|
|
Deformační a napěťová analýza dolní čelisti s aplikovaným fixátorem v důsledku deficitu kostní tkáně
Fňukal, Jan ; Valášek, Jiří (oponent) ; Marcián, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá fixací dolní čelisti s deficitem kostní tkáně pomocí komerčně vyráběného fixátoru. Velké defekty kostní tkáně vznikají především v důsledku odstranění kostní tkáně postižené nádorovým onemocněním. K těmto tématům byla vypracována rešeršní studie na základě dostupné literatury. Následně byla provedena deformačně napěťová analýza dolní čelisti s aplikovanou fixační dlahou. Ta byla řešena pomocí výpočtového modelování s variačním přístupem, tedy metodou konečných prvků. V práci je podrobně popsán postup tvorby geometrie, modelu materiálu, modelu vazeb a zatížení s následným řešením několika výpočtových modelů. Deformačně napěťová analýza byla provedena pro dolní čelisti s různou velikostí odstraněné kostní tkáně s aplikovanou rekonstrukční dlahou z CP-Ti Grade 4 a pro dolní čelist s dlahou, jež je vyrobena z -Ti-Mo. Nakonec byl vyhodnocen vliv materiálových vlastností svalku v průběhu tvorby nové kostní tkáně (hojení svalku) na napjatost a deformaci řešené soustavy.
|
|
|
Optimalizace metod tkáňových kultur řepky pro využití techniky Crispr/Cas9
HARENČÁK, Jan
Transformace rostlin pomocí bakterie Agrobacterium tumefaciens (podle nové nomenklatury Rhizobium radiobacter) je široce používaná metoda pro úpravu genomu u rostlin. Nicméně, různé odrůdy řepky olejky nemají vždy stejnou schopnost regenerace in vitro, která je pro transformaci klíčová. Tato práce se zabývá optimalizací regeneračního protokolu pro vybrané odrůdy řepky olejky. Z šesti testovaných odrůd úspěšně regenerovaly pouze dvě - Arabella a Obelix. Vytvořený protokol lze použít pro regeneraci bez transformace, ale je možné do něj implementovat i kroky, které transformaci pomocí A. tumefaciens umožňují.
|
|
|
Vliv selénu na produkci sekundárních metabolitů v in vitro kultuře léčivých rostlin - II
Ošťádalová, Tereza ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie Kandidát: Tereza Ošťádalová Školitel: Doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc. Název diplomové práce: Vliv selénu na produkci sekundárních metabolitů v in vitro kultuře léčivých rostlin - II Klíčová slova: kalus, suspenzní kultura, abiotický elicitor, selén, pohanka Rostlinné kultury in vitro obvykle produkují pouze malá množství sekundárních metabolitů. Metoda elicitace představuje jednu z možností, jak zvýšit produkci těchto látek. V této práci byl sledován vliv abiotického elicitoru selenu na produkci rutinu v kalusové a suspenzní kultuře Fagopyrum esculentum Moench., odrůda Pyra. Dále bylo zkoumáno i uvolňování rutinu do živného média. Kultivace probíhala v živném médiu připraveném podle Murashigeho a Skooga (MS), které bylo obohaceno o kyselinu 2,4-dichlorfenoxyoctovou (2,4-D) o koncentraci 1 mg/l. Jako elicitor byl použit roztok selenu o třech odlišných koncentracích (c1 = 9.012∙10-3 mol/l, c2 = 9.012∙10-4 mol/l, c3 = 9.012∙10-5 mol/l). Vzorky byly odebírány po 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodinách od přidání elicitoru. Obsah rutinu byl stanoven pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). Elicitace vedla k navýšení obsahu rutinu jak v kalusové, tak i v suspenzní kultuře. Statisticky významnější výsledky ve zvýšení...
