|
|
Právněfilozofické aspekty svobodné vůle
Kutílek, Lukáš ; Maršálek, Pavel (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
Tato práce si klade za cíl nalézt odpověď na otázku, zda jsou společenské normativní systémy, konkrétně právo a morálka, v souladu s nejnovějšími poznatky z oblasti přírodních věd a filozofie. Ty totiž stále častěji dochází k závěru, že lidská vůle není svobodná a proces rozhodování je jen fyziologický proces mozku, který je řízen fyzikálními zákony. Takové závěry pak na první pohled kolidují zejména s institutem odpovědnosti, prostřednictvím kterého dochází k realizaci práva a morálky. Práce proto nejdříve shrnuje dosavadní stav poznaní týkajícího se svobody vůle a představuje zejména směry determinizmu a indeterminizmu. Závěrem první části práce, nazvané Svobodná vůle a determinizmus, je představen takový obraz fungování světa, který nejlépe vyhovuje současnému stavu přírodních věd a je dále označován jako fyzikalizmus. Druhá část, Právo, morálka, fyzikalizmus, krátce představuje právo a morálku jako regulátory lidského chování, pro které je svobodná vůle fundamentální. Pozornost práce je následně věnována těm institutům trestního a občanského práva, které se konceptem fyzikalizmu zdají být nejvíce dotčeny. V závěru je však konstatována obecná slučitelnost fyzikalizmu se zkoumanými normativními koncepty, jejichž místo v rámci fyzikalistického výkladu světa je nalézáno na jiné úrovni, než kde panují...
|
|
|
Pravdivost vět o budoucnosti jako logicko-filosofický problém
Kolínská, Marie ; Svoboda, Vladimír (vedoucí práce) ; Bendová, Kamila (oponent)
Věty o nahodilých událostech v budoucnosti představují podle některých logiků a filosofů specifický problém. Mnozí z těch, kteří se jimi dnes i v průběhu minulých staletí zabývali a zabývají, odkazují k názorům Aristotela. Avšak nejednotně. Cílem práce je podat přehled tradičních i netradičních výkladů části Aristotelova textu, která se tomuto tématu věnuje. Na základě jejich srovnání pak nahlédnout, co rozmanitost výkladů způsobuje. Ukáže se pak, že by nám to mohlo pomoct zodpovědět otázku, zda skutečně věty o budoucnosti, oproti větám o minulosti nebo přítomnosti, představují nějaký specifický problém, a v čem přesně tento problém spočívá.
|
|
| |
|
|
Systems of Sequential Grammars Applied to Parsing
Repík, Tomáš ; Solár, Peter (oponent) ; Meduna, Alexandr (vedoucí práce)
Tato práce zkoumá Gramatické systémy jako potenciálně silnější nástroj pro syntaktickou analýzu, nežli obyčejné gramatiky. Hlavním záměrem je aplikace teoretických modelů do praxe, vytvoření syntaktického analyzátoru. Jsou zavedeny nové metody zaměřené na determinizmus, a tím vyhnutí se zpětnému navracení při analýze. Základem analyzátoru je CD gramatický systém. Implementace využívá metodu prediktivní syntaktické analýzy, překlad řízený tabulkou a také rekurzi. Analyzátor je univerzální, použitelný pro jakékoliv LL-Gramatiky a jakékoliv gramatické systémy na nich založené.
|
|
| |
|
| |
|
|
Syntaktická analýza založená na párových automatech
Zámečníková, Eva ; Masařík, Karel (oponent) ; Lukáš, Roman (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o syntaktické analýze založené na modelu párových automatů. Konečný párový automat obsahuje vstupní a výstupní automat. Vstupní automat provádí syntaktickou analýzu se vstupním řetězcem. Použitá pravidla vstupního automatu řídí výstupní automat, který generuje výstupní řetězec. V práci je popsán způsob determinizace vstupního automatu bez ztráty informací o pravidlech použitých v původním automatu. Determinizace je rozdělena na dvě části - pro převodníky specifikující konečný a nekonečný překlad. Dále je prezentován párový automat se zvýšenou výpočetní silou. Zvýšení síly spočívá v nahrazení vstupního či výstupního automatu nebo jen jeho části bezkontextovou gramatikou.
