|
|
Alokace uhlíku u stálezelených a opadavých temperátních dřevin při zvýšené koncentraci CO2 a O3
Neuwirthová, Eva ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
V následujících letech se očekává nadále zvyšování atmosférické koncentrace CO2 a přízemního, troposférického ozonu O3. Tyto změny jsou z velké části zapříčiněny antropogenní činností a mají značný vliv nejen na rostliny, ale i na celkové klima na Zemi. Při změně koncentrací těchto plynů v prostředí se mění i fyziologické procesy v rostlinách, které se účastní asimilace uhlíku a předcházejí jeho alokaci v rostlinných orgánech. Lesní dřeviny představují významné zásobníky uhlíku a změny v alokaci uhlíku mohou ovlivnit jejich schopnost sinků v celkovém koloběhu uhlíku.Zvýšená koncentrace CO2 v atmosféře má vliv na celou řadu fyziologických procesů: zvyšuje se obvykle rychlost fotosyntézy, snižuje rychlost fotorespirace - tím může nastat i zvýšené ukládání uhlíku do rostlinné biomasy. Ukládání uhlíku do sinků je zprostředkováno přes asimilační orgány, které jsou vyšší koncentrací přízemního O3 narušovány. Ozon je pro rostliny toxický a dřeviny díky jejich dlouhověkosti jsou vystaveny dlouhodobému opakovanému působení O3. Jak budou rostliny na zvýšené koncentrace plynů CO2 a O3 reagovat, je nejčastěji zjišťováno na zástupcích typických evropských temperátních dřevin, což je listnatý buk (Fagus sylvatica) a jehličnatý smrk (Picea abies). Cílem práce bylo shrnout poznatků o činnosti zvýšené koncentrace plynů CO2...
|
|
|
Význam mykorhizní symbiózy v invazivnosti borovice vejmutovky
Antl, Tomáš ; Kohout, Petr (vedoucí práce) ; Baláž, Milan (oponent)
5 Abstrakt Předkládaná práce si klade za cíl porovnat komunity ektomykorhizních (EcM) hub, které kolonizují kořenový systém invazní borovice vejmutovky a domácí borovice lesní. Cílem práce bylo posoudit, jaký má mykorhizní symbióza vliv na invazivitu borovice vejmutovky na území Národního Parku České Švýcarsko a určit jak borovice vejmutovka působí na druhové složení a četnost EcM hub. Porovnáváno bylo také množství alokovaného uhlíku do nadzemních a podzemních ektomykorhizních struktur, jehličí ve formě opadu a do jemných kořínků obou druhů borovic. Měřena byla i produkce extramatrikálního (EMM) mycelia v experimentálních nylonových sáčcích, pomocí stanovení obsahu ergosterolu - specifické složky houbových membrán. Jednotlivé polní experimenty probíhaly během dvou let na lokalitách, kde se monodominantně vyskytovaly jednotlivé druhy borovic. Oproti očekávání, byla druhová bohatost EcM hub na kořenech borovice vejmutovky poměrně vysoká, jelikož byla srovnatelná s druhovou bohatostí původní borovice lesní. Výsledky prokázaly významný rozdíl v produkci ectomykorhizních plodnic. Oproti plochám, kde se vyskytuje nepůvodní borovice vejmutovka, byl zaznamenán o 100% nižší výskyt EcM plodnic, ve srovnání s plochami obývanými borovicí lesní. Průkazně nižší byl i obsah ergosterolu ve vzorcích pocházejících ze...
