|
Panský dvůr Boskovice
Podivínská, Adéla ; ing.arch. Lukáš Ležatka, Ph.D (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce) ; Švecová, Táňa (vedoucí práce)
Bakalářská práce vychází z ateliérového projektu vytvořeného v letním semestru 2. ročníku bakalářského studia. Úkolem bylo řešení obnovy a nového využití objektu s půdní vestavbou, v současné době nevyužívaného, objektu Panského dvora v Boskovicích. Panský dvůr se nachází v památkové zóně nedaleko centra Boskovic, okres Blansko. Tento památkově chráněný objekt hospodářského areálu boskovického zámku je urbanisticky cenným objektem. Po požáru v roce 1823 byl přestavěn, ale jeho podoba zůstala téměř nezměněna. V současné době je objekt nevyužívaný a chátrá. Cílem bylo navrátit místu jeho historickou hodnotu a využití objektu pro veřejnost k odpočinku a volnočasovým aktivitám. Do současné podoby stavby a historicky cenných renesančních detailů nebude nikterak zasahováno a nic nebude demolováno, jen v rámci navrácení stavu z historického hlediska. Přístavby byli navrženy s decentním přístupem, tak aby nenarušovali tento architektonický výzor stavby, ale přitom mu dali nové moderní pojetí. Materiál na tyto nové prvky je zkorodovaná ocel. Šlo o sloučení dvou přístupů k architektuře v rozdílných století. Objekt je tvořen jedním nadzemním podlažím s nově využívaným podkrovím pro ubytování a z části je také podsklepen třemi samostatnými sklepy. Stavební úpravy budou provedeny zejména v rámci úpravy dispozic, změna hygienických místností, nová půdní vestavba a přeměna využití. Navržená funkční náplň panského dvora po přestavbě a dostavbě je převážně veřejná, bude zde knihovna, stravování, ubytování a prostory pro volnočasové aktivity. Ubytování hotelového typu má kapacitu 11pokojů, z toho jeden pro imobilní osoby. Stravování je ve formě restaurace, kavárny a v suterénu je také vinárna. Volnočasová zóna je především určena pro děti školního věku a dospělé, či seniory, jsou zde třídy pro výtvarnou činnost a taneční sál s hygienickým zázemím. Nádvoří bude sloužit především pro relaxaci veřejnosti a zásobování.
|
| |
|
VEŘEJNÝ MĚSTSKÝ PROSTOR - LOKALITA VYŠKOV
Šupák, Lukáš ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Projekt obsahuje urbanistickou studii přestavby veřejného městského prostoru bývalých prádelen v centrální městské zóně. Konverze tohoto areálu zahrnuje revitalizaci a asanaci staré zástavby a okolí, nové objekty, volné prostory pro relaxaci s širokým programem funkcí i služeb jako např. fitness, galerie, restaurace, administrativní prostory, obchodní prostory, bydlení, loftové bydlení . Objekty i plochy jsou umístěny či vytvářeny pro jednoduchý pobyt návštěvníků a pohyb pasantů. Důležitou součástí projektu je řešení a transformace říčního nábřeží. Studie zohledňuje veškerá specifika soudobé architektury v historickém prostředí.
|
|
Kompaktní město - rehabilitace městského území v okolí historického jádra Brna - ,,brněnský Bronx"
Peterka, Jiří ; Ležatka,, Lukáš (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá rehabilitací městského území v těsné blízkosti historického jádra města Brna. Třetinu plochy řešeného území zaujímají areály brownfields. Cílem práce je nalezení jejich nového funkčního využití, zejména areálu bývalé továrny Mosilana, nalezení potenciálu Svitavského náhonu a vytvoření nových městských prostor a předprostor nově využívaných budov. Úpravy dále zahrnují vytvoření nábřeží určeného pro chodce, vybudování cyklostezky, napojení území na městskou hromadnou dopravu, vybudování vlakové stanice, výstavbu bytových domů s aktivním parterem a maximální průchodnost území. Důraz návrhu je kladen na kompaktnost zástavby, polyfunkčnost objektů a hierarchii dopravy, kdy se do popředí dostává člověk a jeho každodenní život a potřeby. Koncept návrhu odráží moderní urbanistické trendy 21. století.
|
|
Asanace Žižkova na přelomu 70. a 80. let 20. století
Baklová, Eliška ; Gjuričová, Adéla (vedoucí práce) ; Wohlmuth, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá reflexí asanace pražského Žižkova na přelomu 70. a 80. let v současných vyprávěních tehdejších obyvatel. Výzkum využívá metod orální historie a soustřeďuje se na subjektivní vnímání průvodních jevů asanace, tedy původní kvality bydlení, mentálních obrazů čtvrti a přesunů obyvatel, a to z hlediska těch, kdo se přestěhovali v rámci čtvrti, i těch, kdo museli Žižkova opustit. Spolu se samotným bouráním a proměnou mezilidských vztahů práce sleduje také fenomén výstavby panelových sídlišť, kam se velká část obyvatel z asanovaných domů přestěhovala. V syntetizující části se diplomová práce se věnuje rozměrům času, genderu, nostalgie a paměti místa.
