|
|
Postavení vědy a vědeckých autorit v mediální agendě před první světovou válkou (výzkumná sonda)
Havel, Jakub ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Práce si klade za cíl alespoň částečně zmapovat postavení vědecké tematiky v časopisech konce 19. století a začátku století dvacátého, přitom se hlavní pozornost upíná na reflexi technického pokroku a poměrné zastoupení dalších vědeckých témat. V teoretické části práce shrnuje roli vědy v české společnosti od konce 18. století a uvádí zásadní osobnosti, mezníky a procesy (hlavně průmyslové revoluce), které se podílely na formování mediálního diskurzu na konci století devatenáctého. Praktická část je pak věnována analýze vybraných časopisů Čas, Naše doba, Česká revue, Český svět a Světozor (Illustrovaný svět) v několika různých obdobích. Nejprve se zaobírá rokem 1886, dobou rukopisné polemiky a "našich dvou otázek". Následně analyzuje postavení vědy na přelomu století, která byla již citelně ovlivněna všeobecným pronikáním techniky do společenské praxe. Posledním zkoumaným obdobím jsou předválečná léta 1912 - 1914, v nichž technické vynálezy nacházely hojné využití ve vojenské oblasti a byly tak zodpovědné i za masivní militarizaci.
|
|
|
Postavení vědy a vědeckých autorit v mediální agendě před první světovou válkou (výzkumná sonda)
Havel, Jakub ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Práce si klade za cíl alespoň částečně zmapovat postavení vědecké tematiky v časopisech konce 19. století a začátku století dvacátého, přitom se hlavní pozornost upíná na reflexi technického pokroku a poměrné zastoupení dalších vědeckých témat. V teoretické části práce shrnuje roli vědy v české společnosti od konce 18. století a uvádí zásadní osobnosti, mezníky a procesy (hlavně průmyslové revoluce), které se podílely na formování mediálního diskurzu na konci století devatenáctého. Praktická část je pak věnována analýze vybraných časopisů Čas, Naše doba, Česká revue, Český svět a Světozor (Illustrovaný svět) v několika různých obdobích. Nejprve se zaobírá rokem 1886, dobou rukopisné polemiky a "našich dvou otázek". Následně analyzuje postavení vědy na přelomu století, která byla již citelně ovlivněna všeobecným pronikáním techniky do společenské praxe. Posledním zkoumaným obdobím jsou předválečná léta 1912 - 1914, v nichž technické vynálezy nacházely hojné využití ve vojenské oblasti a byly tak zodpovědné i za masivní militarizaci.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.