|
|
Role of disulphide bonds in hA2A subtype adenosine receptor
Zappe, Lukáš ; Matoušková, Petra (vedoucí práce) ; Bárta, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická Fakulta v Hradci Králové Katedra Biochemicky věd Kandidát: Lukáš Zappe Vedoucí: Ing. Petra Matoušková Ph.D., PD Dr. Anke C. Schiedel Název diplomové práce: Role disulfidických vazeb u hA2A podtypu adenosinového receptoru Adenosinový receptor podtyp A2A je součástí rodiny receptorů spřažených s G proteinem (GPCR), která je nyní cílem téměř 40% všech léčivých látek. GPCRs se skládají ze sedmi transmembránových domén spojených třemi extracelulárními a třemi intracelulárními kličkami (ECL a ICL). Byla odkryta skutečná struktura receptoru, tedy víme, že ECL1 a ECL2 jsou spojeny disulfidickými vazbami. Z toho ECL2 je pravděpodobně zodpovědná za proces rozpoznání a navázání ligandu. Abychom lépe pochopili, jak důležitá je úloha těchto disulfidických vazeb v tomto procesu, pomocí přímé jednobodové mutace byly vytvořeny čtyři adenosinové A2A mutantní receptory, kde aminokyselina cystein byla nahrazena za serin (C146S, C159S, C166S a C146S-C159S). Ovlivnění receptorové exprese bylo zkoumáno pomocí metody ELISA (Enzyme-linked immunosorbent assay). Následný efekt na proces rozpoznání ligandu receptorem byl proveden pomocí kompetice mezi radioaktivně značeným ligandem [3 H]CGS-21680 (5 nM) a několika agonisty na adenosinových receptorech (NECA, CGS-21680, PSB-826,...
|
|
|
Farmakokinetika ivermektinu v trusu ovce domácí.
Lokvencová, Kateřina ; Raisová Stuchlíková, Lucie (vedoucí práce) ; Matoušková, Petra (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Biochemických věd Kandidát: Mgr. Kateřina Lokvencová Školitel: RNDr. Lucie Raisová Stuchlíková, Ph.D. Název rigorózní práce: Farmakokinetika ivermektinu v trusu ovce domácí Klíčová slova: Anthelmintika, ivermektin, ovce domácí, farmakokinetika, exkrece Nákaza vnitřními parazity patří mezi nejčastější onemocnění u ovcí po celém světě a způsobuje významné ekonomické ztráty. Mezi obzvlášť problematické zástupce patří hlístice vlasovka slezová (Haemonchus contortus). Pro léčbu helmintóz se používají anthelmintika, která se rozdělují do několika tříd. Do třídy makrocyklických laktonů patří ivermektin (IVE), který je oblíbený hlavně pro široké spektrum účinnosti a nízkou toxicitu. Studium farmakokinetiky IVE je však obtížné, protože závisí na mnoha faktorech. Značná pozornost je zaměřena na eliminaci IVE, protože jeho rezidua v trusu mohou negativně ovlivňovat životní prostředí a podporovat tak vznik rezistence. Cílem této práce bylo studium eliminace IVE u ovce domácí, zejména studium exkrečního profilu. Skupině ovcí byl subkutánně aplikován IVE v dávce 0,2 mg/kg živé hmotnosti a následně byly odebírány vzorky trusu ve stanovených intervalech. K analýze vzorků byla použita ultravysokoúčinná kapalinová chromatografie (UHPLC) ve...
|
|
|
Základní charakterizace lidských enzymů DHRS7B a DHRS7C
Tučková, Tereza ; Zemanová, Lucie (vedoucí práce) ; Matoušková, Petra (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Tereza Tučková Školitel: RNDr. Lucie Zemanová, Ph.D. Název práce: Základní charakterizace lidských enzymů DHRS7B a DHRS7C Lidské enzymy z nadrodiny dehydrogenas/reduktas s krátkým řetězcem, anglicky "short-chain dehydrogenase/reductase" (SDR) se účastní mnoha fyziologických pochodů, jako je metabolismus lipidů, sacharidů, aminokyselin, steroidních hormonů, retinoidů, prostaglandinů a dalších. Mimoto hrají roli také v patogenezi některých onemocnění, například hormon-dependentních nádorů, metabolického syndromu a diabetu mellitu. Navíc se některé enzymy podílejí na biotransformaci xenobiotik. Nicméně asi 30 % zástupců SDR bohužel nebylo doposud vůbec charakterizováno. Lidské dehydrogenasy/reduktasy DHRS7B a DHRS7C patří mezi nedostatečně popsané SDR. Na základě bioinformatických dat se předpokládá, že se jedná o membránově vázané proteiny s redukční aktivitou. Cílem této práce bylo určit jejich základní biochemické vlastnosti. Výsledky ukazují, že oba enzymy interagují s membránou endoplazmatického retikula a jsou orientovány do cytosolu. Byl proveden prvotní screening enzymové aktivity. U DHRS7B i DHRS7C převládala redukční aktivita, která dosahovala vyšších hodnot v přítomnosti NADH jako kofaktoru a byla...
