí pro své teatrální akce a recesistické vystupování. Těmito aktivitami byli vděčným objektem sdělovacích prostředků. Yippies považovali zájem médií za nejlepší metodu, jak rozšířit mezi veřejnost své protiválečné stanovisko. Skupina si vytyčila za cíl zapojit mladé apolitické lidi do prostředí protiválečných protestů. Cílem práce je definovat status skupiny YIP v rámci amerického disentu. V souvislosti s tím si klade práce tři stěžejní otázky, v rámci nichž zkoumá význam Yippies při průběhu protestů v Chicagu a následném politickém procesu, jejich využití zájmu médií a dále analyzuje program Yippies s ohledem na to, zda skupina měla vážné politické cíle, nebo byla založena spíše na recesi.
|
|
|
Americká politika vůči Íránu 1953-1979
Zukerstein, Jaroslav ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
V období po druhé světové válce se Írán stal jedním z nejbližších spojenců Spojených států amerických na Blízkém východě. Tuto éru však vystřídalo období nepřátelství a vzájemné nedůvěry po Islámské revoluci v roce 1979. Pro porozumění současné situace byla provedena analýza americké zahraniční politiky vůči Íránu v období vlády šáha Muhammada Rezy Pahlavího. Autor diplomové práce nazvané The Making of a Special Relationship: Iran in the Foreign Policy of the United States, 1953 - 1979 si položil otázku, jakou politiku Spojené státy vůči Íránu vedly, že období spolupráce náhle skončilo? Jakou formu nadvlády aplikoval Washington ve vztahu k Teheránu, že se Islámská revoluce nesla v protiamerickém duchu? Výzkum byl ukotven v konstruktivistické teorii. Americká zahraniční politika se svými specifickými hodnotami, normami, vírou, kulturou a jazykem vůči ostatním zemím vytváří podle konstruktivistických teoretiků tři různé formy nadvlády: hegemonii, hierarchii a heteronomii. Analýza americké zahraniční politiky a odtajněných primárních dokumentů ukázala, že mezi Spojenými státy a Íránem existoval heteronomický vztah. Spojené státy vytvořily struktury, v jejichž rámci se Írán stal na Washingtonu plně závislým. Írán se v době šáhovy vlády možná stal vyspělejším a mocnějším, ale ne nezávislejším. Díky...
|
|
|
Liberal Democracy and Chinese Political Culture: American Perspectives and Perceptions
Hornát, Jan ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Čínská lidová republika si ve Východní Asii vytváří jistou sféru mocenského vlivu nejen z bezpečnostních důvodů, nýbrž i z důvodů "vyvažování" proti "tichomořské velmoci" - Spojeným státům. Obecný americký předpoklad, že demokratizace Číny bude mít pozitivní efekt na bezpečnost celého regionu a také na celkové vztahy mezi USA a ČLR, je (zjednodušeně) založen na dlouhodobé zahraničně-politické strategii Spojených států - šíření demokracie. Liberální demokracie západního typu v Číně by tedy pro Washington byla nejlepším výsledkem liberalizace komunistického režimu, která probíhá od konce 70. let 20. století. I z pohledu teorie demokratického míru by případná "demokratická Čína" představovala menší hrozbu pro USA, než "autoritářská Čína". V zásadě se však "interpretace" a vnímání obecných struktur demokracie v obou zemích v některých ohledech liší. Pokud se Čína rozhodne v budoucnu dále "demokratizovat" podle své vlastní definice demokracie, bude tento proces uspokojovat Spojené státy? Má čínská politická kultura předpoklady k přijetí liberální demokracie? Tato práce navrhuje, že pokud Čína přijme demokratický politický systém, bude tento systém vykazovat určité znaky meritokracie a komunitarismu, a to zejména v důsledku silného vlivu konfuciánské filosofie a etiky na čínskou politickou kulturu a...
|
|
|
Prezidentské volby 2012 a hispánští voliči
Paulíková, Veronika ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Předmětem bakalářské práce je způsob jakým se zaměřili kandidáti Barack Obama a Mitt Romeny ve svých volebních kampaních na hispánské voliče v prezidentských volbách 2012. Cílem práce je analýza strategie kampaně Baracka Obamy a Mitta Romneyho vůči hispánským voličům. V rámci této analýzy budou zhodnoceny postoje, návrhy a plány prezidentských kandidátů k tématům, která byla pro hispánské voliče klíčová. Dále se bude práce zabývat reklamami ve španělštině a návštěvami států s hispánskou populací. Práce také analyzuje odraz kampaní na hlasování hispánských voličů ve volbách 2012. Na základě dostupných internetových článků, statistik, volebních průzkumů a sekundární literatury byla analyzována volební strategie kampaně Baracka Obamy a Mitta Romneyho vůči hispánským voličům. Hodnocení volebních kampaní je doplněno o analýzu toho, jak hispánští voliči ve volbách 2012 hlasovali.
