|
|
The changes of literary fantastical elements visible in The Hobbit by J. R. R. Tolkien
MÜLLNEROVÁ, Anna
Tato bakalářská práce se zaměřuje především na vývoj a evoluci fantastických prvků v moderní fantasy literatuře, přičemž jako kritický příklad slouží Hobit od J. R. R. Tolkiena. Jak je všeobecně známo, literatura je dynamická a vyvíjející se umělecká forma utvářená různými vnitřními i vnějšími faktory. Cílem této práce je prostřednictvím pečlivé analýzy vybraných příkladů fantasy prvků prozkoumat a ilustrovat změny, k nimž v tomto žánru v průběhu času došlo, a zároveň je porovnat se základními aspekty klasické fantasy literatury. V konečném důsledku chce tato studie přispět k hlubšímu pochopení žánru fantasy a jeho vývoje a osvětlit způsoby, jakými se měnil a zároveň zůstával věrný svým kořenům.
|
|
| |
|
|
Analýza vybraných jazyků J. R. R. Tolkiena
PEŠKOVÁ, Martina
Tato diplomová práce je dílčí sondou do problematiky konstruovaných jazyků, jež v teoretické části popisuje, klasifikuje a vymezuje funkce, které nejen v literatuře zastupují. Hlavním tématem jsou konstruované jazyky J. R. R. Tolkiena, který na nich vybudoval celý svět, jenž utváří ve svých dílech jako Silmarillion, Hobit, Pán prstenů a další. Praktická část se proto věnuje jeho dvěma konkrétním jazykům - sindarštině a quenijštině, které ze všech konstruovaných jazyků rozvinul nejvíce. Jednotlivé analýzy jsou pak zaměřeny zejména na popis fonetické, morfologické a lexikální roviny.
|
|
|
Imaginativní apologetika
FALDYNOVÁ, Milana
Práce se zabývá spoluprací křesťanské imaginace a apologetiky, která, pokud je úspěšná, se může stát cestou ke srozumitelnému sdílení evangelia. Imaginace jako receptor významu se pak může také zdát velmi užitečným nástrojem v současném světě, který ztrácí zájem o význam samotný. Reprezentativním příkladem práce imaginativní apologetiky, se zdají být díla C. S. Lewise, J. R. R. Tolkiena a Dorothy L. Sayersové. Jejich literatura má silný apologetický náboj, který předávají imaginativní formou skrze příběh. Potřeba kvalitní práce imaginativní apologetiky se zdá tím palčivější, když víme, že mezi ateistickými a agnostickými autory existují tací, kteří imaginativně obhajují vlastní světonázor. V této souvislosti se práce blíže zabývá dílem agnostika Philipa Pullmana.
|
|
|
Srovnání dvou českých překladů vybraných básní z trilogie Pán prstenů
KONRÁDOVÁ, Pavla
Tato diplomová práce analyzuje a porovnává dva české překlady básní z trilogie Pán prstenů od J. R. R. Tolkiena. Jedná se o překlady Stanislavy Pošustové-Menšíkové a Petra Štěpána. Analýze předchází teoretická část, ve které je představen Tolkienův život a dílo, básně v Pánovi prstenů a problémy při překladu poezie. V praktické části jsou rozebrány jak originály básní, tak jejich překlady. Analýza je zaměřena na jejich metrum, rýmy, strofickou stavbu, zvukové prvky a obsahové prvky. Na základě těchto rozborů jsou překlady porovnány.
