|
|
Vliv chladové adaptace na ischemicko-reperfúzní poškození srdce
Marvanová, Aneta ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Čížková, Dana (oponent) ; Králová Lesná, Ivana (oponent)
Kardiovaskulární onemocnění, mezi které patří ischemická choroba srdeční, její akutní forma infarkt myokardu, a následné srdeční selhání, se stále řadí mezi nejčastější příčinu úmrtí na světě. Již desítky let si vědci kladou za cíl najít klinicky využitelné kardioprotektivní intervence, které by účinně předcházely tomuto onemocnění, a tak zmenšovaly následky tohoto onemocnění a zlepšily kvalitu života pacientů. Je známo, že k ochraně srdce významně přispívá zdravý životní styl, jehož součástí je i dlouhodobé otužování. Benefiční účinky otužování na posílení organismu jsou známy již dvě sta let, zatím však nikdo před námi nezkoumal vliv chladného prostředí na velikost ischemicko-reperfúzního poškození (I/R). Před 10 lety jsme zavedli model mírné chladové expozice (8 ± 1 řC) (MCE), který byl protektivní na velikost infarktu myokardu a zároveň se neprokázaly negativní vedlejší účinky jako je hypertenze a hypertrofie myokardu. Naším cílem tedy bylo zkoumání mechanismu kardioprotekce vyvolané MCE. Položili jsme si následující otázky. Jaký je metabolický profil potkanů vystavených MCE? Jaký je vliv MCE na velikost I/R poškození v krátkodobém a dlouhodobém časovém horizontu? Kdy dozrává hnědá tuková tkáň v průběhu MCE? Které signální dráhy jsou zapojeny v kardioprotekci vyvolané MCE? Naše práce ukázala,...
|
|
|
Vliv chronického chladu na Ca2+-ATPázu (SERCA2) v srdci potkana
Šeovićová, Maja ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Nováková, Olga (oponent)
Akutní chladová expozice představuje významný stresor aktivující produkci tepla svalovým třesem, při déle trvající expozici se zvyšuje buněčný oxidativní stres. Chronické působení chladu trvající alespoň 2 týdny vede k rozvoji chladové aklimace. Hlavní termogenní roli přejímá netřesová termogeneze odehrávající se v hnědé tukové tkáni, která vlivem chladu značně zvýší svou hmotnost. Často pozorovanou patologií, která provází aklimaci potkanů při 4-5 řC, bývá srdeční hypertrofie, hypertenze a poškození funkce ledvin. Naše laboratorní pracoviště nedávno zavedlo model mírné chronické chladové aklimace při 8 řC, během kterého nevzniká poškození srdce či ledvin a má prokázaný kardioprotekivní účinek na snižování velikosti infarktu. Nicméně je potřeba prozkoumat vliv tohoto modelu chladové aklimace na další buněčné a molekulární procesy. Kardioprotektivní dopad chladové aklimace se týká změn v β-AR signalizaci, stimulaci anti-apoptotických drah či posílením antioxidačního systému. Cílem této diplomové práce bylo zkoumat vliv chladové aklimace a následné reaklimace na proteiny regulující hladiny Ca2+ potkaního srdce (SERCA2 a fosfolamban) a stimulaci regulátorových proteinů β-arrestinu 1/2 a protein kinázy PDPK1. Výsledky práce ukázaly mírné změny v těchto proteinech, které mohou modulovat toky Ca2+ v...
|
|
|
Jak rostliny vnímají chlad: omická analýza
Karšulinová, Daniela
Rostliny mírného podnebí si vyvinuly sofistikované mechanismy umožňující jejich přežití v mrazových podmínkách. Tento proces je označován jako chladová aklimatizace. Porozumění chladovému aklimatizačnímu procesu je velmi důležité z hlediska zajištění výnosu a kvality biomasy hospodářských plodin. Tato práce s názvem: “Jak rostliny vnímají chlad: omická analýza” se zabývá procesem chladové aklimatizace, a to především úlohou světla a vybraných fotoreceptorů v tomto procesu. V experimentální části byla využita mutantní linie (UVR8 linie12-monomer) modelového organismu Arabidopsis thaliana, která má částečně aktivovanou signální dráhu UV-B záření a linie kontrolní (Ws-4). Tyto linie byly vystaveny účinkům chladu a UV-B záření. Bylo tak učiněno za účelem studia interakce signální dráhy chladu a UV-B záření. Prostřednictvím LC-MS profilování proteomu bylo identifikováno více než 6000 proteinů, z nichž 3472 mělo signifikantně pozměněnou abundanci. Dále byla provedena analýza lipidomu s využitím TLC. Proteomická analýza odhalila zvýšenou abundanci biosyntetických proteinů kyseliny jasmonové, na jejichž základě byl navrhnut validační experiment s exogenní aplikací kyseliny methyljasmonové.
