|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Mucosal immunity in upper respiratory tract diseases and autoimmunity diseases
Fundová, Petra ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent) ; Bártová, Jiřina (oponent)
Slizniční imunitní systém představuje nejen hlavní složku imunitního systému, ale také důležité rozhraní s vnějším prostředím. Je zodpovědný za udržování jemné rovnováhy mezi bezpečnými a nebezpečnými podněty z okolí za využití specifických anatomických struktur a funkčních mechanismů. Slizniční imunitní systém nebyl dlouho dostatečně studován, také kvůli své omezené dostupnosti, a jeho biologický význam je podceňován. Nicméně je zřejmé, že jeho studium je důležité nejen v místních interakcích na sliznicích, ale také při odhalování patogenetických mechanizmů a nových strategií prevence orgánově specifických autoimunitních onemocnění jako například T1D. První, více klinicky orientovaná část této disertace je zaměřena na slizniční imunitní systém horního respiračního traktu postižený chorobou - nosní polypózou (NP). Vzhledem k tomu, že nejčastěji se vyskytují polypy se značnou akumulací eosinofilů a neutrofilů, vyšetřovali jsme a popsali zvýšenou expresi chemokinových receptorů CCR1 a CCR3 v nosních polypech oproti nosní sliznici. K nosní polypoze mohou přispívat jak mechanismy přirozené imunity, tak homeostáza epitelových buněk. Zdokumentovali jsme zvýšený počet iNOS pozitivních a insulin-like growth factor-1 receptor (IGF-1R) pozitivních buněk jak ve stromatu, tak v epitelu NP. Druhá část práce se...
|
|
|
Autoprotilátky proti kalretikulinu u pacientů s dilatační a hypertrofickou kardiomyopatií.
Sánchez, Daniel ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (vedoucí práce) ; Javorková, Eliška (oponent)
Ca2+ vážící chaperon kalretikulin je jednou z významných molekul hrajících roli ve vývoji srdce. Kalretikulin je však současně i potenciálním autoantigenem, proti kterému se mohou tvořit autoprotilátky, jejichž úloha není doposud objasněna. Imunizace myší kalretikulinem (CRT) vede k poškození tkáně srdečního svalu. V této práci byly proto analyzovány hladiny protilátek proti CRT testem ELISA v sérech pacientů diagnostikovaných jako idiopatická dilatační kardiomyopatie a kardiomyopatie hypertrofická. U obou skupin byly prokázány zvýšené hladiny IgA (P < 0,001) a IgG (P < 0,05) protilátek proti CRT. Zvýšené hladiny IgA antikalretikulinových protilátek jsme prokázali u 12 z 34 pacientů s idiopatickou dilatační kardiomyopatií a u 13 z 38 pacientů s hypertrofickou kardiomyopatií, zatímco zvýšené hladiny IgG protilátek proti CRT jsme detekovali u 7 z 34 pacientů s idiopatickou dilatační kardiomyopatií a 11 ze 38 pacientů s hypertrofickou kardiomyopatií. Pouze 2 ze 79 sér kontrolní skupiny krevních dárců byly pozitivní v IgA a 1 ze 79 v IgG izotypu protilátek proti CRT. Rozvinutou protilátkovou odpověď proti CRT u vybraných testovaných pacientů s kardiomyopatiemi potvrzují nálezy IgG anti-CRT protilátek v titru 1/1600, IgA a IgA1 anti-CRT protilátek v titru 1/800 a IgA2, IgG1, IgG2, IgG3 anti-CRT...
|
|
|
Charakterizace distribuce a dynamiky antigen-prezentujících buněk na modelu MHC II-EGFP knock-in myši
Pačes, Jan ; Černý, Jan (vedoucí práce) ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (oponent)
Výsledky nedávno publikovaných studií naznačují, že dendritické buňky mají schopnost do mléčné žlázy transportovat komenzální střevní bakterie, které se odtud dostávají do mléka. Proto jsme se rozhodli provézt fenotypizaci imunologicky relevantních populací antigen prezentujících buněk (APC) v mléčné žláze a srovnat je s populacemi v tenkém střevě. Dále jsme se zaměřili na jejich změny během kojení. Fenotyp jsme určovali imunodetekcí in situ a průtokovou cytometrií. Podařilo se nám optimalizovat přípravu materiálu pro průtokovou cytometrii a mikroskopické metody. Prověřili jsme možnosti 3D vizualizace populací APC v celé tkáni a kvantitativní analýzy obrazových dat pro jejich korelaci s průtokovou cytometrií, zavedení těchto metod si ještě vyžádá další optimalizaci. Zjistili jsme, že se během kojení velké množství MHC II+ buněk shlukuje okolo alveolů a kanálků mléčné žlázy. Tyto buňky mají výrazně dendritický tvar a fenotypicky se liší od APC v okolní tkáni. Byl prokázán výrazný nárůst zastoupení APC v mléčné žláze mezi 4. a 6. dnem kojení, přičemž většina těchto buněk exprimuje molekulu CD103, která je typická pro populace buněk imunitního systému lokalizované ve střevě. Výrazné je též zastoupení CD64+ buněk. B- lymfocyty se naopak vyskytují prakticky jen v lymfatické uzlině mléčné žlázy a jejím...