|
|
|
Svoboda vůle a přístup k informacím o vlastních intencích
Havlíček, Ondřej ; Hvorecký, Juraj (vedoucí práce) ; Horáček, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou svobodné vůle a věrohodností introspektivního přístupu k záměrům jednání. Tradiční problém svobodné vůle, odpovědnosti a determinismu se dostává v současnosti do popředí především díky rozvoji kognitivních věd. Na základě jejich poznatků mnoho autorů považuje svobodnou vůli za iluzi. Cílem práce je diskutovat tradiční konceptualizaci tématiky a ukázat její problematičnost. Snažím se namísto ní navrhnout alternativní, kompatibilistické pojetí svobody a odpovědnosti, které je vnitřně koherentní a v souladu s poznatky vědy. Jádrem práce je replikace a modifikace nedávné experimentální studie zkoumající svobodné rozhodování a introspektivní přístup k vlastním intencím. Účastníci experimentu prováděli reflexivní akce, kterým mylně přisuzovali záměrnost. Cíle teoretické části práce bylo dosaženo na základě studia rozsáhlé zahraniční literatury. Me-todou je filosofická analýza pojmů s důrazem na současné vědecké poznatky. Metodou empirické části je kognitivně-psychologický experiment zahrnující měření a analýzu reakčních časů a evokovaných potenciálů. Nejprve je provedena diskuze pojmů relevantních k problému svobodné vůle. Poté je podán výklad nejdůležitějších experimentů zpochybňujících tradiční intuice o lidské mysli a svobodě vůle. Následuje podrobný popis mého experimentu, jeho výsledků a implikací. Nakonec jsou vysloveny závěry ohledně povahy svobodné vůle a odpovědnosti a některé implikace pro trestní právo a běžný život. Ačkoli se v teoretické části opírám o poznatky množství autorů, přispívám ve značné míře svými vlastními názory a argumenty. Významným vlastním přínosem je pak především empirická studie, jejíž realizace si vyžádala mimo jiné vytvoření prezentační aplikace, provedení experimentálních úloh s relativně velkým počtem účastníků a matematické a statistické zpra-cování získaných dat.
|
|
|
Determinismus v Masarykově filosofii
Srovnal, Jindřich
Masarykův explicitní důraz na etiku a roli morálních hodnot ve společnosti, jeho důraz na volní rozhodování v každodenním životě člověka by mohl být spojován (a také byl spojován) s indeterminismem, podmiňujícím dosahování mravních cílů svobodou lidské vůle. Tak tomu ale není. Masaryk se rozhodně hlásil k filosofickému determinismu, který jediný podle něho dává možnost předvídat důsledky lidských činů. Determinismus je Masarykovi ekvivalentem synergismu, tj. lidské součinnosti při naplňování Božích záměrů.
|
|
|
Klasický a bayesovský odhad
Shykhmanter, Dmytro ; Vilikus, Ondřej (vedoucí práce) ; Hebák, Petr (oponent)
Práce poskytuje teoretické i praktické srovnání Bayesovských a klasických metod odhadu. Porovnání obou metod začíná už při zkoumání filozofických základů pravděpodobnosti. Přiblížen je také problém determinismu a popisuje různá pojetí pravděpodobnosti. Odhad je způsob, jak činit induktivní úsudky. Klasická statistika pro tento účel používá výběr z populace jako jedinou informaci pro formulaci obecných úsudků. Bayesovské metody jsou založeny na myšlence, že data nemusí být jediným podkladem k rozhodování, ale že může být vhodné přihlížet i k dalším relevantním zdrojům informací. Proč bychom měli zanedbávat zkušenosti, znalosti nebo dokonce naši intuici? Často se setkáváme se situací, že statistická analýza poskytuje výsledky, které jsou v rozporu s našimi očekáváními, nejsou proto úplně použitelné. Tato situace je ilustrována na příkladu hodnocení ski areálů na pětihvězdičkové škále. Pohledem na žebříček deseti nejlepších ski areálů, které jsou seřazeny podle průměrného pořadí, můžeme zjistit, že některé z nich jsou tam "nezaslouženě", ačkoli data tvrdí něco jiného. V podobných situacích často vidíme, že první místa obsazují jednotky s malým počtem hodnocení na úkor těch, které mají recenzí více. Napravit tuto nežádoucí skutečnost umožňuje právě konstrukce bayesovského odhadu, který ba základě apriorní informace "spravedlivě" ohodnotí vybranou jednotku a zařadí jí tedy do žebříčku "lépe".
|
host ::
RSS.