|
|
Způsoby likvidace Lýkožrouta smrkového
ŘÍHA, Jan
Bakalářská práce se zabývá morfologií a životním cyklem lýkožrouta smrkového. Hlavní záměr je kladen na opatření proti boji s lýkožroutem smrkovým a přehledem takových technik a technologií k tomu určených. Popisuji zde problematiku rojení, zimování a jaké má kůrovec přirozené nepřátele. V bakalářské práci uvádím, jak s lýkožroutem zacházet, jak mu předcházet, a hlavně jsou zde uvedeny návody, jak jednotlivé technologie k jeho likvidaci použít. Jedná se o mechanickou technologii likvidace nebo chemickou likvidaci. Dále je zde uveden rešeržní přehled článků z mezinárodních databází a výtažky z nich. Cílem této práce je vytvoření rešeršního přehledu o biologii a způsobech likvidace lýkožrouta smrkového.
|
| |
|
Kulturní dění v exilovém časopise Svědectví v 70. a 80. letech 20. století.
Karlíčková, Iva ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Bakalářská práce mapuje dění v oblasti literární kritiky v časopise Svědectví. Časopis Svědectví byl výrazným exilovým periodikem, do kterého přispívali exulanti, disidenti, spisovatelé, politici, vědci, publicisté, proto si po celá desetiletí zachoval vysokou úroveň. Vznikl 26. října 1956 v New Yorku, ale od roku 1961 vycházel v Paříži. Vedoucí osobností po celou dobu vydávání byl Pavel Tigrid, kterému je v této práci věnována kapitola. Je popsána struktura, rubriky a obsah časopisu, včetně osobností, které se na vydávání časopisu podílely nebo do něho přispívaly. Na základě komparativní analýzy je zkoumán přístup a úroveň literární kritiky v časopise Svědectví a jiných periodikách. Literární recenze jsou podrobně analyzovány na konkrétních dílech. (Jsou to Nesnesitelná lehkost bytí Milana Kundery, Asanace Václava Havla a …a bude hůř Jana Pelce). Srovnávány byly v periodicích Svědectví, Tvar, Tvorba, Host, Lidové noviny a Obrys. Cílem práce je porovnání recenzí v časopise Svědectví s kritikou v jiných periodikách.
|
|
Využití biologické bezpečnosti v chovu prasat jako nástroj zlepšující jejich užitkovost
Řiháček, Michal
Bakalářská práce je zaměřena na využití biologické bezpečnosti v chovu prasat. Z hlediska struktury práce je nejprve vysvětlen pojem biologická bezpečnost (biosecurita). V práci je zpracována základní charakteristika externí biologické bezpečnosti jako je zabránění průniku infekčních agens, vytvoření bariér pro vstup osob a dopravy, ochrana chovu před jinými druhy zvířat a veterinární ochranná pásma. Vrámci interní biologické bezpečnosti je popis zaměřen na optimalizaci produkčních technologických systémů, vytvoření bariér, asanační opatření, zdravotní kontrola a vakcinace, kontrola surovin a monitoring. Dále se v bakalářské práci pozornost soustřeďuje na ochranu před zavlečením ekonomicky závažných chorob do chovu prasat, včetně vlivu na jejich užitkovost.
|
|
Asanace Pražského předměstí od 50. do 80. let dvacátého století
VESECKÁ, Denisa
Diplomová práce se zabývá problematikou asanace Pražského předměstí v Českých Budějovicích od 50. do 80. let 20. století. V úvodní kapitole je nastíněn vývoj Pražského předměstí od jeho počátků až do první poloviny 20. století. Jádro diplomové práce představuje stavební vývoj předměstí ve druhé polovině 20. století a asanační práce, které bylo nutné provést pro výstavbu nového panelového sídliště. Práce se také podrobněji zabývá třemi klíčovými stavbami, které vznikly ve třech časových obdobích. Stavbou 50. a 60. let je tzv. Koldům, kolektivní dům od architekta Bohumila Böhma. Ze 70. let pochází obchodní dům Družba, navržený architekty Ladislavem Konopkou a Aloisem Hlouškem. Vybranou stavbou poslední fáze v 80. letech je pošta vedle obchodního domu Družba, navržená rovněž Ladislavem Konopkou. U všech vybraných staveb je pozornost směřována nejen na jejich stavební historii, ale také na význam objektů v lokalitě i jejich současný stav. Cílem diplomové práce bude především zmapovat stavební fáze Pražského předměstí a poukázat na rozsah urbanistické proměny této nejstarší části města.
|