|
|
|
Vliv selénu na produkci sekundárních metabolitů v in vitro kultuře léčivých rostlin - II
Ošťádalová, Tereza ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie Kandidát: Tereza Ošťádalová Školitel: Doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc. Název diplomové práce: Vliv selénu na produkci sekundárních metabolitů v in vitro kultuře léčivých rostlin - II Klíčová slova: kalus, suspenzní kultura, abiotický elicitor, selén, pohanka Rostlinné kultury in vitro obvykle produkují pouze malá množství sekundárních metabolitů. Metoda elicitace představuje jednu z možností, jak zvýšit produkci těchto látek. V této práci byl sledován vliv abiotického elicitoru selenu na produkci rutinu v kalusové a suspenzní kultuře Fagopyrum esculentum Moench., odrůda Pyra. Dále bylo zkoumáno i uvolňování rutinu do živného média. Kultivace probíhala v živném médiu připraveném podle Murashigeho a Skooga (MS), které bylo obohaceno o kyselinu 2,4-dichlorfenoxyoctovou (2,4-D) o koncentraci 1 mg/l. Jako elicitor byl použit roztok selenu o třech odlišných koncentracích (c1 = 9.012∙10-3 mol/l, c2 = 9.012∙10-4 mol/l, c3 = 9.012∙10-5 mol/l). Vzorky byly odebírány po 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodinách od přidání elicitoru. Obsah rutinu byl stanoven pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). Elicitace vedla k navýšení obsahu rutinu jak v kalusové, tak i v suspenzní kultuře. Statisticky významnější výsledky ve zvýšení...
|
|
|
Vliv selénu na produkci sekundárních metabolitů v in vitro kultuře léčivých rostlin - I
Černá, Pavlína ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Vyšší rostliny představují důležitý zdroj cenných látek, sekundárních metabolitů, k jejichž získávání mohou být využity explantátové kultury rostlin. Elicitace je metoda zvyšování produkce sekundárních metabolitů. Cílem této studie je vyhodnotit produkci sekundárních metabolitů v in vitro kultuře Fagopyrum esculentum variety Špačinská po přídavku elicitoru. Experiment byl zaměřen na změnu v produkci rutinu v kalusové a suspenzní kultuře F. esculentum var. Špačinská, vyvolanou aplikací selenu. Ke kultivaci bylo použito médium podle Murashigeho a Skooga obohacené o 2,4-dichlorfenoxyoctovou kyselinu o koncentraci 1 mg l-1 . Kultury byly elicitovány roztoky selenu o různých koncentracích (c1 = 9.012×10-3 mol l-1 , c2 = 9.012×10-4 mol l-1 , c3 = 9.012×10-5 mol l-1 ) po dobu 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodin. Obsah rutinu byl stanoven prostřednictvím HPLC analýzy. Studie se zabývala také uvolňováním sekundárních metabolitů do živného média. Produkce rutinu se po aplikaci elicitoru zvýšila v kalusové i v suspenzní kultuře. Vyšší hodnoty obsahu rutinu byly naměřeny v kalusové kultuře. Maximálního obsahu rutinu (0.6 mg g-1 DW) bylo dosaženo v kalusové kultuře po 12 h působení elicitoru o koncentraci c2. Nejvyšší produkce rutinu v suspenzní kultuře (0.1 mg g-1 DW) byla zaznamenána po 6 a 48 h elicitace roztokem...
