|
|
Růst lidských osteoblastů SaOS2 na titanu modifikovaném nanotubami.
Krýslová, Markéta ; Filová, Elena (vedoucí práce) ; Melkes, Barbora (oponent)
Tato práce shrnuje informace o interakcích mezi kostními osteoblasty a nanostrukturovanými materiály, které v dnešní době nabývají stále většího významu a nacházejí nové perspektivní uplatnění v medicíně a tkáňovém inženýrství. Každoročně se zvyšuje množství osob s umělou náhradou některých tkání, ale i celých orgánů, jako jsou kosti, klouby, zuby, chrupavky či šlachy. Mezi nejčastěji používané umělé materiály pro kostní náhrady patří titan a jeho slitiny. Titan má specifické vlastnosti, které umožňují implantátům setrvat v místě integrace déle než třicet let. Povrch titanu je pro lepší osteointegraci specificky upravován nejrůznějšími způsoby, např. potahováním hydroxyapatitem, potahováním vrstvou DLC (diamond like carbon) nebo plazmovým sprejováním. Nejnovější metodou povrchové úpravy titanu je takzvaná modifikace pomocí nanotub, které vytváří na povrchu implantátu nanodrsnost a zlepšují tak fyzikálně-chemické vlastnosti umělého materiálu. Nanostrukturovaný materiál napodobuje přirozenou strukturu kostní tkáně, podporuje adsorpci určitých proteinů, zlepšuje biokompatibilitu materiálu a příznivě ovlivňuje chování buněk, např. podporuje syntézu a vhodné uspořádání specifických molekul buněčné adheze a diferenciace.
|
|
|
Klinické a experimentální využití ketaminu v psychiatrii
Rydzyková, Tereza ; Tylš, Filip (vedoucí práce) ; Melkes, Barbora (oponent)
Ketamin je antagonistou NMDA receptoru, který se využívá v medicíně především jako anestetikum. Tato práce se zabývá využitím ketaminu v psychiatrickém výzkumu. Po stručné kapitole přibližující farmakologii a neurobiologické působení této látky, následuje hlavní stať zabývající se v první části využitím ketaminu jako možného nového léčiva s antidepresivním účinkem. Jsou popsány preklinické i klinické studie dokládající účinnost této látky; dále jsou rozebrány neurobiologické podklady antidepresivního působení. Druhá část rešerše se věnuje využití ketaminu jako farmakologického modelu psychózy. Taktéž jsou nastíněny publikované animální studie i studie podávající ketamin zdravým dobrovolníkům a schizofrenním pacientům. Následně je nastíněn neurobiologický mechanismus, kterým ketamin psychotický stav vyvolává. Klíčová slova: Ketamin, NMDA receptor, schizofrenie, farmakorezistentní deprese, model psychózy, antidepresivum
|
|
|
Funkce neurogeneze v dospělém mozku
Šejnová, Gabriela ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Melkes, Barbora (oponent)
Neurogeneze v dospělém mozku savců byla objevena v druhé polovině 20. století a od té doby jsou zkoumány její mechanismy, regulace i možné funkce. Dosud známe fyziologický průběh vzniku neuronů, víme, co jej může ovlivňovat, ale v čem tkví jeho role je stále předmětem diskuzí. Tato bakalářská práce je zaměřena pouze na neurogenezi v gyrus dentatus v hipokampu, párové struktuře nacházející se ve střední části spánkového laloku. Popsány budou jak dosavadní poznatky a výzkumné modely, tak i předpokládaná funkce. Ta je v současnosti spatřována například v separaci vzorců, podpoře paměťového rozlišení, určování časového kontextu nebo v konsolidaci vzpomínek. Tyto hypotézy jsou poměrně variabilní v důsledku široké škály výzkumných metod a jejich interpretací, ve své podstatě si však navzájem neodporují. Klíčová slova: neurogeneze, funkce, chování, hipokampus, učení
|
|
|
Vliv střevní mikroflóry na činnost vyšších mozkových center
Arnold, Tomáš ; Hock, Miroslav (vedoucí práce) ; Melkes, Barbora (oponent)
