|
|
Vliv socioterapie na život klientů kontaktního centra Magdaléna Příbram
Hubáčková, Eliška Ada ; Radimecký, Josef (vedoucí práce) ; Šejvl, Jaroslav (oponent)
Tato studie se zabývá kvalitativním výzkumem vlivu socioterapie na osoby závislé na návykových látkách, které socioterapii absolvují v kontaktním centru Magdaléna Příbram. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda má poskytování socioterapie vliv na klienty služby kontaktní centra Magdaléna Příbram. Hlavní výzkumná otázka zněla: jaký vliv má poskytování socioterapie na klienty KC Magdaléna Příbram. A vedlejší výzkumná otázka zněla: je socioterapie smysluplným nástrojem v rámci KC Magdaléna Příbram. Data byla získána prostřednictvím individuálních rozhovorů s klienty, kteří byli v terapii delší dobu. Výsledky ukázaly, že u části klientů dochází ke změnám v jejich postojích a chování v průběhu terapie, sami pak projevili zvýšenou sebereflexi a snahu o osobní růst. Klienti socioterapii vnímají jako důvěrný prostor, kde se cítí svobodně ve vyjadřování svých pocitů a myšlenek. Důležitou roli v této dynamice hraje podpora a porozumění ze strany terapeutů. Závěry této studie naznačují, že socioterapie může být efektivním nástrojem v léčbě návykových problémů a přispět k pozitivním změnám v životech klientů. Další výzkum je nezbytný k dalšímu hlubšímu porozumění mechanismům účinku socioterapie a optimalizaci terapeutických přístupů v oblasti závislostí.
|
|
|
Uplatnění profese adiktologa ve vybraných sociálních službách zaměřených na práci s rodinou v Praze
Jelínková, Michaela ; Lososová, Amalie (vedoucí práce) ; Radimecký, Josef (oponent)
Východiska: Závislost je v různých formách součástí životů lidí a mnohdy je provází celý život. Dopady závislosti se neomezují pouze na jedince, pro kterého je závislost problémem, ale týkají se i ostatních členů rodiny. Při práci s adiktologickými klienty je proto žádoucí pracovat i s dalšími členy rodiny a blízkými osob užívajících návykové látky a společně hledat cestu ke zvládnutí obtížné situace. Adiktologičtí klienti se objevují v rozmanitých typech služeb, sociální služby nevyjímaje, a právě v těchto službách by adiktolog se svými transdisciplinárními teoretickými znalostmi a dovednostmi mohl být přínosem při práci na zlepšení životní situace rodin vyhledávajících sociální poradenství, azylové domy či využívajících sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi. Cíle: Cílem práce je zmapovat možnosti uplatnění profese adiktologa ve vybraných sociálních službách zaměřených na práci s rodinou v Praze. Dílčí cíle zodpoví otázku, zda a jak vybraná zařízení pracují s adiktologickými klienty a jejich rodinami a jak jsou informována o pozici adiktologa a jeho náplni práce. Metody: Sběr dat byl proveden formou kvalitativního výzkumu pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Nahrané audiozáznamy...
|
|
|
Život a práce docenta Jaroslava Skály: terapeutické a léčebné metody a jejich přesah do současné adiktologie
Pilcová, Karolína ; Šejvl, Jaroslav (vedoucí práce) ; Radimecký, Josef (oponent)
Východiska: Jaroslav Skála byl český lékař, psychiatr a jak sám později říkal, tak také alkoholog. Specializoval se především na léčení alkoholismu, ale také na léčbu jiných drogových závislostí. Vystudoval lékařskou fakultu univerzity Karlovy a následně zasvětil svůj život pomoci a léčbě závislých na alkoholu a jiných návykových látkách. Je spoluzakladatelem KLUSu a v roce 1948 založil Apolinářské protialkoholní oddělení v Praze, později v roce 1951 založil záchytnou stanici. Celý život se také věnoval psychoterapii a vzdělávání v oblasti medicíny i psychoterapie. Cíl: Cílem práce je podrobně nastudovat a rozepsat život a profesní kariéru docenta Skály, především se zaměřit na začátky v Apolináři a na Apolinářský model. Podrobně se zaměřit především na terapeutické metody - jejich začátek a průběh s přesahem do současnosti. Zaměřit se na inovace, které zavedl do oboru adiktologie, na jeho vztah k pacientům a celkově k léčbě závislosti. V poslední části se zaměřit na odkaz, který zanechal, jak přispěl k rozvoji adiktologie a jaké jeho metody se uplatňují i v současnosti. Metody: Ke sběru dat byla použita kvalitativní studie. Jedná se o obsahovou analýzu z veřejně dostupných zdrojů. Výsledky: Výsledkem této práce je zmapování Skálova života. Ukázalo se, že jeho metody byly průlomové, avšak v odvětví...
