|
|
Hudební rituály v alternativních mateřských školách
Pulkrábková, Markéta ; Kmentová, Milena (vedoucí práce) ; Kubátová, Gabriela (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na sedm alternativních vzdělávacích systémů mateřských škol ve spojení s hudbou a hudebními rituály. Práce popisuje klíčové znaky daných alternativních mateřských škol. Teoretická část práce se zaměřuje především na pojetí hudby a hudební rituály, které se v daných alternativách realizují. Cílem teoretické části práce bylo zjistit a popsat tyto rituály z dostupné literatury týkající se daných alternativ. Kvalitativní výzkum proběhl metodou dotazníkového šetření u pedagogů působících v příslušných mateřských školách. Praktická část diplomové práce představuje konkrétní rituály, které se realizují v alternativních mateřských školách. Závěr výzkumu popisuje obsahy hudebních rituálů a představuje jejich zdroje. KLÍČOVÁ SLOVA Hudební rituál, rytmus, alternativní mateřské školy, svátky, oslavy, tradice, zpěv, denní režim
|
|
|
Porovnání hudební složky Metody dobrého startu v české a polské verzi
Březinová, Paulina Natalia ; Kmentová, Milena (vedoucí práce) ; Kodejška, Miloš (oponent)
Předmětem bakalářské práce je porovnání hudební složky v polské a české verzi Metody dobrého startu. Teoretická část práce se věnuje podrobné charakteristice metody, historii a rozšíření Metody dobrého startu v Polsku a v České republice. Sleduje společné rysy a odlišnosti obou verzí metody. Zabývá se úlohou hudby a hudebních činností v Metodě dobrého startu a ve výchovně-vzdělávacím procesu. Přihlíží k zvláštnostem psychomotorického a hudebního vývoje dětí předškolního věku. Praktická část bakalářské práce se věnuje porovnání hudební složky v polské a české verzi metody se zvláštním zřetelem na problém slaďování rytmických složek s pohybem dětské ruky při kreslení grafického vzoru. Využívá k tomu podrobnou analýzu hudebních faktorů písní předložených v polské verzi Metody dobrého startu. V komparaci používá závěry Mileny Kmentové z její výzkumu hudební složky české verze metody. Sleduje a porovnává rytmickou strukturu a tempo písní vzhledem k předkládaným grafickým vzorům v obou verzích metody. Porovnává využití lidových a autorských písní v české a polské verzi Metody dobrého startu. Z provedeného výzkumu vyplývá závěr, že polská verze Metody dobrého startu, která ve velké míře využívá autorské písně, lépe vyhovuje požadavkům a cílům metody a je lépe použitelná v pedagogické praxi. Bakalářská...
|
|
|
Píseň jako prostředek učení dětí s mentálním postižením
Brdičková, Anna ; Kmentová, Milena (vedoucí práce) ; Daněk, Alois (oponent)
Diplomová práce na téma Píseň jako prostředek učení dětí s mentálním postižením přináší pohled na využití písní jako způsobu získávání znalostí a dovedností pro děti předškolního a mladšího školního věku. Seznamuje čtenáře s teoretickými východisky mentálního postižení a dává důraz na specifika v učení. Práce též vymezuje rozdíly mezi speciální hudební výchovou, muzikoterapií a muzikofiletikou, aby předešla časté miskoncepci, která má tendenci považovat každou práci s hudbou a lidmi s postižením za muzikoterapii. Na základě rešerše odborné literatury představuje práce edukativní potenciál písně, který spočívá zejména v rozvoji kognitivních, sluchových, řečových, orientačních, sociálních a emočních schopností a dovedností dítěte. Jako důležité se též jeví využití písní k budování pozitivní atmosféry, která zkvalitňuje podmínky k učení. V rámci výzkumu jsou zpracovány zkušenosti několika vyučujících z mateřských a základních škol, kteří písně do výuky dětí běžně zapojují. Analýza používaných písní se zaměřuje zejména na to, zda jsou písně pro děti vhodné a jaký mají edukativní potenciál (co mohou u dětí rozvíjet). Dále práce přináší několik písní zahraničních adaptovaných pro české školní prostředí a několik písní autorských, které by mohly být využité při výchově a výuce dětí.
|
|
|
Hudební program pro děti předškolního věku s atypickým vývojem řeči
Waloschková, Anna ; Kmentová, Milena (vedoucí práce) ; Daněk, Alois (oponent)
Diplomová práce s názvem Hudební program pro děti předškolního věku s atypickým vývojem řeči se především zabývá vývojem řeči u dětí s různými druhy sociokulturního znevýhodnění. Teoretická část tematizuje dopady odlišného mateřského jazyka, bilingvismu a jiných sociokulturních znevýhodnění na vývoj řeči u dětí předškolního věku. Zabývá se hudební výchovou a jejím integrativním charakterem, zejména ve vztahu k pohybové, dramatické, ale také výtvarné výchově. Nalézáno je také spojení mezi hudební výchovou a různými druhy učení, ale také vztah hudební výchovy k rozvoji různých typů inteligence, jak je vymezil Gardner. Teoretická část dále představuje možnosti využití hudebních činností jako nástroje podpory a péče o rozvoj řeči dítěte se zaměřením na vyrovnávání možných deficitů zejména v lexikálně-sémantické a pragmatické rovině jazyka. V neposlední řadě charakterizuje některé historické i současné, české i světové programy, které využívají hudební výchovu jako nástroj při osobnostním a sociálním rozvoji dětí. Praktická část spočívá v navržení dlouhodobého a zacíleného programu, který je sestaven z běžných i specifických hudebních činností. Program reaguje na aktuální legislativní požadavky a je organizován v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání. Cílem praktické části...
