|
|
Microbial assemblages associated with methane release from the Greenland ice sheet
Znamínko, Matěj ; Stibal, Marek (vedoucí práce) ; Cameron, Karen (oponent)
Subglaciální prostředí poskytuje podmínky vhodné k mikrobiální produkci metanu, který se může z ledovců uvolňovat během jejich tání. Vysoké emise metanu byly naměřeny v místě subglaciálního portálu ledovce Russell, který se nachází na jihozápadě Grónského ledovcového příkrovu. Exportovaný metan nejen pozitivně ovlivňuje globální oteplování, ale může sloužit i jako vhodný substrát pro metanotrofní mikroorganismy. Tato diplomová práce se zabývá změnami ve složení exportované mikrobiální skrumáže během sezóny tání a také popisuje její změny v proglaciálním toku. Bylo zjištěno, že významná část exportované skrumáže (27.1 %) je tvořena metylotrofními mikroorganismy a jejich relativní zastoupení se zvyšovalo během sezóny tání, pravděpodobně kvůli změnám ledovcového odvodňovacího systému. Převážná část exportovaných metylotrofů byla z kmene Gammaproteobacteria, nicméně jejich relativní zastoupení ve skrumáži klesalo se vzdáleností od ledovcového portálu. A naopak relativní zastoupení metylotrofů z kmene Alphaproteobacteria rostlo. Jako pravděpodobné vysvětlení se jeví odlišné fyziologické nároky těchto dvou skupin. Data prezentovaná v této práci ukazují, že místa s vysokými emisemi subglaciálního metanu, mohou být hojně osídlena metylotrofními mikroorganismy, jejichž metabolická činnost může potenciálně...
|
|
|
Geopolitický význam GIUK
Prášil, Matěj ; Riegl, Martin (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se věnuje geopolitickému, ale i geostrategickému významu oblasti GIUK Gap. Kromě přehledu v samotné analýze využívaných realistických teorií mezinárodních vztahů práce obsahuje i část věnovanou historickému vývoji geopolitického a geostrategického významu GIUK Gap, ale především analýzu současného geopolitického a geostrategického významu zmiňované specifické oblasti severního Atlantiku. Analýza současného geopolitického stavu je psána s důrazem na zvyšující se význam oblasti pro NATO a Ruskou federaci, jejichž zájmy se v posledních letech, a to nejen v tomto regionu, čím dál častěji střetávají. Cílem práce je prokázat kauzální vztah mezi obecně zhoršujícími se vztahy NATO a Ruskou federací po anexi Krymu v roce 2014 a narůstajícím významem GIUK Gap.
|
|
|
Geostrategický význam Grónska
Uchytilová, Gabriela ; Doboš, Bohumil (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Diplomová práce nesoucí název "Geostrategický význam Grónska" se zabývá současným geopolitickým postavením ostrova v kontextu postupující klimatické změny. Ta přináší Grónsku mnoho příležitostí, ale i hrozeb, které by mohly ovlivnit jeho další vývoj. Hlavním cílem práce je tedy prozkoumat, jak geografická poloha ostrova v kombinaci s postupující klimatickou změnou ovlivňuje jeho vývoj, zejména směřování k budoucí úplné nezávislosti na Dánském království. Práce mapuje současnou situaci Grónska z hlediska nově se naskýtajících příležitostí i hrozeb, kterým čelí. Dále se práce zaměřuje na vztah Grónska a Dánska a pokouší se popsat, jaký strategický význam pro Dánsko ostrov má. Přestože je Arktida oblastí, kde v uplynulých dekádách státy spolupracovaly, v posledních letech roste v regionu napětí mezi Ruskou federací, která zde zvyšuje svou vojenskou přítomnost, a západními státy reprezentovanými Severoatlantickou aliancí. Navíc se do regionu snaží proniknout Čína, které strategický význam regionu není lhostejný a svou pozornost obrací k oblasti i další nearktičtí aktéři v čele s Evropskou unií. Prozkoumání vztahů a strategií těchto aktérů vůči Grónsku je třetí oblastí zájmu diplomové práce. Pro dosažení stanovených cílů práce je nezbytné pochopit geopolitický teoretický rámec, který je představen v...
