|
|
Co znamená myslet na čtenáře (o autorské poctivosti a dvojím typu vyprávění)
Koťátko, Petr
Autor konfrontuje dva způsoby vyprávění , které označuje jako 'imunní' a 'radikální', a analogicky dva subjekty vyprávění: 'vypravěče v kondici' a 'vypravěče v rozkladu'. Pokouší se ukázat, že žádný z obou typů vyprávění nelze klasifikovat jako základní či 'přirozený' – s tím, že opačný typ pak vychází jako odchylka od standardu. Oba jsou stejně způsobilé plnit mimetickou funkci, oba mohou být naplněním autorovy odpovědnosti a respektu vůči čtenáři, přestože aktivují odlišné složky čtenářovy interpretační výbavy.
|
|
| |
|
|
Matěj Václav Štajer a 'jeho' exempla
Havelka, Tomáš
Jezuita Matěj Václav Štajer patří mezi nejvýznamnější postavy české literatury druhé poloviny 17. století. Jeho Postila katolická je pozoruhodná z řady důvodů, jedním z nich je narativní rovina exempel. Pokud navíc spojíme exemplový plán Postily a Štajerova překladu Manniho Věčného pekelného žaláře, stane se Štajer jedním z vůbec nejvýznamnějších producentů exempel své doby. Pokusím se ozřejmit, jak s exemply pracuje, na několika případech předvedu různé interpretační a literárně historické problémy.
|
|
|
Bezmoc Evropy a potlačená moc idejí
Hauser, Michael
Článek nejprve rekapituluje výsledky, jichž Evropská unie dosáhla při řešení ekonomické krize. Na základě oficiálních údajů a prohlášení evropských institucí autor dospívá k závěru, že Evropa se nalézá v zauzlené krizové situaci, z níž se nelze vymanit zavedenými způsoby politického a ekonomického jednání. Možné východisko se pak spatřuje v materialistickém pojetí idejí, které může působit jako ekonomický faktor.
|
|
|
Abych z pořádku kroniky nevyšel a v posměšné se nedal rozprávky, maličko něco oznámím. (Groteskní plán Hájkovy Kroniky české)
Havelka, Tomáš
Příspěvek se pokouší nalézt a rozlišit rovinu komiky v Hájkově Kronice české. Na základě excerpce přítomných anekdotických doplňků, satirických či ironických pasáží a komentářů nachází setrvalou míru grotesknosti a zároveň nepřítomnost vulgarismů nebo skatologických pasáží. Naopak v Kronice se objevují nenápadné úpravy předloh, ludibriální slovní hříčky nebo komické využívání antroponym, často také rytmizuje text. Hájek využívá komiku jednak k hodnotícímu komentování morálních nedostatků, jednak k stylistickému obohacování textu prostřednictvím nedějových anektod.
|
|
|
Temporal Prediction in the Work of Pavel Tichý
Kužel, Petr
The paper deals with temporal prediction within a theoretical system of transparent intentional logic of Czech logician Pavel Tichy. Article in a nutshell characterizes Tichy's arguments against atemporal or time-less conception of Bertrand Russell. It shows how on base of temporal prediction is possible to overcome some logical paradoxes. Explicitly is treated for example McTaggart's paradox.
|
|
|
Digitalizace a vizualizace korespondence J. A. Komenského (1592-1670)
Lelková, Iva
Projekt digitalizace a vizualizace korespondence J. A. Komenského (1592-1670) je výsledkem mezinárodní spolupráce Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku Filosofického ústavu AV ČR a projektu Cultures of Knowledge University of Oxford. V rámci jednotného katalogu raně novověké učenecké korespondence Early Modern Letters Online (EMLO) byla vytvořena online databáze Komenského korespondence a její mimořádně bohatá meta-data byla použita pro vizualizace a další analýzu. Badatelé použili volně přístupnou vizualizační platformu zvanou Palladio vyvinutou Stanford Univerzity. Vizualizace a analýza dat nejenom že umožnila vizualizovat dříve neznámé tendence a fakta, ale také pomohla položit nové badatelské otázky.
|
|
|
Philosophical Perspective of Humanist Discourse on History: Ars Historica in Patrizi's and Pontano's Dialogues
Šolcová, Kateřina
The renaissance revival of classical learning raised an interest in history that found expression in a new literary genre, ars historica. In this contribution I provide an analysis of two ars historica examples: The dialogue Actius (written around 1499) by the Neapolitan humanist Giovanni Pontano (1426-1503), which emphasized the literary context of history, and Francesco Patrizi’s (1529-1597) Della historia. Dieci dialoghi (1560), underscoring the appropriate method with focus on the true motivations of historical events. A comparison of these two remarkable works will show in which features the humanist authors anticipated the future development that elevated history to a conceptually independent discipline.
|
|
|
Literární moderna a pravda mystifikace. Symbolistické pojetí mystifikace mezi gnozeologickým entuziasmem a epistemologickou skepsí
Řezníková, Lenka
Studie analyzuje posuny v pojímání a reprezentaci mystifikací v české literatuře konce 19. století a jejich epistemologický kontext. Zatímco v předchozích dekádách byla mystifikace inscenována velmi často jako sociální praxe, na přelomu století se v tvorbě nastupující modernistické generace etablovala jako legitimní estetická a epistemologická kategorie. Tento posun v pojímání mystifikace odrážel obecný dobový skepticismus, který na přelomu století revidoval relevanci empirické evidence a postuloval alterntivní - neempirické - formy poznání, jež by důsledněji reflektovaly iluzorní povahu empirické evidence a nebezpečí klamu při zpracování tzv. fakt.
|
|
|
The Philosophy of Purposeless Time
Hauser, Michael
The article addresses the issue of leisure in the sense of ancient schole. It strives to uncover the relationship between Aristotelian concept of theoretical activity and schole as vacuity. It shows a paradoxical character of schole as purposeless time that forms condition for a meaningful activity. How, then, to restore schole as vacuity today, when colonization of time expands?
|
host ::
RSS.