|
|
|
Psychosociální faktory ovlivňující užívání alkoholu u žen v období menopauzy
Janečková, Dana ; Kuda, Aleš (vedoucí práce) ; Radimecký, Josef (oponent)
Východiska: Užívání alkoholu v období menopauzy u žen je velmi málo zmapováno. Klimakterium a přechod z reprodukčního života do života bez menzes jsou spojeny s mnoha nejen zdravotními výzvami. Cíl: Cílem výzkumu bylo zmapovat souvislosti mezi užíváním alkoholu a obdobím menopauzy. Design práce: Kvantitativní výzkum je založen na analýze dat získaných prostřednictvím anonymního dotazníkového šetření, které proběhlo na facebookových stránkách Menopauza není pauza. Součástí dotazníku byly dva standardizované dotazníky, a to Kuppermanův index a Test pro identifikaci poruch způsobených užíváním alkoholu AUDIT. Výzkumný soubor: Výzkumný soubor byl složen z 89 respondentek v rozmezí od 40 - 55 let. Tento soubor byl dále rozdělen na dvě skupiny, a to na ženy, které prošly menopauzou (n = 35) a na ženy, které menopauzou neprošly (n = 54). Metody: Deskriptivní analýza byla provedena metodami popisné statistiky. Stanovené hypotézy byly ověřovány pomocí Spearmanova neparametrického korelačního koeficientu a jeho testu statistické významnosti. Dále byl použitý Shapiro-Wilkův test a Mann-Whitney U test. Výsledky: První hypotéza zkoumala vztah mezi hodnotou Kuppermanova indexu a počtem negativních změn. Statistický test neprokázal významnou souvislost mezi počtem negativních změn u žen a Kuppermanovým indexem....
|
|
|
Analýza stavu realizace protidrogové politiky vlády České republiky v regionu Cheb
Votava, Tomáš ; Radimecký, Josef (vedoucí práce) ; Běláčková, Vendula (oponent)
Cílem této práce je popsat a zanalyzovat stav realizace protidrogové politiky vlády České republiky na místní úrovni a navrhnout případná opatření ke zlepšení stavu. Konkrétně se jedná o region Cheb v Karlovarském kraji. V této bakalářské práci je nejprve protidrogová politika popsána v jejích základních přístupech, principech, mezinárodní spolupráci a institucionálním zajištění a důležitých dokumentech. Také se zde zabýváme otázkou vývoje české drogové scény, jak a čím byla ovlivněna, a jakým způsobem na tento vývoj reagovala protidrogová politika vlády České republiky. Ta je podrobněji popsána v její koordinaci, strategii a příslušných dokumentech. Na regionální úrovni je zanalyzován stav realizace protidrogové politiky vlády České republiky, a to zejména s ohledem na její koordinaci a institucionální zajištění. Jako slabá místa realizace protidrogové politiky v regionu Cheb byla identifikována - financování drogových služeb, nezájem politických představitelů měst a obcí o protidrogovou politiku, neexistence specializovaného zařízení následné péče a specializované ambulantní péče o drogově závislé, existence pouze jednoho K-centra v celém regionu. V závěru práce jsou navržena opatření k odstranění identifikovaných slabých stránek, zejména více zohledňovat doporučení Krajské protidrogové komise a...
|
|
|
Individual, social and cultural factors shaping the use of amphetamine-type stimulants in Europe
Martens, Marcus-Sebastian ; Mravčík, Viktor (vedoucí práce) ; Radimecký, Josef (oponent) ; Kachlík, Petr (oponent)
Východiska: Stimulanty amfetaminového typu (ATS) představují skupinu látek, které mají do značné míry podobné farmakologické vlastnosti a jsou pro ně charakteristické stimulační účinky. Přes tuto podobnost vykazují ATS rozmanité vzorce užívání a sociodemografické charakteristiky uživatelů. Užívání ATS je spojeno s pozitivními i negativními dopady. Biopsychosociální model užívání psychoaktivních látek poskytuje komplexní rámec pro pochopení užívání ATS. Cíl: Primárním cílem této studie je popsat a pochopit faktory, které na individuální úrovni motivují a podmiňují iniciaci, ukončení, eskalaci a/nebo omezení užívání ATS. Materiál a metody: V rámci mixed methods přístupu byly provedeny kvalitativní rozhovory na souboru tvořeném různými skupinami uživatelů ATS a jednou skupinu neuživatelů. Tyto kvalitativní rozhovory poskytly podklady pro realizaci druhé fáze výzkumu tvořené standardizovanými kvantitativními rozhovory za pomoci počítače (CAPI), které využily řadu (standardních) nástrojů. Studie byla provedena v pěti členských státech Evropské unie a mezi prvním užitím nebo expozicí ATS a provedeným rozhovorem muselo uplynout minimálně pět let. V kvalitativním rameni studie bylo dotazováno celkem 279 jedinců. Mezi nimi bylo 17 % identifikováno jako aktuálně závislých na ATS, 20 % bylo závislých v...
