Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 24 záznamů.  předchozí8 - 17další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Možnosti hodnocení kalamit lesních ploch pomocí družicových dat
Chrást, Josef ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Jedlička, Jan (oponent)
Možnosti hodnocení kalamit lesních ploch pomocí družicových dat Abstrakt V této práci jsou zkoumány možnosti využití dat středního prostorového rozlišení MERIS pro účely monitorování kalamit lesních ploch. Cíl práce je zaměřen na monitorování kůrovcové nákazy v pohoří Šumava. K tomuto účelu byla využita časová řada snímků MERIS z období 2002 - 2009. Spektrální chování poškozeného jehličnatého porostu bylo analyzováno na základě hodnot vybraných vegetačních indexů (NDVI, LAI, LAI.Cab, fCover, fAPAR a tří nově definovaných indexů) a jejich časového vývoje. Výsledky byly porovnány s hodnotami pro zdravý lesní porost. Dosažené hodnoty spektrálních indexů prokázaly schopnost dat MERIS monitorovat lesní disturbance regionálního charakteru.
Charakteristika společenstva hub na opadu smrku ztepilého kultivací a analýzou T-RFLP
Kolářová, Zuzana ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Brabcová, Vendula (oponent)
Houby mají důležitou funkci při dekompozici jehličnatého opadu a ovlivňují koloběhy živin v lesních ekosystémech. Proto je kladen velký důraz na prozkoumání diverzity těchto organismů. Cílem této práce bylo popsat diverzitu hub smrkového opadu a vývoj tohoto společenstva v čase na lokalitách regenerujích po kůrovcovém poškození. Dalším cílem bylo porovnat lokality lišící se různou délkou tohoto poškození. Lokality byly vybrány v NP Šumava, kde byly instalovány opadové sáčky s jehličím, které se odebíraly v průběhu třech let. Diverzita hub a změny ve společenstvu byly zjišťovány dvěma metodami: kultivací jehlic na 2ř sladinovém agaru a fingerprintovou metodou T-RFLP. Kultivací jehlic na agarovém médiu bylo v průběhu tříleté sukcese získáno dohromady 71 druhů hub z obou lokalit. Pomocí T-RFLP bylo celkově zaznamenáno 122 různých fragmentů. Dominantními druhy byly Scleroconidioma sphagnicola, Thysanophora penicillioides, Hormonema dematiodes, Ceuthospora pinastri, druhy rodu Chalara, Trichoderma polysporum, Mycena galopus a blíže neurčený druh Helotiales sp. 1. Primární saprotrofové se ve společenstvu vyskytovaly hlavně prvních 8 měsíců, poté je začaly nahrazovat bazidiomycety. Vliv různé délky kůrovcového poškození na druhové složení hub se prokázal jako signifikantní. Tyto rozdíly byly mnohem více patrné pro...
Dlouhodobé disturbance v temperátních horských lesích a jejich projev v různých proxy datech
Pavlišová, Adéla ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Moravcová, Alice (oponent)
Ve své práci představuji hlavní disturbanční činitele mající vliv na horské temperátní lesy ve střední Evropě - vítr, kůrovce a požáry a upozorňuji na jejich vzájemnou provázanost. Zabývám se především popisem jejich vlastností, výsledky jejich činnosti, ekologickým přínosem a vlivem klimatu na jejich působení. S přibývajícími suchými a teplými roky se zvyšuje rozsah, intenzita i frekvence disturbancí a je proto důležité pochopit jejich roli v minulosti a připravit se tak na budoucí vývoj nejen našich lesů. Metody, kterými lze jejich historie zkoumat, nám poskytují tzv. proxy data (nepřímá data), která se od sebe v různé míře liší svou výpovědní hodnotou. Informují nás o různých časových i prostorových škálách s různým stupněm přesnosti. Všechny metody, které ve své práci uvádím, nám do jisté míry poskytují proxy data o klimatu, které s disturbančním režimem úzce souvisí. Pouze některé přímo dokazují proběhlou disturbanci, například skrze sedimentární nálezy uhlíků. Cílem mé práce bylo naznačit možné komplikace, ale také výhody, které vznikají při kombinování jednotlivých metod.
