|
|
Význam hodnocení ve výtvarné výchově z pohledu žáků 2. st. ZŠ a jejich učitelů
Vlachová, Michaela ; Jakubcová Hajdušková, Lucie (vedoucí práce) ; Novotná, Magdalena (oponent)
Tématem práce je význam hodnocení ve výtvarné výchově. Práce navazuje na výstavu Umění oceňovat realizovanou Společností Jindřicha Chalupeckého v roce 2021, konkrétně na projekt Re/de/in/form Venduly Fremlové, Kristýny Říhové a Lucie Jakubcové Hajduškové. Cílem práce je popsat, jak probíhá hodnocení v průběhu a závěru hodiny výtvarné výchovy v praxi a jaký má význam pro žáky a učitele na 2. stupni základní školy. Teoretická část shrnuje obecnější, ale klíčové teoretické pojmy v oblasti školního hodnocení, např. jeho funkce, formy a druhy. Dále představuje specifika hodnocení ve výtvarné výchově, formulovaná vybranými autory, např. Janem Slavíkem, Karlou Brücknerovou či Karlem Starým. Výzkumná část je pojata jako kvalitativní empirická sonda a je řešena metodou případové studie. Sleduje: 1) hodnocení v průběhu vedených hodin výtvarné výchovy, 2) jednotlivé přístupy vyučujících, jejich názory na význam hodnocení ve Vv a 3) názory vyučovaných žáků na hodnocení ve Vv. Ke sběru bylo využito zúčastněné pozorování hodin výtvarné výchovy ve dvou třídách 2. stupně ZŠ, strukturovaný rozhovor s pedagogy, a dotazník s otevřenými a uzavřenými otázkami pro žáky. Ve výtvarné části práce je skrze kresebné deníkové záznamy otevřeno a zpracováno téma: vliv hodnocení ve výtvarné výchově na budoucí život žáků.
|
|
| |
|
|
Portfolio ve výtvarné výchově
Baniunynská, Klára ; Svatošová, Zuzana (vedoucí práce) ; Novotná, Magdalena (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na portfolio jako didaktický nástroj ve výuce výtvarné výchovy na prvním stupni základní školy. Teoretická část diplomové práce popisuje portfolio a jeho rozmanité typy. Zaměřuje se na žákovské pracovní portfolio, elektronické portfolio a profesní portfolio jakožto nástroj rozvoje sebe/reflektivních a sebe/hodnotících kompetencí žáků a učitelů. Dále se věnuje hodnocení se zaměřením na formativní hodnocení ve výuce. Poslední kapitola je věnována výtvarné výchově a hodnocení ve výtvarné výchově prostřednictvím portfolia. Praktická část je postavena na tvorbě žákovských pracovních portfolií, elektronickém portfoliu a profesním portfoliu skrze realizaci výtvarného projektu nesoucího název stromy a listy. Cílem praktické části byla tvorba jednotlivých portfolií, která vznikla v konkrétním ročníku základní školy. Realizovaná portfolia měla přispět k rozvoji sebe/reflektivních a sebe/hodnotících kompetencí u žáků. Portfolia byla tvořena v průběhu jednoho pololetí školního roku, v tomto časovém úseku byl tak naplánován a uskutečněn výtvarný projekt na téma stromy, listy. Jednotlivé hodiny výtvarné výchovy a práce s žákovskými portfolii byly reflektovány pomocí metody ALACT. Portfolia nepřispěla pouze k rozvoji sebe/reflektivních a sebe/hodnotících kompetencí žáků, ale také...
