|
|
Svěřenský fond - institut mezigeneračního uchování a předání majetku
Skuhrovec, Michal ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Svěřenský fond - institut mezigeneračního uchování a předání majetku Abstrakt Práce pojmenovaná "Svěřenský fond - institut mezigeneračního uchování a předání majetku" se věnuje institutu svěřenského fondu z pohledu jeho potenciálu jakožto doplnění či alternativy tradičních institutů, jako jsou právnické osoby nebo pořízení pro případ smrti. Cílem této práce je popsat jej především z hlediska účelu uchovávání rodinných majetků pro příští generace. Za jeho dosažením je v první části využito analýzy svěřenského fondu z hlediska konstrukce autonomního vlastnictví a jejího usazení v českém, charakterem kontinentálním právním řádu. V části pojednávající o historických kořenech fiduciárních institutů práce popisuje historickou potřebu fiduciárních institutů, především pak za účelem uchování rodinných majetků. Historická analýza poukazuje na linie sbíhající se ke společnému základu trustu a fiduciárních institutů, využívajíce evolucionostického náhledu na jejich vývoj. Právě jejich silné podobnosti jakožto následek ukazují, že trust a kontinentální právní řády si nemusí být tak cizí, jak teorií často tvrzeno. Třetí část pak nejrpve předestírá původ a zázemí konstrukce svěřenského fondu v občasnkém zákoníku, tedy úpravu a praxi quebeckou, a popisuje výsledek tohoto právního "transplantátu". Následně jej...
|
|
|
Aplikační praxe střídavé péče z pohledu práva dítěte na péči obou rodičů
Fialová, Markéta ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Rigorózní práce na téma Aplikační praxe střídavé péče z pohledu práva dítěte na péči obou rodičů se zabývá střídavou péčí jakožto jednou z forem péče o dítě, která nejlépe naplňuje právo dítěte na péči obou rodičů. Hlavním cílem této práce je vymezit limity střídavé péče, které byly stanoveny především judikaturou soudů a které vylučují její vhodnost, a následně posoudit možnosti, jak lze nejlépe působit na rodiče za účelem dosažení jejich vlastní dohody o střídavé péči, aby nemuselo dojít k autoritativnímu rozhodování soudem. Práce se v úvodní kapitole věnuje vymezení střídavé péče, jejímu právnímu zakotvení, společenské debatě doprovázející střídavou péči, jež odráží rozdílné názory na střídavou péči, a dopadům rodičovského konfliktu na střídavou péči. Práce dále pojednává o zásadě nejlepšího zájmu dítěte. Jedná se o nejvýznamnější zásadu celého rodinného práva a obzvláště u střídavé péče je nutné ji velmi důkladně aplikovat na základě posouzení všech okolností konkrétního případu. Hlavní část práce se věnuje limitům střídavé péče vymezené judikaturou, které v konkrétním případě vylučují aplikaci střídavé péče z důvodu její nevhodnosti. Pozornost je zaměřena především na judikaturu Ústavního soudu. Těmito limity jsou přání dítěte, věk dítěte, zdravotní stav dítěte, vzdálenost bydlišť rodičů a...
