|
|
Energetická politika EU z pohledu liberalizace trhu plynu a elektřiny v kontextu směrnic Evropské komise
Margan, Florian ; Kašpar, Václav (vedoucí práce) ; Vošta, Milan (oponent) ; Baláž, Peter (oponent) ; Šácha, Libor (oponent)
Cílem práce je zhodnotit odlišnost v vývojů energetické politiky jednotlivých státu EU, odlišnost vývoje výroby a spotřeby elektřiny a plynu. Mezi cíle této disertační práce je zařazeno zmapování trhu energentu plynu a elektřiny, odhalení slabých a silných stránek, porovnání s souvislostí nedostatečností výrobních kapacit a problematikou dovozu plynu z státu mimo EU. Hlavním cílem je popsání pokud možno a rozumní některých důležitých aspektu spolupráce z Ruskem jako velmi důležitého partnera dneska a do budoucností EU v oblastí dodávek plynu. Delším cílem je odpověď na otázkou co znamená liberalizace a jaký vliv má na energetickou politiku EU v kontextu směrnic EK ohledne řešení problematiky nedostatku elektřiny, zvyšováni cen a nedostatečné investovaní do nových zdrojů energie a preshraničních kapacit, také neuspokojivé spolupráce mezí státy EU ohledné uvedené problematiky. Budoucnost evropské energetiky, původně založené na co nejvyšší autonomii zásobování, naráží v současné době na problém tenčících se zásob fosilních paliv. Souběžně dochází i k úbytkům těžitelných světových zásob ropy, jejichž zbytková životnost se odhaduje na 60 let. Za této situace se jeví změna struktury primárních zdrojů paliv pro Evropu jako nevyhnutelná a aktuální. Nutno počítat s tím, že importní evropská závislost v následujících 50 letech vzroste významným způsobem a import paliv bude zcela dominovat. Soubor řešení, která se k překonání budoucí krize nabízejí, není příliš rozsáhlý. Liberalizace trhu s energetickými zdroji EU by měla umožnit menším firmám dostup a konkurenceschopnost podnikat na tomto trhu a poskytnout podobné tržní podmínky jaké mají oligopoly. Pro státy EU je zapotřebí energetické solidarity, o níž se často pouze diskutuje. Základní problém je v tom, že musí existovat společná energetická, ale i zahraniční politika. Skutečného pokroku nedosáhneme, pokud nepřijmeme jasná pravidla chování v energetice u vlád jednotlivých států EU. Řešení vidím v tom, že potřebujeme ústavu, která by umožnila jednotnou zahraniční a energetickou politiku tak, aby byla zajištěna spolehlivost, bezpečnost a stabilita dodávek elektřiny a plynu. Podle mých poznatků, vytvoření společné energetické politiky si vyžádá ještě značné úsilí všech členských států EU a svůj čas.
|
|
|
Rizikový kapitál jako nástroj financování podnikatelské činnosti
Cupák, Patrik ; Sato, Alexej (vedoucí práce) ; Černohlávková, Eva (oponent) ; Baláž, Peter (oponent) ; Kursová, Petra (oponent)
Rizikový kapitál (Venture Capital) je jednou z mnoha alternativních forem financování, představuje poměrně nový, doposud zřídka užívaný způsob financování podnikatelských záměrů či aktivit. Tento kapitál vstupuje obvykle do základního kapitálu podnikatelských subjektů, jejichž úspěšnost již od počátku nese známky zvýšené rizikovosti. Avšak v případě úspěšného vývoje nabízí tato investice vysoký potenciál svého zhodnocení. Převážně se jedná o financování nově založených společností s vysokým inovačním a rozvojovým potenciálem, vycházejícím ze specifických znalostí svých majitelů, či klíčových zaměstnanců. Hlavním cílem předkládané práce je postupně charakterizovat a definovat celý systém Private Equity investic, analyzovat prvky, vztahy a toky tohoto systému, a dále porovnat vývoj systému z hlediska času, geografického umístění, objemu a struktury Private Equity investic a jeho výnosnosti. Snahou je charakterizovat rizikový kapitál a tím přispět k odstranění nejednoznačnosti jeho definování. Dále zprostředkovat co nejaktuálnější informace o rizikovém kapitálu, jako perspektivním systému financování podnikatelské činnosti a také o vývojových tendencích Private Equity v regionu SVE, Evropy a ČR. Těžištěm zkoumání z hlediska geografického a časového není pouze Česká republika, ale a to zejména, region střední a východní Evropy (SVE) v komparaci s celoevropským trhem Private Equity. Jako základní časové měřítko zkoumání jsem převážně zvolil roky 2005, 2006 a 2007. Ovšem v některých částech této disertační práce zkoumám některé jevy v širším časovém rozlišení z důvodu nalezení základních faktorů, kterými byl vývoj v letech 2005 až 2007 nejvíce ovlivněn.
|
|
|
Komparace fondů Evropské unie pro životní prostředí v České republice a ve vybraných členských státech Evropské unie
Novotný, Tomáš ; Kašpar, Václav (vedoucí práce) ; Petříček, Václav (oponent) ; Baláž, Peter (oponent) ; Kříž, Jan (oponent)
Práce popisuje a porovnává přístupy vybraných nových členských států Evropské unie (Česká republika, Slovenská republika, Bulharsko, Rumunsko) v oblasti čerpání fondů EU na životní prostředí, upozorňuje na odlišnosti, zdůrazňuje opakující se chyby a jak je možné se jich vyvarovat. Práce dále popisuje praktické problémy, které se mohou vyskytnout při přípravě strategických dokumentů, jednání s Evropskou komisí, se žadateli, vyhodnocování žádostí a realizaci projektů. Dále upozorňuje na příležitosti podnikatelských subjektů v ČR v oblasti ochrany životního prostředí a načrtává rovněž možný vývoj čerpání evropských dotací v nejbližších letech.
|
host ::
RSS.