|
|
Terénní sociální práce s lidmi bez domova
ELIÁŠOVÁ, Nikola
Bakalářská práce se zabývá problematikou bezdomovectví a jejím řešením prostřednictvím terénní sociální práce. V teoretické části analyzuji problematiku bezdomovectví, a to konkrétně příčiny jejího vzniku, formy a typy bezdomovectví a možné řešení bezdomovectví. Dále analyzuji historii, principy, formy a metody terénní sociální práce. V praktické části vycházím z poznatků teoretické části práce a na jejím základě provádím výzkumné šetření. Výzkumné šetření provádím formou kvalitativního výzkumu pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sociálními pracovníky pracujícími s touto cílovou skupinou. V závěru práce vyhodnocuji poznatky z teoretické části práce a části výzkumného šetření a hodnotím, zda se teorie poskytování terénní sociální práce shoduje s praxí a na jakém základě terénní sociální pracovníci poskytují terénní program.
|
|
|
Adiktologické služby z pohledu obyvatel Příbrami
KYMLOVÁ, Petra
Abstrakt Adiktologické služby ve věnují prevenci a léčbě závislostí. V České republice se tyto služby začaly více rozvíjet až po Sametové revoluci v roce 1989. Do té doby bylo téma závislostí a zejména užívání drog tabuizované a na veřejnosti se o této problematice příliš nemluvilo. V okrese Příbram působí nestátní nezisková organizace Magdaléna o.p.s, zde poskytuje nízkoprahové harm reduction služby (Kontaktní centrum a Terénní program) a Adiktologikou ambulanci. Kontaktní centrum působí v Příbrami od roku 2002, Terénní program byl zřízen v roce 2003, Adiktologická ambulance začala fungovat v roce 2017. Cílem této diplomové práce je zjistit, jak jsou obyvatelé okresu Příbram informováni o adiktologické péči a zmapovat jejich postoje k adiktologickým službám obecně a konkrétně k adiktologickým službám poskytovaným v tomto okrese. Teoretická část se věnuje vymezení základních pojmů v oblasti adiktologie, závislosti a adiktologických služeb. Je zde popsána síť péče pro osoby se závislostí a historický vývoj této péče v České republice. Prostor je věnován také vymezení základních sociologických pojmů v oblasti veřejného mínění a dostupným průzkumům veřejného mínění v oblasti užívání návykových látek. Pro výzkumnou část diplomové práce byla zvolena kvantitativní strategie, s využitím metody dotazníkového šetření, technika vlastního dotazníku s uzavřenými, polouzavřenými otázkami a škálami. Výzkumný soubor tvořilo 430 respondentů, obyvatel okresu Příbram. Získaná data byla vyhodnocena pomocí popisné statistiky v programu MS Excel, hypotézy byly ověřovány pomocí statistického programu SPSS. Z výzkumného šetření vyplynulo, že přes 40% obyvatel Příbramska ví o službách Kontaktního centra a Terénního programu, nejsou si však jistí, jak tyto služby fungují. Přes 30 % respondentů však nikdy neslyšelo o službách Adiktologické ambulance, která funguje v Příbrami teprve 3 roky. Necelých 56 % respondentů pak někdy slyšelo o organizaci Magdaléna o.p.s. Nejkontroverzněji vnímají obyvatelé okresu Příbram poskytování nízkoprahových služeb aktivním uživatelům drog zdarma a je také zpochybňována finanční výhodnost adiktologických služeb pro stát a společnost. Okolo 50 % respondentů je však rádo, že jsou adiktologické služby v okrese Příbram poskytované a podporují je, dalších 30 % s tímto výrokem spíše souhlasí, což vnímám jako pozitivní výstup pro CAS Magdaléna Příbram. Tato diplomová práce a její výstupy mohou posloužit jako zpětná vazba pro pracovníky Příbramských adiktologických služeb a také při informování veřejnosti a při prezentací služeb v rámci osobního oslovování terénními pracovníky i v rámci online propagace. Dále má také informativní a vzdělávací charakter pro všechny, kteří se o problematiku adiktologických služeb začínají zajímat. Věřím, že dotazník byl vytvořen tak, aby bylo jeho vyplnění pro respondenty přínosné a informativní.