|
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - IXX
Seidlová, Markéta ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Kultury léčivých rostlin in vitro - IXX Tato práce se zabývá možností ovlivnění produkce sekundárních metabolitů in vitro kultur Silybum marianum L. metodou elicitace. V této studii byl použit jako elicitor oxid seleničitý v koncentracích 9,012.10-3 mol/l; 9,012.10-4 mol/l a 9,012.10-5 mol/l. Vzorky byly odebírány po 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodinách působení elicitoru. Výsledky byly porovnávány s kontrolními vzorky, které byly kultivovány bez elicitace. Analýza vzorků probíhala metodou HPLC. Výsledky ukázaly, že téměř všechny sledované metabolity byly vyplaveny do živného média. V buňkách kalusových a suspenzních kultur bylo detekováno pouze nepatrné množství taxifolinu (0,01 mg/g DW). V médiích kalusových i suspenzních kultur bylo zaznamenáno vyplavování taxifolinu i silymarinového komplexu jak u kontrolních, tak u elicitovaných vzorků. Elicitací došlo ke statisticky významným nárůstům obsahu taxifolinu i složek silymarinového komplexu. Statisticky nejvýznamnější vyplavení flavonolignanů (2,2 mg/100 ml) do média suspenzní kultury nastalo po 72 hodinách působení elicitoru o koncentraci c1 (9,012.10-3 mol/l). V médiu kalusové kultury bylo dosaženo statisticky nejvyšší hodnoty obsahu flavonolignanů po 168 hodinovém působení (1,64 mg/100 ml) elicitoru o koncentraci c2 (9,012.10-4 mol/l). Zkoumaný...
|
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - XX
Chreňová, Kateřina ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Studie byla zaměřena na zvýšení produkce sekundárních metabolitů v in vitro kultuře Genista tinctoria L. prostřednictvím elicitoru. Byly použity různé koncentrace elicitoru - oxidu seleničitého k ovlivnění hladiny isoflavonoidů vyskytující se v těchto kulturách. Pokus byl prováděn na kalusových a suspenzních kulturách v MS živném médiu suplementovaného růstovým regulátorem - 10 g l-1 NAA (α-naftyloctové kyseliny). Elicitor byl přidán ve formě roztoku v koncentraci 9,012.10-3 mol l-1 ; 9,012.10-4 mol l-1 a 9,012.10-5 mol l-1 . Kultury byly vystaveny působení elicitoru po dobu 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodin. Obsah isoflavonoidů v sušině i médiu byl zhodnocen prostřednictvím HPLC analýzy. Nejvýznamnější produkce v kalusové kultuře byla zaznamenána u genistinu (6,20 mg g-1 DW, 8,30 mg g-1 DW) při koncentraci elicitoru 9,012.10-4 mol l-1 a 9,012.10-5 mol l-1 po 168 h. Druhý nejvýznamnější nárůst obsahu genistinu 5,20 mg g-1 DW byl zaznamenán při použité koncentraci elicitoru 9,012.10-4 mol l-1 po 6 h. Obsah genisteinu, daidzeinu a formononetinu v kalusové kultuře nebyl významně zvýšen a ve vetšině vzorcích došlo k nulovému nárůstu oproti kontrole. Obsah biochaninu A byl nulový oproti kontrolním vzorkům. V suspenzní kultuře byl nejvýznamnější nárůst zjištěn u daidzeinu. Nejvyšší nárůst (37,10 mg g-1 DW)...
|
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - XVIII
Bremertová, Iva ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Genista tinctoria L., kručinka barvířská z čeledi Fabaceae, je bohatým zdrojem izoflavonoidů (genistin, genistein, daidzein, formononetin, biochanin A) s potenciálně širokým terapeutickým účinkem. Obsahuje též chinolizidinové alkaloidy (cytisin, anagyrin, lupanin, spartein, atd.), které však pro jejich toxicitu nejsou žádoucí. Proto se pro izolaci izoflavonoidů této rostliny využívají kultury in vitro, které jedovaté alkaloidy neprodukují a navíc dosahují vyšší produkce izoflavonoidů než mateřská rostlina. Pro zvýšení produkce izoflavonoidů se pak využívá metoda elicitace. Izoflavonoidy jsou studovány pro jejich fytoestrogenní účinky, které by mohly být využity v terapii menopauzálních symptomů či dokonce v terapii různých hormon-dependentních nádorů. V této studii byl jako elicitor použit ethephon v koncentraci 7000 µM, 700 µM a 70 µM. Sledoval se také vliv inhibitoru ethephonu (AgNO3) v koncentraci 120 µM. Vzorky byly odebírány po 24, 48, 72, 96 a 168 hodinách a analyzovány metodou HPLC. Vliv ethephonu a kombinace s jeho inhibitorem se sledovala u kalusových a suspenzních kultur. Zároveň se zjišťovalo uvolnění izoflavonoidů do živných médií obou kultur. Nejvyšší produkce ze všech izoflavonoidů dosáhl daidzein v kalusové kultuře po ošetření ethephonem o koncentraci 700 µM po 96 hodinách (45,10...
