|
Rozhodování o české účasti na vojenských misích a operacích Evropské unie
Vondřich, Marek ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá důvody, které vedou české politiky k rozhodnutí o vyslání ozbrojených sil České republiky do vojenských misí a operací Evropské unie. ČR se v průběhu zkoumaných let 2003-2016 zúčastnila šesti z celkových dvanácti unijních vojenských misí a operací. V průběhu těchto let se podpora zmíněným misím a operacím na české politické scéně několikrát změnila, zvláště pak v závislosti na pozici dané strany ve vládě či v opozici. Práce k výzkumu využívá obsahové analýzy rozprav, které proběhly k návrhům působení českých ozbrojených sil na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky mezi lety zkoumanými roky. Jednotlivé příspěvky do těchto rozprav jsou rozřazovány do jedné ze tří kategorií: Bezpečnost, Výhodnost či Vhodnost. Hlavním předpokladem této práce je, že nejvíce příspěvků ze sledovaných rozprav spadá do kategorie Vhodnosti, a to zejména kvůli důležitosti spojeneckých závazků pro Českou republiku. Druhým předpokladem předkládané práce je narůstající počet argumentů, řadících se do kategorie Bezpečnosti, což je způsobeno zhoršující se bezpečnostní situací v Evropské unii a v České republice.
|
|
Changes in EU climate leadership after COP15
Bábiková, Jana ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Diplomová práca sa venuje problematike klimatickej politiky Európskej únie medzi rokmi 2009 a 2015. Roky 2009 a 2015 sú totiž rokmi, kedy na globálnej medzivládnej úrovni malo dôjsť k dohode o budúcnosti svetového klimatického režimu. Klimatická konferencia v roku 2009 tento cieľ nesplnila, konferencia COP21 v roku 2015 už áno. EÚ ako taká o sebe tvrdí, že je v klimatickej politike svetovým "leaderom". Čo ale tento termín predstavuje a ako sa EÚ podieľala na vytváraní klimatického režimu? Zmenila sa taktika EÚ vo vedení klimatickej politiky medzi rokmi 2009 a 2015, čo umožnilo vytvorenie dohody v roku 2015? Práca na tieto otázky odpovie pomocou analýzy vonkajšej a vnútornej klimatickej politiky EÚ, pričom ju bude zaujímať kvantitatívny (vytvorenie nových politík) a kvalitatívny (vyššia intenzita existujúcich politík) posun v klimatickej politike a vplyv tejto zmeny na globálny klimatický režim.
|
|
Evropský systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), jeho fungování a úspěšnost
Tauchmanová, Barbora ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Bibliografický záznam TAUCHMANOVÁ, Barbora. Evropský systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), jeho fungování a úspěšnost. Praha, 2017. 81 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií. Katedra evropských studií. Vedoucí diplomové práce doc. Mgr. Tomáš Weiss, M.A., Ph.D. Abstrakt Diplomová práce Evropský systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), jeho fungování a úspěšnost analyzuje unijní systém obchodování s emisními povolenkami, který byl vytvořen v roce 2005. Tento systém prošel od svého vzniku značným vývojem, jeho nejviditelnější a velmi důležitý parametr - cena jedné emisní povolenky - však svou hodnotou dlouhodobě poukazuje na problémy celého systému. ETS je zde chápáno jako instituce a je na něj nahlíženo optikou kombinace racionálního a historického racionalismu. Cílem práce bylo zjistit, proč je systém obchodování s emisními povolenkami i přes řadu reforem možno považovat za nefunkční a proč tedy tento systém zůstává zachován v současné podobě. Ze zkoumání vyplynulo, že značnou roli v neúspěchu (vnímán především prostřednictvím ceny povolenky) ETS sehrála ekonomická krize. Její vliv však byl časově ohraničen a pokračující problémy již musejí být připsány jednotlivým aktérům v dané instituci a snahám naplnit jejich vlastní...
|
|
Česká politika rozvojové spolupráce a soukromý sektor: klíčové diskurzy od roku 1995 po současnost
Křížková, Eva ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Soukromý sektor je nedílnou součástí globálního mainstreamového politického rozvojového diskurzu. Může se objevovat v různých kontextech, které definují jeho role v oblasti politiky rozvojové spolupráce a v důsledku implikují různé politické akce. Předkládaná práce se zaměřuje na studium českého rozvojového diskurzu ve vztahu k soukromému sektoru od roku 1995 po současnost. Na základě diskurzivní analýzy výstupů relevantních aktérů práce ve vztahu k soukromému sektoru identifikuje čtyři různé typy rozvojového diskurzu: "Soukromý sektor - tabu", "Platíme, chceme české firmy v rozvojové spolupráci", "Soukromý sektor, bezohledný ničitel", "Soukromý sektor, miláček rozvojové konstituence." Každý typ diskurzu je specifický pro určité časové období jako i pro rozvojové aktéry, kteří ho užívají. Do přístupu ČR do EU nebyl v rozvojovém diskurzu establishmentu soukromý sektor prakticky vůbec tématem, neziskový sektor ho vnímal kriticky. S globální ekonomickou krizí a intenzivněji s rokem 2015 začíná celé rozvojové konstituenci, včetně tradičně kritického neziskového sektoru, dominovat diskurz zobrazující soukromý sektor a jeho aktivity jako pozitivní, dokonce jako předpoklad rozvoje. Toto ukazuje, že český rozvojový diskurz obecně zrcadlí mainstreamový politický diskurz globální a zároveň významně podléhá...
