|
|
Historik Jan Florián Hammerschmidt a jeho práce s prameny. (Na příkladu díla Prodromus Gloriae Pragenae)
Ciglerová, Jana ; Mikulec, Jiří (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce je venována spisu Jana Floriána Hammerschmidta (1652-1735) Prodromus Gloriae Pragenae. Práce podrobne predstavuje strukturu a obsah tohoto duležitého díla barokní historicko-topografické literatury a snaží se vystihnout specifika zpracování tématu zejména ve srovnání s autorovým dalším, pouze rukopisným, dílem o Praze Historia Pragensis. Težište práce pak tkví nejen v nastínení množství a ruznorodosti využitých zdroju informací, ale predevším ve zhodnocení autorovy práce s prameny a historiografickou literaturou. Na rade prípadu pak dokládá jeho kritický ci nekritický prístup k predchudcum i zpusob vlastní badatelské práce.
|
|
|
Chebská komenda křižovníků s červenou hvězdou za komturství Georga Runnera z Chvalšin (1609-1632)
Knetlová, Hana ; Mikulec, Jiří (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce je venována dejinám chebské komendy križovníku s cervenou hvezdou a k ní náležejícího špitálu v období pusobení Georga Runnera. Runner zastával úrad zdejšího komtura v letech 1609-1632. Vytcené téma je zpracováno se snahou o zasazení této osobnosti do širších souvislostí historického vývoje Chebska. Proto je zde podrobne pojednáno také o náboženské situaci na Chebsku v dobe nejvetšího rozmachu luteránského vyznání, o konfliktech, které vznikaly mezi zdejšími katolíky a luterány, a také o pocátecním prubehu rekatolizace mesta. Další tematický okruh tvorí popis hospodárské situace a majetku komendy ve zmíneném období. Pro ilustraci jsou uvedeny nekteré majetkoprávní spory. S hospodárskou situací komendy i špitálu úzce souvisí válecné události, které mají pro dejiny tohoto období velký význam a jimž je venována samostatná kapitola. Své místo zde zaujímá také otázka správy a života krížovnického špitálu. Významným podkladem pro tuto práci jsou archivní dokumenty rádu križovníku s cervenou hvezdou v Chebu a v Praze.
|
|
|
Mužství a ženství v české literatuře raného novověku
Ratajová, Jana ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent) ; Himl, Pavel (oponent)
Práce zpracovává z pohledu historického genderové kategorie mužství a ženství, zabývá se otázkou, zda a nakolik byly tyto kategorie definovány v raném novověku. Nikoli však vzhledem k "sociální realitě" těchto kategorií, ale na základě pojmu "gender", jež je chápán slovy Joan W. Scottové jako "konstitutivní prvek sociálních vztahu založený na vnímané diferenci pohlaví" a zároveň jako "primární způsob označování mocenských vztahu". Práce se zabývá především tím, jakým způsobem je gender v raněnovověkých textech konstruován, dále dobovou normativitou a teorií genderu. Druhou základní otázkou je, jakým způsobem jsou jednotlivé gendery k sobě vztahovány, zda a jakým způsobem je v této době vytvářena binární opozice mezi maskulinitou a feminitou.
|
|
|
Můj milý Mýso! Z málo známé korespondence Vojtěcha Hynaise s J.V. Myslbekem let 1881-1900
Kolář, Petr ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Vztah Vojtěcha Hynaise s Josefem Václavem Myslbekem je krásnou ukázkou ryzího přátelství a naprosté profesní kolegiálnosti. Předcházející řádky jsou důkazem, jaký důraz mezi umělci byl na tyto hodnoty kladen v pomalu končícím 19. století. Unikátně dochovaná korespondence je k těmto dějům, jakož i k jejich celkovým životním osudům neocenitelným pramenem. Nic na tom nemění ani fakt, že se ukázala být ne zcela kompletní. Pokud bych mohl stručně shrnout její přínos pro eventuální další bádání, vyzdvihl bych nejspíše dva momenty. Především se dostalo zveřejnění materiálu let 1890 - 1900, který je v porovnání s osmdesátými léty z několika důvodů cennější. Je totiž zatím prakticky neznámý a tím také zůstal dosud netknut "rukou editorovou" (již bylo zmíněno, že také František Žákavec se tomuto časovému období vyhnul). Zmíněné desetiletí Hynaisova a Myslbekova života můžeme bez obav nazvat vrcholným. Je tedy samozřejmě bohaté na další významné události, jejichž souvislosti tento pramen může pomoci odkrýt. Také přesvědčivě poukazuje na ten fakt, že v úvodu zmiňované "železné přátelství" obou špičkových umělců doznávalo postupných změn. Ostatně absenci zveřejnění pramenů těchto let pociťuje namnoze i odborná veřejnost. Druhým významným faktem je to, že také tato část (stejně tak jako celý soubor) se nachází v...
