|
|
Spiritual Journeys, Everyday lives. Paths of Western Practitioners of Buddhism in the Consumer Society
Vimr, Martin ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Wladyniak, Ludmila Maria (oponent)
Tato Bakalářská práce zkoumá každodenní životy západních buddhistů v konzumní společnosti pomocí kvalitativních, (auto)etnografických metod. Zásadní otázky se týkají způsobů, jakými buddhistické hodnoty a praxe interagují s konzumerismem a materialismem, s jakými problémy se Buddhisté setkávají v běžném životě a jak syntetizují nebo vyvažují rozdílné pohledy a hodnoty buddhismu a západní společnosti. Buddhisté často obtížně přijímají některé kulturní aspekty buddhismu. Přestože se necítí společností stigmatizováni, mohou negativně vnímat svoji jinakost způsobenou rozdílnými hodnotami. Také mohou pociťovat samotu nebo izolaci, pokud se pravidelně nestýkají s jinými buddhisty a buddhistickými učiteli. Na druhou stranu se díky pravidelné meditační praxi, které věnují značnou část volného času, buddhisté cítí spokojenější v běžném životě než před konverzí a také meditaci připisují zvýšenou schopnost empatie, která vede k lepším mezilidským vztahům. Buddhisté často mění svůj životní styl a kariéru, aby více odpovídaly Buddhistickým hodnotám. Celkově západní buddhisté hodnotí praktikování Buddhismu v konzumní společnosti jako náročné, ale převažují pro ně positiva.
|
|
|
Aspekty transnacionalismu a reemigrantů z rumunského Banátu
Mertlík, Arnošt ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Wladyniak, Ludmila Maria (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá charakteristikou transnacionálních vazeb u reemigrantů z rumunského Banátu, kteří se v Banátu narodili a nyní žijí v České republice. Pozornost je zde věnována migrační teorii transnacionalismu, která vychází z předpokladu, že migranti nadále udržují vztahy se zemí svého původu, což se autor snaží dokázat i v případě banátských Čechů. V teoretické části práce je čtenáři přiblížen historický kontext migrace do Banátu a reemigrace do ČR, dále je zde čtenář seznámen s teorií transnacionalismu a s jeho koncepty. Jádrem práce je pak kvalitativní výzkum popsaný v praktické části, v jehož rámci autor provedl hloubkové polostrukturované rozhovory. Na základě analýzy těchto rozhovorů dochází práce k závěru, že transnacionální identita je u banátských Čechů nejistá, zároveň však jako transmigranti formují transnacionální sítě přesahující hranice států, které vytvářejí transnacionální pole a udržují banátské Čechy v neustálém kontaktu.
|
|
|
Sociální integrace mongolské menšiny v České republice
Roztočilová, Zuzana ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Klásková, Markéta (oponent)
Práce se zabývá začleňováním zástupců mongolské menšiny do české společnosti. Vychází z teorie, která vymezuje integraci jako čtyřdimenzionální proces, který spočívá v strukturální, kulturní, interaktivní a identifikační dimenzi. ě průběh tohoto procesu u generace mladých Mongolů, žijících dlouhodobě v České epublice. Soustředí se na to, jak vnímají trvalý pobyt a jak české občanství. J jí česká a mongolská kultura. pozici ve společnosti si přisuzují, zda se považují více za Mongoly nebo za Čechy a co ovlivňuje jejich sebe teoretické části práce autorka představuje teoretická východiska výzkumu sociální integrace a věnuje se také mongolské menšině v České epublice a její kultuře. Druhá část se týká především metodologie kvalitativního výzkumu, metody sběru dat a jejich analýzy. Autorka provedla celkem šest polostrukturovaných rozhovorů, které anal poslední části práce, která je strukturovaná podle dimenzí. V závěru pak odpovídá na
|
|
|
Život řádových sester de Notre Dame
Kadeřávková, Iva ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Rössler, Jan (oponent)
Ve své práci se autorka zabývá underlifem řádových sester de Notre Dame, a to ve dvou vybraných komunitách v Praze Krči a v Horažďovicích. Celý koncept této práce je postaven na teorii totální instituce tak, jak jí ve svém knize Asylums prezentuje Erving Goffman. V teoretické části seznamuje diváka jak s Goffmanovou teorií totální instituce a jejími částmi jako je primární a sekundární přizpůsobení na instituci a také s teorií underlife. Dále se zde autorka zaměřuje na kritiku Goffmanovy teorie totální instituce. Následně se zde autorka věnuje zachování řádu v řeholní instituci. Praktická část se poté dotýká vybraných částí tohoto underlife, a to personifikace oblečení, financí sester a dodržování oficiálních pravidel řádu v jednotlivých komunitách řádových sester de Notre Dame. V závěru se věnuje zodpovězení výzkumných otázek a porovnání obou zkoumaných komunit. Tyto poznatky poté propojuje s Goffmanovou teorií totální instituce a jejího underlife. Autorka práce dochází ke shodě s Goffmanovou teorií, avšak její výsledky jsou méně markantní než ty, které prezentuje Goffman. V této oblasti se tedy připojuje i k jeho kritikům. Na závěr autorka uvádí další možné pokračování její práce a její využití pro aktuální témata ohledně zavádění uniforem na českých školách.