|
|
Zbraňová kultura Švýcarska a Velké Británie: Význam držení či zákazu malých zbraní pro demokracii a bezpečnost
Bock, Jan ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Na příkladu dvou vyspělých demokratických států, Velké Británie a Švýcarska, je zkoumán fenomén zbraňové kultury, tedy vztah společnosti a státu k malým palným zbraním, očekávání a obavy ze zbraní, význam práva na nabývání, držení a nošení zbraní v moderní demokratické společnosti, mocenský a bezpečnostní aspekt zbraňové kultury v obou zemích. Vysokou vypovídací schopnost o zbraňové kultuře obsahuje kvantitativní ukazatel poměru počtu zranění palnými zbraněmi na obyvatele k počtu palných zbraní na obyvatele. Velká Británie právo civilistů na zbraň radikálně omezila s cílem zvýšit bezpečnost, avšak ne s úplně přesvědčivými výsledky. Švýcarsko učinilo naopak z tohoto práva klíčový prvek své obranné strategie, facilitační efekt snadné dostupnosti zbraní zde však má i své negativní dopady. Po kvalitativní stránce je právo civilistů na zbraň indikátorem důvěry státu ve své občany, indikátorem míry dělby moci mezi občany a stát. Nezodpovězenou otázkou zůstává, jak stanovit optimální míru regulace zbraní při zachování jednoho z klíčových práv svobodného jednotlivce na obranu svých legitimních zájmů.
|
|
Motivace Francie k účasti na operaci EUFOR Tchad/RCA z pohledu neorealismu
Pacáková, Kateřina ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Tato práce si klade za cíl odpovědět na otázku, jaké byly motivace Francie k účasti na operaci Evropské unie s názvem EUFOR Tchad/RCA, která probíhala v letech 2008 až 2009. Čad i Středoafrická republika, kde se tato operace odehrávala, byly v minulosti součástí francouzského koloniálního impéria. Francie si i po ztrátě kolonií v Africe udržovala v těchto zemích výrazný vliv. Jedním z prostředků, který jí pomáhal k udržování tohoto vlivu, byly mimo jiné vojenské operace. Zatímco tyto operace měly v době studené války především unilaterální charakter, se změnou mezinárodního systému přišla také změna v typu intervencí, do kterých se Francie v Africe zapojovala a změnila se také oficiální stanoviska, kterými zapojení zdůvodňovali vrcholní představitelé státu. Od roku 2003 se v rámci nově vzniklé Společné bezpečnostní a obranné politiky začala zapojovat do operací Evropské unie. Odmítala přitom motivace související s dědictvím koloniální velmoci a naopak kladla důraz na humanitární charakter misí a zároveň zdůrazňovala společný evropský zájem na účasti v rámci operací v Africe. Práce se zabývá motivacemi Francie k účasti na operaci EUFOR Tchad/RCA a motivacemi pro přechod k operacím multilaterálního charakteru na případu této operace v Čadu a Středoafrické republice. Tyto motivace práce zkoumá na...