|
|
|
Terénní sociální práce s drogově závislými jedinci
KOUDELKOVÁ, Eva
Bakalářská práce se zabývá metodou sociální práce streetwork v rámci terénního programu Streetwork Český Krumlov a hodnocením poskytovaných služeb a samotných terénních sociálních pracovníků očima klientů. V teoretické části obecně přibližuji východiska této metody, osobu terénního sociálního pracovníka a dále fungování terénního programu Streetwork Český Krumlov. Výzkumná část je realizována pomocí rozhovorů s klienty terénního programu. Tyto rozhovory představují názory klientů k poskytovaným službám a terénním sociálním pracovníkům a mohly by sloužit jako nástroj pro zkvalitnění služeb.
|
|
|
Evaluace spokojenosti klientů Terénního programu SANANIM s projektem Sanitka
Limpouchová, Markéta ; Šťastná, Lenka (vedoucí práce) ; Vacek, Jaroslav (oponent)
Východiska: Evaluace spokojenosti je zde prostředkem k získání zpětné vazby ke službám, které jsou poskytovány Terénním programem Sananim v rámci projektu Sanitka. Klientům poskytuje možnost "podělit se" o své zkušenosti s programem, vyjádřit se k jednotlivým intervencím, případně vyjádřit potřebu služby či intervence nové. Cíle: Cílem výzkumu bylo zjistit, zda jsou klienti terénního programu Sananim spokojeni s nabízenými službami projektu Sanitka. Především šlo o místní a časovou dostupnost, hlavní složky projektu Sanitka (výměnný program, poradenství, ošetření, testování, přístup personálu) a o zjištění slabých stránek služby. Výzkum měl přinést informace o tom, zda klientům vyhovují jednotlivé intervence, zda jim v rámci poskytovaných služeb něco nechybí (případně co) a jak by bylo možné služby zdokonalit. Metody a výzkumný soubor: K získávání dat byla využita metodika RAR - Rapid assesment and response. Sběr dat probíhal formou polostrukturovaného interview se 30 klienty. Respondenti byli vybráni záměrným výběrem a přes instituci. Šlo o klienty TP Sananim, kteří užívají drogy rizikově (zejména injekčně) a zároveň využívají pestré nabídky služeb sanitního vozu. Dále byla provedena analýza existujících dat z výročních a závěrečných zpráv TP Sananim. Výsledky: Z výsledků studie je patrné, že...
|
|
|
Odhad spotřeby injekčního materiálu klienty pražských kontaktních center a terénních programů
Provazníková, Radka ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Gabrhelík, Roman (oponent)
Východiska: Injekční užívání je mezi pražskými problémovými uživateli návykových látek nejpreferovanějším způsobem aplikace drog. V roce 2014 bylo v Praze zaznamenáno odhadem 15 700 injekčních uživatelů drog (7 500 uživatelů pervitinu, 2 500 uživatelů heroinu a 5 700 uživatelů buprenorfinu (Mravčík et al., 2015). Dle výzkumu Švůgerové (2015) spotřebují injekční uživatelé pervitinu, heroinu a Subutexu v Praze přibližně 15,5 milionu stříkaček za rok (Švůgerová, 2015). Data ve Výroční zprávě o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2014 však říkají, že v Praze bylo v roce 2014 distribuováno 2,6 milionů injekčních stříkaček (Mravčík et al., 2015). To znamená, že pražští uživatelé spotřebují ročně daleko více stříkaček, než distribuují nízkoprahové služby a uvádí údaje získané z lékáren. Proto je potřeba zmapovat chování uživatelů v souvislosti s aplikací návykové látky, především jak souvisí spotřeba injekčního materiálu s typologií uživatele. Cíl: Hlavním cílem této diplomové práce je zjistit frekvenci aplikace drog u injekčních uživatelů a odhadnout celkovou roční spotřebu injekčního materiálu v závislosti na typologii uživatelů (užívané drogy, frekvence návštěvy výměnných programů,...). Výzkumný soubor: Výzkumný soubor byl tvořen celkem 155 klienty výměnných programů v Praze (3 kontaktní...
