|
|
Znaková povaha umění v pojetí Jana Mukařovského a Nelsona Goodmana
Rabiňák, Václav ; Kubalík, Štěpán (vedoucí práce) ; Kulka, Tomáš (oponent)
Cílem bakalářské práce nazvané "Znaková povaha uměleckého díla u Jana Mukařovského a Nelsona Goodmana" je představit a následně porovnat dvě systematické koncepce uměleckého díla jako znaku. Přes příslušnost k odlišným myšlenkovým tradicím zmíněných autorů je nalezena klíčová podobnost v bližší charakteristice uměleckého díla jako znaku, který je symptomaticky netransparentní. Práce je zaměřena především na identifikaci a následnou analýzu důvodů, které k takovému pojetí umělecké znakovosti oba autory vedou. Za tím účelem také práce představuje širší teoretické předpoklady estetických teorií Jana Mukařovského a Nelsona Goodmana, do kterých jsou zkoumané koncepce uměleckého díla situovány. Jedním z těchto předpokladů je přesvědčení, že pro znakovost je konstitutivní sociální praxe, která má formu pravidel.
|
|
|
Estetické aspekty fotografie : Fotorafický styl jako problém pro teorii Rogera Scrutona
Chytilová, Anna ; Kulka, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
Předkládaná práce si určuje za téma otázku estetických aspektů fotografie, které budou probírány zvláště ve vztahu ke skeptické teorii fotografie Rogera Scrutona, jehož stanoviska v článku Photography and Representation zpochybňují umělecké možnosti tohoto média. Scruton zde tvrdí, že fotografie nereprezentuje tak, jako jiné umělecké druhy a je ze své podstaty jako médium esteticky deficitní. Scruton tento názor zakládá hlavně na kauzalitě a mechaničnosti fotografie a interpretace jeho stanovisek z daného článku tvoří základ předkládané studie. Cílem jejích hlavních částí je potom polemika se Scrutonovými závěry, zvláště obhajoba autorského fotografického stylu, který je v rámci jeho stanoviska zpochybněn. Práce se v kritické souvislosti se Scrutonovým závěrem pokusí jednak na základě vybraných teorií a obrazových příkladů vyzdvihnout základy fotografické estetiky jako svébytného média a v závěru potom obhájit i fotografický styl. Argumentace v této části bude založena jednak na obrazové příloze s fotografickými díly, které podle názoru autora obsahují rozpoznatelný autorský styl, tak na představení pomocných teorií, které přispívají ke kritice Scrutonova odmítnutí stylu, zvláště bude využita teorie stylu Nelsona Goodmana.
|
|
|
Conceptualism as an aesthetic problem
Ohrádková, Veronika ; Kubalík, Štěpán (vedoucí práce) ; Kulka, Tomáš (oponent)
Cieľom bakalárskej práce je predstaviť otázky, ktoré vyvolalo konceptuálne umenie na poli výtvarného umenia. Konceptuálne umenie, v ktorom myšlienka predstavuje najdôležitejší aspekt diela, reprezentuje radikálny rozchod s tradičným výtvarným umením. Mojim zámerom je analyzovať aký vplyv má jeho dematerializovaná forma na jeho estetickú hodnotu a na jeho postavenie vo výtvarnom umení. V prvej časti práce popisujem jeho charakteristické vlastnosti, dôraz pritom kladiem na skúmanie jeho ne-estetickej povahy, ktorá mu je prisudzovaná, na nízku prioritu materiálnej formy a na jeho filozofický charakter. Zdrojom sú pre mňa prevažne texty anglo-americkej estetiky, združené v knihe Philosophy and Conceptual Art, editovanej Petrom Goldie a Elisabeth Schellekens. Druhá časť má za cieľ objasniť problematiku definície a hodnoty konceptuálneho umenia. Predstavujem v nej polemiku medzi inštitucionálnou a funkcionálnou definíciou umenia, teóriami, ktoré by mohli vysvetliť umeleckú podstatu konceptuálneho umenia. Kľúčové slová konceptuálne umenie, inštitucionálna teória, funkcionalizmus, problematika hodnoty, dematerializácia, anglo-americká estetika, umenie ako idea
|
|
| |
|
| |
|
|
Perspektivy instituce umění
Lojdová, Šárka ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kulka, Tomáš (oponent)
Diplomová práce "Perspektivy instituce umění" se zabývá institucionální teorií George Dickieho (dále IT), která definuje umělecké dílo na základě příslušnosti artefaktu k institucionálnímu rámci světa umění. V této práci je věnována pozornost jak historickému vývoji IT- poprvé publikované v článku "Definování umění" v roce 1969 a značným způsobem revidované v knize Kruh umění v roce 1984- tak diskuzi, která se v reakci na IT rozvinula. První kapitola srovnává původní a revidovanou verzi teorie, další kapitoly se vždy zabývají některou z námitek, které byly vůči IT formulovány. IT je problematická v několika ohledech: pojem "instituce", na jehož základě je vystavěna, se zdá být dvojznačný; Dickie nepodává dostatečné vymezení rolí a pravidel, které umožňují fungování světa umění; pojem ocenění popírá Dickieho názory představené v jiných textech, definice předložená v IT je kruhová; a v neposlední řadě, Dickie nedostatečně zohledňuje historickou podmíněnost světa umění. Tyto výhrady jsou srovnávány s IT v jejím originálním znění, aby bylo možné rozhodnout, zda jsou oprávněné nebo založené na dezinterpretaci původních textů. Avšak tato práce si neklade za cíl pouze shrnout diskuzi, která se v reakci na IT rozvinula, ale také pokusit se zodpovědět otázku, zda může být IT koncepcí validní. A tato možnost...
