|
|
Stav půdního organického uhlíku a změny půdní organické hmoty na Novohradsku
BOROVKA, Jan
Cílem diplomové práce bylo vyhodnocení obsahu půdního organického uhlíku na Novohradsku. Půdní organický uhlík byl sledován v jeho stabilní (SOC) a labilní (WSOC) formě, dále byla sledována celková zásoba půdního organického uhlíku (Cpool). Tyto půdní parametry byly určovány v půdách z různých typů krajinného pokryvu (les, orná půda, trvalý travní porost) v zájmovém území tvořeném povodími Paseckého, Bedřichovského, Váčkového a Veverského potoka. Statisticky zpracovávána a následně porovnávána byla data získaná z let 2001, 2007 a 2014. Ze zjištěných výsledků je patrný vliv odlišného využívání území na množství půdního organického uhlíku. Obecně vyšší množství bylo prokázáno v půdách trvalých travních porostů a lesních půdách, nižší v půdách orných. Z porovnání časového vývoje je patrný trend nárůstu množství stabilní frakce půdního organického uhlíku ve všech kategoriích půdního pokryvu během celého sledovaného období. Opačný trend, tedy trend kontinuálního poklesu v průběhu celého sledovaného období ve všech kategoriích půdního pokryvu, vykazuje labilní frakce půdního organického uhlíku. Lze tedy konstatovat, že díky nižším ztrátám labilní frakce půdního organického uhlíku dochází k nárůstu zásoby stabilní frakce půdního organického uhlíku v lesních půdách, orných půdách i půdách trvalých travních porostů.
|
|
|
Vybrané hydrofyzikální parametry jako indikátory kvality půdy
Schneiderová, Šárka ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Svrchní vrstva zemědělské půdy je vždy důležitá pro správný růst rostlin, vzniká v ní kořenový systém, který odtud čerpá vodu a nacházejí se zde nezbytné živiny ve formě humusu. Kvalitu svrchní vrstvy můžeme posoudit pomocí parametrů jako např. fyzikální a hydrofyzikální vlastnosti či obsah humusu. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na problematiku stanovení zmíněných vlastností půdy. Cílem praktické části této bakalářské práce je hodnocení zdraví svrchní vrstvy půdy v konkrétní lokalitě pomocí vybraných parametrů uváděných v naší a zahraniční literatuře. Ty budou stanoveny standardními laboratorními metodami z odebraných porušených a neporušených vzorků půdy. Porušené a neporušené půdní vzorky byly odebírány v lokalitě Šardičky (okres Vyškov) celkem čtyřikrát během vegetačního období roku 2016.
|
|
|
Fytodiverzita různě starých úhorů ve vztahu ke změnám využívání zemědělské půdy v okolí českých vesnic v rumunském Banátu
Veselý, Adam ; Kovář, Pavel (vedoucí práce) ; Tichý, Tomáš (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je identifikovat hlavní faktory působící na vývoj a diverzitu vegetace opuštěných polí v okolí vesnice Svatá Helena v Rumunsku. Posuzoval jsem vliv stáří úhoru, jeho managementu (seč, pastva, vypalování a ponechání ladem) chemických vlastností půdy, orografických vlastností a okolní vegetace. Na celkem 97 opuštěných úhorech bylo určeno pomocí fytocenologických snímků druhové složení vegetace a pokryvnosti jednotlivých druhů. Za pomoci místních obyvatel jsem zjistil stáří úhoru a typ aplikovaného managementu. Provedl jsem chemické analýzy vlastností půdy, určil jsem dostupný fosfor, celkový uhlík a dusík a pH. Rovněž jsem provedl floristický průzkum v okolí zkoumaných úhorů. Zaznamenal jsem unimodální průběh diverzity v čase od opuštění úhoru s maximem 12 let po opuštění. Na diverzitu měl průkazný efekt taky poměr C/N v půdě, s rostoucím poměrem C/N se diverzita snižovala. Analýzy rovněž ukázaly některé zajímavé souvislosti mezi vlastnostmi půdy a orografickými faktory. C a N v půdě se kumuluje v čase, rychlost je vyšší na svazích. Výsledky ukázaly, že největší vliv na druhové složení vegetace úhorů mají chemické vlastnosti půd, zejména živinový gradient dusíku a fosforu. Na půdách chudších se vyvíjely společenstva vytrvalých bylin, na bohatších úhorech se...