|
|
|
Itinerarium tepelského premonstráta Caspara Johannese Norberta Brandla z let 1707-1710 jako pramen k církevním a politickým dějinám střední a východní Evropy v době velké severní války
Kulová, Zuzana ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce bylo vytvoření komentované kritické edice zmíněného latinského pramene, jeho popis a rozbor jednotlivých částí díla. Stejně významnou součástí je také alespoň částečné sestavení životních osudů tepelského premonstráta Caspara Brandla, přičemž jsme zcela odkázáni pouze na dochované prameny kláštera Teplá, popřípadě na kusé informace, jež na sebe prozradí sám autor. Nejvíce zpráv při tom získáváme jen k několika dnům Brandlova života, jež strávil jako zpovědník a kaplan v Toužimi u kněžny Charlotty a kdy bez dovolení řádových představených opustil Čechy jako součást kněžnina doprovodu a vydal se s ní směrem do Saska. Brandlův deník jako pramen alespoň částečně související s událostmi severní války, povstáním Františka II. Rákócziho a jeho kontakty s polským prostředím, poskytující navíc očima katolického kněze ze střední Evropy cenné postřehy z cest po východoevropských zemích, je v našem prostředí pramenem spíše ojedinělým a je obtížné najít dílo, jež by mohlo posloužit k případné komparaci. Jako nejvhodnější se zdá být Itinerarium Daniela Krmana, luteránského superintendenta z Horních Uher, jenž téměř ve stejné době putoval k švédskému králi Karlu XII., tehdy pobývajícímu se svým vojskem ve východní Evropě, a cestoval tak mnohdy přes stejná území jako otec Caspar, jen s...
|
|
|
August a Tereza Sedláčkovi: edice korespondence
Havlan, Josef ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
August Sedláček, významný český historik, se na penzi přestěhoval do Písku, místa svých gymnazijních studií. Zde se seznámil s učitelkou Terezou Barcalovou, která se později stala jeho manželkou. Předkládaná edice představuje vzájemnou korespondenci od jejich seznámení v roce 1915 až do Sedláčkovy smrti v roce 1926.
|
|
|
Studenti Jednoty bratrské na počátku 17. století aneb kněžský dorost z Archivu Matouše Konečného
Růčková, Markéta ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
"Lasset sie nur ein wenig leiden, wenn sie nicht gelt haben, so studiren sie desto vleissiger!" Tento název si zvolil Max Siller pro svou studii publikovanou v Südostdeutsches Archiv,1 v níž částečně charakterizuje a podává literární a jazykový rozbor německy psaných dopisů mládenců studujících v druhé polovině 16. a v celém století následujícím na zahraničních školách, zejména na univerzitě ve Wittenberku, za stipendium levočské městské rady. Podkladem pro jeho analýzu se stala edice korespondence levočských studentů zpracovaná péčí szegedské germanistky Tünde Katony a filologa Miklóse Latzkovitse "Löcsei stipendiánsok és literátusok," která byla vydána v rámci ediční řady Fontes Rerum Scholasticarum.2 Zpřístupněním dopisů levočských studentů3 se badatelsky rozšířila pramenná základna a prostor nejen pro řešení některých otázek zahrnutých pod pojem "peregrinatio academica,"4 ale i pro získání přesnější představy o radostech a strastech života studentů v raném novověku. Nelze opominout ani vyjádření Gerharda Menka, podle něhož dokumenty osobní povahy (dopisy, deníky, autobiografické záznamy) patří vedle pramenů úřední provenience k důležitým zdrojům hlubšího poznání fungování jednotlivých vzdělávacích institucí.5 Odhlédneme-li od nejvyšších vrstev tehdejší společnosti, především nobility, pro níž se studia...