|
|
|
Geopolitický význam GIUK
Prášil, Matěj ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje geopolitickému, ale i geostrategickému významu oblasti GIUK Gap. Kromě přehledu v samotné analýze využívaných realistických teorií mezinárodních vztahů práce obsahuje i část věnovanou historickému vývoji geopolitického a geostrategického významu GIUK Gap, ale především analýzu současného geopolitického a geostrategického významu zmiňované specifické oblasti severního Atlantiku. Analýza současného geopolitického stavu je psána s důrazem na zvyšující se význam oblasti pro NATO a Ruskou federaci, jejichž zájmy se v posledních letech, a to nejen v tomto regionu, čím dál častěji střetávají. Cílem práce je prokázat kauzální vztah mezi obecně zhoršujícími se vztahy NATO a Ruskou federací po anexi Krymu v roce 2014 a narůstajícím významem GIUK Gap.
|
|
|
Role Grónska a Nunavutu v mezinárodních vztazích v letech 1979-2009
Zettlitzerová, Radka ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Grónsko a Nunavut jsou území s určitou mírou samosprávy. Grónsko získalo svůj autonomní statut v roce 1979, když vstoupil v platnost Zákon o grónské samosprávě, a v případě Nunavutu se tak stalo s jeho vznikem v roce 1999 na základě dokumentů Dohody o územních požadavcích Nunavutu a Zákonu o Nunavutu. V pravomocích obou autonomií sice nejsou záležitosti spojené se zahraniční politikou, ale existují možnosti, jak se Grónsko a Nunavut mohou v mezinárodních vztazích angažovat - například prostřednictvím iniciativ Inuitů, většinových obyvatel Grónska i Nunavutu. Bakalářská práce Role Grónska a Nunavutu v mezinárodních vztazích v letech 1979 - 2009 se snaží odpovědět na otázku, zda výše zmíněné dokumenty umožňují Grónsku a Nunavutu participovat v mezinárodních vztazích, zda je můžeme považovat za subjekty mezinárodního práva a zda lze uvést příklady jejich mezinárodní aktivity. Autorka obhajuje hypotézu, že i přes to, že dle ústavních dokumentů nemají Grónsko ani Nunavut oprávnění jednat samostatně v zahraničních otázkách, mohou se zejména prostřednictvím organizací Inuitů účastnit mezinárodních jednání a do určité míry rozhodovat o své zahraniční politice. První část této práce uvádí základní geografický, socioekonomický a historický přehled ke Grónsku a Nunavutu. Druhá část se věnuje otázce...
|
|
|
Tažní psi v Arktidě jako potenciální zdroj parazitárních infekcí lidí a volně žijících zvířat
BROŽ, Marek
Cílem této práce bylo posoudit tažné psy jako potenciální zdroj parazitárních infekcí lidí a volně žijících zvířat. Byly vyšetřeny vzorky výkalů tažných psů ze Svalbardu a Grónska pomocí molekulárních a mikroskopických metod na přítomnost mikrosporidií, kryptosporidií, giardií a helmintů. Jeden vzorek ze Svalbardu byl pozitivní na přítomnost vajíček hlístice Toxocara canis a čtyři vzorky ze Svalbardu byly pozitivní na DNA mikrosporidie Enterocytozoon bieneusi neobvyklého genotypu.
|
|
|
Od neutrality k alianci: Dánsko na cestě ke spojenectví s USA a ke členství v NATO: Příspěvek ke studiu dánské zahraniční politiky v letech 1945-1949
Hůrská, Jana ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Má diplomová práce se zabývá dánskou zahraniční politikou mezi roku 1945 a 1949 a jejím vztahem k dánské národní identitě. Její základní výzkumnou otázkou je, jak a zda vůbec ovlivnila dánská národní identita přechod státu od tradiční neutrality k Severoatlantické alianci. K pochopení národního narativu používám diskurzivní analýzu vybraných pramenů, a to především na dobový tisk a politické projevy určené veřejnosti. Zaměřuji se nejen na to, jaké představy měli Dánové sami o sobě a jaké místo si ve světě přisuzovali, ale také na to, jak nahlíželi na ostatní aktéry mezinárodní scény. Důraz přitom kladu především na tři z nich - Sovětský svaz, Spojené státy americké a Sever. Klíčová slova: Dánsko, USA, Grónsko, okupace Bornholmu, NATO, OSN, Marshallův plán, Velikonoční krize 1948
|
|
|
Correlation of abiotic proxies in Holocene lacustrine sediments of Peri-Atlantic Arctic