|
|
|
Barack Obama a jeho snaha o omezení vlivu lobbistů a zájmových skupin na federální vládu
Kršková, Martina ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Bakalářská práce Barack Obama a jeho snaha o omezení vlivu lobbistů a zájmových skupin na federální vládu se zabývá snahou Baracka Obamy omezit vliv lobbistů a zájmových skupin na fungování federální vlády. V práci je nejprve vysvětleno legislativní ukotvení lobbismu v souvislosti s Ústavou a jejím Prvním dodatkem tedy právem na svobodu slova. Následuje popis pokusů o regulaci lobbismu v 19. století až po první závažnou legislativní regulaci lobbismu na federální úrovni přijetím Zákona o regulaci lobbingu (Federal Regulation of Lobbying Act) v roce 1945. Práce se zaměřuje na Baracka Obamu a jeho projevy a iniciativy v souvislosti s omezením vlivu lobbistů na federální vládu. Není tedy opomenut Zákon o "poctivém vůdcovství a otevřené vládě" (Honest Leadership and Open Government Act), kterého byl Obama velkým zastáncem během svého působení v Senátu ani První exekutivní nařízení (First Executive Order) po jeho nástupu do funkce prezidenta Spojených států amerických, kterým se pokusil uzavřít tzv. otočné dveře mezi vládou a soukromým sektorem. V závěru práce jsou osvětleny některé problematické body reformy a nastíněna možná řešení.
|
|
|
Political Correctness and the Attempt at Social Transformation on the Example of Race: Success or Mistake?
Hořavová, Tatiana ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Toth, Gyorgy (oponent)
Fenomén politickej korektnosti je pomerne zložitý fenomén, ktorý vyvoláva veľa kontroverzií a viaže na seba veľké množstvo kritiky. Napriek tomu, že o politickej korektnosti sa v Spojených štátoch najintenzívnejšie diskutovalo v 80-tych a 90-tych rokoch 20. storočia, neznamená to, že je téma politickej korektnosti vyčerpaná a už sa vo verejnom živote neobjavuje. Autorka si kladie otázku, prečo je politická korektnosť kritizovaná; zameriava sa na otázku vzdelávania a cez rešerš literatúry - ako sekundárnej tak i primárnej - prichádza k záveru, že je to primárne kvôli nezamýšľaným negatívnym dopadom daného fenoménu, najmä obmedzovania slobody prejavu - či už skutočného alebo obávaného, ale tiež obecne umŕtvovaním verejnej debaty či netolerancie disentu. Zároveň sa v debate o politickej korektnosti v oblasti univerzít ukazuje kultúrna polarizácia americkej spoločnosti, ktorá debatu zdanlivo drží v mŕtvom bode tým, že ani jedna strana debaty - kozervatívna ani liberálna - nie je ochotná ustúpiť zo svojich pozícií.
|
|
|
Gender and the 2008 Democratic Presidential Primaries: The Case of Hillary Rodham Clinton
Ondrušková, Andrea ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raková, Svatava (oponent)
Diplomová práca je prípadovou štúdiou prezidentskej kampane Hillary Clintonovej a skúma úlohu, ktorú zohral gender v demokratických prezidentských primárkach v roku 2008. Cieľom práce je ukázať, že gender zohral významnú úlohu a fungoval ako znevýhodňujúci faktor. Jedná sa o teroretický výskum založený na štúdiu primárnych, no predovšetkým sekundárnych zdrojov. Práca je rozdelená do štyroch kapitol. Prvá kapitola stručne popisuje situáciu žien v americkej politike a politickú klímu pred kandidatúrou Hillary Clintonovej. V tejto časti sú tiež zhrnuté najbežnejšie gendrové predsudky a prekážky, ktorým čelia ženy vstupujúce do americkej vysokej politiky. Druhá kapitola sa zaoberá fenoménom Hillary Clintonovej ako najpolarizujúcejšej ženy na americkej politickej scéne a vysvetľuje ako k utvoreniu tohto imidžu prispeli tradičné gendrové stereotypy a predsudky. Tretia kapitola analyzuje gendrovú stratégiu Hillary Clintonovej počas jej prezidentskej kampane a ukazuje ako sa kandidátka pokúšala čeliť nástrahám, ktoré pre ňu ako ženu vyplývali z tradičnej maskulínnej predstavy amerického prezidenta, a ako sama prezentovala otázku svojho gendru. Posledná štvrtá kapitola ponúka prehľad toho, ako pracovali s otázkou gendru americké média. Ukazuje, že média často a systematicky vytvárali gendrovo zafarbené...
|
|
|
"Zvláštní vztah" mezi Spojenými státy americkými a Velkou Británií a jeho význam v kontextu boje proti terorismu
Šohájková, Barbora ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
"Zvláštní vztah" mezi Spojenými státy americkými a Velkou Británií existuje již od počátku 40. let minulého století, kdy se během druhé světové války zrodilo silné spojenectví, založené jednak na obraně proti společnému nepříteli, ale i na principu vyznávání stejných hodnot. Zvláštní vztah prošel během studené války svým vývojem - od ochabnutí vzájemných vztahů v 60. a 70. letech až po opětovné sblížení v 80. letech, hlavně díky značné názorové blízkosti amerického prezidenta Ronalda Reagana a britské premiérky Margaret Thatcherové. Po geopolitických změnách po roce 1989 se rozvinula debata ohledně budoucnosti zvláštního vztahu. Bylo totiž otázkou, zdali - a případně v jaké formě - bude transatlantická vazba nadále existovat. Odpověď na tuto otázku přinesly paradoxně ničivé teroristické útoky na Spojené státy v září 2001, jež vnesly do vzájemných britsko-amerických vztahů nový impuls. Velká Británie hned po útocích deklarovala plnou podporu USA v boji proti terorismu a následovala Ameriku nejdříve do Afghánistánu a později do Iráku. Nicméně jak prezident George W. Bush, tak premiér Tony Blair se neubránili kritice, že jejich angažovanost v obou válkách, zejména v té irácké, byla protizákonná a zakládala se na falešných důkazech o nutnosti vojenské intervence.
|
host ::
RSS.