|
|
Od zadání k reklamě - reklamní komunikace v sociologické perspektivě
Novák, Michal ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent)
Diplomová práce pojednává o problematice přenosu informace v reklamní komunikaci. Na pozadí klíčových sociologických teorií se snaží popsat, jak smysluplná reklamní komunikace vzniká a jaká na jaká úskalí lze při její tvorbě narazit. Zdůrazňuje zásadní potřebu poznání účastníků komunikace, odesílatele a příjemce - v marketingové praxi značky a její cílové skupiny. S využitím teoretických přístupů k procesu komunikaci zejména v podobě recepční teorie Stuarta Halla, Elaboration Likelihood Modelu Cacioppy a Pettyho nebo Laswellovy formule popisuje sofistikovaný, byť zjednodušený proces tvorby profesionální reklamní komunikace s ohledem na analýzu možností a zájmů komunikátora, na správné kódování jako předpoklad preferovaného dekódování, na intervenující šumy a na charakter využitého média. Praktická část práce se opírá především o studii kampaně internetového prodejce parfému a kosmetiky Parfums.cz v roce 2014 s využitím unikátních analytických dat z celého průběhu přípravy nové komunikační strategie. Cílem práce je ukázat reálný proces tvorby kampaně - získání odpovědí na marketingovou troj-otázku KDO, CO a JAK - od zadání přes exekutivní tvorbu sdělení až po vyhodnocení efektivity komunikace - změny vnímání či chování cílové skupiny značky - tedy dosažení preferovaného čtení.
|
|
| |
|
|
Proměna pracovních a rodinných hodnot nastupujících generací v České republice v časovém kontextu (1999-2017)
Neugebauerová, Anna Marie ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Procházková, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na porozumění generačním rozdílům v pracovních a rodinných hodnotách v České republice mezi lety 1999 a 2017. Bakalářská práce bude řešit, jak se časem hodnoty vyvíjí a transformují - co je příčinou této změny, jakým způsobem se generace liší ve svém vnímání světa a vytváření vlastní identity. V práci bude rovněž zahrnuta problematika genderových rozdílů, rovněž pak rozdíly v dosaženém vzdělání, a do jaké míry jsou tímto zasaženy jednotlivé věkové kohorty. Metodou bakalářské práce je jak kvantitativní, tak také kvalitativní analýza hodnotových orientací v rodinné a pracovní sféře. Předmětem zkoumání je věková kohorta 19-29 let, jež v této práci symbolizuje období mladé dospělosti. Primárním zdrojem práce jsou data z Evropského výzkumu hodnot (European Value Study), a to z let 1999, 2008 a 2017. Ta jsou analyzována v rámci statistického softwaru IBM SPSS Statistics. Doplňkový zdroj dat tvoří v bakalářské práci hloubkové rozhovory, se dvěma respondenty z každé (minulé) nastupující generace, vždy jeden muž a jedna žena, hovoříme tedy o šesti respondentech. V rámci bakalářské práce byly zjištěny generační a genderové rozdíly hodnot v jednotlivých sférách. Zjištěny byly dále právě konkrétní hodnoty, jež generační příslušníci zastávají.
|
|
|
Hodnotové orientace a strategie nastupujících generací (X, Y, Z)
Chobotová, Tereza ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Svobodová, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou proměn hodnot, morálky a strategií nastupujících generací v České republice. Práce se soustředí především na generace X a Y, okrajově pak, jako doplnění, na současně nastupující generaci Z. Cílem práce je popsat, jakým způsobem se od sebe generace liší v rámci přístupu k hodnotám a morálce, jaké strategie volí a jak se v rámci jejich života proměňují. V rámci sociologie jsou pojmy hodnoty a strategie klíčovými koncepty, které jsou využívané ke studiu lidského chování a společnosti. Přispívají tak jednak k hlubšímu porozumění nastavenému paradigma ve společnosti a jednak usnadňují v různých oblastech proces optimalizace. Umožňují odvětvím reagovat na proměňující se požadavky a nároky nastupujících generací. Konkrétně obsaženými kategoriemi v této práci jsou rodinné vztahy a oblast pracovního nasazení. V teoretické části je problematika zakotvena do odborné literatury. Tato část je věnována terminologii, definování jednotlivých generací, hodnotám, morálce a strategiím. V praktické části práce navazuje na výzkum Evropský výzkum hodnot pro Českou republiku, a to z let 1991, 1999, 2008 a 2017. Práce s datovými soubory z těchto ročníků je založena na deskriptivní analýze v programu IBM SPSS. V rámci deskriptivní analýzy bylo konkrétně využito zobrazení dat v...
