|
|
Změna migračních a azylových politik států Visegrádské skupiny a jejich vliv na průběh migrační krize
Krystková, Karolína
Bakalářská práce se zabývá analýzou vývoje migrace a žadatelů o azyl v rámci současné migrační krize v Evropské unii. Práce je rozdělena na teoretickou, analytickou a návrhovou část. V teoretické části jsou definovány teorie migrace, azylové a migrační politiky Evropské unie a samotných zemí Visegradské čtyřky, definice provozních ná-kladů a způsob integrace v rámci teorií regionálního rozvoje. Druhá část práce obsahuje analýzu vývoje migrace a žadatelů o azyl v rámci Evropské unie, zemí Visegradské čtyřky a vybraných migračních tras, dále pak změny v postojích jednotlivých vlád a klíčové změny v jednání, provoz jednotlivých azylových a zajišťovacích zařízení v rámci České republiky a v závěru postoj obyvatel České republiky k imigrantům. V návrhové části jsou popsány jednotlivé důsledky vývoje migrace a postojů jednotlivých vlád a k nim jsou navržena možná efektivnější řešení způsobu jednání spolu s návrhy budoucího jednání samotných občanů v rámci úspěšné integrace azylantů.
|
|
|
Level of food security of syrian refugees in Tukey
Dobiášová, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá navrhnutím změny politiky mezinárodních subjektů při zajišťování potravinové bezpečnosti. K dosažení cíle je použita analýza současné úrovně potravinové bezpečnosti syrských uprchlíků v Turecku od roku 2011, kdy začal ozbrojený konflikt v Sýrii. Práce je rozdělena na tři části. Teoretická část se zabývá migrací, právní definicí uprchlíka a demografickými procesy, analyzuje také metodu food consumption score na pozadí teorie nutričního přijmu. Druhá část se zabývá analýzou migračních vln na území Turecka, zahrnuje také demografickou situaci, míru potravinové bezpečnosti, roli působících organizací a finanční řízení. Závěrem jsou navrhnuta doporučení, jak je možné zajistit dostatečnou potravinovou bezpečnost a zlepšit situaci.
|
|
| |
|
|
Populační vývoj a emigrace ze zemí Maghrebu
Vokatá, Petra ; Kocourková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kalibová, Květa (oponent)
Populační vývoj a emigrace ze zemí Maghrebu Abstrakt Hlavním cílem diplomové práce je v kontextu populačního vývoje zemí regionu Maghreb zmapovat migrační situaci a migrační trendy celého území od roku 1990 do současnosti, a to v souvislosti s populačním vývojem států, důraz byl kladen na populační růst zemí - přirozený a celkový. Mimo rozboru celého Maghrebu jakožto celku jsou demografické parametry detailně pousuzovány na příkladu Tuniska. Odhaluje se, že migrační toky obyvatel severních afrických zemí jsou směřovány převážně do Evropy, analýza je zaměřena na rozbor cílových zemí emigrantů a na změny v průběhu sledovaného období, využívá jak běžných demografických ukazatelů, zároveň vlastních metod zpracování mnohdy obtížně dostupných dat a empirického šetření. Výchozí základ analyzování dané problematiky představují teoretické koncepce populačního vývoje arabských zemí s důrazem na demografickou revoluci a závislý migrační přechod. Analýza odhalila, že v žádné ze zemí Maghrebu nebyla prozatím demografická revoluce ukončena, průběh druhé fáze demografické revoluce se od roku 2000 pozastavil, stagnace byla doprovázena narůstající mezinárodní emigrací. Klíčová slova: migrace, migrační trendy, populační růst, cílová země, uprchlík, Maghreb, Tunisko
|
|
|
Mezinárodněprávní problematika postavení palestinských uprchlíků a jejich právo návratu
Hanko, Jitka ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent) ; Jílek, Dalibor (oponent)
Situace palestinských uprchlíků je jedním z nejpalčivějších problémů provázejících arabsko-izraelský konflikt. Její vyřešení je zároveň jednou z klíčových podmínek pro urovnání tohoto konfliktu, jehož počátek je možné vysledovat již s první alijí - první vlnou židovské imigrace po protižidovských pogromech v Evropě v roce 1881. Důležitost tohoto problému potvrzuje např. text rezoluce 242 (S/RES/242) z roku 1967, která vidí v dosažení spravedlivého řešení pro palestinské uprchlíky jeden z předpokladů pro trvalý mír na Blízkém východě. Tato otázka byla předmětem řady mírových jednání mezi zástupci zainteresovaných států i v nedávné minulosti, což jenom dokládá mezinárodní aktuálnost daného problému. Cílem disertační práce je vymezení pojmu palestinský uprchlík v historickém, politickém a právním kontextu jako výchozího bodu, na který navazuje analýza jejich práva návratu. První část práce se tedy snaží o systematický přehled v obsahové šíři samotného pojmu palestinský uprchlík. Druhá část se věnuje analýze práva na návrat v obecné rovině, a poté zkoumá definici a interpretaci práva na návrat palestinských uprchlíků v mezinárodním právu. Práce nemá ambici vyřešit zmíněný konflikt. Nabízí zamyšlení se nad danou problematikou.
