|
|
Krize středního věku
Pilná, Jana ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Šulová, Lenka (oponent)
Krize středního věku je velmi populární koncept popisující střední dospělost. Tváří v tvář blížící se smrti lidé se lidé zastavují na cestě životem při dosahování svých cílů, aby přehodnotili své úspěchy a zhodnotili, co již mají a čeho ještě chtějí dosáhnout, aby si splnili své sny. Teoretická část práce se zabývá především definicí střední dospělosti, krize středního věku, životní spokojenosti a osobní pohody a zároveň představuje přehled základních teorií a výzkumů týkajících se těchto témat. Empirická část je zaměřena na zjištění, jak pojmu krize středního věku lidé rozumí, a zda ve svých životech a životech svých blízkých tuto fázi rozpoznávají jako životní fázi se specifickými příznaky odpovídajícími definici krize středního věku, a jak tuto vývojovou fázi prožívají. Práce se také zabývá psychologickými rozdíly v prožívání středního věku u mužů a žen a způsoby jejího zvládání. Klíčová slova: střední věk, krize, dospělost, životní cyklus, individuace, přehodnocení života
|
|
| |
|
|
Význam integrace stínových projekcí v učení C. G. Junga pro teologickou etiku mezilidského vztahu
Otáhal, Tomáš ; Červenková, Denisa (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
Tato práce se v první části zabývá psychologií C. G. Junga, konkrétně pak tou oblastí jeho učení, která nějak souvisí s mezilidským vztahem. To znamená především psychologické projekce a mechanismy, které tyto projekce zapříčiňují. Mezi tyto mechanismy patří dynamika vědomí - nevědomí, stín a vědomé funkce. Vedle samotných pojmů a mechanismů, zkoumá také to, jakou cestu Jung navrhuje k práci se stínovými projekcemi, ve prospěch mezilidských vztahů. V zásadě jde o proces individuace, se zaměřením specificky k integraci stínu. Druhá část práce se pokouší o teologicko-etickou reflexi Jungovy psychologie v těchto kontextech. Vymezuje vlastní teologicko-etická kritéria pro dobrý vztah a snaží se zjistit, za jakých podmínek může teologie s psychologií C. G. Junga spolupracovat a vzájemně se obohacovat svými poznatky.
|
|
|
Gilbert Simondon a jeho vliv na současné myšlení o médiích
Maha, Jiří ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlerka, Josef (oponent)
Klíčová slova Gilbert Simondon, Bernard Stiegler, Mark B. N. Hansen, filosofie, média, technologie, humanismus, individuace, informace Abstrakt Tato práce si klade dva paralelní cíle. Za prvé představit původní dílo fran- couzského filosofa Gilberta Simondona a za druhé představit potenciál, který v jeho myšlení existuje vzhledem k našemu uvažování o současném mediálně-technologicky podmíněném prostředí, v němž jako lidé žije- me a skrze které poznáváme svět. V rámci prvního cíle mě motivují dva důvody: za prvé originální dílo Gilberta Simondona je v českém kontex- tu zcela neznámé, a proto považuji za nutné s ním čtenáře seznámit, a za druhé bez potřebného úvodu do jeho myšlení by nebylo možné dále pra- covat se stěžejními pojmy v jeho současných interpretacích, které nabíd- nu v rámci druhé části textu. Druhý cíl je motivován zájmem o vyznačení spekulativní a novomaterialistické linie myšlení vycházející z díla Gilberta Simondona, které se ve svém popisu světa aktivně vymezuje vůči antro- pocentrismu a které nelze ani jednoduše přiřadit k současným objektově orientovaným ontologiím. Cílem textu tedy ani není ukázat, jak důležitým autorem je Gilbert Simondon pro samotnou teorii médií, ale spíše pomocí čtení jeho díla ukázat, jak je teorie médií důležitá pro filosofické myšlení jako takové a konkrétně pak...