|
|
|
Ochrana počítačových programů, informačních systémů a příbuzných služeb právem duševního vlastnictví
Kalíšek, Jindřich ; Kříž, Jan (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent) ; Pítra, Vladimír (oponent)
Ochrana počítačových programů, informačních systémů Jindřich Kalíšek - Disertační práce a příbuzných služeb právem duševního vlastnictví Strana 1 z 3 Ochrana počítačových programů, informačních systémů a příbuzných služeb právem duševního vlastnictví Abstrakt disertační práce 1) Disertační práce Ochrana počítačových programů, informačních systémů a příbuzných služeb právem duševního vlastnictví se zabývá hlavními i vybranými alternativními přístupy k právní ochraně počítačových programů, informačních systémů a příbuzných softwarových služeb. 2) Cílem práce je zanalyzovat a poskytnout aktuální konzistentní informaci především o dvou hlavních mezinárodně dostupných formách právní ochrany - ochraně právem autorským a průmyslově-právní ochraně počítačových programů, koncizně popsat jejich vývoj, současný stav a klíčové právní normy (mezinárodní, unijní a národní), které je upravují. 3) Disertační práce se skládá z úvodu, devíti kapitol a závěru. Práce se dělí na čtyři celky - úvodní výklad, část autorskoprávní, část průmyslově-právní a část srovnávací a závěrečnou. 4) V úvodu se čtenář seznámí se zkoumanou problematikou a základními teoretickými východisky a tezemi práce, jsou zde popsány její cíle, použité metody a stručně rozvrženo její členění. V kapitole 1 jsou definovány základní pojmy práce (data,...
|
|
|
Vydržení v rámci rekodifikace soukromého práva
Horký, Jakub ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Vydržení v rámci rekodifikace soukromého práva Diplomová práce se zabývá institutem vydržení, a to v kontextu rekodifikace soukromého práva. Jejím cílem je popsat podobu tohoto institutu jak v historickém kontextu, tak v platné právní úpravě, tyto úpravy vzájemně komparovat a pokusit se odpovědět na některé sporné výkladové otázky. Vydržení je institutem sledujícím sladění držby jako faktického stavu s vlastnictvím jakožto stavem právním, a to po uplynutí určené vydržecí doby. Jde o tradiční institut civilistiky, který však v současné době nepozbývá na aktuálnosti. Občanský zákoníku č. 89/2012 Sb. přinesl ve vztahu k tomuto institutu podstatné změny, jejichž analýzu diplomová práce sleduje. Práce je rozvržena do úvodu, 4 hlavních kapitol, které jsou dále členěny do podkapitol, a závěru. V první kapitole vymezuji obecné pojmy stěžejní pro následující výklad, a to definici držby, detence a samotného vydržení. Kapitola druhá představuje historický exkurs, a to od nástinu institutu vydržení v římském právu, přes úpravu vydržení za účinnosti OZO, k popisu socialistické právní úpravy, a to jak za účinnosti občanského zákoníku z roku 1950, tak občanského zákoníku z roku 1964 v jeho původní podobě. V této kapitole se věnuji rovněž popisu úpravy po novelizaci účinné od roku 1983. Pozornost je dána také...
|
|
|
Právní ochrana počítačových programů
Šurina, Štefan ; Kříž, Jan (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent) ; Pítra, Vladimír (oponent)
(česky) Právní ochrana počítačových programů Předložená práce se zabývá právní ochranou počítačových programů. Práce poskytuje statickou, dynamickou a realizační perspektivu právní ochrany. Cílem práce je poskytnout komplexní pohled na formy ochrany a dispozice s počítačovým programem, a to zejména s přihlédnutím na extrémně rychlý technologický rozvoj v posledních desetiletích. Tento pohled na ochranu a dispozice je navíc rozšířen o diskuzi nad vývojem k ochraně a vynucování práv k počítačovým programům v digitalizovaném prostředí. Na ochranu počítačových programů je potřeba nahlížet jako na velmi specifický předmět právních vztahů. Počítačové programy vznikly relativně nedávno a názory na jejich ochranu se různí. Primární formou ochrany je autorskoprávní ochrana. Počítačové programy jsou definovány hlavně svým funkčním charakterem, který původní autorskoprávní ochrana nezohledňuje. Právní ochrana je dotvořena o specifická práva implementovaná na základě směrnice o ochraně počítačových programů. Práce se v tomto ohledu zabývá i judikaturním vývojem, zejména kam ji tato rozhodnutí Soudního dvora EU v posledním desetiletí posouvají. Zároveň je analyzován posun počítačových programů do cloudových uložišť a efekt na modely ochrany a nakládání. Sekundární formou je ochrana prostřednictvím patentů, která...