|
|
Britská jaderná diplomacie a "zvláštní vztah" v éře Harolda Macmillana
Weiss, Tomáš ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Práce se zabývá tématikou uplatňované jaderné diplomacie Spojeného království v období vlády premiéra Harolda Macmillana 1957-1963. Tato problematika nemůže a nesmí být oddělována od tzv. zvláštního vztahu mezi Velkou Británií a Spojenými státy americkými, jehož jádro zaujímala právě bilaterální spolupráce v nukleární oblasti. Metodou práce je chronologická analýza dílčích etap zvláštního vztahu ve vymezeném období z pohledu britské jaderné politiky. Primární cíl práce je plně konzistentní s mou výzkumnou otázkou a je definován jako identifikace britských jaderných zájmů ve vztahu k USA a jejich srovnání s konkrétními dosaženými výsledky. Závěr práce shrnuje výsledky zkoumání a hodnotí, do jaké míry byly zájmy britské jaderné politiky naplněny. Následně je identifikováno, jaký podíl na těchto úspěších lze připsat politickému pragmatismu a jakou zásluhu má vliv zvláštního vztahu. Klíčová slova: Velká Británie, Harold Macmillan, zvláštní vztah, jaderná diplomacie, jaderné zbraně, bezpečnostní politika
|
|
Islandský rybolov jako národní zájem a jeho prosazování v zahraniční politice
Tůmová, Kateřina ; Hořejšová, Tereza (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Diplomová práce analyzuje islandský rybolov jako národní zájem a jeho roli v zahraniční politice. Důležitost rybolovu potvrzuje fakt, že v první polovině dvacátého století tvořily mořské produkty přes 90 % islandského vývozu a islandská ekonomika byla plně závislá na jednom sektorovém odvětví. Postupná diverzifikace ekonomiky v sedmdesátých letech však způsobila pokles exportu rybích produktů až na jednu třetinu celkového vývozu. Práce předpokládá, že islandský rybolov má zásadní vliv na zahraniční politiku, i přestože jeho ekonomický význam klesá. Výzkum konkrétně probíhá na třech historických událostech, jakými jsou tresčí války z padesátých a sedmdesátých let, makrelová roztržka z roku 2010 a stažení islandské přihlášky do EU v roce 2015. Dalo by se očekávat, že vzhledem k islandskému členství v mezinárodních organizacích (NATO, ESVO) a ekonomickým vazbám se bude islandská vláda primárně snažit o mírové řešení mezinárodních konfliktů. Avšak v islandském případě lze pozorovat, že z důvodu tlaku domácího prostředí vláda nezareaguje tak, jak by se dalo očekávat. Dle neoklasického realismu by následně měla být ověřena hypotéza, že v případě ohrožení bezpečnostních zájmů Islandu upřednostní islandská vláda splnění mezinárodních požadavků, avšak jen pouze tehdy, jestliže současně neexistují mimořádně...
|
|
The Impact of Fukushima Accident on Energy Policy in France
Slepčan, Matej ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Táto diplomová práca skúma, ako havária vo Fukušime ovplyvnila francúzsku energetickú politiku a či spôsobila zmenu vnímania jadrovej energie politickými predstaviteľmi, verejnosťou a energetickými spoločnosťami. Jadrová energia totiž pokrýva tri- štvrtiny celkovej produkcie elektrickej energie v krajine a tvorí tak chrbticu energetickej štruktúry Francúzska. K výskumu je použitá komparatívna analýza, ktorá porovnáva verejný diškurz štátnych aktérov - najmä prezidentov, ministerstva energetiky a kontrolný úrad jadrovej bezpečnosti, a francúzskych energetických spoločností pred, a po havárií ktorá sa udiala 11. marca 2011. Na začiatku práca stručne približuje postavenie jadrovej energie vo svete, energetickú politiku EÚ, historický vývoj jadrovej energie vo Francúzsku a jej význam pre energetickú bezpečnosť krajiny. Ďalej je opísaná havária vo Fukušime a jej bezprostredné následky na jadrovú energetiku. Vo výskumnej časti je zhrnutá energetická politika Francúzska pred haváriou vo Fukušime, v rámci ktorej bol kladený dôraz na udržanie vysokého podielu jadrovej energie v energetickom mixe krajiny. V ďalšej časti výskumu je opísaná francúzska energetická politika po havárií a následne je vyhodnotená jej prípadná zmena.
|
|
The role of private military companies in UN peacekeeping missions
Sudakovová, Natália ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Cieľom bakalárskej práce je analýza možností využívania súkromných vojenských spoločností (SVS) v mierových misiách OSN, vymedzenie oblastí, v ktorých by intenzívnejší outsorsing pomohol zlepšiť priebeh a výsledky mierových operácií. Práca predstavuje problematiku a vývoj privatizácie bezpečnosti, konkrétne príklady nasadzovania SVS a existujúce regulačné mechanizmy, ktoré čiastočne zaisťujú transparentnosť aktivít takýchto spoločností. Taktiež sú v práci bližšie definované riziká vyplývajúce z ich pôsobenia v zónach konfliktu a možné dopady na civilné obyvateľstvo. Práca je venovaná aj problematike peacekeepingu OSN, jeho transformácii na robustný typ misií a zlyhaniam, ktoré je možné pozorovať v rade súčasných, ale aj minulých operácií. Zvlášť je venovaná pozornosť súčasnej militarizácii peacekeepingu v spojitosti so základným cieľom misií, ochranou civilistov. Na základe týchto poznatkov práca prezentuje možnosť extenzívnejšieho nasadzovania SVS v mierových misiách ako jednu z alternatív efektívnejšej realizácie misií.
|