|
|
|
Vliv vybraných prenylflavonoidů na účinek cytostatik v nádorových buňkách
Pešková, Klára ; Matoušková, Petra (vedoucí práce) ; Skálová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Klára Pešková Školitel: Ing. Petra Matoušková Ph.D. Název diplomové práce: Vliv vybraných prenylflavonoidů na účinek cytostatik v nádorových buňkách Prenylflavonoidy 6-prenylnaringenin a 8-prenylnaringenin a flavonoid naringenin jsou látky s antiproliferačními vlastnostmi. Prenylflavonoidy najdeme především v chmelu a v pivu. Hlavním zdrojem naringeninu jsou především citrusové plody. V této práci byl jejich účinek testován pomocí testu neutrální červeně na buněčných liniích SW480 a SW620. Látky byly testovány na každé linii samostatně a poté každá v kombinaci s cytostatikem oxaliplatinou. Oxaliplatina se používá v léčbě nádorových onemocnění. V testovaných koncentracích se jako nejúčinnější jevil 6-prenylnaringenin u obou buněčných linií. Statistické vyhodnocení výsledků bylo provedeno pomocí programu Graphpad metodou One-way ANOVA v porovnání s kontrolou. Kombinační indexy byly určeny v programu Compusyn metodou dle Chou-Talalay.
|
|
|
Stanovení vybraných mikroRNA-potenciálních biomarkerů kardiotoxicity
Vernerová, Andrea ; Matoušková, Petra (vedoucí práce) ; Hanušová, Veronika (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Andrea Vernerová Vedoucí: Ing. Petra Matoušková, Ph.D. Název diplomové práce: Stanovení vybraných mikroRNA - potenciálních biomarkerů kardiotoxicity Kardiotoxicita je vlastnost některých léčiv, které svým působením poškozují srdce. Sledování potenciálních biomarkerů kardiotoxicity by mohlo mít pozitivní vliv na eliminaci toxického působení léčiv na srdeční tkáň. A proto, v současné době, stále vzrůstá zájem o mikroRNA (miRNA) jako potenciální biomarkery kardiotoxicity. MiRNA je velmi stabilní krátká nekódující RNA, která má schopnost post-transkripčně regulovat genovou expresi. Podle bioinformatických analýz mohou miRNA regulovat více než polovinu lidských genů. V různých studiích se ukázaly miRNA jako mnohem specifičtější a rychlejší diagnostické biomarkery oproti troponinům. MiRNA jako biomarkery ještě nejsou zavedeny v rutinní klinické praxi. Zatím všechny studie o miRNA jsou v procesu hledání a optimalizace metod. V mé diplomové práci byly sledovány vybrané miRNA pro detekci kardiotoxicity doxorubicinu (DOX) in vivo u myších vzorků srdeční tkáně a in vitro na potkaních kardiomyocytech. Z biologických vzorků byla provedena izolace RNA a reverzní transkripce, kde bylo využito Stem-loop RT primeru....
|
|
|
Genetické markery pro sledování posttransplantačního chimerismu
Řehounková, Michaela ; Beránek, Martin (vedoucí práce) ; Matoušková, Petra (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Michaela Řehounková Školitel: doc. PharmDr. Martin Beránek, Ph.D. Název diplomové práce: Genetické markery pro sledování posttransplatačního chimerismu Cíle práce: Zpracování dat pacientů, kteří prodělali alogenní transplantaci krvetvorných buněk v letech 2010 až 2014 ve Fakultní nemocnici Hradec Králové a jejich chimerismus byl sledován na Úseku molekulární biologie v Ústavu klinické biochemie a diagnostiky. Po zpracování dat se studoval možný vztah mezi vybranými klinickými parametry a použitými genetickými markery k vyšetření chimerismu. Na závěr se zhodnotily vlivy vybraných parametrů na úspěšnost léčby a úmrtnost v potransplantačním období. Metody: Pro vyšetření potransplantačního chimerismu byla použita metoda vyšetření lokusů krátkých tandemových repetic (STR), která využívá genetické variability mezi dárcem a příjemcem transplantovaného štěpu. DNA dárce a příjemce je izolována pomocí kolonkové soupravy QIAmp DNA Blood Mini Kit (QIAGEN, SRN), k amplifikaci se využívá souprava AmpFlSTR Identifier Kit (Applied Biosystems, USA) a k separaci kapilární elektroforéza (analyzátor ABI 3130-4, Applied Biosystems, USA) Závěr: Mezi nejinformativnější patřily markery D21S11, D2S1338, THO1, FGA a...