|
|
|
Ochrana osobnosti v kybernetickém prostoru
Sivák, Jakub ; Frinta, Ondřej (oponent)
Ochrana osobnosti v kybernetickém prostoru Abstrakt Téma ochrana osobnosti v kybernetickém prostoru jsem si vybral z několika důvodů. Jednak je mi jakékoliv téma ochrany osobnosti blízké (zabýval jsem se jím ve vědeckých článcích, v diplomové práci a s ochranou osobnosti je spojeno i téma mé disertační práce na zdejší univerzitě). Za druhé se jedná o téma velmi aktuální a doposud nevyčerpané. Cílem práce je tedy přijít s novými myšlenkami a pohledy na danou problematiku. Úvod práce se věnuje významným milníkům ochrany osobnosti. Mezi nimi lze zmínit alespoň Chamurappiho zákoník, Aristotelovu Ústavu athénskou, zákon 12 desek, Edikt milánský, Velkou listinu svobod ("Magna charta libertatum"), Prohlášení nezávislosti, Deklaraci práv člověka a občana, Pakt společnosti národů a na území Českých zemí pak například ABGB nebo tiskový zákon. Navazující části práce dále v teoretické rovině vymezují pojem osobnost člověka, ochrana osobnosti a kybernetický prostor. Část předkládané rigorózní práce, rovněž v rovině teorie, potom rozvádí jednotlivé složky osobnosti člověka, které mohou být kybernetickým útokem zasaženy. Na to bezprostředně navazuje kapitola zabývající se možnými zásahy do osobnosti člověka prostřednictvím kybernetického prostoru. Práce zde vychází z konkrétních příkladů a popisuje jednotlivé typy...
|
|
|
Porozvodová péče o děti v ČR
Loužecká Beerová, Veronika ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
1 Abstrakt - Porozvodová péče o děti v ČR Rigorózní práce se zabývá problematikou porozvodové péče v České republice, tedy procedurou, jež vyústí v uspořádání rodinných poměrů mezi rodiči a dětmi po jejich rozvodu či rozchodu. Přes historický exkurz a přes hledání definice pojmu porozvodové péče bylo nutno podstatou část práce věnovat rozvodu samotnému, neboť nejen, že zvolená forma rozvodu (rozvod sporný, rozvod nesporný) zásadně ovlivňuje budoucí rodinné uspořádání, zároveň je to právě rozvod, jež je příčinou i následkem porozvodové péče. Stěžejní část práce je věnována současné úpravě porozvodového uspořádání. Komplexní pojetí této problematiky si vyžádalo seznámení se nejen s vnitrostátní, evropskou a mezinárodní úpravou a rovněž s dalšími aktéry tohoto procesu, neboť do úpravy vztahu mezi rodičem a dítětem nevstupuje toliko soud, ale i další instituce jakými je OSPOD, znalci, širší rodina… Porozvodová péče může být realizována ve svých zákonných modelech. Soud je tak v otázce úpravy poměrů mezi rodiči a nezletilým oprávněn rozhodnout v souladu s nejlepším zájmem dítěte pouze o výlučné péči jednoho rodiče, o péči střídavé či péče společné. Každá s sebou přináší své výhody a nevýhody, každá má svou vlastní historii a každá má svou vlastní budoucnost, jež je dána společenskými trendy, a to nejen v otázce...
