|
|
Průzkum výskytu oportunního prvoka, \kur{Giardia intestinalis}, u zdravých lidí a jejich zvířat v ČR s použitím qPCR
BROŽOVÁ, Kristýna
Hlavním cílem této studie bylo optimalizovat diagnostický qPCR protokol pro detekci prevalence střevního prvoka Giardia intestinalis ve skupině dobrovolníků napříč Českou republikou. Celkem bylo odebráno 428 vzorků od zdravých lidí (296) a od zvířat (132), se kterými byli tito lidé v úzkém kontaktu. Celková prevalence G. intestinalis byla 7 % u lidí a 19 % u zvířat. Kromě toho jsme porovnávali citlivost dvou molekulárních metod pro detekci přítomnosti giardie, konkrétně qPCR a konvenční PCR. Na základě našich výsledků jsme zjistili, že qPCR je citlivější metodou než PCR.
|
|
|
VÝSKYT A GENOTYPIZACE KRYPTOSPORIDIÍ U PŠTROSŮ VE FARMOVÝCH CHOVECH
HEJZLAROVÁ, Adéla
Ptačí kryptosporidióza je běžné parazitární onemocnění způsobené jednobuněčnými parazity rodu Cryptosporidium spp. Tito paraziti byli popsáni jako příčina respiračních a gastrointestinálních nemocí jak u lidí, tak u hospodářských i volně žijících zvířat. Na čtyřech pštrosích farmách v České republice bylo odebráno celkem 204 vzorků trusu pštrosů dvouprstých (Struthio camelus). Vzorky byly molekulárně i mikroskopicky pozitivní na přítomnost kryptosporidií. Celkově bylo 2,5 % (5/204) mikroskopicky a 5,9 % (12/204) molekulárně pozitivních na Cryptosporidium spp. Fylogenetická analýza genových sekvencí malých podjednotek rRNA (SSU), aktinu a gp60 ukázala přítomnost Cryptosporidium avian genotyp II (7x) a C. ubiquitum IXa (5x). Pouze v trusu pštrosů infikovaných Cryptosporidium avian genotyp II proběhla detekce oocyst pomocí mikroskopických metod. Oocysty byly purifikovány ze společného vzorku čtyř ptáků, ty byly morfometricky charakterizovány a použity pro experimentální infekci. Oocysty byly infekční pro housata (Anser anser f. domestica), kuřata (Gallus gallus f. domestica) a korely (Nymphicus hollandicus) s prepatentním obdobím 4, 7 a 8 dní po infekci. Avšak oocysty nebyly infekční pro myši (Mus musculus) a potkany (Rattus norvegicus). Oocysty Cryptosporidium avian genotyp II měří 6,13 × 5,15 m, takže jsou okem nerozeznatelné od C. baileyi a C. avium. Intenzita infekce se pohybovala v rozmezí od 1 000 do 16 000 oocyst na gram trusu. Žádný z přirozeně nebo experimentálně infikovaných ptáků v této studii nevykazoval klinické příznaky.
|
|
|
Kryptosporidiové infekce veverek
ŠVAJLENOVÁ, Kamila
Zkoumali jsme Cryptosporidium spp. infikující veverky obecné (Sciurus vulgaris) z 27 oblastí v České republice a na Slovensku. Zkoumali jsme 157 vzorků trusu, u kterých jsme detekovali oocysty Cryptosporidium spp. u 14 zvířat (21,98 %). Fylogenetická analýza genových sekvencí malých podjednotek rRNA, aktinu a gp60 prokázala přítomnost infekce Cryptosporidium u 14 zvířat. Sekvenční analýza odhalila přítomnost genotypu Cryptosporidium ferret genotyp ve všech pozitivních vzorcích. V populaci veverek byly detekovány tři gp60 subtypy, VIIIb, VIIIc a nový subtyp VIIIe. Výskyt infekce Cryptosporidium se nelišil mezi věkem nebo pohlavím zvířat. Mikroskopická detekce oocyst prokázala infekci pouze u mláďat. Intenzita infekce se pohybovakla od 100000-250000 oocyst na gram trusu. Žádná z přirozeně infikovaných veverek v této studii nevykazovala klinické příznaky. Genotyp Cryptosporidium chipmunk I získaný z přirozeně infikované veverky šedé (Sciurus carolinensis) z Itálie, který byl použit pro experimentální pokusy, byl infekční pro myši ((Mus musculus; kmeny SCID; C57BL/6J; CD4-/- a CD8-/-), fretky (Mustela putorius furo) a veverky obecné s prepatentním obdobím 10, 4, 4, 4, 4 a 11 dní po infekci. Oocysty Cryptosporidium chipmunk genotyp I měřily 5,64 (5,50-5,89) × 5,37 (4,86-5,60) m (index tvaru 1,05 (1,01-1,14)). Všechny myši kromě kmene SCID se infekce zbavily do 8 až 18 dnů po infekci. Klinická kryptosporidióza se projevovala u SCID myší, fretek a veverek, ale pouze veverky trpěly těžkým průjmem a infekce pro ně byla smrtelná. SCID myši představují vhodný laboratorní model pro pomnožování genotypu Cryptosporidium chipmunk genotyp I.