|
|
|
Užívání návykových látek klienty terénního programu NO BIOHAZARD během pandemire COVID 19
Nováková, Tereza ; Chomynová, Pavla (vedoucí práce) ; Černíková, Tereza (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zmapování aktuálních vzorců užívání návykových látek mezi klienty pražského terénního programu No biohazard. Práce má za cíl zjistit, jak a zda se tyto vzorce užívání proměnily během pandemie COVID-19, která Českou republiku zasáhla na začátku března 2020. Vzhledem k celosvětové šíři pandemie, se dopady a restriktivní omezení promítly do téměř všech oblastí lidského fungování. Jednou z těchto oblastí byl i drogový trh. Tato práce řeší, jak omezení spojená s pandemií zasáhla dostupnost, cenu a kvalitu užívaných látek mezi klienty a zda během pandemie vzrostl zájem klientů terénního programu o odbornou pomoc jako je léčba nebo poradenství nebo o substituční léčbu. Výzkumné otázky se také ptají na dostupnost čistého injekčního materiálu a terénních programů během pandemie. Výsledky výzkumu slouží jako zpětná vazba ohledně fungování terénního programu během pandemie. Data pro účely bakalářské práce jsem sbírala v rámci dotazníkového šetření mezi klienty terénního programu od března do června 2021. Pro účely šetření jsem vytvořila dotazník, obsahující 23 otázek, zaměřených aktuální vzorce užívání návykových látek a na změny drogového trhu během pandemie COVID-19. Respondenty jsem oslovovala v rámci výkonu práce terénního pracovníka, spolu s dotazníkem jsem klientů...
|
|
|
Evaluace spokojenosti klientů s terénním programem No Biohazard
Nováková, Kristýna ; Šťastná, Lenka (vedoucí práce) ; Janíková, Barbara (oponent)
Východiska: V této práci jsem se věnovala přiměřenosti služeb klientům a jejich potřebám v rámci programu No Biohazard (NO). Účel evaluace je důležitý především pro ředitele a vedoucí programů, protože právě po ředitelích a vedoucích se často požaduje, aby obhájili potřebnost svých programů. Má se za to, že spokojenost klientů je pojmem, jemuž dobře rozumí klienti, veřejnost, státní orgány a další instituce, které zajišťují přísun financí do těchto organizací (WHO, UNDCP & EMCDDA, 2000). Cíle: Hlavním cílem bylo zjistit spokojenost klientů s nabízenými intervencemi, které program No Biohazard klientům nabízí, popř. možnosti, jak by se daly jednotlivé konkrétní aspekty intervencí vylepšit. Prostřednictvím výzkumných otázek se zjišťovaly zdroje nespokojenosti u nabízených intervencí. Mezi dílčí cíle patří zjištění míry spokojenosti klientů s místní a časovou dostupností programu No Biohazard, vytvoření návrhu na zvýšení úrovně služby No Biohazard a v poslední řadě navržení inventáře harm reduction materiálu, který by se mohl klientům terénního programu nabízet. Výzkumný soubor: Výzkumným souborem jsou uživatelé návykových látek, kteří by měli odpovídat definici problémového uživatele drog podle EMCDDA. Respondenty jsem do výzkumu vybírala přes instituce - jednalo se o institucionální výběr s...
|
|
|
Komparace činnosti sociálního pracovníka ve vybraných zařízeních sociálních služeb
ČURDOVÁ, Kateřina
Cílem bakalářské práce je porovnat činnost sociálních pracovníků ve vybraných zařízeních sociálních služeb v Jihočeském kraji. Výzkumné otázky byly zaměřené na to, zda existují rozdíly v činnostech sociálních pracovníků a pokud ano, v čem tyto problémy spočívají. V praktické části bakalářské práce byl zvolen kvalitativní výzkum, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Pomocí Registru poskytovatelů sociálních služeb MPSV ČR bylo na základě kvótního výběru vybráno celkem 7 různých zařízení sociálních služeb z Jihočeského kraje. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, terénní program, odborné sociální poradenství, týdenní stacionář, raná péče, sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi a domovy pro seniory. Výzkumný soubor tvořilo 8 sociálních pracovníků z jednotlivých zařízení. Získaná data byla zpracována metodou trsů. Z výzkumu vyplývá, že činnost sociálních pracovníků se nejznatelněji liší v cílové skupině daného zařízení. Nejvíce administrativně působí činnost sociálního pracovníka v domově pro seniory a nejméně v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež. V některých zařízeních vykonává sociální pracovník stejnou činnost jako pracovník v sociálních službách a jediný rozdíl mezi nimi je v míře zodpovědnosti za odvedenou práci, především v administrativě. Bakalářská práce může být použita pro studijní účely. Výsledky výzkumu mohou také sloužit k větší informovanosti budoucích sociálních pracovníků o tom, jaké jsou rozdíly v náplni práce ve vybraných zařízeních sociálních služeb.