|
|
|
Vnímání morální přijatelnosti a rizikovosti vybraných návykových látek u dospělé populace
Hornová, Anežka ; Radimecký, Josef (vedoucí práce) ; Kuda, Aleš (oponent)
Tématem této bakalářské práce je vnímání morální přijatelnosti a rizikovosti vybraných návykových látek u dospělé populace. Cílem práce je popsat vztah mezi vnímáním morální přijatelnosti a vnímáním rizikovosti užívání vybraných návykových látek u dospělých respondentů na základě dotazníkového šetření. Výzkum se též pokouší mapovat, jak se postoje liší v souvislosti s pohlavím, vzděláním, krajem bydliště respondentů a jejich osobní zkušeností s návykovými látkami. Výzkumný soubor tvořilo 172 respondentů, z toho 128 žen a 43 mužů. Podmínkou pro vstup do výzkumu byl minimální věk 18 let a dobrovolná účast. Respondenti byli vybíráni metodou samovýběru a metodou sněhové koule. Práce vychází z poznatků získaných prostřednictvím kvantitativního výzkumu, přičemž výzkumným nástrojem byl online dotazník. Dotazník byl rozdělen do čtyř sekcí: základní sociodemografické údaje respondentů, otázky týkající se morální přijatelnosti, otázky týkající se rizikovosti užívání návykových látek a doplňující otázky. Data byla následně analyzována pomocí programů Excel a Statistica 14. K analýze byl využit Mann- Whitneyův U test, Kruskalův-Wallisův test a Spearmanův korelační koeficient. Výsledky poukazují na to, že by mohla existovat souvislost mezi vnímáním morální přijatelnosti a rizikovosti vybraných návykových látek....
|
|
|
Analýza potřeb klientů kontaktního centra s aplikační místností Birkenstube v Berlíně.
Schubertová, Annika ; Libra, Jiří (vedoucí práce) ; Radimecký, Josef (oponent)
Východiska: Aplikační místnosti jsou službou, ve které mohou klienti užívat nelegální návykové látky pod dozorem vyškoleného personálu. V některých zemích jsou aplikační místnosti provozovány již přes 30 let a různé studie poskytují pozitivní výsledky, které nás obeznamují s výhodami, které zařízení s aplikačními místnostmi poskytují. Tato práce však nemá za cíl zaměřit se na již potvrzené, ale na konkrétní zkušenosti a potřeby jedinců, kteří jsou s tímto typem zařízení v témeř dennodenním kontaktu. Výzkum byl učiněn v kontaktním centru s aplikační místností Birkenstube v Berlíně. Toto zařízení je v provozu od začátku roku 2004 a je tak jedním z prvních center s aplikační místností ve městě Berlín. I přes svou dlouhou působnost, tradici a neustále měnící se potřeby jeho klientely, byla samotná činnost tohoto zařízení evaluována naposledy v roce 2015. Cíle: Cílem této práce je nahlédnout a analyzovat potřeby klientů a klientek, kteří využívají služeb kontaktního centra s aplikační místností Birkenstube v Berlíně. Pomocí rozhovorů s vybranými respondenty následně zjistit, zda je klientům poskytováno to, co opravdu od služby potřebují, či zda by bylo vhodné zaměřit se na zlepšení poskytovaných služeb, dle potřeb jejich uživatelů. Metody a výzkumný soubor: Kvalitativní data byla sbírána pomocí...
|
|
|
Centrum pro rodinu - resocializace matek užívajících psychotropní návykové látky
Hřebačková, Markéta ; Dočkal, Jan (vedoucí práce) ; Radimecký, Josef (oponent)
Cílem této práce je přiblížit funkci a náplň činnosti Centra pro rodinu, jež se zabývá resocializací matek a gravidních žen, užívajících psychotropní návykové látky. Práce se zaměřuje také na hodnocení potřebnosti a prospěšnosti tohoto centra. Seznamuje s praktickou činností Centra pro rodinu, kterou demonstruje na konkrétním případu jedné z klientek, která prošla celým programem. Na popisu jednotlivých sezení je nejlépe vidět, jak konzultace probíhají a jaká je terapie. Také představuji konkrétní výsledky Centra pro rodinu, a to formou ankety. Dotazovala jsem se na počátku a na konci resocializačního programu vzorku padesáti klientek na jedenáct otázek. Otázky jsem sestavila na základě cílů, kterých má být v průběhu resocializace dosaženo. Kritérium pro volbu otázek jsem zvolila tak, aby bylo z odpovědí jasně patrné, zda došlo v průběhu terapie ke změnán v životě klientek či nikoli. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
host ::
RSS.