|
|
|
Sociální sítě jako zdroj symbolického kapitálu
Latislavová, Aneta ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Tato studie se zaměřuje na identifikaci motivací uživatelů pro používání platforem sociálních sítí a otázku vnímání jejich aktivity jako zdroje symbolického kapitálu. Práce také nabízí pohled na chování jedinců na sociálních sítích a názory na fenomény s nimi spojenými. Empirická část je provedena formou smíšeného výzkumu, ve kterém jsou jevy detailněji zkoumány pomocí rozhovoru a následně dotazníkovým šetřením. Práce identifikuje klíčové faktory pro motivaci a aktivitu uživatelů a sleduje a jak si je sami vysvětlují. Analyzuje vzájemnou sociální interakci mezi uživateli a její důležitost pro online i off-line komunikaci. Součástí studie je i mapování vlivu influencerů na jejich sledovatele a vnímané pozitivních a negativních aspektů jejich aktivity. Práce se zaměřila také na to, jak respondenti reagují na přerušení online komunikace a jaké dopady to má na jejich duševní zdraví.
|
|
|
Měření pečovatelské zátěže pečujících o seniory
Mezenský, Štěpán ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Práce se věnuje neformální péči a zátěži, která při ní vzniká. Cílem je prozkoumat současnou podobu neformální péče a reflektovat ji s dosavadním poznáním. Ve své první části je práce zaměřena na popis demografického vývoje seniorů, popis neformální péče a problémy s ní spojené, solidaritu, pečovatelskou zátěž, a možnosti pomoci a podpory pro neformální pečující. Dále si práce vytyčuje za cíl popsat, co jsou asistivní technologie, jak je neformální pečující využívají a jak jim ulehčují od pečovatelské zátěže. Okrajově se práce dotýká i vlivu pandemie COVID-19 na pečovatelskou zátěž. Prostřednictvím kvantitativního měření za pomoci vlastní modifikace dotazníku ZBI-4 popisuji pečovatelskou zátěž s přihlédnutím k základním sociodemografickým údajům. Výsledky neukazují na žádné statisticky významné rozdíly ani napříč pohlavími, ani napříč generacemi, mimo signifikantně nižší vnímanou pečovatelskou zátěž u generace X. Na kvantitativní část výzkumu navazuji kvalitativní částí, provedenou na základě polostrukturovaných rozhovorů. V kvalitativní části popisuji důvody pro rozhodnutí pro neformální péči, její podobu a důsledky, potenciální generační rozdíly, jaké jsou hlavní zdroje informací neformálních pečujících, asistivní technologie, jejich vliv a používání a specifikace neformální péče v době pandemie...
|
|
| |
|
|
Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti – duben/květen 2023
Tuček, Milan
V rámci svého jarního šetření se CVVM zabývalo otázkou vzájemného soužití romské menšiny s ostatními obyvateli ČR, dále se věnovalo názorům na možnosti, které Romové mají v české společnosti, a zjišťovalo postoje veřejnosti k tomu, jak vláda a místní samosprávy řeší problematiku romské menšiny. Poslední šetření dané problematiky proběhlo v roce 2019.\n\nNecelé dvě třetiny (63 %) dotázaných hodnotí soužití s Romy jako špatné, v tom 15 % jako velmi špatné.\n\nOd roku 2015 (posledních pět výzkumů) se ovšem toto negativní hodnocení zeslabilo o 20 procentních bodů (oproti roku 2019 o devět bodů).\n\nStereotypní pohled na romskou populaci se celkově zeslabil. Tento pohled není podmíněn sociodemografiky dotázaných, avšak souvisí s (negativním) hodnocením soužití Romů s majoritou.\n\nŘešení romské problematiky ze strany vlády považují dvě pětiny dotázaných za uspokojivé. Podobný je i podíl respondentů, kteří je považují za neuspokojivé. Místní samospráva je v tomto ohledu hodnocena lépe (převažuje hodnocení uspokojivé 41 % ku 26 % neuspokojivé).