|
|
|
Význam mykorhizní symbiózy v invazivnosti borovice vejmutovky
Antl, Tomáš ; Kohout, Petr (vedoucí práce) ; Baláž, Milan (oponent)
5 Abstrakt Předkládaná práce si klade za cíl porovnat komunity ektomykorhizních (EcM) hub, které kolonizují kořenový systém invazní borovice vejmutovky a domácí borovice lesní. Cílem práce bylo posoudit, jaký má mykorhizní symbióza vliv na invazivitu borovice vejmutovky na území Národního Parku České Švýcarsko a určit jak borovice vejmutovka působí na druhové složení a četnost EcM hub. Porovnáváno bylo také množství alokovaného uhlíku do nadzemních a podzemních ektomykorhizních struktur, jehličí ve formě opadu a do jemných kořínků obou druhů borovic. Měřena byla i produkce extramatrikálního (EMM) mycelia v experimentálních nylonových sáčcích, pomocí stanovení obsahu ergosterolu - specifické složky houbových membrán. Jednotlivé polní experimenty probíhaly během dvou let na lokalitách, kde se monodominantně vyskytovaly jednotlivé druhy borovic. Oproti očekávání, byla druhová bohatost EcM hub na kořenech borovice vejmutovky poměrně vysoká, jelikož byla srovnatelná s druhovou bohatostí původní borovice lesní. Výsledky prokázaly významný rozdíl v produkci ectomykorhizních plodnic. Oproti plochám, kde se vyskytuje nepůvodní borovice vejmutovka, byl zaznamenán o 100% nižší výskyt EcM plodnic, ve srovnání s plochami obývanými borovicí lesní. Průkazně nižší byl i obsah ergosterolu ve vzorcích pocházejících ze...
|
|
|
Alokace uhlíku u stálezelených a opadavých temperátních dřevin při zvýšené koncentraci CO2 a O3
Neuwirthová, Eva ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
V následujících letech se očekává nadále zvyšování atmosférické koncentrace CO2 a přízemního, troposférického ozonu O3. Tyto změny jsou z velké části zapříčiněny antropogenní činností a mají značný vliv nejen na rostliny, ale i na celkové klima na Zemi. Při změně koncentrací těchto plynů v prostředí se mění i fyziologické procesy v rostlinách, které se účastní asimilace uhlíku a předcházejí jeho alokaci v rostlinných orgánech. Lesní dřeviny představují významné zásobníky uhlíku a změny v alokaci uhlíku mohou ovlivnit jejich schopnost sinků v celkovém koloběhu uhlíku.Zvýšená koncentrace CO2 v atmosféře má vliv na celou řadu fyziologických procesů: zvyšuje se obvykle rychlost fotosyntézy, snižuje rychlost fotorespirace - tím může nastat i zvýšené ukládání uhlíku do rostlinné biomasy. Ukládání uhlíku do sinků je zprostředkováno přes asimilační orgány, které jsou vyšší koncentrací přízemního O3 narušovány. Ozon je pro rostliny toxický a dřeviny díky jejich dlouhověkosti jsou vystaveny dlouhodobému opakovanému působení O3. Jak budou rostliny na zvýšené koncentrace plynů CO2 a O3 reagovat, je nejčastěji zjišťováno na zástupcích typických evropských temperátních dřevin, což je listnatý buk (Fagus sylvatica) a jehličnatý smrk (Picea abies). Cílem práce bylo shrnout poznatků o činnosti zvýšené koncentrace plynů CO2...
|
|
|
Ekologická omezení odnožování z kořenů u mokřadních rostlin
SOSNOVÁ, Monika
Mokřadní rostliny jsou do velké míry závislé na vegetativním šíření a reprodukci. V mokřadních společenstvech můžeme nalézt všechny typy klonálního růstu, ale např. speciální adaptace jako tvorba turionů, fragmentace a pučení jsou častější ve společenstvech s otevřenou vodní hladinou. Jeden typ klonálního růstu, tj. odnožování z kořenů, je ale zastoupen vzácně, i když je výhodný na narušovaných stanovištích. Tato práce se zabývá možnými ekologickými příčinami tohoto jevu. Na příkladu mokřadního druhu Rorippa palustris studuje, jak je tato schopnost ovlivněna životní historií, narušením a alokací uhlíku. Dále se zabývá schopností regenerace rostliny po zaplavení a silné disturbanci.
|
host ::
RSS.