Book of Abstracts. 2nd Bilateral Workshop FGMRI – SBS-Competence Centre
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. ; Sachsenforst
Sborník abstraktů z workshopu na téma aktuálních problémů v lesním hospodářství Česka a Německa
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Právní úprava ochrany lesa v kontextu kůrovcové kalamity a globálních změn klimatu
Matoušek, Oliver ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Právní úprava ochrany lesa v kontextu kůrovcové kalamity a globálních změn klimatu Tato diplomová práce zpracovává současnou českou právní úpravu ochrany lesa s důrazem na aspekty související s hospodařením v lese a současnou kůrovcovou kalamitou. V zájmu vykreslení této problematiky v širších souvislostech je právní aspekt doplňován některými základními poznatky lesnické vědy, tak aby byl účel a smysl právní úpravy lépe vysvětlen. Práce dále obsahuje názorová stanoviska a postřehy autora k některým aspektům právní úpravy a k jejich případným nedostatkům. Práce je dělena do čtyř částí. První část je stručným nastíněním problematiky právní ochrany lesa. První kapitola této části se zabývá pojmem les z pohledu přírodních věd, významem lesů, dělením funkcí lesa a způsobem jakým toto dělení reflektuje právní úprava. Druhá kapitola první části se zabývá problematikou zdrojů ohrožení lesa, zejména pak kůrovcem, suchem, změnami klimatu a vzájemnou provázaností těchto vlivů. Druhá část práce popisuje historický vývoj právní úpravy ochrany lesa a snaží se hledat paralely mezi historickou a dnešní úpravou. Popis právního vývoje začíná u zákoníku Maiestas Carolina ze 14. století, následuje popis Tereziánských lesních řádů, podrobněji je dále rozebrán Rakouský lesní zákon č. 250 z roku 1852. Prostor je dále...
Použití bezpilotních letounů v průmyslu a jejich porovnání s běžnými metodami
Červenka, Ondřej ; Neuwirth, Bernard (oponent) ; Dydowicz, Petr (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je návrh použití bezpilotních letounů v průmyslu a jejich následné porovnání s doposud používanými metodami. V úvodní části se práce zabývá historií a vývojem bezpilotních letounů. Dále teorií, která je nutná k pochopení principu fungování navrhovaných metod, na kterou navazuje analýza doposud používaných metod a postupů. V poslední části se práce zabývá návrhem použití bezpilotních letounů v průmyslu a jejich porovnáním v doposud běžně používanými metodami.
Vliv kůrovcové gradace na rozšíření a potravní ekologii datlíka tříprstého (Picoides tridactylus) v Národním parku Šumava
Navrátil, Martin ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo nalezení faktorů, které ovlivňují výskyt datlíka tříprstého (Picoides tridactylus) na Šumavě v době, kdy zde odeznívá kůrovcová gradace způsobená orkánem Kyrill. Výzkum probíhal na pěti bodových transektech, ke zjištění výskytu datlíka byla zvolena metoda akustické provokace, u které se prokázala její vysoká spolehlivost. Ve shodě s předpoklady datlík preferoval kůrovcem napadené lesní porosty před zdravými. Překvapivě se to však týkalo i porostů, kde hlavní napadení proběhlo již před několika lety. Bez ohledu na jejich zdravotní stav datlík dále upřednostňoval bezzásahové porosty před zásahovými. Z dalších faktorů se uplatnily expozice (preferována jižní a západní) a nadmořská výška (medián minimální nadmořské výšky cca 1100 m.). Dalším důležitým výstupem je zjištění, že datlík preferuje jako svá potravní stanoviště ještě živé, nebo čerstvě mrtvé smrky napadené kůrovcem. Celkově se ukazuje, že je datlík druhem s úzce vymezenými biotopovými nároky, který je vázán na přirozené, člověkem neovlivňované horské smrčiny. Výstupy této práce by mohly být využity pro lepší pochopení ekologie tohoto druhu, případně pro tvorbu ochranného managementu. Klíčová slova: datlík tříprstý (Picoides tridactylus), kůrovcová kalamita, potravní stanoviště, NP Šumava
