|
|
Příspěvek k poznání způsobu obživy na přelomu neolitu a eneolitu (srovnávací studie západního kulturního okruhu s oblastí Čech a Moravy)
Mattová, Sabina ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Neustupný, Evžen (oponent) ; John, Jan (oponent)
Předkládaná studie se zabývá řešením otázky fenoménu zvýšené lovecké aktivity na přelomu neolitu a eneolitu, jehož příčiny byly dosud řešeny pouze s ohledem na environmentální podmínky na lokalitách. Fenomén je sledován na lokalitách poměrně velkého prostoru střední Evropy, nicméně současně existují lokality s převládajícím zemědělským způsobem hospodaření. Studie se snaží na základě podrobné komparační analýzy hmotné kultury lokalit západního kulturního okruhu a Čech a Moravy zachytit odraz tohoto fenoménu na archeologickém materiálu, sledovat rozdíly mezi lokalitami s převahou domácích produktů a lokalitami převahou zdrojů divokých. Zároveň registruje možný vliv přírodního prostředí lokalit na vzrůstající tendenci lovu. Pro účely vytvoření databáze je vypracován podrobný katalog lokalit zachycující nejdůležitější informace o hmotné kultuře s ohledem na předpokládaný způsob hospodaření. Katalog rovněž slouží jako vodítko pro vytvoření jednotlivých ukazatelů do databáze, které setřídí požadovaná data do srovnatelné podoby. Následně je vytvořena popisná databáze zachycující odraz hospodářské základny jednotlivých lokalit. Na základě filtrační analýzy jsou data porovnávána s ohledem na dva odlišné regiony a dva různé způsoby subsistence. Výsledkem jsou podrobné srovnávací tabulky ve stati...
|
|
|
Materiální kultura na Oravě. Horské salašnictví.
Gošová, Tereza ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Pargač, Jan (oponent)
Práce pojednává o tradici horského salašnictví na Slovensku, které se postupně rozvíjelo od 15. - 16. století vlivem valašské kolonizace. Její jednotlivé kapitoly se zabývají jednak cyklem tradičních pasteveckých prací v rámci kalendářního roku, sezónních prací v průběhu teplé části roku a prací každodenních a jejich organizací, jednak materiální kulturou pastevců včetně architektury a jídelníčku. Historické pasáže nastiňují vývoj a způsoby fungování salašnického spolku. V tomto rámci je věnována pozornost také jednotlivým pastevcům. Je popsána jejich profesní hierarchie a náplň práce od bači k honelníkovi.
|
|
|
Vizualita Hizbulláhu na jižním předměstí Bejrútu
Harmach, Daniel ; Pelikán, Petr (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
Magisterský výzkum na téma "Vizualita Hizbulláhu na jižním předměstí Bejrútu" přistupuje k této organizaci netradičním náhledem socio-kulturní antropologie. Skrze aplikaci teorie umění Alfreda Gella a Roberta Laytona se snaží sumarizovat hodnoty, které Hizbulláh využívá v sebeprezentaci, v rámci rozličné materielní kultury. Skrze konkrétní příklady poskytuje autor paralely ve zpracování jednotlivých indexů Hizbulláhu a jaká agency je tedy těmito obrazy nesena. Pro celkové zjednodušení je práce rozdělenana teoretickou a empirickou část, přičemž je také krátce zmíněna historie šíitské konfese v Libanonu a jižních předměstí Bejrútu, stejně jako historie samotného Hizbulláhu. Empirická část je autorem členěna na sekci věnující se plakátové a billboardové sebeprezentaci Hizbulláhu, na sekci věnující se urbánní zástavbě jižních předměstí (ve které je agency Hizbulláhu rovněž patrná) a sekci věnující se drobným upomínkovým předmětům a předmětům denního užitku. Autor dochází k závěru, že zkoumané věci v rámci Dáhije se zdají být propojené v celkem logických, avšak nečekaných, souvislostech. Umění je propojené s politikou, komunikace s urbánním prostorem a technologie s kulturou. Autor se též pokusil postihnout citelný trend komodifikace věcí spojených s Hizbulláhem, jak jej sám v terénu pozoroval. Výsledná tvrzení...
|
|
|
Doma cizincem: hledání indiánské identity na předměstí glokálního mexického města
Heřmanová, Marie ; Haluzík, Radovan (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
diplomové práce Název práce: Doma cizincem - Hledání indiánské identity na předměstí glokálního mexického města Vypracovala: Marie Heřmanová Vedoucí práce: Mgr. Radan Haluzík Předkládaná práce je založena na pětiměsíčním terénním výzkumu ve městě San Cristóbal de Las Casas v jihomexickém státě Chiapas a zabývá se různými strategiemi, skrze něž si mladí Tzotzilové a Tzeltalové žijící v nově vznikajících čtvrtích na kraji starého koloniálního města konstruují svou identitu. Hlavními osami práce je vztah těchto mladých lidí jednak k původním horským komunitám, z nichž pocházejí jejich rodiče a za druhé k bohatému turistickému centru města. Jako hlavní etnografická metoda bylo uplatněno především intenzivní zúčastněné pozorování a dále metoda material culture (práce se soustředí především na identifikaci skrze vzhled a konstrukci vlastní identity skrze způsoby a styly oblékání).