|
|
| |
|
|
Krize středního věku
Pilná, Jana ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Šulová, Lenka (oponent)
Krize středního věku je velmi populární koncept popisující střední dospělost. Tváří v tvář blížící se smrti lidé se lidé zastavují na cestě životem při dosahování svých cílů, aby přehodnotili své úspěchy a zhodnotili, co již mají a čeho ještě chtějí dosáhnout, aby si splnili své sny. Teoretická část práce se zabývá především definicí střední dospělosti, krize středního věku, životní spokojenosti a osobní pohody a zároveň představuje přehled základních teorií a výzkumů týkajících se těchto témat. Empirická část je zaměřena na zjištění, jak pojmu krize středního věku lidé rozumí, a zda ve svých životech a životech svých blízkých tuto fázi rozpoznávají jako životní fázi se specifickými příznaky odpovídajícími definici krize středního věku, a jak tuto vývojovou fázi prožívají. Práce se také zabývá psychologickými rozdíly v prožívání středního věku u mužů a žen a způsoby jejího zvládání. Klíčová slova: střední věk, krize, dospělost, životní cyklus, individuace, přehodnocení života
|
|
| |
|
|
Narace jako princip individuace
Müller, Karel ; Hošek, Pavel (vedoucí práce) ; Bargár, Pavol (oponent)
Práce zpočátku zkoumá různé přístupy ke vztahu jazyka a myšlení. Zaměřuje se konkrétně na kontakt čtenáře a literárního díla. Zabývá se teorií jazykových a narativních struktur a jejich souvztažnost s lidským názorem na svět. Pojednává o nauce o správném porozumění textu a jeho dopadu na lidské myšlení. Prozkoumává narativní schopnost poznání, vztah čtenáře a textu ve světle strukturalismu, schopnost doplňování metatextových struktur. Následně analyzuje význam mýtu pro lidskou mysl, jeho dopad na společnost a jeho následné rituální použití. Nadále práce pojednává o vztahu mýtu a pohádky, o jejich podobnosti a rozdílech a mytickém myšlení v současnosti. Poslední kapitola zkoumá individuační proces a vliv narace na jeho úspěšné dovršení, celkový vliv vyprávění na lidskou duši a možnosti narativní psychoterapie a analyzuje naraci z hlediska hlubinné psychologie. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Člověk v šíleném dění světa (Pojetí člověka u raného Deleuze)
Prášek, Petr ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Práce se věnuje filosofii raného Deleuze. Konkrétně ji zkoumá s ohledem na specifickou a jedinečnou individuaci člověka, a to ve vztahu k poslednímu horizontu Bytí v Deleuzově filosofii. První kapitola představuje jakési východisko, za něhož můžeme určit kritiku obrazu myšlení, již úzce spojenou s transcendentálním empirismem. Jeho vrcholem je metafyzický popis virtuálního pole Idejí, transcendentálních podmínek naší zkušenosti, jemuž se věnuje kapitola druhá. Kapitola následující ukazuje, jak Ideje podmiňují, to, že se aktualizují, a to přesně v té míře, v níž se věc rozvíjí v rámci intenzivního pole individuace. V kapitole čtvrté se vracíme zpět na začátek: zabýváme se tu fenoménem, tentokrát již dostatečně vysvětleným, a opět se musíme konfrontovat s obrazem myšlení, který takovéto vysvětlení překrývá. To je rovněž důvod, proč výklad musí pokračovat. Popis specifické individuace člověka má za cíl vysvětlit to, jakým způsobem obraz myšlení stojící na obecném smyslu vzniká. Ačkoli je právě tento obraz nedílnou součástí naší zkušenosti, přece v ní existují jakési ostrůvky diference, místa, v nichž virtualita aktuálnem prosvítá. O nich a o roli jazyka a mluvícího člověka pojednává kapitola pátá, na níž přímo navazuje závěrečné hodnocení celé Deleuzovy filosofie, pokoušející se kriticky ukázat její...
|
|
|
Jinakost a identita
Žáčková, Kristýna ; Kouba, Petr (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Práce Jinakost a identita se zabývá diskursem Gillese Deleuze (Différence et répétition, 1968) a Deleuze ve spolupráci s Félixem Guattarim (Capitalisme et schizophrénie: L'Anti-Oedipe, 1972, Mille plateaux, 1980, Qu'est-ce que la philophie?, 1991), na jehož základě je konstruován proces individuace, který je nejprve zasazen do deleuzovského časoprostoru. Proces individuace je založen na principu vnitřní diference, která je chápána jakožto princip generativní, tedy "tvořící rozdíl". V tomto smyslu představuje individuace koncept jinakosti oproti konceptu konstrukce identity. První dvě části práce slouží k představení základních principů myšlení Deleuze a Guattariho. Ve třetí části práce je v díle Deleuze a Guattariho lokalizován princip identity, který autoři pojímají jakožto vznikající prostřednictvím tzv. ilegitimního užití syntéz nevědomí. Na tomto základě je zde představena kritika psychoanalytické reprodukce represivní oidipální struktury a tato struktura je ve své reprodukční funkci rovněž demonstrována jakožto princip konstrukce pohlavní identity. Čtvrtá část práce se věnuje konfrontaci názorových motivací, hledisek a strategií Deleuze a Guattariho a Judith Butler. V páté části práce jsou nejprve stanoveny některé souvislosti mezi různými pojmy z dílů Kapitalismu a schizofrenie. Dále je zde...
|
host ::
RSS.