|
|
|
Objektivní arbitrabilita jako limit transnárodního právního řádu
Vítek, Michal ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Bělohlávek, Alexander (oponent) ; Frinta, Ondřej (oponent)
práce Objektivní arbitrabilita jako limit transnárodního právního řádu Tato disertační práce se v obecné rovině zabývá otázkou interakce mezi transnárodním a národním právem v oblasti mezinárodního obchodu. V rovině konkrétní se pokouší o aplikaci institutu objektivní arbitrability jako limitu právního řádu, který je tvořen zejména soukromě utvářenými normami, které lze zahrnout pod pojem lex mercatoria ("nové lex mercatoria"). Důvodem pro tuto zvolenou metodologii je snaha vytyčit co nejobjektivnější kritérium pro vymezení rozsahu aplikace soukromě vytvářených norem. Navzdory širšímu uznání fenoménu NLM mezi členy akademické obce, a dokonce mezi rozhodci, strany mezinárodních obchodních smluv si nemohou být jisty, zda a do jaké míry volba NLM představuje limitaci pro jejich smluvní vztah, zejména v kontextu uznání a výkonu rozhodčích nálezů. Poznatky této disertace vyplývají zejména z analýzy transnárodních právních norem, rozhodnutí státních i rozhodčích soudů a relevantních zdrojů právní vědy. Důležitý je zejména popis samotného konceptu lex mercatoria jako takového a popis kategorie veřejného pořádku (jak ve státním, tak mezinárodním a evropském významu), který představuje konečný limit aplikace soukromě tvořených norem. Výsledkem této práce je poznatek, že NLM nemůže být aplikováno zcela...
|
|
|
Ochrana slabší strany v soukromém právu
Štroblová, Kristýna ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Ochrana slabší strany v soukromém právu Tématem rigorózní práce je "Ochrana slabší strany v soukromém právu". Ochrana slabšího je jedním ze stěžejních zásad současného občanského zákoníku a jedním ze základních principů, na kterých soukromé právo spočívá. S účinností nového občanského zákoníku se zásada ochrany slabší strany promítá do rozličných právních institutů a pravidel. Tato práce si klade za cíl vymezit smysl a účel zásady ochrany slabší strany v soukromém právu, její postavení v hierarchii soukromoprávních zásad a provést analýzu a rozbor jejích projevů v rámci jednotlivých pravidel a institutů na ochranu slabší strany zakotvených v občanském zákoníku. Vzhledem k tomu, že v současné společnosti spolu pravidelně a stále frekventovaněji vstupují do soukromoprávních vztahů partneři (subjekty) ve fakticky nerovném postavení, je třeba na danou společenskou situaci reagovat důrazněji než kdy dříve relevantními prostředky práva a tuto faktickou nerovnováhu tzv. "dorovnat" korektivem ochrany slabší strany. Záměrem této práce je zhodnocení aktuální míry ochrany slabší strany v soukromém právu, porovnání stávající ochrany s tou předešlou, odhalení případných nedostatků, teoretických či praktických problémů v úpravě jednotlivých institutů na ochranu slabšího a na základě provedené analýzy konečně...
|
|
|
Odkaz v dědickém právu
Svoboda, Martin ; Frinta, Ondřej (oponent)
Předložená práce pojednává o právní úpravě starobylého a současně staronového institutu dědického práva, a to odkazu. Odkaz byl v českém právním prostředí do 60. let minulého století považován za tradiční institut dědického práva, umožňující zůstaviteli široké možnosti pořízení se svým majetkem mortis causa. Účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., který jeho regulaci vypustil, z právního povědomí veřejnosti zcela vymizel. Problematika odkazu však začala být znovu aktuální v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, neboť přijetím občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. došlo k návratu odkazu do českého právního řádu. Specifikem odkazu je, že narušuje univerzální sukcesi, která je pro dědické právo jinak naprosto typická. Hlavním cílem práce je seznámit čtenáře s odkazem a vymezit jeho pozici v právním prostředí. Pro samotný výklad je zvolen postup od obecného ke konkrétnímu, což koresponduje s obsahovým rozvržením práce. V první části je nabídnuta analýza odkazu jako celku a jeho odlišení od klasického dědění, jakož od institutu fideikomisu, příkazu a darování pro případ smrti, se kterými je v praxi snadno zaměnitelný. Následuje historický exkurs, který mapuje vývoj odkazu od dob římského práva přes úpravu pro naše území stěžejními, soukromoprávními kodexy. V druhé půli je práce zaměřena na...
|
host ::
RSS.