|
|
|
Logopedická prevence a hudební činnosti pro děti s odkladem školní docházky
Ježková, Kristýna ; Kmentová, Milena (vedoucí práce) ; Kubátová, Gabriela (oponent)
Bakalářská práce se zabývá propojením logopedické prevence a hudebních činností v předškolním vzdělávání. Cílem práce je zjistit, zda prostředky hudební výchovy můžeme zlepšit jazyk a řeč dětí s odkladem školní docházky. Teoretická část popisuje problematiku odkladů školní docházky. Věnuje se narušené komunikační schopnosti a jejím kategoriím, odlišnému mateřskému jazyku a bilingvnímu rodinnému prostředí, neboť předmětem výzkumu jsou děti z těchto zmíněných skupin. Pojednává též o vývoji řeči v jazykových rovinách, zabývá se logopedickou prevencí v mateřské škole a jejím propojením s hudebními činnostmi. Praktická část je věnována akčnímu výzkumu, který obsahuje vstupní diagnostiku dětí s odkladem školní docházky, popisuje průběh výzkumu a hodnotí vliv hudebních činností v logopedické prevenci na jazyk a řeč dětí s odkladem školní docházky. Součástí praktické části je také dotazníkové šetření, které přináší data o průběhu logopedické prevence v mateřských školách. KLÍČOVÁ SLOVA odklad školní docházky, logopedická prevence, hudební činnosti, řeč, komunikace
|
|
|
Hudební činnosti pro děti s opožděným vývojem řeči
Krausová, Anna ; Kmentová, Milena (vedoucí práce) ; Kubátová, Gabriela (oponent)
V této bakalářské práci se zabývám tématem hudební činnosti pro děti s opožděným vývojem řeči. V teoretické části jsem se zaměřila na správný vývoj řeči u dětí, na podstatu komunikace a řeči, na hudební výchovu v předškolním věku. Zabývám se definicemi, diagnostiko a příčinami opožděného vývoje řeči. Cílem praktické části bylo zjistit, jak nejlépe pomoci dětem s opožděným vývojem řeči hudebními činnostmi u klinického logopeda. Při návštěvách u klinického logopeda jsem měla možnost setkat se s dětmi,které mají opožděný vývoj řeči.Uplatnila jsem vokální hry (již publikované i vlastní), hodnotila jsem reakce a rozvoj řeči dětí. Praktická část obsahuje kazuistikušesti dětí a záznam z pěti setkání. Výzkum jsem doplnila o dotazník určený rodičům dětí, se kterými jsem měla možnost se během výzkumu setkat.Také jsem realizovala rozhovor s klinickou logopedkou. Výsledky z výzkumu potvrzují, že hudební činnosti napomáhají rozvoji pasivní slovní zásoby a celkovémurozvoji řeči u dětí s opožděným vývojem řeči. KLÍČOVÁ SLOVA Opožděný vývoj řeči, hudební výchova, logopedická péče, dítě ve věku 3-6 let.
|
|
| |
|
| |
|
|
Duchovní písně a jejich vliv na křesťanskou výchovu v církevních mateřských školách
Veselá, Jana ; Kmentová, Milena (vedoucí práce) ; Selčanová, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá duchovní hudbou v církevních mateřských školách. Na začátku teoretické části je zmiňovaná historie předškolních institucí a historie hudby v církevním školství. V bakalářské práci se objevuje také zmínka o české beletrii, v níž se promítá vztah dítěte k hudbě v církevních vzdělávacích institucích. Jedna z kapitol se věnuje obecným informacím o současných církevních mateřských školách, část je věnovaná využití duchovních písní v CMŠ. Poslední kapitola teoretické části pojednává o pedagogice Franze Ketta. Cílem této bakalářské práce je zodpovědět výzkumné otázky, které se zabývají využitím duchovních písní v současných církevních MŠ, rozšířením pedagogiky Franze Ketta a komparací s obhájenou bakalářskou prací Lucie Drahokoupilové. Výzkum probíhal metodou dotazníkového šetření. Díky odpovědím z dotazníků mohly být zodpovězeny výzkumné otázky, jež jsou shrnuty v poslední kapitole. KLÍČOVÁ SLOVA Duchovní hudba, církevní mateřské školy, děti, pedagogika Franze Ketta, duchovní dětské zpěvníky
|
|
| |
host ::
RSS.