|
|
|
Possibilities of providing harm reduction and therapeutic interventions to cannabis users in drop-in centres and outreach programmes: qualitative analysis of employee opinions in Prague and Central Bohemian Region
Púčiková, Dominika ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Brenza, Jiří (oponent)
Východiská: V roku 2014 bolo v ČR 180 tisíc problémových užívateľov konopných drog. Akčný plán realizácie Národnej stratégie protidrogovej politiky pre ČR sa sústredí na zníženie miery a rizikovosti užívania marihuany, pričom v prvom období sa nepodarilo zrealizovať žiadne špecifické programy pre cieľovú skupinu.V roku 2015 využívalo nízkoprahové služby 2400 užívateľov marihuany. Téma užívateľov konopných drog v kontaktných a poradenských službách, a terénnych programoch sa objavuje na odborných stretnutiach, pričom chýba systematicky spracovaný materiál, ktorý by zhrňoval dobrú prax nízkoprahových služieb s danou cieľovou skupinou. Cieľ: . Primárnym cieľom diplomovej práce je poskytnúť kvalitatívnu analýzu názorov pracovníkov kontaktných centier a terénnych programov v Prahe a Stredočeskom kraji, o možnosti poskytovania harm reduction a liečebných intervencií užívateľom konopných drog, v takomto type služieb. Práca by mohla slúžiť ako súhrnný materiál dobrej praxe harm reduction služieb v ČR a stať sa materiálom, ktorý môže pomôcť jednotlivým službám pri vytváraní koncepcie, resp. úprave a hodnotení práce s užívateľmi konopných drog. Metódy a dizajn výskumu: Dáta boli zozbierané formou pološtrukturovaných rozhovorov s následnou analýzou metódou vytvárania trsov, zachytenia vzorcov a kontrastov a...
|
|
|
Odhad spotřeby injekčního materiálu klienty pražských kontaktních center a terénních programů
Provazníková, Radka ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Gabrhelík, Roman (oponent)
Východiska: Injekční užívání je mezi pražskými problémovými uživateli návykových látek nejpreferovanějším způsobem aplikace drog. V roce 2014 bylo v Praze zaznamenáno odhadem 15 700 injekčních uživatelů drog (7 500 uživatelů pervitinu, 2 500 uživatelů heroinu a 5 700 uživatelů buprenorfinu (Mravčík et al., 2015). Dle výzkumu Švůgerové (2015) spotřebují injekční uživatelé pervitinu, heroinu a Subutexu v Praze přibližně 15,5 milionu stříkaček za rok (Švůgerová, 2015). Data ve Výroční zprávě o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2014 však říkají, že v Praze bylo v roce 2014 distribuováno 2,6 milionů injekčních stříkaček (Mravčík et al., 2015). To znamená, že pražští uživatelé spotřebují ročně daleko více stříkaček, než distribuují nízkoprahové služby a uvádí údaje získané z lékáren. Proto je potřeba zmapovat chování uživatelů v souvislosti s aplikací návykové látky, především jak souvisí spotřeba injekčního materiálu s typologií uživatele. Cíl: Hlavním cílem této diplomové práce je zjistit frekvenci aplikace drog u injekčních uživatelů a odhadnout celkovou roční spotřebu injekčního materiálu v závislosti na typologii uživatelů (užívané drogy, frekvence návštěvy výměnných programů,...). Výzkumný soubor: Výzkumný soubor byl tvořen celkem 155 klienty výměnných programů v Praze (3 kontaktní...
|
host ::
RSS.