|
|
|
Talentovaný žák ve výtvarné výchově
Brajerová, Iveta ; Novotná, Magdalena (vedoucí práce) ; Fulková, Marie (oponent)
A KLÍČOVÁ SLOVA Diplomová práce se zabývá talentovanými žáky ve výtvarné výchově. Jak se tito žáci projevují ve výtvarné výchově, podle čeho je možné takové žáky rozpoznat a jaké klade práce s nadanými žáky ve výtvarné výchově nároky na pedagoga? V práci se snažím vytvořit obecná doporučení pro práci učitele s nadaným žákem ve výtvarné výchově a otevřít téma, které nebylo v České republice doposud systematicky zpracováno. Diplomová práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části se v první kapitole zabývám nadáním a talentem. Na začátku vymezuji pojmy talent, nadání a nadaní žáci. Dále představuji modely a možné klasifikace nadání, charakteristiky nadaných dětí, možnosti jejich identifikace a vzdělávání. V druhé kapitole popisuji postavení nadání a talentu v legislativních dokumentech - v dokumentu Strategie 2030+, v rámcových vzdělávacích programech a ve vyhlášce č. 27/2016 Sb. Ve třetí kapitole se věnuji výtvarné výchově a jejímu vztahu k talentovaným žákům. Ve čtvrté kapitole se zabývám kreativitou, současnými výzkumy kreativity a jejich propojení s talentovanými žáky. Na závěr teoretické části představuji některé současné výtvarné přehlídky (soutěže). Praktický výzkum vychází především z rozhovorů s pedagogy výtvarné výchovy a s talentovanými studenty. Zabývám se...
|
|
|
Tvoříme z odpadového materiálu
Hrstková, Magdaléna ; Novotná, Magdalena (vedoucí práce) ; Hazuková, Helena (oponent)
Hrstková, M.: Tvoříme z odpadového materiálu. [Bakalářská práce] Praha 2012 - Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, katedra výtvarné výchovy, 59 s. Série výtvarných úkolů je koncipována pro Centrum pro předškolní děti v Domě dětí a mládeže v Praze. Spojovacím článkem navržených výtvarných úkolů je využití odpadového materiálu, především plastu, papíru a textilu. Teoretickým východiskem práce jsou ekologická, environmentální a globální výchova v kontextu RVP PV a RVP ZV.
|
|
| |
|
|
Moje škola a její okolí před sto lety
Krátká, Markéta ; Novotná, Magdalena (vedoucí práce) ; Hazuková, Helena (oponent)
Krátká, M.: Moje město před sto lety [Diplomová práce] Praha 2014 - Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, katedra výtvarné výchovy, 135 s. Diplomová práce se zabývá interdisciplinárním spojením dvou vzdělávacích oblastí Umění a kultura, Výtvarná výchova a Člověk a jeho svět. Součástí práce je analýza učebnic Člověk a jeho svět, která zjišťuje, jak a do jaké míry se učebnice zabývají tématikou konceptu domova, regionu, minulosti, identity subjektu i místa a veřejného prostoru. Praktickou část tvoří vzdělávací projekt úzce propojující učivo výtvarné výchovy a předmětu Člověk a jeho svět. Je zaměřen na vzdělávání žáků základní školy, pokouší se pomocí interdisciplinárního přístupu efektivně vzdělávat děti v tématice historie města, ve kterém žijí. Vzdělávací projekt vychází z teoretických poznatků uvedených v první části diplomové práce. Je zasazen do kontextu současného umění. V porovnání s ním je založený spíše tradičně. Klíčová slova: Interdisciplinarita, výtvarná výchova, Člověk a jeho svět, školní předmět, vzdělávací oblast, projektové vyučování, místo, paměť a místo, komunita, site-specific art.
|
|
|
Biologicky aktivní metabolity rostlin. 2. Alkaloidy Chelidonium majus L. a jejich inhibiční aktivita vůči acetylcholinesteráze
Novotná, Magdalena ; Cahlíková, Lucie (vedoucí práce) ; Opletal, Lubomír (oponent)
Novotná M.: Biologicky aktivní metabolity rostlin 2. Alkaloidy Chelidonium majus L. a jejich inhibiční aktivita vůči acetylcholinesteráze. Diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické botaniky a ekologie, Hradec Králové 2010, 64 s. Cílem diplomové práce bylo zpracování alkaloidního výtřepku z Chelidonium majus, chloridy nerozpustné v chloroformu za účelem izolace alespoň jednoho alkaloidu v čisté formě a stanovení anticholinesterázové, antiprotozoální a antioxidační aktivity. Z výtřepku byly v rámci této práce pomocí sloupcové chromatografie izolovány dva alkaloidy. Na základě NMR a MS studií byla první látka MN-1 identifikována jako protopin. Druhá látka MN- 2 byla rovněž podrobena strukturním NMR a MS studiím a identifikována jako allokryptopin. Oba alkaloidy byly již dříve izolovány z Chelidonium majus. Obě izolované látky byly podrobeny studiím na jejich inhibiční aktivitu vůči lidské erytrocytární acetylcholinesteráze a lidské sérové butyrylcholinesteráze. Byly stanoveny hodnoty IC50 (protopin: IC50 (AChE) = 423 ± 12,7 µM, IC50 (BuChE) = 322 ± 9,6 µM, allokryptopin: IC50 (AChE) = 250 ± 7,5 µM, IC50 (BuChE) = 530 ± 15,9 µM). Oba alkaloidy vykazovaly v porovnání s aktivitou standardních alkaloidních inhibitorů acetylcholinesterázy a...