|
|
|
Vliv kvality opadu na dekomposici
Vicena, Jakub ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Text práce je rozdělen do dvou částí. Literární přehled se zabývá významem dekomposice pro koloběh uhlíku v půdě a zhodnocením biologických, fyzikálních a chemických faktorů, které dekomposici ovlivňují. Pochopení faktorů ovlivňujících půdní respiraci je důležité pro lepší pochopení globální bilance uhlíku. Dekomposice ovlivňuje i uvolňování živin, půdní úrodnost, a další půdní procesy a vlastnosti. Vlastní projekt se zabývá hodnocením vlivu kvality listového opadu (konkrétně poměru C:N:P) na rychlost dekomposice. Předpokladem bylo, že nízký poměr C:N zpočátku zrychluje dekomposici, která rychleji dosáhne svého minima. Naopak při vysokém poměru C:N je rychlost dekomposice zpočátku pomalejší, minima dosáhne později a průměrná hodnota dekomposice bude vyšší než u vzorků s nízkým C:N poměrem. U opadu, který již prošel fází vyluhování, nebyly statisticky významné rozdíly v respiraci jednotlivých vzorků s rozdílným C:N prokázány.
|
|
|
Vývoj chemických a mikrobiálních vlastností půd rekultivovaných a nerekultivovaných travních porostů
Čížková, Barbora ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Cepáková, Šárka (oponent)
Pro úspěšnou obnovu stabilních ekosystémů na výsypkách je potřeba znovuvytvořená plně funkční půda. Výsypkové substráty však často mají nevhodné zrnitostní složení, extrémní pH nebo jsou toxické. Také postrádají důležitou recentní organickou hmotu, která zlepšuje celkovou kvalitu půdy a je proto nezbytná pro vznik kvalitní a úrodné půdy. Proto je obnova ekosystémů na výsypkách zpočátku velmi pomalá. Pro urychlení tohoto procesu byla vynalezena řada rekultivačních opatření - například navážka ornice na výsypkové substráty. Díky přítomné organické hmotě v ornici je vznik půdy rychlejší a mnohdy se svými fyzikálně - chemickými vlastnostmi pak výrazně neliší od vyvinutých půd. Na Velké podkrušnohorské výsypce již byla provedena řada prací na téma vývoje půd, žádná z nich se však netýkala travních porostů. Cílem této práce tedy bylo získat ucelené informace o vývoji chemických a mikrobiálních vlastností půd, které byly rekultivované navážkou ornice a následně zatravněné a porovnat je s vývojem na plochách zarostlých spontánní sukcesí. Bylo zjištěno, že celkový obsah uhlíku roste s časem jen u rekultivovaných ploch a největší nárůst je v hloubce 13-18 cm. Objemová hmotnost klesá s časem u obou chronosekvencí do hloubky 12 cm. Nárůst celkového obsahu dusíku byl pozorován taktéž u obou chronosekvencí, ale...
|
|
|
Soil organic matter accumulation and humification during pedogenesis
Inogamova, Malika ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Bartuška, Martin (oponent)
Půda se skládá z minerálů, organické hmoty, vody a vzduchu. Vývoj půdy je ovlivňuje klima a živé organismy, které působí na geologický substrát, dále je ovlivněn topografií a stářím půd. Organická hmota (OH) je dynamická složka půdního systému a oráží svými vlastnostmi charakter organické hmoty vstupující do půdy a průběh půdotvorného procesu. Produktivita půd je ovlivněna množstvím a kvalitou půdní organické hmoty, OH poskytuje živiny pro růst rostlin a stanoviště organismů žijících v půdě včetně kořenů rostlin. OH se také váže na půdní minerální částice a zlepšuje zadržování vody v půdě. OH ovlivňuje i další chemické a fyzikální vlastnosti půdy, sorpční schopnost, teplotní režim, pufrování pH atp., a její celkovou úrodnost. Humus se mikrobiálně rozkládá jen nepatrně, ale zlepšuje fyzikální a chemické vlastnosti půdy. Skládá se z různých huminových látek: fulvokyselin, huminových kyselin a huminu. Základní půdotvorné procesy, jsou spojeny s akumulací OH a jsou významným kritériem pro klasifikaci půd. Práce dále diskutuje vzájemné vztahy dekomposice OH, humifikace a akumulace OH v půdě během pedogeneze a jejich vztah k dalším faktorům prostředí ovlivňujícím půdotvorný proces. Klíčová slova: Půdní organická hmota, humus, půdy, pedogeneze, humifikace a akumulace OH