|
|
|
Čerstvé a měkké sýry jako potenciální zdroj \kur{Encephalitozoon cuniculi}
VECKOVÁ, Tereza
Cílem této práce bylo zjistit výskyt a prevalenci Encephalitozoon cuniculi v kozím mléce a trusu, a vyhodnotit účinek pasterizace a sýření při výrobě kozích sýrů na infekčnost spór E. cuniculi pro imunodeficitní (SCID, CD4-/- a CD8-/-) a imunokompetentní (BALB/c a C57BL/6) myši. Za experimentálních podmínek, spóry E. cuniculi genotyp II (557 000 spór v 1 g sýra) zůstávají životaschopné v čerstvých sýrech ošetřených pasterizací při teplotě 72 °C po dobu 20 sekund a jsou schopné vyvolat infekci u laboratorních zvířat. Pomocí nested PCR byla detekována specifická DNA E. cuniculi genotyp I a genotyp II v osmi z devíti zakoupených kozích sýrů od různých producentů/chovatelů v České republice v množství od 1 do 202 spór na 1 g sýra. Tyto sýry byly v dávce 60 g/myš zkrmovány po dobu 24 dnů imunodeficitním i imunokompetentním myším. Výsledky experimentu prokázaly, že spóry E. cuniculi genotyp I a II zůstávají životaschopné jak v čerstvých, tak měkkých sýrech a jsou schopné vyvolat infekci u laboratorních zvířat. Na základě zjištěných výsledků, by měly být čerstvé a měkké sýry považovány za potenciální zdroj infekce E. cuniculi pro člověka.
|
|
|
Role střevního prvoka \kur{Dientamoeba fragilis} v lidském zdraví a nemoci
KAŠPAROVÁ, Andrea
Hlavním cílem této práce bylo shrnout dostupné informace o střevním prvoku Dientamoeba fragilis se zaměřením na vliv vybraných faktorů, jako je věk, pohlaví, cestování nebo životní styl, na jeho kolonizaci. D. fragilis byla prvně popsána v roce 1918 Jeppsem a Dobellem. Nejprve byla klasifikována jako améba, ale později se na základě molekulárních studií ukázalo, že úzce souvisí s trichomonády. Dientamoeba fragilis má tři životní stádia - cysta, precysta a trofozoit. Až donedávna bylo známé pouze stáduim trofozoita a způsob přenosu mezi jednotlivci nebyl jasný. Proto se předpokládalo, že trofozoité D. fragilis jsou přenášeni vajíčky některých červů kolonizujících gastrointestinální trakt. Nedávno byly objeveny stádia cysty a precysty. Kromě lidí byla popsána také u primátů, prasat a některých domácích zvířat. Myši se zdají být úspěšnými experimentálními modely. Z hlediska faktoru věku je D. fragilis nejčastější u malých dětí. Nebyly zjištěny žádné korelace mezi výskytem D. fragilis a pohlavím. Patogenita D. fragilis je dalším kontroverzním faktem o tomto organismu. V minulosti byla považována za patogen způsobující gastrointestinální poruchy, zejména u dětí. Několik nedávných epidemiologických studií zaměřených na zdravou lidskou populaci však zdůraznilo, že D. fragilis se zdá být běžnější u lidí bez gastrointestinálních problémů. Přesto existuje stále jen malý počet epidemiologických studií u lidí bez střevních problémů, takže je obtížné porovnat prevalenci D. fragilis mezi zdravými populacemi a pacienty trpícími střevními chorobami. Výskyt D. fragilis je v rozvinutých zemích na rozdíl od západních populací častější. RT-PCR byla hodnocena jako nejoptimálnější metoda detekce tohoto organismu ze vzorků stolice. Role tohoto střevního protisty ve zdraví a nemoci zůstává předmětem vědeckých diskusí. Ale podle některých nových studií má tento organismus v lidském těle tendenci ke komenzálnímu charakteru. Na konci této teoretické práce je stručné shrnutí současné experimentální práce, která bude podrobně představena v diplomové práci.
