|
|
The Evolution of Optimum Currency Area Index: Post-crisis Perspective
Kadlecová, Pavlína ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Geršl, Adam (oponent)
Tato práce odhaduje determinanty variability měnového kurzu pro 21 vyspělých ekonomik v období 1980-1998. Výsledky ukazují, že tradiční kritéria vyplývající z teorie optimálních měnových zón (OCA), jako například synchronizace hospodářského cyklu, obchodní toky a velikost ekonomiky, významně ovlivňují variabilitu kurzu. Pomocí metody nejmenších čtverců počítáme tzv. OCA indexy pro evropské ekonomiky vzhledem k Německu a identifikujeme země, které stabilně vykazují známky velké či malé konvergence. Jelikož od roku 1998 se většina evropských zemí přiblížila k Německu bez ohledu na to, zda používají euro či ne, konstatujeme, že strukturální podobnost je poháněna i jinými faktory, než pouze měnovou integrací. Naše výsledky na základě zobecněné metody momentů zároveň naznačují, že také další kritéria, flexibilita pracovního trhu a růst dluhu soukromého sektoru, jsou signifikantní proměnné vysvětlující variabilitu měnového kurzu a vedou k rozdílnému řazení zemí ve srovnání s tradičním přístupem OCA. Nalézáme pozitivní vztah mezi OCA indexem a poklesem HDP během hospodářské krize v letech 2008-09, což dále podporuje tezi, že OCA index je užitečný nástroj ke zhodnocení připravenosti kandidátské země na členství v eurozóně. Aplikujeme výsledky na země střední a východní Evropy a konstatujeme, že země, které...
|
|
|
Why the Czech Republic postponed adoption of the euro currency?
Vošková, Martina ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Diplomová práce se věnuje odkládání termínu vstupu ČR do eurozóny a je konstruována jako případová studie. Pozorované období vymezuje léta 2004-2020, přičemž vysvětlení oficiálních stanovisek vlády hledá i v širším historickém kontextu. Hlavním cílem práce je odpovedět, proč česká vláda oddaluje přijetí eura a ozřejmit poměry, které jí to umožňují. Práce aplikuje materiální aspekt teorie liberálního intergovernmentalismu do českého kontextu, přičemž přibližuje ekonomické zájmy ČR na makro a mikro úrovni. Následně popisuje pozice významných zájmových skupin, primárně exportérů, a jejich vliv na vládní stanovisko. V rámci teorie konstruktivismu odmítá exkluzivní charakter české národní identity, kterou dává do kontextu s vývojem veřejného mínění v otázce přijetí eura. Na problematiku nahlíží pohledem ideologie a osvětluje chování politických aktérů v otázce měnové integrace. Perspektiva ideologie nejlépe vysvětluje českou zdrženlivost, především dominantní euroskepticismus ODS přesahující do ČNB a populismus dominující u nových politických aktérů. Nicméně ekonomické zájmy a národní identita poskytují parciální objasnění okolností, které umožnily zdrženlivost vlády a ozřejmují, proč euro optimistické strany (ČSSD) více nenaléhali na přijetí eura. Práce nabízí komplexní analýzu českého stanoviska k evropské...
|
|
|
Ekonomické a právní aspekty přijetí eura v ČR
NOVOTNÝ, Adam
The Czech Republic has committed itself to adopt the euro with joining the European union in 2004. Until today there has not been any political interest of setting the specific date of euro adoption due to low public approval. Currently, there is an increase of positive public opinion about euro so it is the right time to start an objective discussion. The thesis is divided into three parts. The First part describes the history and evolution of the European monetary union, Maastricht convergence criteria and the theory of optimal currency area. The second part presents possible economic benefits and costs of joining the monetary union. The third and the main part examines the real effects of euro adoption on sample of selected countries with similar characteristics. The impact of euro on main economic indicators was analysed and there has been carried out a comparison between these countries. Also the role of euro in trade of selected countries has been highlighted. Last but not least, the possible impact of euro on country competitivness has been analysed in the context of optimum currency area theory. It is expected that joining the monetary union leads to a boost of bilateral trade which harmonizes the economic cycles of trade partners. The main purpose of this part is to prove the increase of competitiveness of exporters gained from monetary union measured by the raise of the bilateral trade interconnection. Finally these two criteria - gross domestic product alignment and bilateral trade interconnection have been used to describe the suitability of Czech Republic as a candidate country for the European monetary union.