|
|
|
Úloha proteinkinázy C v kardioprotekci vyvolané mírným chladem
Lážnovská, Lucie ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá úlohu proteinkinázy C (PKC) v kardioprotekci vyvolané mírným chladem. PKC je klíčovým signálním transdukčním enzymem, který reguluje buněčný růst, diferenciaci a přežití buňky. Mírný chlad, jako potenciální terapeutická strategie, chrání tkáně před ischemickým poškozením. Studie od Yang et al. naznačuje, že hypothermie aktivuje PKC v kardiomyocytech, kde spouští kaskádu signálních drah s protektivními účinky. PKC fosforyluje a aktivuje proteiny, které jsou klíčové pro přežití a obnovu buněk po ischemii, a také inhibuje apoptózu a omezuje tvorbu reaktivních kyslíkových forem, které přispívají k poškození buněk během ischemie a reperfúzního poškození. Tato práce se zaměřuje na pochopení molekulárních mechanismů a signalizačních drah spojených s úlohou izoforem PKCε a δ v kardioprotekci vyvolané mírným chladem, což by mohlo přispět k vývoji nových terapeutických strategií pro ochranu srdce před ischemickým poškozením. Klíčová slova: proteinkináza C, PKCε, PKCδ, mírný chlad, kardioprotekce
|
|
|
The influence of creatine kinase system during the development of a cardioprotective phenotype in a rat adapted to a mild cold
Dzobová, Tereza ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Alánová, Petra (oponent)
Kardiovaskulárne choroby sú stále jednou z najčastejších príčin úmrtí a zhoršenej kvality života na celom svete. Preto je stále väčšie množstvo výskumov zameriavajúcich sa práve na ich možnú prevenciu či liečbu. Jednou z možných intervencií, ktoré by mohli v tejto oblasti pomôcť je pomerne nový model miernej chladovej adaptácie, zavedený v našom laboratóriu, pri ktorom už boli dokázané kardioprotektívne účinky, ktoré znížili veľkosť ischemicko-reperfúzneho poškodenia bez negatívnych vedľajších účinkov. Jednou zo skúmaných oblastí myokardu je kreatinkinázový systém, ktorý predstavuje dynamický vnútrobunečný systém početných izoenzýmov uložených špecificky v miestach tvorby ale aj spotreby energie. Jeho primárna funkcia spočíva v metabolizme srdečnej energie a v celkovej energetickej homeostáze vo svaloch, mozgu a ostatných orgánoch s vysokými a rýchlo sa meniacimi nárokmi na dodávku energie. Avšak, molekulárna podstata týchto metabolických dejov a ich priebeh vyvolaný chladovou adaptáciou nie sú zatiaľ úplne známe. Preto cieľom tejto práce bolo zistiť zmeny v expresii troch CK izoforiem (CKB, CKM, mtCKs) pôsobením mierneho chladu (8±1 řC) v priebehu akútnej fázy (1, 3, 10 dní) a počas chronického chladu (5 týždňov) a následnej regresie. Kľúčové slová: potkan, myokard, kreatinkinázový systém,...
|
|
|
Úloha batokinů v kardioprotekci vyvolané mírným chladem
Zvolská, Veronika ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Holzerová, Kristýna (oponent)
Infarkt myokardu zůstává jedním z nejzávažnějších civilizačních onemocnění v celosvětovém měřítku. Cílem výzkumu je proto hledat nové strategie, jak ochránit srdce před ischemicko- reperfúzním (I/R) poškozením a jeho následky. Nové poznatky mohou být aplikovány v klinické praxi a sloužit k prevenci a léčbě srdečních onemocnění. Tato práce navazuje na studium naší laboratoře, která vyvinula model mírné chladové aklimace (5 týdnů, 8 řC) spojený s výrazným snížením velikosti infarktu po I/R myokardu potkana bez vedlejších účinků. Pro objasnění mechanismu kardioprotektivního účinku je však zapotřebí dalšího studia. Diplomová práce byla zaměřena na potenciální vliv známých batokinů, růstového faktoru fibroblastů (FGF21) a interleukinu 6 (IL-6). Dalším cílem bylo zavést na pracovišti metodu izolace dospělých kardiomyocytů potkana a postupy pro ověření viability a odolnosti buněk myokardu v zátěži hypoxií a oxidativním stresem. V práci byla potvrzena účinná kardioprotekce modelu mírného chladu. Akutní ablace BAT před ischemicko-reperfúzním protokolem neměla vliv na velikost infarktu. Metoda izolace kardiomyocytů byla úspěšně zavedena a byl potvrzen protektivní vliv akutního chladu (10 dní, 8 řC). Klíčová slova: kardioprotekce, chladová aklimace, batokiny, izolované kardiomyocyty
|
|
|
Úloha antioxidačních enzymů v kardioprotektivních režimech chladové aklimace
Špínová, Šárka ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Holzerová, Kristýna (oponent)
