|
|
Queer novináři v českém mediálním prostoru
Jezberová, Gabriela ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou pocity queer novinářů v českém mediálním prostoru. Autorka vedla rozhovor se 13 queer novináři z různých druhů médií. Teoretickým rámcem této práce jsou teorie identity, feminismu, liberalismu, konzervatismu a queer teorie. Výzkum je koncipován jako kvalitativní, vycházející z postupů zakotvené teorie, kdy prostřednictvím otevřeného, axiálního a selektivního kódování analyzuje, jak sexuální orientace nebo genderová identita queer novinářů ovlivňuje jejich novinářskou práci. Odpovídá na to, jak tito novináři vnímají atmosféru v redakci, zda existují nějaké překážky, které by jim komplikovaly práci, jaké používají vyrovnávající mechanismy, které jim pomáhají vyrovnat se se stresovými situacemi způsobenými jejich orientací nebo identitou. Analýza je také zaměřena na jejich vnímání genderové a sexuální diverzity v redakcích, na to, jak se jejich queer identita promítá do zpracování mediálních témat, jak zpracování queer témat v České republice vnímají nebo zda při jejich v práci v terénu vyvstávají nějaké překážky. Celkem se díky třístupňovému kódování podařilo identifikovat čtyři kategorie, které zaštiťují specifické kategorie a zahrnují v sobě několik problematických aspektů. Základními tématy tak jsou prostředí terénu a redakce, vliv queer identity na mediální obsah...
|
|
|
Život mimo genderovou binaritu - soubor esejí o konstrukci a dekonstrukci genderu
Staňková, Jana ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje tématu genderu a genderové diverzity. Za pomoci sbírky esejí se pokusí přiblížit akademické koncepty spojené se sociální konstrukcí genderu a historické příklady osobností a společností, které nezapadají do systému genderové binarity. V teoretické části se zabývá vymezením eseje jako žánru. Poskytuje stručnou historii esejistického žánru obecně i v českém prostředí, shrnuje existující typologie a reflektuje stav žánru dnes. V neposlední řadě se dívá na esej také jako na možný nástroj pomalé žurnalistiky a na metodologií psaní esejů a volby zmiňovaných autorů.
|
|
| |
|
|
Mediální obraz života a díla Jaroslava Seiferta v 70. a 80.letech 20. století
Mazanec, Pavel ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Diplomová práce se věnuje československému literátovi a laureátovi Nobelovy ceny za literaturu pro rok 1984 Jaroslavu Seifertovi. Úvodní kapitoly nejprve představují stručnou historii a vlastnický background vybraných periodik, která jsou následně užita jako zdroje žurnalistických textů. Další části také popisují historický a společenský kontext vymezeného období 70. a 80. let v normalizačním Československu. Následně tato práce přibližuje život Jaroslava Seiferta se zvláštním důrazem na jeho pozdější fázi po roce 1968. Právě v těchto kapitolách jsou hojně využívány texty dříve představených periodik jako Rudé právo, Tvorba, Vokno, Západ, The New York Times a Le Monde. Skrze vzpomínkové i akademické texty či analýzu textů žurnalistických se tak představuje nejen slavný nobelista, ale také různé ideologické a politické tlaky, které s sebou zmíněné období přinášelo.
|
|
|
Mediální ohlas memoáru Egona Bondyho Prvních deset let a jeho filmové adaptace
Mikolášková, Jana ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Diplomová práce s názvem Mediální ohlas memoáru Egona Bondyho Prvních deset let a jeho filmové adaptace se zabývá memoárem Egona Bondyho Prvních deset let (1981, publikováno němž autor vzpomíná na období mezi lety 1947 a 1957, a filmovou adaptací 3 sezóny Tomáše Mašína. Cílem práce je analyzovat kritické mediální ohlasy obou děl. Volíme tedy nejprve vhodnou metodologii a stanovujeme výzkumné otázky, v teoretické části pak definujeme pojmy literární a filmová kritika, recenze a memoár. Vzhledem k tomu, že práci také doplňuje rozhovor s editorem Bondyho díla Martinem Machovcem, věnujeme se také definici rozhovoru jakožto žurnalistickému žánru. Dále zasazujeme děj memoáru politického, společenského a literárního ko Československu v 40. a 50. let dvacátého století, připojujeme také medailon Egona Bondyho a Tomáše Mašína praktické části se již zabýváme memoárem a filmem a analyzujeme jejich kritické mediální ohlasy závěru odpovídáme na výzkumné otázky a nastiňujeme vlastní názor na problematiku.
|
|
|
Koloniální myšlení českých cestovatelů přelomu 19. a 20.století
Rychnovská, Anna ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Předmětem této diplomové práce je prostřednictvím postkoloniální teorie nahlédnout publicistickou tvorbu českých cestovatelů přelomu 19. a 20. století, a to na příkladu orientalisty Aloise Musila. Vychází především z psychoanalytických úvah Frantze Fanona, esejí Aimého Césaira a koncepce orientalismu Edwarda W. Saida. Předmětem práce je i nahlédnout československý "kolonialismus bez kolonií", a to zejména pomocí dvou teorií: nekoloniálního orientalismu Sary Lemmen a koloniálního excepcionalismu Filipa Herzy. Záměrem práce je rovněž zmínit historii československého kolonialismu, který utváří kontext Musilovy práce a zároveň shrnout výzkumy, které se soustředí na československý obraz kolonií a kolonizovaného. Ty slouží mimo jiné i jako bod srovnání s výsledky analýzy této práce. Cílem práce je především zjistit, zda publicistická tvorba Aloise Musila obsahuje stereotypy koloniálního myšlení, případně o jaké konkrétní stereotypy se jedná. K rozboru novinových článků Aloise Musila je použita kritická analýza diskurzu, jejímž záměrem je kritické zaměření na mocenské vztahy ve společnosti, které utvářejí diskurz a zároveň jsou jím utvářeny. Cílem je poukázat na omezující významy diskurzu a nerovnosti ve společnosti. Mezi hlavní zjištění práce patří konstatování, že Musilova publicistická práce byla...