|
|
|
The Evolution of Optimum Currency Area Index: Post-crisis Perspective
Kadlecová, Pavlína ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Geršl, Adam (oponent)
Tato práce odhaduje determinanty variability měnového kurzu pro 21 vyspělých ekonomik v období 1980-1998. Výsledky ukazují, že tradiční kritéria vyplývající z teorie optimálních měnových zón (OCA), jako například synchronizace hospodářského cyklu, obchodní toky a velikost ekonomiky, významně ovlivňují variabilitu kurzu. Pomocí metody nejmenších čtverců počítáme tzv. OCA indexy pro evropské ekonomiky vzhledem k Německu a identifikujeme země, které stabilně vykazují známky velké či malé konvergence. Jelikož od roku 1998 se většina evropských zemí přiblížila k Německu bez ohledu na to, zda používají euro či ne, konstatujeme, že strukturální podobnost je poháněna i jinými faktory, než pouze měnovou integrací. Naše výsledky na základě zobecněné metody momentů zároveň naznačují, že také další kritéria, flexibilita pracovního trhu a růst dluhu soukromého sektoru, jsou signifikantní proměnné vysvětlující variabilitu měnového kurzu a vedou k rozdílnému řazení zemí ve srovnání s tradičním přístupem OCA. Nalézáme pozitivní vztah mezi OCA indexem a poklesem HDP během hospodářské krize v letech 2008-09, což dále podporuje tezi, že OCA index je užitečný nástroj ke zhodnocení připravenosti kandidátské země na členství v eurozóně. Aplikujeme výsledky na země střední a východní Evropy a konstatujeme, že země, které...
|
|
| |
|
|
Maastrichtská konvergenční kritéria a jejich plnění Českou republikou
Punčochářová, Hana ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Bartušková, Hana (oponent)
Plnění Maastrichtských konvergenčních kritérií je nezbytnou podmínkou vstupu země do eurozóny, kterou v současnosti tvoří 18 státu EU. Hlavním cílem práce je zhodnotit připravenost České republiky na přijetí společné evropské měny. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola popisuje vývoj měnové integrace v Evropě, Maastrichtská kritéria a také kritéria reálné konvergence. Ve druhé kapitole zvažuji možné dopady zavedení společné měny na ČR. Předmětem poslední kapitoly je již samotná analýza plnění Maastrichtských konvergenčních kritérií Českou republikou v letech 2010-2016. Dále se v této kapitole věnuji ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou a scénáři zavedení eura v ČR.
|
|
|
Neúčast Švédska v EMU a její ekonomické příčiny
Kaštánková, Markéta ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Sankot, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce "Neúčast Švédska v EMU a její ekonomické příčiny" se zabývá problematikou přistoupení Švédska do eurozóny. V první kapitole je čtenář seznámen s hospodářskými dějinami Švédska. Důraz je kladen zejména na období formování švédského modelu státu blahobytu a současný stav švédské ekonomiky. Druhá kapitola detailně zkoumá ekonomické důvody setrvání Švédska mimo EMU, ke kterým se řadí především neúčast Švédska v ERM II a snaha o zachování suverenity v oblasti měnové politiky. Analýze plnění maastrichtských kritérií ze strany Švédska v roce 2014 je věnována samostatná podkapitola. V závěru druhé kapitoly je objasněn vliv historického vývoje na současný postoj k přijetí společné měny.
|
|
|
Výzvy dluhové krize pro EMU
Pudilová, Jitka ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Šaroch, Stanislav (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je snaha posoudit, zda Evropská měnová unie překoná krizi a bude směřovat k hlubší integraci. První kapitola má za úkol zhodnotit, zda je EMU optimální měnovou oblastí. Druhá kapitola si klade za cíl objasnit příčiny a souvislosti vzniku dluhové krize, třetí kapitola následně popisuje dlouhodobá opatření k překonání krize a nastiňuje možné scénáře budoucího vývoje Evropské měnové unie a Řecka.
|
|
|
Krize eurozóny z pohledu teorie optimálních měnových oblastí
Sýkora, Filip ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Žamberský, Pavel (oponent)
Tato práce zkoumá, zdali teorie optimální měnové oblasti potvrzuje odlišné charakteristiky jižních a severních států evropské Hospodářské a měnové unie (EMU) a ptá se, zdali je možné na základě této teorie doporučit rozdělení eurozóny na dva oddělené měnové bloky. Práce se v první části věnuje vývoji teorie optimální měnové oblasti s důrazem na navrhovaná kritéria a jejich vhodnost pro posouzení rozdělení EMU. Tato kritéria práce dělí jednak na ekonomická a politická a jednak na centrálně a decentralizovaně plněná. Práce následně zkoumá, jak tato kritéria plní členské státy EMU.
|
|
|
Vliv eura na vývoj ekonomiky a zadlužení zemí jižního křídla Eurozóny
Plešingerová, Zuzana
Předkladaná bakalářska práce hovoří o vlivu eura na ekonomickou situaci a dluhovou krizi čtyř státu jižního křídla eurozóny. Práce nejprve analyzuje vývoj Portugalska, Itálie, Španělska a Řecka za posledních 20.let před jejich vstupem do eurozóny. Následně analyzuje vývoj čtyř jižných státu po zavedení eura prostředníctvím makroekonomických ukazatelů v referenčnom období 2001-2016, přičemž se zaměřuje na vliv eura. Dále práce popisuje připravenost států na přijetí společné měny prostředníctvím analýzy dodržování Maastrichtských kritérií a plnění požadavek teorie OCA, především sbližování hospodářskych cyklů. Poslední kapitola je věnována vývoji zadlužení jižního křídla eurozóny, přičemž je opět zkoumán případný vliv eura na aktuální dluhovou krizi státu.
|
host ::
RSS.