|
|
Mapping the Individual Musical Experience in Post-Apartheid South Africa: A Bio-Ethnography of Township Dweller Lesiba Samuel Kadiaka
Zdrálek, Vít ; Matoušek, Vlastislav (vedoucí práce) ; Lucia, Christine Elizabeth (oponent) ; Horáková, Hana (oponent)
Disertační práce je biografickou etnografií běžného hudebníka a obyvatele townshipu Mamelodi v Jižní Africe Lesiby Samuel Kadiaky (*1962). Je založena na dlouhodobém a opakovaném terénním výzkumu přesahujícím celkem jeden rok, který se odehrál v pěti obdobích mezi lety 2006 a 2011. Práce prakticky prozkoumává možnosti etnografického studia průměrného (spíše než "výjimečného") hudebníka a jeho důsledky a dopady na širší etnomuzikologický a specificky jihoafrický hudební výzkum. Představuje tak konkrétní příspěvek do širší debaty o vztahu jednotlivce a sociálních a kulturních struktur. Zároveň je přelomová také díky svému vhledu na dosud málo studované hudební praxe Siónské křesťanské církve, jejímž je pan Kadiaka členem. Konkrétní výzkum sestával především z etnografických pozorování různých typů hudebních aktivit, jichž se pan Kadiaka účastnil, jednak jako sólový hudebník ("písničkář") a jednak jako člen zmíněné církve, a hloubkových etnografických interview prováděných v průběhu šesti let. Práce se skládá z rozsáhlé biografické části, jež v několika kapitolách pracuje s narativy o jeho dětství na venkově v Ga-Mphahlele a o jeho pozdějším životě v townshipu Mamelodi. Jsou zde využity také ikonografické dobové prameny soukromé povahy. Druhá část popisuje ve třech rozsáhlých kapitolách jeho hudební...
|
|
|
Alikvotní flétna a její deriváty v karpatských regionech ČR - organologický hologram
Šidlo Friedl, Marian ; Matoušek, Vlastislav (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Matěj (oponent) ; Garaj, Bernard (oponent)
A KLÍČOVÁ SLOVA Obsahem dizertační práce Alikvotní flétna a její deriváty v karpatských regionech ČR - organologický hologram je souhrn, analýza a syntéza dat získaných výzkumem málo známého nástrojového druhu dané oblasti ČR. Většina z těchto dat je publikována v tomto rozsahu poprvé. Ve třech kapitolách - Alikvotní flétna, Tradice, Současnost - je tento hudební nástroj nahlížen z mnoha perspektiv. Alikvotní flétna je představena jako součást světového a karpatského instrumentáře, jsou vysvětleny její akustické a herní vlastnosti, archaické výrobní postupy a její možný dopad na hudební myšlení v daném areálu. Text dále pátrá po alikvotní flétně a jejích derivátech, jakožto zmizelých hudebních nástrojích tradiční hudby zkoumaného areálu a mapuje revival soudobé výroby a hry, motivace tvůrců a jejich vztah k zaniklé tradici. Práce je založena na analýze písemných, zvukových a obrazových dokladů, komparacích, experimentálních rekonstrukcích, empirickém vyhodnocení sbírkových nástrojů a rozhovorech s informátory. Součástí dizertace je také bohatá fotografická dokumentace a CD nosič se zvukovými ukázkami, k nimž text průběžně odkazuje. Inspirací k řešení tohoto dizertačního tématu byly modely etnomuzikologů / etnoorganologů Sue Carole DeVale a Dale A. Olsena. Výsledkem je pokus o sestavení...
|
|
|
Hudba Nepálu a možnosti jejího využití v hudební výchově na 1. stupni ZŠ
Raska, Tereza ; Saláková, Magdalena (vedoucí práce) ; Selčanová, Zuzana (oponent)
NÁZEV: Hudba Nepálu a možnosti jejího využití v hudební výchově na 1. stupni ZŠ AUTOR: Tereza Hladíková KATEDRA Katedra hudební výchovy VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Magdalena Saláková, Ph.D. ABSTRAKT: Tato práce se zabývá možnostmi využití folklorní hudby Nepálu k seznámení se s oblastí Himálaje, navrhuje postup práce s tímto tématem v různých formách a vyučovacích programech učitelům základních škol a zkoumá obohacení kulturního a hudebního přehledu žáků. Stěžejními částmi této práce je podání uceleného a metodicky kvalitně zpracovaného tématu hudba Nepálu a potvrzení hypotéz při vyhodnocení realizace experimentálního vyučování, v rámci něhož se zkoumal cit k lydické melodii, synkopickému rytmu a kulturní obohacení žáků. Díky těmto výsledkům mohou učitelé prvního stupně zařadit do výuky také práci s lydickým modem, synkopou nebo se dotýkat multikulturní výchovy.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Coolness a subkulturní kapitál v současné alternativní pražské techno scéně
Caha, Vilém ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Němcová, Lucie (oponent)
Předmětem této práce je kvalitativní sociologická studie, která se zabývá současnou pražskou alternativní klubovou a rave scénu jako subkulturou. Cílem studie je zjistit, jak členové subkultury vnímají a reflektují svou subkulturní identitu. Teoretická část se věnuje několik teoretických konceptům, které se s tímto tématem pojí. Proces, kterým bylo získáváno devět informátorů a z jejich rozhovorů, které sloužily jako primární zdroj dat, je popsán v kapitole o metodologii. Data k výzkumu byla sbírána kvalitativními metodami, tedy pomocí polostrukturovaných rozhovorů, které byly následně analyzovány pomocí otevřeného kódování. Výsledky naznačují, že subkulturní identitu technařů ovlivňuje několik aspektů - angažmá na scéně a sdílení ideologie jdou těmi hlavními. Studie by mohla přispět k hlubšímu porozumění současné pražské alternativní techno scéně a jakým způsobem její členové formují svou subkulturní identitu.
|
|
| |
|
|
Hudební vzpomínání na Terezín
Toperczerová, Eliška ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o hudebním vzpomínání na Terezín. V jeho středu stojí František Tichý, ředitel Gymnázia Přírodní škola. V práci podrobuji analýze jeho pedagogickou, literární a dramatickou činnost, kterou zkoumám v kontextu širšího hudebního vzpomínání na Terezín. Ve svém hudebně-antropologickém výzkumu, jehož hlavními metodami bylo zúčastněné pozorování a polostrukturované rozhovory, jsem se snažila popsat, analyzovat a interpretovat: 1) jakým způsobem probíhá vyjednávání, tvorba a nácvik inscenací, v nichž František Tichý vystupuje jako dramatik, dramaturg, režisér a hudební dramaturg ve spolupráci se svými kolegy a žáky? 2) Jakým způsobem František Tichý tematizuje a využívá hudbu ve školních projektech Přírodní školy? 3) Jaký mají tato díla dopad na konstruování představ o terezínské historii? Vzniká využitím uměleckých děl terezínských autorů nějaký alternativní narativ, ve kterém se (především) hudba stává prostředkem pro vzpomínání? Teoreticky navazuji především na etnomuzikoložku Zuzanu Jurkovou, která se v rámci výzkumu na Fakultě humanitních studií zaměřuje na kolektivní hudební vzpomínání. Klíčová slova: etnomuzikologie, Přírodní škola, František Tichý, vzpomínání, Terezín
|
host ::
RSS.