Roman, Matěj ; Nývlt, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, Jan (oponent)
Peri-Atlantská Arktida je jednou z nejcitlivějších součástí klimatického systému Země a zaznamenala významné klimatické výkyvy během holocénu. Tyto fluktuace byly vysvětlovány řadou vnějších vlivů, včetně poklesu insolace na severní polokouli, změn v rozložení pevninských ledovců, vulkanismu či změn atmosférické a oceánické cirkulace. Pro lepší pochopení řídících mechanismů, které ovlivňují přírodní variabilitu v peri-Atlantské Arktidě, tři navzájem vzdálené lokality byly vybrány k paleoenvironmentální studii se zřetelem na získání klimatické informace. Za tímto účelem byla odvrtána tři sedimentární jádra z lokalit i) jezero Garmaksla, v centrálním Svalbardu, ii) záliv Jarfjordem, severovýchodní Norsko, iii) oblast Kobbefjord, jihovýchodní Grónsko. Tyto sedimentární sekvence byly podrobeny vybraným abiotickým analýzám. Absolutní chronostratigrafie byla určena pomocí datování 14 C a izotopy s krátkým poločasem rozpadu 210 Pb a 137 Cs. Další analýzy zahrnovaly měření magnetické susceptibility, zrnitostního složení, prvkového složení pomocí rentgen- fluorescenční spektrometrie a organogenních prvků uhlíku, dusíku, síry a biogenního křemíku. Vztahy mezi jednotlivými proxy v rámci jednoho jádra, v rámci zájmové oblasti a konečně s ostatními rekonstrukcemi v regionu byly zjištěny pomocí explorační...
|
|
|
Grónská cesta k suverenitě: role Evropské unie v tomto procesu
Novotný, Dominik ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Tato práce zkoumá roli Evropské unie v grónské cestě k ekonomické soběstačnosti a politické suverenitě. Hlavním cílem práce je interpretovat pozici EU, jakožto zahraničního partnera Nuuku. Autor se v práci věnuje třem oblastem. První z nich je rybolov, sektor, který je pro Grónsko momentálně ekonomicky nejvýznamnější a na jehož základě vystoupilo ze struktur evropské integrace. Rybolov byl také zásadní pro nastavení podoby původního vztahu mezi EU a Nuukem. Druhou oblastí je těžba grónského nerostného bohatství, které je do budoucna potenciálním zdrojem grónské ekonomické soběstačnosti, nicméně rozvoj tohoto sektoru nebude možný bez zahraničních investic. Třetí oblastí je politický rámec snah o suverenitu na půdě domácí, v rámci celého Dánského království i na mezinárodním poli. Po metodologické stránce je práce kompilačního charakteru, obohacená o autorskou interpretaci primárních pramenů. Práce prokazuje hypotézu, že EU i poté, co Grónsko vystoupilo z Evropských společenství, paradoxně představuje zásadní článek pro rozvoj Grónska k plné nezávislosti.
|
|
|
Role Grónska a Nunavutu v mezinárodních vztazích v letech 1979-2009
Zettlitzerová, Radka ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Grónsko a Nunavut jsou území s určitou mírou samosprávy. Grónsko získalo svůj autonomní statut v roce 1979, když vstoupil v platnost Zákon o grónské samosprávě, a v případě Nunavutu se tak stalo s jeho vznikem v roce 1999 na základě dokumentů Dohody o územních požadavcích Nunavutu a Zákonu o Nunavutu. V pravomocích obou autonomií sice nejsou záležitosti spojené se zahraniční politikou, ale existují možnosti, jak se Grónsko a Nunavut mohou v mezinárodních vztazích angažovat - například prostřednictvím iniciativ Inuitů, většinových obyvatel Grónska i Nunavutu. Bakalářská práce Role Grónska a Nunavutu v mezinárodních vztazích v letech 1979 - 2009 se snaží odpovědět na otázku, zda výše zmíněné dokumenty umožňují Grónsku a Nunavutu participovat v mezinárodních vztazích, zda je můžeme považovat za subjekty mezinárodního práva a zda lze uvést příklady jejich mezinárodní aktivity. Autorka obhajuje hypotézu, že i přes to, že dle ústavních dokumentů nemají Grónsko ani Nunavut oprávnění jednat samostatně v zahraničních otázkách, mohou se zejména prostřednictvím organizací Inuitů účastnit mezinárodních jednání a do určité míry rozhodovat o své zahraniční politice. První část této práce uvádí základní geografický, socioekonomický a historický přehled ke Grónsku a Nunavutu. Druhá část se věnuje otázce...
|
host ::
RSS.