|
|
|
The effects of bacterial lysates on the gut barrier function and microbiota composition
Zákostelská, Zuzana ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent) ; Rada, Vojtěch (oponent)
Dynamické molekulární interakce, které neustále probíhají mezi střevní sliznicí a mikroflórou hrají důležitou roli ve vytvoření a následném udržení sližniční homeostázy. Aberantní odpovědi slizničního imunitního systému na jinak neškodné složky střevní mikroflóry mohou vést ke vzniku mnoha onemocnění jako například nespecifických střevních zánětů. Cílem této práce bylo popsat vliv a schopnost komensálních a probiotických bakterií na vznik patologické nebo naopak zdraví prospěšné reakce hostitele. Jedním z nejdůležitějších faktorů pro vývoj imunitního systému je kontakt s mikrobiálními komponentami. V této práci ukazujeme, ževe vývoji imunitního systému jedince existuje takzvané časové okno (u myší do tří týdnu), které umožnuje artificiální kolonizaci bezmikrobních myší perorálním podánímjedné dávky střevního obsahu. Kolonizace v pozdějším věku zbůsobí nevratné změny v reaktivitě imunitního systému. V této práci jsme popsali, že části mrtvých komensálních a probiotických bakterií na jako je například Parabacteroides distasonis (mPd) a L. casei DN-114 001 (Lc) mají protizánětlivý účinek v experimentálním modelu střevního zánětu. Mechanismus působení bakteriálního lyzátu L. casei DN-114 001 je následující a) zlepšuje bariérovou funkci střeva b) upravuje dysbiosu ve střevě a za c) moduluje slizniční imunitní...
|
|
|
Úloha mikroflóry a střevního zánětu při vývoji kolorektálního karcinomu v experimentálních modelech
Klimešová, Klára ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (vedoucí práce) ; Vítek, Libor (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
Slizniční povrch střeva je v neustálém kontaktu s cizorodými látkami pocházejícími jak z potravy tak z komensalních nebo patogenních mikroorganismů. Tisíciletá symbióza vyústila v úzkou spolupráci mezi hostitelem a jeho mikroflórou, jejíž složení a metabolizmus aktivně ovlivňují fyziologické i patologické procesy hostitele. Chronický střevní zánět je charakterizován dlouhodobou zánětlivou odpovědí spojenou s poškozením tkání, kterému napomáhá poškození bariérové funkce střeva podporované prozánětlivou reakcí vrozené i adaptivní imunity. Je prokázáno, že chronická zánětlivá onemocnění gastrointestinálního traktu (např. ulcerosní kolitida a Crohnova choroba) zvyšují riziko vzniku kolorektálního karcinomu. První dvě publikace se zabývají ovlivněním experimentálního střevního zánětu pomocí perorálního podávání složek bakterií. V modelu akutního a chronického střevního zánětu jsme prokázali protizánětlivý účinek podávání membránové frakce komensalní bakterie Parabacteroides distasonis i lyzátu probiotické bakterie Lactobacillus casei DN- 114 001. Navíc jsme popsali snížení lokální produkce prozánětlivých cytokinů, zlepšení bariérové funkce střeva a stabilizaci složení střevní mikroflóry. Dále jsme studovali roli negativního regulátoru TLR signalizace (IRAK-M) a střevní mikroflóry při vzniku experimentálního...
|
|
|
Potravinové intolerance
Jirkovská, Magdaléna ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (vedoucí práce) ; Křížan, Jiří (oponent) ; Seifertová, Eva (oponent)
Anotace: Tato bakalářská práce je literární rešerší zabývající se tématem potravinových intolerancí. Zaměřuje se především na celiakální sprue, popisuje toto onemocnění, jeho klinické formy, symptomy, komplikace, vyšetřovací metody, diagnózu a léčbu. Část bakalářské práce pojednává o vztahu glutenu k dalším chorobám, jako jsou glutenenová senzitivita či autismus.
|
|
|
Anti-cytoskeletální protilátky u pacientů s rozstroušenou sklerózou a jinými neurologickými onemocněními
Švarcová, Jana ; Matouš-Malbohan, Ivan (vedoucí práce) ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (oponent) ; Průša, Richard (oponent)
Předkládaná práce se zabývá úlohou anti-cytoskeletálních protilátek u různých neurodegenerativních onemocnění. Při postupné demyelinizaci dochází k uvolňování strukturních částí cytoskeletu, jako jsou např. lehké (NF-L) a středně těžké (NF-M) podjednotky neurofilament (NF) či tubulin (TU). Proti těmto uvolněným strukturám se mohou vytvářet protilátky, jejichž stanovení slouží jako marker axonálního poškození. Cílem této studie bylo zjistit, zda autoimunitní mechanizmy proti cytoskeletálním strukturám mohou hrát roli v onemocnění amyotrofickou laterální sklerózou (ALS). Humorální autoimunita byla hodnocena pomocí stanovení protilátek třídy IgG proti lehké a střední podjednotce neurofilament v séru a mozkomíšním moku (MMM) u pacientů s ALS. Dále nás zajímalo, zda existují nějaké souvislosti mezi těmito typy protilátek v séru a v mozkomíšním moku. Dalším cílem bylo porovnat různé populace anti-tubulinových (anti-TU) protilátek v mozkomíšním moku a séru pacientů s roztroušenou sklerózou (RS). Anti- cytoskeletální protilátky byly stanovovány pomocí enzymoimunoanalytických (ELISA) metod. V případě anti-TU protilátek byly testovány dva druhy antigenu: 1) hovězí tubulin (anti-TUb protilátky), 2) syntetický neuron-specifický oktapeptid tubulinu (anti-TUs protilátky). U pacientů s ALS byly pozorovány zvýšené...
|
host ::
RSS.