|
|
|
Jak se žije Čechům v Bruselu, aneb, Nahlédnutí do světa českých euroúředníků
Králíčková, Lucie ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Bezoušková, Markéta (oponent)
Práce nahlíží do života Čechů pracujících v institucích EU. Teoretickým základem je koncept transnacionalismu, jakožto v současné době převažující přístup k mezinárodní migraci. Práce se zaměřuje na skupinu migrantů, které charakterizuje výrazná mobilita a vysoká kvalifikace, klíčové pro moderní znalostní společnost. Jedná se o migranty, jejichž život se odehrává ve dvou i více státech a udržují si úzký kontakt se svou zemí původu. Vynořuje se pojem dočasnosti jakožto rozměr, který ovlivňuje nejen strategie a životní styl, ale i postoje a hodnoty českých transnacionálních migrantů v Bruselu. Závěry prezentované v práci jsou založené na kvalitativním výzkumu vycházejícího nejen z dlouhodobého zúčastněného pozorování, ale i formálních polostrukturovaných a neformálních rozhovorů. Cílem práce je odkrýt klíčový rozměr dočasnosti skrze materiální kulturu spojenou se strategií bydlení a spotřeby, a to, jak jsou dotyční ovlivněni vysoce specifickým prostředím institucí. Zjistit, zda je možné o Češích pracujících v Bruselu hovořit jako o transnacionálních migrantech vzhledem k teoretickému vymezení transnacionalismu, především pak s ohledem na vztahy k České republice a Belgii, na kontakty s domovem. KLÍČOVÁ SLOVA: transnárodní migrace, materiální kultura, Češi, Brusel, Evropské instituce, dočasnost, "bublina"
|
|
| |
|
|
Rezidence Leopolda Viléma Kolovrat-Krakovského v Hrobech na přelomu 18. a 19. století ve světle dochovaných inventářů
FIŠEROVÁ, Anna
Předkládaná bakalářská práce se věnuje šlechtické barokní rezidenci Leopolda Viléma Kolovrat-Krakovského v Hrobech. Jejím cílem je rekonstrukce vnitřního uspořádání a materiálního vybavení sídla na přelomu 18. a 19. století. K poznání hmotné kultury hrobské rezidence využila autorka dochované zámecké inventáře z let 1795 a 1803. Předmětem zájmu je charakteristika jednotlivých místností sídla. Autorka se rovněž zabývá symbolickým významem výzdoby interiérů a předmětů, do kterých se promítal myšlenkový svět a hodnotový žebříček Leopolda Viléma Kolovrat-Krakovského a jeho rodiny. Zvláštní pozornosti se dostává mobiliáři a mimořádné sbírce nádobí, jež odrážely měnící se dobové trendy.
|
|
|
Obrazy v inventářích netolických měšťanů v 18. století
PILNÁ, Alena
Bakalářská práce Obrazy v inventářích netolických měšťanů v 18. století se bude věnovat každodenní kultuře domácností s důrazem na výskyt obrazů ve vybrané městské lokalitě. Hlavním záměrem práce bylo zmapovat výskyt a hojnost obrazů v jednotlivých domácnostech, jejich podobu a v neposlední řadě i rozmanitá témata. K vytvoření této práce bylo využito propojení metod dějin umění a klasické historie a vznikla interdisciplinární studie přispívajíc svým dilem k úplnosti pohledu na měšťanskou kulturní úroveň v době 18. století.
|
|
|
Kultura spaní netolických měšťanů v 18. století
PILNÁ, Alena
Cílem diplomové práce "Kultura spaní netolických měšťanů v 18. století" bylo studium dějin každodennosti měšťanů a měšťanek v Netolicích v 18. století s důrazem na hmotnou kulturu spaní. Hlavním pramenem pro tuto práci byly pozůstalostní inventáře. Při jejich studiu se autorka soustředila na předměty spjaté s kulturou spaní na prostory určené ke spaní, na typologii postelí a jejich výbavu, lůžkoviny. Inventáře byly následně podrobeny sociální, profesní a genderové stratifikaci. Předkládaná práce je případovou studií, která by mohla být jedním z prvních kroků při soustavném zkoumání hmotné kultury spaní v měšťanském prostředí.
|
|
|
Šperk jako doklad středověké hmotné kultury
MARKOVÁ, Petra
Práce se zabývá obrazem šperku ve hmotných pramenech od 13. do 15. století. Vychází ze zahraniční a domácí odborné literatury, dostupných kovových a textilních nálezů muzejní a archeologické povahy. Za cíl si klade podat základní přehled o vývoji šperku v průběhu vrcholného středověku a jeho ovlivnění kulturní historií.
|
host ::
RSS.