|
|
|
Středozemě vs. Západozemí
OPATRNÁ, Lenka
Tato práce se věnuje dvěma fikčním univerzům, která zanechala významnou stopu v kánonu fantasy literatury. Prvním z nich je Tolkienova Středozemě, druhým pak Martinovo Západozemí. Pro práci je čerpáno primárně z jejich románových děl, abychom mohli lépe porovnat jejich naratologické postupy. U Tolkiena je to pak i z toho důvodu, že kromě trilogie Pána prstenů a Hobita vyšly všechny knihy ze Středozemě až po jeho smrti, a proto můžeme o konečné podobě, kterou by jim sám dal, jen spekulovat. Z Martinova díla je pro tuto práci stěžejní sága Píseň ledu a ohně. Jako teoretické východisko práce slouží především dílo Seymoura Chatmana, Shlomith Rimmonové-Kenanové a Lubomíra Doležela. Skrze jejich teorie je nahlíženo na oba fikční světy a postupně jsou ukazovány rozdíly, kterých si můžeme všimnout při jejich čtení, a to především na úrovni vypravěče příběhu a typovosti postav. Odlišnost fikčních univerz se nám ukazuje také v modálních omezeních, kterým podléhají. Největších rozdílů si můžeme všimnout především u rozlišení dobra a zla, které podléhá axiologickému omezení, a pak u deontického omezení, které nám předkládá normy a pravidla fikčních světů. Poslední část práce je věnována adaptacím našich literárních děl, tedy filmovým trilogiím Hobit a Pán prstenů, o které se postaral režisér Peter Jackson, a seriálu Hra o trůny z produkce HBO a tvůrčí dvojice David Benioff a D. B. Weiss. Díky změně média jsme narazili na některé nepopsané části příběhů, kterých si v literatuře jinak nevšimneme. A také se nám naskytl pohled na to, co se stane s příběhem, když změníme sdělovací prostředek. Každý literární příběh totiž musí projít změnami, které jsou vynuceny převedením na audiovizuální sdělení. V závěru práce je vznesena myšlenka, že bylo porovnáváno neporovnatelné. A to z toho důvodu, že kdybychom postupovali dle stanovených parametrů, museli bychom nutně dojít k závěru, že příběhy sepsané Tolkienem jsou vlastně pohádky pro děti a jsou podle toho i sdělovány. Oproti tomu je Píseň ledu a ohně velmi komplikované dílo, které vyžaduje zkušenějšího čtenáře a rozhodně se nedá považovat za dětskou literaturu.
|
|
| |
|
|
Pohádky K. J. Erbena z pohledu teologické antropologie
VOHRADSKÁ, Zuzana
Jádrem diplomové práce je snaha o kontextuální interpretaci pohádek K. J. Erbena z pohledu teologické antropologie. A v kontextu celkové problematiky pohádek pak v nich nalézt hodnoty, které mohou být takto uchopeny a interpretovány. Vlastnímu výkladu předchází pět teoretických kapitol, kde je nejprve pojednáno o problematice pohádek, jejich typologii, vzniku a vývoji. A také o specifikách doby a tvorby K. J. Erbena. Homér a J. R. R. Tolkien se stávají inspirací následné interpretace. Obě díla byla křesťansky interpretována. Integrativní a rekonstruktivní teorie tak je ukázána na výkladu dvou velkých děl světové literatury. Odyssea, jako dílo, o jehož vzniku není mnoho známo, je vzorem integrativní teorie. Pán prsten seznamuje s rekonstruktivní teorií, neboť zde je tomu naopak. Ze svérázné struktury klasické pohádky pak vychází její vlastní výklad. Jeho jádrem je studium morfologie pohádky V. J. Proppa. Pohádka Pták Ohnivák a liška Ryška je jakýmsi úvodem k výkladu pohádek jiných. Nejprve jsou její symboly analyzovány a uvedeny v souvislosti pohádkového děje. Později je nalézáno její jádro v době, kdy ještě nebyla pohádkou. A tím je její struktura dána do souvislosti s rituálem zasvěcení. Následně jsou zde rozpracovány některé aspekty člověka: člověk jako "oduševnělý prach", hříšník a obraz Boží. Kontinuálně k tomu a v souvislosti jiných pohádek je toto téma rozvedeno do obecnější roviny osudovosti, života, smrti, dobra a zla. Otázka hodnoty je zpracována v kapitole o estetice a symbolice, s důrazem na symboliku symbolu, mýtu a rituálu.
|
|
|
The Story of Kullervo by J. R. R. Tolkien: translation and stylistic analysis
Tylová, Michaela ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Pípalová, Renata (oponent)
Tato bakalářská práce se skládá ze tří částí - úvodu, překladu povídky Příběh o Kullervovi a stylistické analýzy překladu. První část je zaměřena na představení povídky a autorovu inspiraci, kterou čerpal z finské mytologie. Tato část obsahuje také poznámky k problematickým částem a chybám v původním textu, které jsou důležité k lepšímu porozumění příběhu. Praktická část obsahuje původní text a jeho český překlad a třetí část analyzuje postupy při překladu opřené o příslušné teorie.
|
|
| |
host ::
RSS.