Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Náměstí Míru v Brně
Cejpová, Pavlína ; Págo, Tomáš (oponent) ; Františák, Luboš (vedoucí práce)
Bakalářská práce řeší brněnské náměstí Míru. Jeho současný stav není uspokojivý. Kancelář architekta města Brna vypsala architektonicko-urbanistickou soutěž na toto území. Podmínky soutěže jsou volným zadáním mojí bakalářské práce. Ta koncepčně řeší prostor náměstí a jeho návaznost na přilehlý park na Kraví hoře. Zásadní pro návrh náměstí je postoj k současné dopravní situaci a jejímu rozřešení. Ve své bakalářské práci se dále zabývám dostavbu bloku na místě zchátralého vojenského areálu autoopraven. Práce je rozvinuta ve studii dvou domů v nově navrženém bloku. V nich jsem navrhovala dva domy s městskými byty v patrech a prostorem pro služby a maloobchod v parteru. Část bytů je dle zadání řešena jako bezbariérová. Dále jsou tu například byty pro seniory nebo rodiče samoživitele. Zabývala jsem se návrhem komunitního centra s víceúčelovým sálem a komunitní zahradou. Centrum a zahrada poslouží jako zázemí místní komunity, které zde v současnosti schází. V parteru na náměstí se doplní služby a obchody tak, aby se z náměstí Míru stalo reprezentativní a přívětivé centrum lokality.
KOMUNITNÍ CENTRUM VOLNÉHO ČASU
Baršová, Monika ; Volnohradský,, Radan (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá architektonickým návrhem Komunitního centra pro trávení volného času v původní zahrádkářské kolonii nacházející se v lokalitě Brno-Jundrov. Centrum je řešeno jako víceúčelové a snaží se v sobě propojovat prostory pro odpočinek, sport, relaxaci, vzdělávání nebo workshopy. Jedná se o dvoupodlažní objekt, kde 1. NP je řešeno formou dřevostavby a 1. PP je tvořeno železobetonovou konstrukcí. Stavba je umístěna do areálu komunitní zahrady.
Náměstí Míru v Brně
Cejpová, Pavlína ; Págo, Tomáš (oponent) ; Františák, Luboš (vedoucí práce)
Bakalářská práce řeší brněnské náměstí Míru. Jeho současný stav není uspokojivý. Kancelář architekta města Brna vypsala architektonicko-urbanistickou soutěž na toto území. Podmínky soutěže jsou volným zadáním mojí bakalářské práce. Ta koncepčně řeší prostor náměstí a jeho návaznost na přilehlý park na Kraví hoře. Zásadní pro návrh náměstí je postoj k současné dopravní situaci a jejímu rozřešení. Ve své bakalářské práci se dále zabývám dostavbu bloku na místě zchátralého vojenského areálu autoopraven. Práce je rozvinuta ve studii dvou domů v nově navrženém bloku. V nich jsem navrhovala dva domy s městskými byty v patrech a prostorem pro služby a maloobchod v parteru. Část bytů je dle zadání řešena jako bezbariérová. Dále jsou tu například byty pro seniory nebo rodiče samoživitele. Zabývala jsem se návrhem komunitního centra s víceúčelovým sálem a komunitní zahradou. Centrum a zahrada poslouží jako zázemí místní komunity, které zde v současnosti schází. V parteru na náměstí se doplní služby a obchody tak, aby se z náměstí Míru stalo reprezentativní a přívětivé centrum lokality.
Permakulturní zemědělství v geografických souvislostech
Bučková, Hana ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kabrda, Jan (oponent)
Permakultura je jedním z alternativních typů zemědělství. Vznikla jako reakce na problémy konvenčního (intenzivního) zemědělství, které není trvale udržitelné. Navrhuje projekty podle vzoru přírody. Využívá k tomu nových technologií v kombinaci se zkušenostmi našich předků. Zahrnuje celou řadu oborů, které se neustále rozvíjejí. Permakultura nabízí mnohem více než jen potravinovou soběstačnost. Stala se způsobem života, který je založen na principech permakulturní etiky. Zdůrazňuje důležitost ochrany krajiny a životního prostředí. Podporuje lokální trh a místní ekonomiku. Permakulturní zahrady se nejčastěji nachází na venkově. V posledních letech se její principy uplatňují při zakládání komunitních zahrad. Cílem této práce je zjistit, jak je permakultura rozšířena v Česku, z jakého důvodu jsou permakulturní zahrady zakládány a zda může permakultura pomoci řešit problémy konvenčního zemědělství. Smíšený výzkum byl proveden formou dotazníkového šetření s 19 permakulturními zahradami a formou polostrukturovaného rozhovoru s jednou komunitní zahradou. V kombinaci s odbornou literaturou byly zodpovězeny výzkumné otázky. Klíčová slova: permakultura, soběstačnost, jedlý les, udržitelnost, komunitní zahrada, konvenční (intenzivní) zemědělství
Význam komunity v komunitních zahradách
Matějková, Barbora ; Hudcová, Eliška (vedoucí práce) ; Dohnalová, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá konceptem komunitních zahrad, kde společná činnost lidí, vzájemná pomoc a usilování o společný cíl vytváří určitý model komunity. V diplomové práci chceme objasnit fungování vztahů, na kterých je komunita založena, jak ji vnímají členové a popsat její charakter. Cílem je ukázat, jak organizace občanské společnosti, které zřizují komunitní zahrady, mohou vytvářet prostředí vhodné pro setkávání a sdružování lidí v komunitách a umožňují jim zde uspokojit potřeby, které ve své lokalitě postrádají. Klíčová slova komunita, komunitní zahrada, neziskové organizace, organizace občanské společnosti, sdružování
Komunitní zahradničení jako způsob využití veřejného prostoru ve městě
Dolejší, Barbora ; Dvořáková, Nina (vedoucí práce) ; Spilková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem komunitního zahradničení v městském prostředí a přínosem komunitních zahrad pro jednotlivce, společnost a lokality, v nichž se zahrady nacházejí. Cílem práce je identifikovat počet a rozmístění komunitních zahrad v Praze, a stanovit jejich přínos pro danou lokalitu. Dále pak nalézt odpověď na otázku, zda jsou komunitní zahrady chápány svými zakladateli jako formy veřejného prostoru. Práce se skládá ze dvou hlavních celků, teoretické části, ve které jsou shrnuty podstatné informace, které se týkají veřejných prostorů a různých forem zahradničení ve městě s důrazem na komunitní zahrady a komunitní zahradničení. Druhá, praktická část, je zpracována na základě rozhovorů provedených se zakladateli jednotlivých pražských komunitních zahrad a představuje odpovědi na stanovené otázky. Klíčová slova: veřejný prostor, městské zahradničení, komunitní zahrada, Praha
Senioři v centrech měst: Komunitní zahrady v centrech městských metropolí
Látalová, Lucie
Senioři jsou umisťováni do zařízení, často situovaných mimo centrum města, bez jakýchkoli vztahů na něj a na sociální život, který se ve městě odvíjí. Nový domov by měl nabídnout svým obyvatelům především možnost vytvoření fungující komunity s vazbami na okolí a „běžný„ život kolem. Současná doba je hektická a lidé ve velkoměstech pracují pod tlakem. Hledají možnosti k odreagování se a aktivnímu odpočinku kreativní činností. Z tohoto důvodu začaly vznikat komunitní zahrady. Jde o místa v městské zeleni či nevyužívaných a opuštěných částech, které si skupina lidí v sousedství a společným zájmem obhospodařuje podle svého uvážení.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.