|
|
|
Biologie a diverzita kryptosporidií infikujících myši domácí (Mus musculus)
PRANTLOVÁ, Veronika
Kryptosporidie jsou celosvětově rozšíření jednobuněční parazitičtí prvoci z kmene Apicomplexa, kteří infikují široké spektrum obratlovců včetně člověka. Exogenní vývojová stádia kryptosporidií jsou odolná vůči většině desinfekčních prostředků a do současné doby nebyla vyvinuta účinná léčiva. Za posledních 30 let intenzivního studia těchto organismů byly velmi dobře prostudovány kryptosporidiové infekce lidí i řady hospodářských zvířat, ale naše znalosti o kryptosporidiích u drobných savců byly nedostatečné. V posledních letech byly provedeny podrobné studie kryptosporidií u řady hlodavců, zejména myšic, hrabošů, potkanů nebo stromových a zemních veverek. Tato práce si klade za cíl doplnit do mozaiky našich znalostí údaje o prevalenci, diverzitě a biologických vlastnostech kryptosporidií myši domácí (Mus musculus), která je nejběžnějším nevítaným návštěvníkem lidských sídel.
|
|
| |
|
|
Trypanosomy zelených skokanů (rod Pelophylax)
Poloprutská, Klára ; Votýpka, Jan (vedoucí práce) ; Modrý, David (oponent)
Žabí trypanosomy představují první pozorované a následně popsané trypanosomy a Trypanosoma rotatorium ze zelených skokanů je typovým druhem celého rodu Trypanosoma. I přes jejich prvenství v rámci popisu mezi ostatními trypanosomami se jim věnuje v současné době jen málo pozornosti, přestože se v žabách vyskytují s překvapivě vysokou diverzitou a prevalencí. U žabích trypanosom, které jsou často nápadně větší než savčí druhy, je známá stále nevysvětlená vysoká míra polymorfismu a pleomorfismu. Díky obojživelnému způsobu života jsou za přenašeče žabích trypanosom považovány jak vodní pijavice, tak suchozemský krevsající hmyz. Tato diplomová práce, která má za cíl rozšířit znalosti o této opomíjené skupině trypanosom, je zaměřena na trypanosomy zelených skokanů (rod Pelophylax), a to ve střední Evropě a na Balkánském poloostrově. U 981 jedinců byla zjištěna celková prevalence dosahující 71 % a celkově bylo detekováno třináct druhů trypanosom, z toho osm je pro vědu nových. Signifikantně větší diverzita byla zjištěna u žab na Balkánském poloostrově, naopak hostitelská specifita trypanosom pro jednotlivé vyšetřované druhy skokanů se neprokázala. V této práci se mi nepodařilo jednoznačně prokázat vztah mezi morfospecies a genospecies, naopak vzhledem k velké morfologické variabilitě a častým směsným...
|
|
| |
|
|
Rizikové sexuální chování a rekreační užívání drog na českobudějovické taneční scéně: korelační studie
Fürstová, Martina ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kulhánek, Adam (oponent)
Hlavním cílem práce je zjistit souvislosti mezi užíváním návykových látek a rizikovým sexuálním chováním u návštěvníků tanečních akcí na českobudějovické taneční scéně. Metody: Výsledky práce byly zpracovány na základě odpovědí ze strukturovaného anonymního dotazníku od 100 návštěvníků různých tanečních akcí v Českých Budějovicích. Výsledky: Bylo zjištěno, že mezi užíváním návykových látek a rizikovým sexuálním chováním jsou patrné souvislosti. Valná většina respondentů, kteří se někdy chovali sexuálně rizikově a nebo své chování za sexuálně rizikové považují, se tohoto chování dopustili pod vlivem nějaké návykové látky. Nejčastěji se jednalo o alkohol nebo jeho kombinaci s nějakou další drogou. Závěry: Celoživotní prevalence užívání návykových látek je u návštěvníků tanečních akcí v Českých Budějovicích větší, než prevalence u obecné populace. Výsledky ukázaly, že většina respondentů (89 %) má alespoň jednu zkušenost s rizikovým sexuálním chováním. Z výsledků výzkumu lze též konstatovat, že užívání návykových látek a sexuální rizikové chování spolu úzce souvisí.
|
host ::
RSS.