|
|
|
Václav (Remedius) Prutký OFM: Itinerarium missionum apostolicarum (úvodní studie, edice a překlad s komentářem části I. dílu)
Förster, Josef ; Svatoš, Martin (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Navrátilová, Hana (oponent)
Disertační práce přináší především samotný text části Itineraria (31 úvodních kapitol) v podobě jeho kritické edice. Velmi se tak usnadní všem budoucím badatelům studium díla v latinském originále. Edice byla pořízena na základě rukopisného autografu, majetku Provincie bratří františkánů v Praze, uloženého v Národní knihovně ČR. Itinerarium patří mezi nejvýznamnější díla ze souboru rukopisných pramenů, jejichž autory jsou členové svatováclavské provincie řádu menších bratří sv. Františka, kteří působili v průběhu 18. stol. na misiích v Egyptě nebo Etiopii a dosáhli významného postavení v misijní hierarchii (Jakub Římař, Remedius Prutký, Kristián Schneider). Jejich díla různorodého charakteru (itineraria, deníky, sbírky lékařských receptů, jazykové slovníky, liturgické příručky aj.) mohou být cennými prameny pro odborníky řady nejrůznějších oborů: orientalistiky, egyptologie, geografie, historie, lingvistiky, literární historie aj. Vzhledem k tomu, že Prutkého literární dílo je českému čtenáři neznámé a bylo představeno jen díky překladu dvou kapitol, který pořídil ve 40. letech minulého století Z. Kalista, ukázalo se jako velmi žádoucí připojit ke kritické edici také komentovaný český překlad, na jehož potřebnost i úskalí Kalista upozornil. K překladu je připojen místní a jmenný rejstřík. Edici a překlad...
|
|
|
Fenomén putování po hradních zříceninách v první polovině 19. století. Edice a obsahový rozbor tří cestovních deníků Karla Krameria
Kalašová, Marcela ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce)
V letech 1814, 1815 a 1818 podnikl Karel Kramerius (1797-1874), syn známého nakladatele a novináře Václava Matěje Krameria (1753-1808), spolu se svými přáteli Karlem Michelem či Janem Šťasným tři velké prázdninové cesty po Čechách. Cílem těchto cest byly převážně zříceniny hradů, němí svědci minulosti, kterou Karel Kramerius tolik toužil poznat. Tato práce čtenáři přináší především edici tří cestovních deníků, které si Karel Kramerius na těchto cestách psal. Kromě podrobných popisů zřícenin hradů, často provázené vlastnoruční kresbou, deníky obsahují též popisy ostatních historických objektů (zámků, klášterů, přírodních památek), krajin, průběhu cesty a příhod, které cestovatelům putování od vesnice k vesnici zpestřovaly. Při poznávání vlasti se setkávali s obrozenci, příbuznými, přáteli, i prostým lidem. Karel Kramerius vyrůstal ve vlasteneckém ovzduší, vytvořeném již probíhajícím národním obrozením, a v době počínajícího českého romantismu. Oba tyto myšlenkové proudy se promítly v jeho denících. Avšak zatímco vlastenecké cítění se rozvinulo v plné šíři, romantické vnímání zřícenin a přírody zde sledujeme zatím jen v náznacích. Edice Krameriových deníků si klade za cíl rozšířit doposud nevelkou pramennou základnu pro poznání počátků českého romantismu a především počátků romantického zájmu o hrady a jejich...
|
|
|
Historia S. Joannis Nepomuceni z r. 1729 a její dobové překlady
Bočková, Alena ; Svatoš, Martin (vedoucí práce) ; Juríková, Erika (oponent) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Na pozadí bádání o raněnovověké latinské a české literatuře zkoumá předložená disertační práce dílo jezuitského historika Maximiliana Wietrowského Historia S. Joannis Nepomuceni (1729) a jeho český překlad Zpráva historická o životě sv. Jana Nepomuckého (1730). Kromě literárněhistorické, jazykověstylistické a překladatelské analýzy obou děl se snaží o zachycení širšího kulturněhistorického kontextu a postihnutí důležitých prvků souvisejících s dobou vzniku spisů a jejich obsahovou náplní. V úvodu práce je řešena otázka autorství latinského originálu i českého překladu. Po důkladném prozkoumání zejména rukopisné pramenné základny se podařilo najít doklady pro předpoklad, že autorem latinské verze je Maximilianus Wietrowsky (1660-1737), uváděný - ovšem bez konkrétních podkladů - v historické literatuře. Z rozboru překladu pak vyplynulo, že tvůrcem českého textu zřejmě není.
|
host ::
RSS.