HODNOCENÍ POŠKOZENÍ LESNÍCH POROSTŮ S VYUŽITÍM DRUŽICOVÝCH A LIDAROVÝCH DAT
Lihanová, Kristýna ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Bartaloš, Tomáš (oponent)
Hodnocení poškození lesních porostů s využitím družicových a lidarových dat Abstrakt Hlavním cílem této diplomové práce je vytvoření metodického postupu vhodného pro hodnocení poškození lesních porostů ve vybrané oblasti Národního parku Šumava při kombinaci multispektrálních a lidarových dat. Lesy v této oblasti jsou silně poškozené především díky přemnožení lýkožrouta smrkového a nacházejí se zde jak zdravé, tak poškozené lesní porosty. Na základě tohoto metodického postupu bude rozlišen o něco vyšší počet klasifikačních tříd (5 tříd), než který je uváděn ve většině odborné literatury. V práci byl použit zaostřený multispektrální snímek SPOT, multispektrální snímek Landsat a data z leteckého laserového skenování s malou hustotou bodů. Dílčím úkolem bylo z dat LLS získat informaci o výšce lesního porostu v podobě rastru. Lesní porosty byly klasifikovány metodou objektově orientované klasifikace, která zahrnovala nejprve segmentaci a poté tvorbu klasifikační báze. Do klasifikace vstupovala kromě spektrální informace také informace o průměrné výšce vegetace získaná z dat LLS. Lesy byly klasifikovány celkem do 5 tříd a přesnost obou klasifikací byla hodnocena pomocí chybové matice a kappa koeficientu. Klasifikace snímku SPOT dosáhla hodnoty kappa koeficientu 68,5 % a u klasifikace snímku Landsat se hodnota...
Charakteristika společenstva hub na opadu smrku ztepilého kultivací a analýzou T-RFLP
Kolářová, Zuzana ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Brabcová, Vendula (oponent)
Houby mají důležitou funkci při dekompozici jehličnatého opadu a ovlivňují koloběhy živin v lesních ekosystémech. Proto je kladen velký důraz na prozkoumání diverzity těchto organismů. Cílem této práce bylo popsat diverzitu hub smrkového opadu a vývoj tohoto společenstva v čase na lokalitách regenerujích po kůrovcovém poškození. Dalším cílem bylo porovnat lokality lišící se různou délkou tohoto poškození. Lokality byly vybrány v NP Šumava, kde byly instalovány opadové sáčky s jehličím, které se odebíraly v průběhu třech let. Diverzita hub a změny ve společenstvu byly zjišťovány dvěma metodami: kultivací jehlic na 2ř sladinovém agaru a fingerprintovou metodou T-RFLP. Kultivací jehlic na agarovém médiu bylo v průběhu tříleté sukcese získáno dohromady 71 druhů hub z obou lokalit. Pomocí T-RFLP bylo celkově zaznamenáno 122 různých fragmentů. Dominantními druhy byly Scleroconidioma sphagnicola, Thysanophora penicillioides, Hormonema dematiodes, Ceuthospora pinastri, druhy rodu Chalara, Trichoderma polysporum, Mycena galopus a blíže neurčený druh Helotiales sp. 1. Primární saprotrofové se ve společenstvu vyskytovaly hlavně prvních 8 měsíců, poté je začaly nahrazovat bazidiomycety. Vliv různé délky kůrovcového poškození na druhové složení hub se prokázal jako signifikantní. Tyto rozdíly byly mnohem více patrné pro...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 24 záznamů.   předchozí8 - 17další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.