|
|
|
Stigmatizace rozumově nadaných dětí
Roubíčková, Koleta ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Teichmanová, Klaudia (oponent)
Tato práce se zabývá stigmatizací rozumově nadaných dětí, zejména na situaci v České republice. Toto téma není v ČR odborně rozebráno, v zahraniční literatuře existuje pár výzkumů na toto téma, nemají však sociologické zaměření. Z tohoto důvodu se autorka snaží podívat na téma z jiné perspektivy. Využívá k tomu teorii stigmatu od Ervinga Goffmana a zároveň se opírá o pedagogickou a psychologickou odbornou literaturu zabývající se nadanými dětmi. Výzkum je založen především na šesti rozhovorech s rodiči nadaných dětí, ale také částečně na informacích získaných na dvou konferencích o nadaných dětech. Ve výzkumné části se autorka zaměřuje na stigmatizaci skrze tři typy identit, se kterými pracuje ve své teorii Goffman. Skrze ně pak ukazuje, kdy a jak stigmatizace probíhá, jak se nadané děti, ale i jejich rodiče, snaží ovlivnit, pomocí managementu stigmatu, jaké informace o sobě dávají svému okolí, a nakonec se zaměřuje na to, jak své stigma vnímají samotné nadané děti a jaké rady jsou jim v tomto ohledu dávány. Analýza dat naznačuje, že ke stigmatizaci u nadaných dětí dochází, avšak ne u všech stejným způsobem a ve stejných sociálních prostředích.
|
|
|
Konstrukce identity dlouhodobě zaměstnaných Romů v Litvínově
Gonsiorová, Olga ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Autorka se v práci zabývá konstrukcí identity dlouhodobě zaměstnaných Romů ve městě Litvínov. Vychází z předpokladu, podpořeného několika výzkumy, že ve městě Litvínov, které se nachází v severních Čechách, budou Romové poměrně silně stigmatizováni. Jedno z nejsilnějších stigmat mezi obyvateli severních Čech je přesvědčení, že Romové nepracují. Romové, kteří jsou dlouhodobě zaměstnaní, se tomuto předsudku alespoň částečně vymykají. Přesto je jejich etnický původ na první pohled viditelný a jsou proto do jisté míry stále zařazováni mezi stigmatizovanou etnickou menšinu. Autorka se v teoretické části práce soustředí na to, aby čtenáře seznámila s teoretickými východisky zkoumání sociologického konceptu identity. V této části také čtenáři přibližuje romskou menšinu žijící v Česku. V praktické části se potom autorka soustředí zejména na svůj vlastní výzkum, v jehož rámci provedla šest hloubkových polostrukturovaných rozhovorů s dlouhodobě zaměstnanými Romy z Litvínova, na jejichž základě dochází k zodpovězení svých stanovených výzkumných otázek.