Abstrakt Střevní mikroflóra se skládá z rozsáhlé bakteriální komunity, která sídlí ve střevech, především v tlustém střevě, a žije v symbióze s hostitelem. Je tvořena především zástupci čtyř bakteriálních kmenů (Actinobacteria, Bacteroidetes, Firmicutes a Proteobacteria). Již bylo prokázáno, že se poměrné zastoupení bakteriálních kmenů v čase příliš nemění, ale výzkumy poslední dekády prokázaly nevyvratitelný vliv změny stravy na složení střevní mikroflóry. Navíc existují důkazy o změnách v zastoupení bakteriálních kmenů v průběhu rozvoje některých patologií střev, např. u nespecifických střevních zánětů. Čím dál tím více se začínají objevovat práce popisující vliv změněné střevní mikroflóry resp. jejích zástupců, na činnost a funkce CNS. Tato interakce trávicí soustavy a CNS se zdá být obousměrná a zprostředkovaná několika různými drahami. V neposlední řadě se ukazuje, že dysbióza střevní mikroflóry podporuje stavy úzkostí a deprese, které mohou vést až k nutkání předčasně ukončit život. Cílem této práce je poskytnout souhrnný pohled na tuto relativně mladou, ale především velmi zajímavou problematiku. Klíčová slova: střevní mikroflóra, centrální nervový systém, dysbióza, IBS, IBD, chování organismu
|
|
|
Studies on molecular interactions of the mu-opioid and TRPV1 receptors
Melkes, Barbora ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Blahoš, Jaroslav (oponent) ; Krůšek, Jan (oponent)
V této práci jsme zkoumali chování -opioidního receptoru (MOR) a iontového kanálu TRPV1 (transient receptor potential vanilloid 1) v plazmatické membráně buněk a jejich vzájemnou komunikaci. Oba tyto receptory se podílejí na vnímání bolesti a analgezii. Zjistili jsme, že laterální pohyblivost MOR byla silně ovlivněna různými usměrňujícími opioidními agonisty. DAMGO a endomorfin-2 vykazují opačný usměrňovací agonismus vůči MOR. Podle našich výsledků mají také opačné účinky na mobilitu MOR. Morfin vyvolal pouze malé změny v mobilitě MOR. Kromě toho, deplece cholesterolu a blokování G proteinové signalizace za pomoci pertusového toxinu (PTX) ovlivňovaly schopnost agonistů MOR měnit jeho mobilitu. Účinky DAMGO a endomorfinu-2 byly za těchto podmínek sníženy. Na druhé straně jsme pozorovali morfinem zvýšený pohyb MOR po depleci cholesterolu. Samotný PTX neovlivnil pohyb receptoru, ale zcela narušil účinek deplece cholesterolu na morfinem vyvolanou změnu mobility MOR. Dále jsme se zabývali mobilitou TRPV1. Agonista TRPV1 kapsaicin změnil laterální mobilitu TRPV1. Překvapivě, po přidání MOR antagonisty naloxonu se také zvýšil difúzní koeficient TRPV1, ale v menší míře než po kapsaicinu. Agonista MOR DAMGO a antagonista levallorfan neovlivnily mobilitu TRPV1. Zjistili jsme, že kapsaicin i naloxon byly...
|
|
|
Imunologické mechanizmy zánětlivé bolesti
Vašek, Daniel ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Melkes, Barbora (oponent)
Bolest je jedním z pěti příznaků zánětu. Aktivaci a regulaci bolesti ovlivňuje nervový systém společně se systémem imunitním. Produkcí zánětlivých mediátorů je snížena prahová hodnota pro aktivaci iontových kanálů periferních nociceptorů, které potom mají za následek bolestivé vjemy i na jindy nebolestivé podněty. Takovými mediátory jsou cytokiny, bradykinin, prostaglandiny nebo různé neurotrofní faktory. Tato práce si klade za cíl vysvětlit funkci imunitních buněk při produkci těchto zánětlivých a bolestivých modulátorů. Studium aktivace a senzibilizace nociceptorů při zánětu je důležité pro pochopení celého mechanizmu zánětlivé bolesti, stejně tak jako pro komplexní pochopení neuroimunitního systému. Pochopení může vést k vývoji specifických léčiv proti zánětlivé bolesti. Klíčová slova: zánět, bolest, zánětlivá bolest, imunitní systém, neuroimunitní systém
|
|
|
Klinické a experimentální využití ketaminu v psychiatrii
Rydzyková, Tereza ; Tylš, Filip (vedoucí práce) ; Melkes, Barbora (oponent)
Ketamin je antagonistou NMDA receptoru, který se využívá v medicíně především jako anestetikum. Tato práce se zabývá využitím ketaminu v psychiatrickém výzkumu. Po stručné kapitole přibližující farmakologii a neurobiologické působení této látky, následuje hlavní stať zabývající se v první části využitím ketaminu jako možného nového léčiva s antidepresivním účinkem. Jsou popsány preklinické i klinické studie dokládající účinnost této látky; dále jsou rozebrány neurobiologické podklady antidepresivního působení. Druhá část rešerše se věnuje využití ketaminu jako farmakologického modelu psychózy. Taktéž jsou nastíněny publikované animální studie i studie podávající ketamin zdravým dobrovolníkům a schizofrenním pacientům. Následně je nastíněn neurobiologický mechanismus, kterým ketamin psychotický stav vyvolává. Klíčová slova: Ketamin, NMDA receptor, schizofrenie, farmakorezistentní deprese, model psychózy, antidepresivum