Účinek chladu na organismus závisí na míře chladu a době trvání. Chladová aklimace vyvolává termoregulační odpověď, třesovou termogenezi a následně rozvoj termogeneze netřesové spojené s aktivací hnědé tukové tkáně. Expozice mírnému chladu ve formě otužování má blahodárné účinky na celý organismus a nedávno bylo zjištěno, že má také kardioprotektivní účinky. Zvýšená antioxidační kapacita byla prokázána v mechanismu kardioprotekce vyvolané aklimací na hypoxii. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda je protektivní efekt mírné chladové aklimace (8 ± 1 řC) spojen se změnou kapacity antioxidačního systému. V rámci tohoto cíle byly stanoveny hladiny proteinů hlavních antioxidačních enzymů (superoxiddismutáza, kataláza, glutathionperoxidáza, thioredoxin, thioredoxinreduktáza, akonitáza, hemoxygenáza) v průběhu aklimace na mírný chlad, konkrétně v 1-3-10 dnech, a následně po 5 týdnech a po 2-týdenním zotavení. Výsledky ukázaly změny v expresi většiny zkoumaných antioxidačních proteinů, jejichž vliv na kardioprotekci vyvolanou chladem musí být dále ověřen. Klíčová slova: srdce, chladová aklimace, superoxiddismutáza, kataláza, glutathionperoxidáza, thioredoxin, thioredoxinreduktáza, akonitáza, hemoxygenáza
|
|
|
The role of PGC-1α during the development of a cardioprotective phenotype in a rat adapted to mild cold
Bajsová, Barbora ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Szeiffová Bačová, Barbara (oponent)
Chladová expozícia vyvoláva v organizme termoregulačnú odpoveď. Pokiaľ je chladový stimul dostatočný, dochádza k zvýšenej tvorbe tepla pomocou trasovej termogenézy. Pri dlhodobejšom pôsobení tohto stimulu je trasová termogenéza nahradená netrasovou termogenézou. Netrasová termogenéza u potkana prebieha prevažne v hnedom tukovom tkanive (BAT), kde je pod vplyvom adrenergickej signalizácie aktivovaný odprahovací proteín 1 v mitochondriách, a jeho aktivita je kľúčová pre produkciu tepla. Koaktivátor PGC- 1α zohráva významnú úlohu v biogenéze mitochondrií a v energetickom metabolizme BAT i srdca a je spájaný s kardioprotekciou. Nedávno boli v našom laboratóriu objavené kardioprotektívne účinky miernej chladovej adaptácie pri teplote 8±1 řC, ktoré znížili veľkosť ischemicko-reperfúzneho poškodenia bez negatívnych vedľajších prejavov. Avšak molekulárna podstata dejov a ich priebeh vyvolaný adaptáciou na mierny chlad nie je známa ani v BAT, ani v samotnom srdci. Preto cieľmi diplomovej práce bolo 1) charakterizovať vývin BAT na úrovni stanovenia relatívnej hladiny vybraných proteínov a markerov mitochondrií v priebehu akútnej chladovej expozície a chronickej chladovej adaptácie s následnou regresiou, a 2) zistiť úlohu PGC-1α a s ním súvisiacich proteínov v srdci a BAT počas chronickej chladovej adaptácie...
|
|
|
Ischemicko-reperfúzní poškození srdce u chladově adaptovaných potkanů
Vebr, Pavel ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Alánová, Petra (oponent)
Vliv chladové adaptace na organismus savců byl studován již mnoho desítek let s použitím poměrně nízkých teplot pro adaptaci (2-6řC). Výsledky těchto prací ukázaly významnou úlohu adrenergního a tyroidního systému v průběhu adaptace a současně negativní dopad na vylučovací soustavu. Naproti tomu nedávná studie na otužilcích naznačuje možné snížení kardiovaskulárního rizika pravidelným otužováním. Studie zabývající se vlivem chronického chladu na odolnost srdce k ischemicko- reperfuznímu poškození nejsou dostupné. Cílem této práce bylo zavést na pracovišti metodu perfuze srdce dle Langendorffa a perfuzní fixaci srdce. Dále stanovit vliv mírné chladové adaptace na velikost ischemicko-reperfuzního poškození srdce potkana. Stanovené metody byly úspěšně zavedeny a byla kvantifikována velikost ischemicko-reperfuzního poškození levé komory po 5 týdnech chladové adaptace při 10±2 řC. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Význam adrenergního systému v procesu chladové adaptace
Dynybylová, Anna ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Brabcová, Iveta (oponent)
Schopnost udržet stálou hladinu tepla je pro přežití savců nezbytná. V průběhu evoluce se u savců vyvinuly účinné strategie v podobě třesové a netřesové termogeneze, které se rozbíhají během expozice chladu. Tato práce se zaměřuje na netřesovou termogenezi, která se rozvíjí, pokud chladový stres trvá delší dobu, probíhá v hnědé tukové tkáni a je stimulována především noradrenalinem vylévaným ze sympatického nervového systému. Princip generování tepla spočívá v narušení protonového gradientu v mitochondriích rozpřahovacím proteinem (UCP1), přičemž teplo vzniká jako vedlejší produkt. Mechanismus disipace energie organismus využívá během chladové expozice, ale také po trávení především vysokotučných pokrmů, a může tedy být inspirací pro možné terapeutické léčení obezity a s ní spojených nemocí. Tato práce shrnuje současné poznatky o roli adrenergní signalizace v procesu chladové adaptace. Klíčová slova: chladová adaptace, netřesová termogeneze, hnědá tuková tkáň, sympatický nervový systém, uncoupling protein 1 (UCP1), obezita
|
host ::
RSS.