|
|
|
Migrace a její sociální konstrukce v diskursu politických stran zastoupených v poslanecké sněmovně České republiky
Burešová, Zdeňka ; Novotný, Vilém (vedoucí práce) ; Jelínková, Marie (oponent)
Migrace je fenomén, který začíná hrát významnou roli i v České republice, neboť dochází k její transformaci ze země tranzitní na zemi imigrační. Tento stav je umocňován o to více, že v současnosti probíhá tzv. uprchlická krize, která se dotýká nás všech. Dá se tedy předpokládat, že i poslanci jednotlivých poslaneckých klubů budou při jednáních Poslanecké sněmovny konstruovat skupinu migrantů. Cílem je tedy zjistit, jaké sociální konstrukce politické strany zastoupené v Poslanecké sněmovně České republiky od voleb v roce 2013 vytvářejí o migraci a jak tyto konstrukce následně ovlivňují podobu migrační politiky, kterou cizinci obdrží. Sociální konstrukce budu dělit dle toho, zda se vztahují k migrantům nebo uprchlíkům. Zajímá mě, jestli převládají pozitivní nebo negativní konstrukce a zda jsou více distribuovány tresty nebo odměny. Zároveň bych chtěla zjistit jaké hlavní narativy se objevují v jednotlivých bodech jednání. Klíčovým teoretickým východiskem je teorie sociální konstrukce cílových skupin podle Anne Schneider a Helen Ingram. Hlavní metodou analýzy po vzoru článku "It is not a question of being anti-immigrant: Categories of deservedness in immigration policy making" od Liny Newton bude kombinace diskursivní a narativní analýzy, pomocí které provedu rozbor výroků a rozpravy představitelů jednotlivých...
|
|
|
Komparace sociálně-právní situace nezletilých bez doprovodu v České republice a Rakousku
Roguľová, Julie ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
Tématem práce je komparace sociálně-právní situace nezletilých bez doprovodu zákonných zástupců ze třetích zemí, kteří se ocitli na území České republiky a Rakouska a tyto státy jim následně poskytly péči a ochranu. Práce si klade za cíl popsat historický vývoj systému péče, možné typy pobytové situace těchto dětí, okolnosti jejich zajištění či zjišťování jejich věku v těchto dvou zvolených zemích. Důraz kladu rovněž na systém péče zahrnující sociálně- právní ochranu, bydlení, oblast opatrovnictví, vzdělání, zdravotní péče a rovněž hledání trvalých řešení v oblasti pobytu a možnosti sloučení rodiny a jejich reintegrace. Následně se pokusím pomocí analýzy srovnat, v čem se tyto jednotlivé aspekty jejich sociálně-právní situace liší, v čem jsou naopak shodné či jaký stát lépe dodržuje tzv. Vhodné postupy Programu Nezletilí bez doprovodu v Evropě. Chtěla bych rovněž poukázat na některé systémové nedostatky či naopak příklady dobré praxe obou zemí.