|
|
|
Vliv monepantelu na expresi vybraných enzymů u vlasovky slezové
Jelenková, Klára ; Matoušková, Petra (vedoucí práce) ; Raisová Stuchlíková, Lucie (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Klára Jelenková Školitel: Ing. Petra Matoušková, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv monepantelu na expresi vybraných enzymů u vlasovky slezové Vlasovka slezová (Haemonchus contortus) je parazitická hlístice, která je původcem hemonchózy, celosvětově rozšířeného onemocnění malých přežvýkavců způsobujícího pokles produktivity a v mnoha případech i úmrtí zvířat. Pro prevenci a léčbu tohoto onemocnění jsou dlouhodobě využívaná léčiva - anthelmintika. Vlivem jejich častého používání a nedostatku inovací v této skupině farmak si na ně parazité postupně vybudovali rozsáhlou rezistenci. Novou nadějí v terapii hemonchóz je monepantel, léčivo ze skupiny derivátů aminoacetonitrilu s jedinečným mechanismem účinku uvedené na trh po více než 25 letech od registrace posledního léčiva ze skupiny anthelmintik. I přes počáteční velký úspěch se v posledních letech stále častěji objevují informace o výskytu rezistence na toto léčivo. Současné poznatky o mechanismech rozvoje rezistence a faktorech, které ji ovlivňují, jsou stejně jako informace o působení léčiv na molekulární úrovni stále nedostatečné. Pro omezení rozvoje rezistence v budoucnosti je důležité tyto vědomosti intenzivně rozvíjet. V této práci byl zkoumán...
|
|
| |
|
|
Působení alfa-humulenu a karyofylenoxidu na ovariální nádorové buňky
Žáková, Kateřina ; Matoušková, Petra (vedoucí práce) ; Svobodová, Hana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Kateřina Žáková Školitel: Ing. Petra Matoušková, Ph.D. Název diplomové práce: Působení alfa-humulenu a karyofylenoxidu na ovariální nádorové buňky. Seskviterpeny α-humulen a β-karyofylenoxid jsou látky s antiproliferační aktivitou vůči mnoha nádorovým buněčným liniím. V této práci byl antiproliferační účinek α-humulenu a β-karyofylenoxidu testován metodou NRU jak samostatně, tak v kombinaci s doxorubicinem. Na doxorubicin citlivá buněčná linie A2780 byla vůči působení doxorubicinu i seskviterpenů citlivější než linie SKOV3, přirozeně doxorubicin-rezistentní. Pro stanovení vzájemných interakcí seskviterpenů s doxorubicinem byl použit softwarový program CalcuSyn pracující na základě metody Chou-Talay. Byly stanoveny kombinační indexy seskviterpenů s doxorubicinem. Oba seskviterpeny působily na doxorubicin v linii A2780 antagonisticky a v linii SKOV3 synergisticky. Mechanismus antiproliferativního účinku všech tří testovaných látek je ovlivnění produkce ROS. Pro stanovení prooxidačních účinků látek byla použita metoda DCF. Výsledky ukázaly dobré prooxidační vlastnosti doxorubicinu, který zvyšoval produkci ROS v obou testovaných buněčných liniích. Seskviterpeny vykazovaly pouze slabé prooxidační účinky...
|
|
|
Koimunoprecipitace jako nástroj pro studium interakcí DHRS7 enzymu s proteiny
Fassmannová, Dominika ; Zemanová, Lucie (vedoucí práce) ; Matoušková, Petra (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Dominika Fassmannová Školitel: RNDr. Lucie Zemanová, Ph.D. Název diplomové práce: Koimunoprecipitace jako nástroj pro studium interakcí enzymu DHRS7 s proteiny DHRS7 enzym je člen nadrodiny enzymů dehydrogenáz/reduktáz s krátkým řetězcem. Enzym se in vitro chová jako NADPH-dependentní reduktáza s katalytickou aktivitu pro některé endogenní sloučeniny obsahující karbonylovou skupinu, zahrnující androstendion nebo trans-retinal. Vykazuje také úzkou homologii s enzymem 11β-hydroxysteroiddehydrogenáza 1. Fyziologická funkce DHRS7 je zatím neznámá a úroveň poznání enzymu velmi nízká. V poslední době se objevují informace o roli DHRS7 v některých onemocnění, např. v rakovině prostaty nebo v inzulínové rezistenci. Role málo charakterizovaného enzymu DHRS7 může být poodhalena na základě znalosti jeho interakčních partnerů, protože proteiny v buňce obvykle nepracují samy, ale jsou součástí obrovského proteinového komplexu, označeného jako "interactome". Poznání takových interakcí nám pomáhá porozumět funkci a regulaci proteinů uvnitř buněk nebo organismu. Cílem této studie je výzkum proteinů interagujících s DHRS7 pomocí metody koimunoprecipice. Imunoprecipitace byla zavedena s využitím dostupné protilátky...
|
host ::
RSS.