|
|
|
Vliv střevní mikroflóry na činnost vyšších mozkových center
Arnold, Tomáš ; Hock, Miroslav (vedoucí práce) ; Melkes, Barbora (oponent)
Abstrakt Střevní mikroflóra se skládá z rozsáhlé bakteriální komunity, která sídlí ve střevech, především v tlustém střevě, a žije v symbióze s hostitelem. Je tvořena především zástupci čtyř bakteriálních kmenů (Actinobacteria, Bacteroidetes, Firmicutes a Proteobacteria). Již bylo prokázáno, že se poměrné zastoupení bakteriálních kmenů v čase příliš nemění, ale výzkumy poslední dekády prokázaly nevyvratitelný vliv změny stravy na složení střevní mikroflóry. Navíc existují důkazy o změnách v zastoupení bakteriálních kmenů v průběhu rozvoje některých patologií střev, např. u nespecifických střevních zánětů. Čím dál tím více se začínají objevovat práce popisující vliv změněné střevní mikroflóry resp. jejích zástupců, na činnost a funkce CNS. Tato interakce trávicí soustavy a CNS se zdá být obousměrná a zprostředkovaná několika různými drahami. V neposlední řadě se ukazuje, že dysbióza střevní mikroflóry podporuje stavy úzkostí a deprese, které mohou vést až k nutkání předčasně ukončit život. Cílem této práce je poskytnout souhrnný pohled na tuto relativně mladou, ale především velmi zajímavou problematiku. Klíčová slova: střevní mikroflóra, centrální nervový systém, dysbióza, IBS, IBD, chování organismu
|
|
|
Funkce neurogeneze v dospělém mozku
Šejnová, Gabriela ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Melkes, Barbora (oponent)
Neurogeneze v dospělém mozku savců byla objevena v druhé polovině 20. století a od té doby jsou zkoumány její mechanismy, regulace i možné funkce. Dosud známe fyziologický průběh vzniku neuronů, víme, co jej může ovlivňovat, ale v čem tkví jeho role je stále předmětem diskuzí. Tato bakalářská práce je zaměřena pouze na neurogenezi v gyrus dentatus v hipokampu, párové struktuře nacházející se ve střední části spánkového laloku. Popsány budou jak dosavadní poznatky a výzkumné modely, tak i předpokládaná funkce. Ta je v současnosti spatřována například v separaci vzorců, podpoře paměťového rozlišení, určování časového kontextu nebo v konsolidaci vzpomínek. Tyto hypotézy jsou poměrně variabilní v důsledku široké škály výzkumných metod a jejich interpretací, ve své podstatě si však navzájem neodporují. Klíčová slova: neurogeneze, funkce, chování, hipokampus, učení
|
|
|
Methadone Maintenance Treatment - The pharmacokinetics and the pharmacodynamics as a basis.
Pajorová, Júlia ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Melkes, Barbora (oponent)
Cieľom tejto práce bolo zosumarizovať farmakokinetické a farmakodynamické poznatky o metadóne a porovnať ho ako na molekulárnej tak na klinickej úrovni s morfínom. Metadón a morfín sú µ ópioidný agonisti, a preto sa ich účinky na organizmus podobajú. Avšak existujú zásadne rozdiely, ktoré sú rozhodujúce pre ich využitie v klinickej praxi. Zistilo sa, že na molekulárnej úrovni má metadón vyššiu účinnosť pri internalizácií µ receptorv ako morfín, a tiež, že jeho potenciál tvorby závislosti a tolerancie je nižší. Z farmakokinetického hľadiska má metadón oproti morfínu oveľa dlhší polčas eliminácie, čo prináša mnoho výhod aj nevýhod. Jednou z výhod je dlhšie pôsobenie účinkov, čo spolu s nižším potenciálom rozvoja tolerancie a závislosti predurčilo metadón k substitučnej liečbe pacientov závislých na ópioidoch. Substitučná liečba spočíva v náhrade nežiaducej drogy (hlavne heroínu) za ópioid s podobnými vlastnosťami, ale priaznivejšími účinkami na pacienta (metadón). Účelom je zmierniť rozvoj abstinenčných príznakov v prvých fázach liečby a po čase doviesť pacienta postupným znižovaním dávky metadónu až k úplnej abstinencii.
|
host ::
RSS.