|
|
|
Dopad kvalifikační směrnice na právní postavení uprchlíka v EU
Stehnová, Aneta ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Dopad kvalifikační směrnice na právní postavení uprchlíka v EU - Resumé. Diplomová práce pojednává o dopadu kvalifikační směrnice na právní postavení uprchlíka v EU. Cílem diplomové práce je analyzovat jednotlivá ustanovení směrnice1 a zjistit jejich dopad na uprchlíky a osoby se statusem podpůrné ochrany. Otázky související s problematikou azylu jsou v posledních letech vysoce aktuální, zejména s ohledem na tisíce osob potřebujících mezinárodní ochranu. Tato diplomová práce se skládá z úvodu, pěti kapitol a závěrečného shrnutí. Úvod vymezuje předmět práce a nastiňuje faktickou situaci azylu v EU. Kapitola první je rozdělena do dvou podkapitol, přičemž první podkapitola ilustruje historický vývoj Společného evropského azylového systému. Podkapitola druhá, rozdělená dále do čtyř částí, popisuje právní základ kvalifikační směrnice. Svým rozsahem nejširší kapitola druhá vysvětluje podmínky pro získání statusu uprchlíka podle právní úpravy směrnice a rozpadá se dále do pěti podkapitol. Podkapitola první vymezuje definici uprchlíka, jejíž znaky musí osoba žádající o uprchlický status vždy naplňovat. Podkapitola druhá se zabývá klíčovým prvkem této definice, termínem "opodstatněná obava z pronásledování", a je dále rozdělena do čtyř částí, z nichž každá podrobně rozebírá dílčí aspekty právního pojmu...
|
|
|
Interkulturní sociální práce na příkladu mongolských klientů Pobytového střediska Kostelec nad Orlicí
Hampalová, Sylva ; Šiklová, Jiřina (vedoucí práce) ; Miklušáková, Marta (oponent)
Cílem předložené diplomové práce je vykreslit specifika interkulturní sociální práce, a to na konkrétním příkladu sociální služby Pobytového střediska Kostelec nad Orlicí a mongolských žadatelů o mezinárodní ochranu. Teoretická část pojednává interkulturní sociální práci převážně z perspektivy sociálního pracovníka - definuje filosofická východiska, shromažďuje vědecké poznatky k danému tématu, popisuje situaci mongolských migrantů a parametry předmětné sociální služby. Naproti tomu výzkumná část se zaměřuje na vnímání dané sociální služby klientem. Cílem výzkumu bylo pomocí hloubkových interview zjistit, jak mongolští klienti chápou sociální službu v Pobytovém středisku Kostelec, jestli považují její nabídku za užitečnou a zda vnímají nějaké překážky v užívání této služby. Výsledky výzkumu upozorňují na některá slabá místa sociální služby, ke kterým jsou v závěru práce navržena opatření vhodná ze strany poskytovatele služby.
|
|
|
Definice uprchlíka v mezinárodním právu
Burová, Petra ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent)
Definice uprchlíka v mezinárodním právu je velmi rozsáhlá problematika, kterou lze nahlížet z mnoha různých úhlů. Jednou z nejvhodnějších variant, jak se k této široké látce postavit, je zaměřit se na jeden z prvků všeobecně nejvíce přijímané definice uprchlíka podle Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 ve znění Newyorského protokolu z roku 1967. Dle jejího znění je za uprchlíka považována kterákoliv osoba, která "se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám odmítá ochranu své vlasti." Přestože je tato úmluva stará již více než padesát let a ve své době byla přijata v reakci na hromadné uprchlické proudy a 2. světovou válku, stále zůstává nadčasová a aktuální. Za jeden z největších problémů uprchlického práva je považován chybějící výklad pojmu pronásledování v Ženevské úmluvě. Cílem mé práce je zjistit, zda je chybějící definice tohoto pojmu skutečně takovým nedostatkem, jak je někdy prezentováno. Odpověď na tuto otázku se pokouším najít prostřednictvím prozkoumání historického vývoje definice uprchlíka a v ní se tvořícího pojmu pronásledování a...
|
host ::
RSS.