|
|
Politika sportu ve vztahu k osobám se zdravotním postižením
Kacetl, Michael ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Novotný, Vilém (oponent)
Práce se zabývá především popisem, analýzou a rámováním problematiky veřejné politiky s ohledem na zdravotně postižené sportovce. Hlavním aspektem této práce je identifikovat nejproblematičtější oblasti, se kterými se zdravotně postižení sportovci běžně setkávají v realitě. V práci je také zahrnut stav současného sportovního prostředí v České republice. Tento stav je prezentován především s ohledem na zdravotně postižené sportovce. Již z jiných bádání je jasné, že pozice zdravotně postižených sportovců je v současné době velmi opomíjené téma. V další části práce je důležité zjistit, jak jsou zdravotně handicapovaní sportovci konstruováni v českých médiích. Na to navazuje v analytické části práce analýza situace českých médií s přístupem ke zdravotně postiženým sportovcům. Práce přináší rozbor novinových článků v období mezi olympijskými hrami v roce 2012 a 2016. Pomocí analýzy novinových článků se vytváří koncept nejpalčivějších problémů, se kterými se v práci posléze pracuje. Klíčovým úkolem práce je přinést celistvý pohled na celkový obraz zdravotně postižených sportovců v České republice. Práce také klade důraz na vykreslení politické moci a politických aktérů, kteří se aktivně podílí na této politice. Pomocí metody sociální konstrukce cílových skupin vytváří obraz skupiny zdravotně postižených...
|
|
|
Socializace českých politických aktérů. Pozice českých politiků k invazi do Iráku v roce 2003
Vojtová, Veronika ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Když se v devadesátých letech otázka rozšíření euroatlantických organizací pomalu začala stávat realitou, teorie zkoumající vzájemné působení organizací a jejích členských států postupně upouštěla od primárního vnímání státu jako socializovaného aktéra (socializee), kterého vyměnila za jeho politické aktéry. Ke slovu se čím dál více začala hlásit teorie socializace, která zkoumala působení organizací na politické představitele členských zemí, jejich chování a případnou souvislost mezi tím. Poněkud mladá a dynamicky se rozvíjející teorie narážela na překážky zejména co se týče jejího teoretického ukotvení. Ani v rámci probíhající akademické debaty se jí nedostalo jednoznačného uznání, když výzkumy zkoumající příčinný vztah mezi socializací a následným chování politiků přicházejí s rozdílnými výsledky. Předkládaná práce si dala za cíl vstoupit do této debaty a ověřit hypotézu, která předpokládá, že rozhodování zahraničně-politických aktérů je ovlivněno socializací daného politického aktéra. Ověřování hypotézy proběhlo na příkladu irácké krize v roce 2003, kdy prostřednictvím obsahové analýzy mediálních výstupů a oficiálních dokumentů a pomocí tří socializačních ukazatelů byla zkoumána případná socializace u šesti politických aktérů, kteří se v té době podíleli na vytváření zahraniční politiky ČR....
|
host ::
RSS.