|
|
|
Názory veřejnosti na přijatelnost půjček a míru zadlužení občanů a státu – duben/květen 2023
Tuček, Milan
V rámci dubnového a květnového šetření Naše společnost zařadilo CVVM i sadu otázek týkajících se půjčování si peněz a na zadluženost občanů a státu.\n\n90 % dotázaných považuje půjčky za riziko. Zároveň 78 % je přesvědčeno, že půjčování peněž a pořizování si věcí na dluh je v dnešní době přirozenou součástí života. A jen 38 % dotázaných si myslí, že za půjčky se musí člověk tak trochu stydět.\n\nPouze 30 % dotázaných souhlasí s tím, že půjčovat si peníze se vyplatí.\n\nNázory na půjčky se podle očekávání liší podle generační příslušnosti.\n\nNejpřijatelnější jsou pro českou veřejnost půjčky na bydlení (88 %), podnikání (82 %) a studium (81 %), naopak nejméně přijatelné jsou půjčky na dovolenou (11 %) a na vánoční dárky (11 %).\n\nNecelé tři čtvrtiny (73 %) dotázaných pokládají míru zadlužení obyvatelstva za vysokou, u státu to je to téměř devět z deseti dotázaných, přičemž 60 % zadlužení státu považuje za velmi vysoké.\n\nOproti roku 2019 se podíl těch, kteří zadlužení státu považují za velmi vysoké, dramaticky zvýšil o 44 procentních bodů (od roku 2021 o 21 procentních bodů).
|
|
|
Hodnotové orientace – červen/červenec 2023
Tuček, Milan
Hodnotové orientace české společnosti byly naposledy zjišťovány v roce 2014. Mnohopoložková baterie otázek, která byla respondentům předložena k posouzení, zjišťovala, jakou důležitost přikládají vybraným hodnotám z oblasti rodinné, pracovní a společenskopolitické sféry a životního stylu. Dotázaní měli na čtyřbodové škále označit, nakolik je pro ně určitá hodnota důležitá či nedůležitá . Baterie otázek, která byla poprvé dotazována v roce 1990, byla v roce 2014 doplněna dvěma výroky („mít děti“ a „mít vlastní pěkné bydlení“), které pokrývají určité podstatné doposud chybějící hodnotové orientace.\n\nNa prvních třech místech v pořadí podle důležitosti se umístily „žít ve spokojené rodině“, „mít přátele, se kterými si dobře rozumíte“ a „žít ve zdravém životním prostředí“ (v součtu „velmi“ a „spíše důležité“ 95 % dotázaných).\n\nNa posledních třech místech jsou hodnoty „prosazovat politiku své strany, hnutí“, „mít hezké věci, které nemá každý“ a „mít práci, která umožňuje řídit činnost jiných lidí“ (v součtu „zcela“ a „spíše nedůležité“ 60-70 %).\n\nOd posledního šetření v roce 2014 statistiky významně zvýšila důležitost hodnot spojených s obsahem práce, s informovaností a vzdělaností, s životním prostředím a obecnými životními strategiemi (posílení individualizace společnosti). Naopak poklesla významnost hodnot „mít hezké věci, které nemá každý“, „vydělat hodně peněz“, „mít jakoukoliv práci, jen abyste byl zaměstnán a nebral podporu“ (zeslabení orientace na materiální spotřebu).\n\nHodnotové orientace jsou generačně výrazně odlišné oblastech rodiny a soukromého života (vyšší důležitost u starších generací), v oblasti obsahu práce a obecných životních strategií (vyšší důležitost u mladších generací).\n\nVliv pohlaví byl zjištěn u hodnot vázaných na pracovní a životní kariéru – vyšší důležitost pro muže. Jde o potvrzení genderového stereotypu, který se v jiných oblastech (rodina, práce, …) nepotvrdil.\n\nDosažené vzdělání ovlivnilo pouze hodnoty z oblasti občanské angažovanosti - pro respondenty s vysokoškolským vzděláním jsou důležitější než pro respondenty s nižším vzděláním.
|
host ::
RSS.