|
|
|
Studium faktorů ovlivňujících účinnost transformace konopí setého (Cannabis sativa L.)
Širl, Marek ; Ovesná, Jaroslava (vedoucí práce) ; Vondráková, Zuzana (oponent)
Konopí seté (Cannabis sativa L.) je všestranně využitelná rostlina, která poskytuje vlákno, celulózu, pazdeří pro průmyslové zpracování, semena pro přípravu olejů, biomasu pro přeměnu na energeticky využitelné suroviny a produkuje sekundární metabolity využitelné ve farmaceutickém průmyslu. Pro celkovou odolnost vůči stresům, schopnost akumulace těžkých kovů a nízké nároky na kultivaci je potencionálně využitelná pro fytoextrakce. Současný výzkum směřuje k zpracování účinného kultivačního protokolu, který by umožňoval transformaci kalusových kultur následovanou regenerací celistvé rostliny. V této práci bylo několik odrůd konopí setého převedeno do in vitro a byla testována jejich schopnost tvořit kalus. Nejlepších výsledků bylo dosaženo použitím hypokotylových segmentů na živném médiu obohaceném o 1 mg/L kyseliny naftyloctové a jednoho ze dvou syntetických cytokininů 0,5 mg/L thidiazuronu nebo 5 mg/L 6-benzylaminopurinu. Žádný průkazný rozdíl v použití těchto dvou cytokininů nebyl pozorován. Žádný z explantátů na čtyřech různých testovaných médií pro regeneraci prýtů se nepodařilo úspěšně zregenerovat. Transformace konopí byla testována pomocí dvou metod. Podařilo se izolovat transformované protoplasty z listů konopí po agroinfiltraci, tato metoda však pro konopí nemá příliš využití. U explantátů...
|
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - XVII
Cinková, Lucie ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Ostropestřec mariánský, Silybum marianum L. Gaertn., je zdrojem flavonoidu taxifolinu a flavonolignanů - silymarinového komplexu (silybin, silydianin, silycristin a isosilybin). Pro získávání těchto sekundárních metabolitů je ostropestřec mariánský pěstován na polích. Alternativním způsobem k polní produkci může být pěstování rostlinných kultur in vitro. Oproti intaktní rostlině, však tyto in vitro kultury jeví velmi nízké produkce účinných látek. Jedním ze způsobů, jak produkci sekundárních metabolitů zvýšit, je využití metody elicitace. V této studii byl použit jako elicitor ethephon, v koncentracích 500 µmol/l, 400 µmol/l, 200 µmol/l, 100 µmol/l a 50 µmol/l. Výsledky jeho působení byly porovnávány s působením inhibitoru ethephonu (AgNO3), v koncentraci 120 µmol/l. Analýza vzorků probíhala pomocí HPLC metody. Vzorky byly odebírány po 24, 48, 72, 96 a 168 hodinách působení. U suspenzních kultur byly odebírány rovněž vzorky média, aby se zjistilo, zda dochází k uvolňování látek do živného média. Nejvyšší obsah flavonoidu taxifolinu byl nalezen v médiu suspenzní kultury po 48 hodinách působení ethephonu o koncentraci 400 µmol/l (1,97 mg/100 ml, 197krát více než u kontrolního vzorku). Statisticky významná produkce taxifolinu kalusovou kulturou nastala po 96 hodinách působení ethephonu o koncentraci...
|
host ::
RSS.