|
|
|
Mezioborové vazby výtvarné výchovy a rozvoj smyslové citlivosti v kontextu mateřské školy
Kušková, Lucie ; Kafková, Helena (vedoucí práce) ; Novotná, Magdalena (oponent)
Teoretická část nastiňuje historické i současné představy o rozvoji smyslového vnímání dětí předškolního věku, odrážející se ve výtvarné výchově a tvorbě. Další část práce se zabývá sondou do metodiky smyslové výchovy, vysvětlení pojmu, seznámení s významem a potenciálem pro stanovování cílů předškolního vzdělávání. Poslední díl teoretické části je věnován možným rámcům mezipředmětových vazeb, vycházejících z estetických interakcí dětí s živou přírodou, zakotvených v RVP PV. Empirická část se zabývá výzkumnou sondou u kolegyň z oboru učitelství pro mateřské školy a jejich možnostmi a zkušenostmi s rozvojem smyslové citlivosti a zařazováním těchto postupů do výuky výtvarné výchovy. Praktická část pak analyzuje proměnu dětí v sociálních dovednostech uskutečněnou v rámci dlouhodobého smyslově-výtvarného projektu. Je doložena návrhy činností i mezioborovými vazbami z jiných předmětů, ze kterých proces výtvarného tvoření dětí vychází, anebo naopak k němu výtvarnými pracemi směřuje, dále kompetencemi, které se v projektu rozvíjejí, popisem jednotlivých aktivit, závěrečnou reflexí a hodnocením uskutečněných činností projektu a navrženými oborovými kontexty.
|
|
|
Souběžný rozvoj výtvarné a jazykové představivosti
Hrkalová, Martina ; Kafková, Helena (vedoucí práce) ; Novotná, Magdalena (oponent)
Tato diplomová práce má podobu kvalitativní akční průzkumné sondy a zkoumá konkrétní aspekty práce vybraných žáků s SPU při interdisciplinárním propojení výtvarné a jazykové výchovy, a to při důrazu na plnění dílčích cílů rovnoměrně v obou oblastech. Výsledky bádání, které probíhalo formou pozorování a polostandardizovaných rozhovorů se žáky a učiteli, jsou analyzovány a krystalizují v konkrétní návrhy pro zefektivnění dílčích aspektů této metody pro ještě větší efektivitu dílčích kroků při osvojování nových znalostí u žáků s SPU. V teoretické části představuji edukační metody synergického rozvíjení výtvarné a jazykové představivosti. Je to především metoda CLIL (Content and Language Integrated Learning), která reprezentuje inovativní tendence integrace Angličtiny a dalšího nejazykového předmětu (v tomto případě VV), a multisenzoriální přístup. Dále specifikuji stěžejní principy edukačního procesu při interdisciplinárním propojení výtvarné výchovy a anglického jazyka u žáků s SPU, jako je Gardnerova teorie mnohočetné inteligence, respektování individuálních učebních stylů žáků se zaměřením na multimodální vyučování a principy Hejného metody aplikovatelné na model integrovaného vyučování VV a AJ. Dále charakterizuji specifika konkrétních SPU a zásady při práci se žáky s těmito poruchami. V závěru...
|
host ::
RSS.