|
|
|
Definice umění
Mikešová, Marcela ; Kulka, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
Předložená práce se věnuje institucionální definici umění amerického filozofa George Dickieho. Dickie vztahuje definici umění ke kulturním, sociálním a historickým podmínkám a staví ji na uvědomění si kontextuálního rámce tzv. světa umění. Práce mapuje kořeny myšlenkového pozadí Dickieho teorie, její vlastní podobu a kritickou reflexi jejích nedostatků. V první části práce představíme několik autorů, jež vytvořili teoretické podhoubí Dickieho teorie, a to i s přihlédnutím k anti-esencialistické teorii umění. Nastíníme základní principy samotné Dickieho institucionální teorie a nakonec poukážeme na zásadní problematická místa vztahového pojetí umění. Klíčová slova svět umění, institucionální analýza, udělení statusu, kandidát na hodnocení
|
|
|
Metafora jako nástroj komunikace a kreativního myšlení
Policar, Antonín ; Kulka, Tomáš (vedoucí práce) ; Stejskal, Jakub (oponent)
Práce je přehledovou studií k tématu metafory v jazyce, komunikaci a myšlení. První část představuje stručný historický pohled na zrod a vývoj uvažování o metafoře coby legitimním kognitivním nástroji a nikoli jen řečnicky či poeticky působivém, leč neinformativním jazykovém prostředku. Druhá část práce se snaží zmapovat různorodé směry soudobého výzkumu metafory na poli filosofie jazyka, kognitivní psychologie a lingvistiky a nalézt mezi nimi možné styčné body a komplementaritu. V celku se práce zaměřuje zejména na teorie, které do jisté míry narušují tradiční představu o metafoře jako o okrajovém fenoménu jazyka a komunikace a naopak zdůrazňují její centrální úlohu ve významotvorných aktivitách lidské mysli. Ačkoli se práce nezabývá metaforou primárně v souvislosti s uměním, její relevance pro estetiku spočívá v tom, že zde prezentované teorie vyzdvihují určité estetické či poetické aspekty lidského racionálního uvažování i každodenní komunikace. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Umění, avantgarda a kýč v díle Clementa Greenberga a Matei Călinescu
Taltynová, Marie ; Kulka, Tomáš (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce Umění, avantgarda a kýč v díle Clementa Greenberga a Matei Călinescu se zabývá problematikou kýče ve vztahu k avantgardě, k současnému umění a k výtvarnému umění obecně. Primárně vychází z esejí Avantgarda a kýč od amerického kritika Clementa Greenberga a Kýč od rumunského literárního vědce Matei Calinescu. První část práce je věnována nastínění koncepce kýče těchto dvou teoretiků s důrazem na uvažování o původu a podstatě kýče. Druhá část práce se zabývá přehodnocením Greenbergova názoru, který považuje populární kulturu, oficiální kulturu a akademismus za kýč a vyzdvihuje avantgardu jako jediný hodnotný projev umění své doby. Na tomto základě se práce zabývá tím, proč se ve třicátých letech avantgarda jevila jako čistý protiklad kýče a proč oproti tomu dnes shledáváme, že určité tendence současného umění s kýčem spolupracují.
|
|
|
Kognitivní vědy a paradox fikce
Staniševská, Aneta ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Kulka, Tomáš (oponent)
Předložená práce se věnuje problematice paradoxu fikce, jakožto tématu angloamerické estetiky druhé poloviny dvacátého století, v odrazu úvah Colina Radforda a jeho kritiků. Pokouší se také nahlédnout emocionální responze na fikci, z Radfordova pohledu problematické a paradoxní, v pro ně "cizím" kontextu kognitivních věd, a to zejména fragmentů teorií Antonia Damasia, které mohou poskytnout pohled na tento problém v nové perspektivě. Práce si tedy ambiciózně neklade za cíl ani uchopit tyto teorie v celistvosti, ani zcela rozřešit a uzavřít otázku paradoxu fikce, jako spíše osvětlit jeho základy a tak je rozpohybovat. K tomu používá vybrané dílčí úvahy vědce, zabývajícího se fenoménem emocí a jejich zásadní role v lidském poznávání a myšlení. První kapitola se tedy zabývá zejména Radfordovou formulací paradoxu, která je, jak se domníváme, pro celý problém zásadní. Druhá kapitola pak nahlíží do celku kritiky, která Radfordovu formulaci obklopuje. Některé momenty se postupně ukazují jako signifikantní pro usouvztažnění s fragmenty Damasiových teorií tak, jak je nastíněno v kapitole třetí. Klíčová slova emoce, kvazi-emoce, kvazi-smyčka, fikce, jakoby
|
host ::
RSS.