|
|
| |
|
|
Studenti Erasmu, kulturní šok a proces adaptace
Hofmannová, Zdena ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Hirschová, Marta (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá kulturním šokem a adaptací u studentů programu Erasmus na základě výzkumu se studenty na irské univerzitě. Výzkum probíhal prostřednictvím biografických rozhovorů s devíti studentkami účastnícími se tohoto programu. Z výzkumu bylo zjištěno, že u respondentek neprobíhal kulturní šok, ale adaptace se většinou týkala osobních změn a výzev, které jim pobyt přinesl. Práce shrnuje hlavní adaptační témata, skrze která respondentky adaptaci konstruují, a to jazykovou, akademickou, praktickou, sociální adaptaci a adaptaci na absenci blízkých. Pocit adaptace v jednotlivých oblastech roste, dokud nezačne zkouškové období, které tento proces naruší. Práce dále přirovnává průběh pobytu k přechodovému rituálu, kdy je rozdělen na tři základní fáze, a to fázi před odjezdem (pre-liminální), fázi pobytu v zahraničí (liminální) a fázi po návratu (post- liminální). Přechodový rituál je i jedním ze způsobů, jakým lze vysvětlit význam či definici situace pro samotné respondentky. Dalšími způsoby, jak je význam pobytu vnímán, je dobrodružství a vývoj a lepší poznání sebe sama (cesta za existenciální autenticitou). Práce se okrajově dotýká i toho, jaký význam má kultura pro studentky na programu Erasmus. To se ukázalo jako velmi individuální, nicméně lze u některých respondentek...
|
|
|
Krátký neprofesionální film jako žánr současného folklóru. Možnosti jeho výzkumu na webu v antropologické a sociologické perspektivě
Kubík, Milan ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Hrůzová, Andrea (oponent)
Tato explorační studie si klade za cíl vymezit krátký neprofesionální film jako relevantní předmět studia pro antropologii a sociologii. Nejprve je v práci krátký neprofesionální film vymezen jako produkt lidové kultury, který však sdílí mnohé charakteristiky s filmem komerčním. Následně je krátký neprofesionální film charakterizován jako svébytný žánr současné folkloristiky. Toto vymezení proběhne na základě jeho komparace s charakteristikami současné pověsti. Následně práce ukazuje jaké symbolické funkce může krátký neprofesionální film ve společnosti zastávat a pomáhat tak ustavovat její symbolický řád Jeho hlavní funkcí je přivádění mezních prožitků do každodenního kontextu diváka. Tímto způsobem se sledování krátkého neprofesionálního filmu stává přechodovým rituálem, který dává divákovi možnost, zažít stav liminality - narušení řádu - prostřednictvím napětí. Toto napětí však divák prožívá v bezpečném symbolické světě filmu. Při konečné katarzi, která je umocněna eliptickou zápletkou, pak nastane uvolnění napětí a obnovení sociálního řádu. Práce je spojením kvantitativního výzkumu a etnografie v kyberprostoru. Práce tak staví do středu práce postavu výzkumníka a její nezbytnou reflexivitu. Mimo to se práce snaží rovněž upozornit na metodologická rizika, která výzkum na internetu představuje....
|
|
|
Přenos hodnotového modelu vegetariánství z rodičů na děti
Vastlová, Markéta ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Janas, Martin (oponent)
(abstrakt) Tato bakalářská práce se, jak již její samotný název vypovídá, zabývá pojetím výchovy vlastního potomka rodičem vegetariánem, případně veganem. Je zde zkoumáno to, zda se snaží o předání vlastního modelu hodnot - tedy vegetariánství nebo veganství dítěti, ale také tím, jaké aspekty budoucí hodnotovou orientaci dítěte v průběhu primární socializace ovlivňují nejvíce. V potaz je tedy bráno působení nejen ze strany partnera rodiče - informátora, ale i prarodičů potomka, dále vzdělávacího zařízení dítětem navštěvovaného. Tam dochází ke styku s hodnotami a normami jinými, než které mu mohou být blízké z prostředí domova a je pak právě na rodičích, jak nastalou situaci vyřeší. Práce samotná je členěná do tří hlavních částí, které jsou následující: Teoretický úvod, Metodologie, a Výzkumná část. Část první je věnovaná teoretickému zázemí umožňujícímu ukotvení dat potřebných pro samotnou analýzu. Konkrétně tedy přibližuje hodnotovou základnu vegetariánství, vysvětluje rozdíl mezi vegetariánstvím a jeho radikálnější formou, veganstvím, nastiňuje vliv rodiny a vzdělávacího zařízení na pozdější hodnotovou orientaci dítěte. Druhá z hlavních kapitol, tedy metodologie, seznamuje čtenáře s procesem celého výzkumu, od výběru informátorů přes jejich dotazování až po samotný způsob analýzy textu. Ta je...
|
host ::
RSS.