|
|
|
Porovnání různých způsobů frakcionace půdní organické hmoty
Fryčová, Kateřina ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Borůvka, Luboš (oponent)
Porovnání dvou různých způsobu frakcionace půdní organické hmoty Půdní organická hmota (SOM) zásadním způsobem ovlivňuje fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půdy a zároveň hraje zásadní roli v globálním koloběhu uhlíku. S cílem popsat dynamiku SOM byla navrhnuta celá řada matematických modelů, které rozdělují SOM do několika teoretických poolů s obdobnou stabilitou. Dosud nebyl vyvinut experimentální postup, kterým by bylo možné pooly měřit přímo, ačkoliv za tímto účelem byla vypracována celá řada frakcionačních postupů, které se snaží izolované frakce s pooly ztotožnit. V rámci tohoto experimentu byly na sadě dvaceti sedmi laboratorně připravených vzorků provedeny dva frakcionační postupy: podle Sixe a Zimmermanna, a poté byly vzájemně porovnány jejich výsledky. Dále byl porovnáván vztah mezi respirací a množstvím uhlíku v jednotlivých poolech stanovených jednotlivými frakcionačními metodami. Nejvýraznější odlišnosti byly přitom shledány v poolech aktivních, kde při Sixově frakcionaci bylo zjištěno až dvakrát více uhlíku než u Zimmermanna. Nakonec bylo porovnáváno, jak zobrazují jednotlivé frakcionační metody vliv různých parametrů prostředí, simulovaných různým způsobem přípravy vzorku. Sledován byl vliv minerálního složení, typu opadu a způsob jeho aplikace. Podle výsledků Zimmermannovy...
|
|
| |
|
|
Priming efekt a jeho vztah k akumulaci půdní organické hmoty během sukcese
Galertová, Renata ; Cajthaml, Tomáš (oponent) ; Frouz, Jan (vedoucí práce)
Priming efekty jsou rychlé krátkodobé změny v obratu půdní organické hmoty. Podle zdroje uvolněného CO2 jsou děleny na skutečné (rozklad půdní organické hmoty je ovlivněn) a zdánlivé (nárůst uvolňování CO2 je výsledkem zvýšeného mikrobiálního obratu). Mechanismy a příčiny vzniku priming efektů nejsou doposud přesně prozkoumány, ale existuje množství hypotéz, které se pokoušejí zvýšené uvolňování CO2 vysvětlit. Může zde hrát roli mikrobiální kompetice o živiny, limitace dusíkem, mikrobiální diverzita, činnost živých kořenů i další faktory. Ve své práci popisuji výskyt priming efektů v různě starých půdách výsypek, které byly ovlivněny přídavkem různě komplexních substrátů. V experimentech s přídavkem 0,2 ml 1,75 % roztoku glukózy, celulózy a škrobu bylo v půdách pozorováno pouze jediné statisticky významné zvýšení množství uvolněného CO2. Po aplikaci 0,8 ml 1,75% roztoku glukózy, celulózy a škrobu se statisticky významné změny v množství uvolňovaného CO2 objevily u tří z pěti půd. Příčinou těchto změn, kdy respirace přesáhla množství dodaného uhlíku, mohou být zdánlivé priming efekty (zvýšený mikrobiální obrat), skutečné priming efekty (rozklad půdní organické hmoty v důsledku spolu metabolismu nebo limitace dusíkem) či kombinaci obou. V půdách, kde se organická hmota hromadí na povrchu a není...
|
|
|
Aktuální stav půdní organické hmoty ve vybraných lokalitách Stropnicka
BOROVKA, Jan
Hlavním cílem bakalářské práce bylo, na základě odebraných vzorků půd, určit aktuální stav půdní organické hmoty (SOM) v subpovodích řeky Stropnice. SOM představuje hlavní zásobárnu uhlíku v půdě. Množství půdního organického uhlíku (SOC) bylo ve vzorcích měřeno pomocí přístroje FORMACSHT TOC/TN ANALYZER a pomocí přídavného modulu PRIMACSMCS (fa Skalar - CARBON Instruments s.r.o.). Hodnoty zjištěné za rok 2014 byly porovnány podle využití území (les, TTP, orná půda) a podle hloubky odběru (A: 0-15 cm, B: 15-30 cm, C: 30-45 cm). Dále byly tyto hodnoty porovnány s hodnotami z let 2001 a 2007. Největší obsah SOC byl zjištěn u svrchních vrstev lesních půd, menší obsah vykazovaly půdy travních porostů, nejméně obsahovaly orné půdy. Z časového hlediska je patrný úbytek SOC u všech kategorií využití území.
|
host ::
RSS.