|
|
| |
|
|
Mediální ohlas tvorby Harukiho Murakamiho v českých a anglo-amerických periodikách
Zlámal, Ondřej ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Diplomová práce s názvem Mediální ohlas tvorby Harukiho Murakamiho v českých a anglo-amerických periodikách analyzuje kritickou reflexi tří vybraných románů japonského prozaika. Originály románů Norské dřevo (1987), Kafka na pobřeží (2002) a Komturova smrt (2017) vyšly s patnáctiletými odstupy a pokrývají tak výraznou část Murakamiho literární kariéry. Časový rozestup proto umožnil posoudit vývoj kritického přijetí románů. Teoretické kapitoly nejprve přibližují problematiku literární kritiky a také naratologie podle teoretika Seymoura Chatmana. Praktická část pak obsahuje představení narace vybraných děl a jejich interpretaci a následně analýzu kritických textů, které o dílech vyšly v respektovaných českých, britských a amerických periodikách. Práce hledá odpovědi na výzkumné otázky zaměřující se na obsahovou podstatu kritiky a také na její potenciální vývoj mezi staršími a novějšími díly. Cílem práce je na vzorku vybraných děl vytvořit ucelený pohled na kritickou reflexi Murakamiho díla v českém a anglo-americkém diskurzu a možné rozdíly mezi nimi. Diplomovou práci doplňuje rozhovor s překladatelem Murakamiho díla do češtiny Tomášem Jurkovičem, který přináší vhled do pozadí překladů i odbornou reflexi autorovy tvorby.
|
|
|
Proměna literární recenze v době sociálních sítí
Kryštofová, Vendula ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Literární recenze se v současné tekuté době značně proměnily a stále se mění. Důvodem jsou nová média, a především sociální sítě, kde se recenzentem může stát kdokoliv a profesionalita a znalosti z literární vědy již nejsou potřeba tak, jako tomu bylo dříve. Diplomová práce proto pojednává o proměně literární recenze v době sociálních sítích, a to tak, že zkoumá podobu, shody a rozdíly profesionálních recenzí v kulturních a společenských periodikách a instagramových příspěvcích obsahujících knižní hodnocení. Cílem práce bylo zjistit, jaké podoby či odlišnosti jsou právě mezi recenzemi psané literárními kritiky a knižními příspěvky na Instagramu přidanými běžnými uživateli. Vyhodnocení probíhalo analýzou několika profesionálních recenzí a několika knižních příspěvků na Instagramu na tři vybrané tituly, a to na Ostrov od Biancy Bellové, Mezipřistání od Matěje Hořavy a Probudím se na Šibuji od Anny Cimy a poté na komparaci získaných poznatků. Výzkumná část ukazuje, jakým způsobem se literární kritici a uživatelé na Instagramu ve svých recenzích vyjadřují, co považují za důležité sdělit, jakou formou své recenze píší a zdali je rozdíl v jejich konečném hodnocení. V závěru jsou formulovány hlavní poznatky praktické části, které se zabývají i popisem rozdílu časového hlediska publikace textů či...
|
|
|
Zobrazení novinářů ve vybraných románech fantastické literatury
Kobzová, Nikola ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je analýza vybraných románů fantastické literatury a jejich následná interpretace. Cílem je prozkoumat, jak jsou novináři v těchto dílech zobrazeni a jak je jejich práce hodnocena. V úvodní části se věnuji fantastice jako žánru, zabývám se i jejími odnožemi fantasy a science fiction a subžánry současné a portálové fantasy, dystopie a humorné science fiction. Druhá kapitola se zaměřuje na metodu této práce a popisuje tak kvalitativní výzkum a obsahovou analýzu textu, kterou jsem použila k analýze vybraných románů. Obsahuje i poznatky o literární postavě. Hlavní část práce se pak věnuje konkrétním sériím, kterými jsou Harry Potter (česky 2000- 2008) od J.K. Rowlingové, Hunger Games (česky 2010-2011) Suzanne Collinsové a Stopařův průvodce Galaxií (česky 1990-1995), jehož autorem je Douglas Adams. Témata žurnalistiky a médií jsou v těchto dílech prominentní a každá z těchto sérií se zabývá odlišným typem médií, díky čemuž je možné srovnávat rozdíly ve zobrazení tisku, rozhlasu, televize nebo internetu. Popisuji jejich ústřední motivy a základní dějové linie. Následuje interpretace textů, kdy se zaměřuji na konkrétní zobrazení novinářů v každé ze sérii. U každé z nich se soustředím na analýzu minimálně jednoho převažujícího média, které se v dílech objevuje, ale také na...
|
host ::
RSS.