|
|
Bydlení s řekou. Svitavská transformace v Brně.
Bystroň, Tomáš ; Zadražilová, Miroslava (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Cílem projektu je proměna bývalého areálu textilní továrny mezi ulicí Valchařská a řekou Svitavou. Jak bylo poukázáno již v před-diplomní práci (BYSTROŇ Tomáš, Kde budeme bydlet Brno), současná funkce lokality již neodpovídá potenciálu místa. Naopak z hlediska polohy a blízkosti přírodních prvků se místo zdá velmi přívětivým pro umístění nové obytné čtvrti, která bude těžit jak z nábřeží a okolních parků a lesoparků, tak i z velmi dobrého napojení na městskou hromadnou dopravu a skrz ni na centrum Brna.
|
|
|
Zlín FCK Technology
Hradilová, Barbora ; Kudla, David (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Práce se zabývá vlivem prostředí na člověka a spojením mezi člověkem a přírodou. Naráží na nedostatek kvalitních exteriérových prostorů a to jak soukromých, tak i poloveřejných (komunitních). Práce navazuje na předdiplomový projekt, který se zabývá komfortem v městském prostředí. V rámci zadaného území je vypracován konkrétní návrh bytového domu, který je o vnější prostory obohacen.
|
|
|
Současné město
Zámečník, Kristián ; Joja, Milan (oponent) ; Františák, Luboš (vedoucí práce)
Pro omezení rozrůstání měst do okolní krajiny je nezbytné zahuštění zástavby a využití zanedbaných ploch. V této práci se to snažím řešit hledáním ideální rovnováhy mezi hustotou zástavby, volnými prostory a diverzitou funkcí, které podporují další rozvoj současného území. Výsledkem by mělo být město, které je životaschopné, odolné a přizpůsobivé, přinášející kvalitní životní prostředí pro své obyvatele a podporující udržitelný růst. Město, které bude se svou novou částí fungovat jako celek, ale nebude jí pohlceno.
|
|
|
Kohnova cihelna – uhlíkově neutrální město
Hynšt, Lukáš ; Sátora, Josef (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
V posledních letech se v souvislosti s globálním oteplováním stále více mluví o bezuhlíkových čtvrtích, městech či dokonce kontinentech, přičemž se intenzivně zkoumají možnosti a limity tohoto fenoménu. Také v této souvislosti častěji než dříve vznikají konkrétní urbanisticko-architektonické návrhy, které pracují s bezuhlíkovými technologiemi a stavebními či urbánními prvky, jež jsou způsobilé více či méně omezit produkci emisí uhlíků a jeho pohlcování do atmosféry. Tomu se nevymyká ani předkládaný návrh. Konkrétně práce umisťuje na východní straně brněnského Červeného kopce, v oblasti bývalé Kohnovy cihelny, novou (převážně obytnou) čtvrť, přičemž se prostřednictvím využití různých urbanistických přístupů a stavebně-technologických řešení snaží přiblížit k dosažení uhlíkové neutrality tohoto souboru. Autor tak činí s vědomím, že ideálního stavu není za stávajících podmínek schopen dosáhnout, avšak považuje za potřebné se mu alespoň maximálně přiblížit. Aplikuje přitom poznatky, k nimž dospěl v rámci dosavadního výzkumu k tématu uhlíkově neutrálních měst.
|
|
|
PROSTOROVÁ KULTIVACE A OBNOVA STAVEBNÍ KULTURY HORNICKÉHO OSÍDLENÍ V BANSKÉ ŠTIAVNICI (SK)
Vitkovič, Michal ; Šuška, Milan (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práca sa zaoberá mestom, ktoré sa v posledných desaťročiach stalo fenoménom presahujúcim slovenský kontext. Niekdajšia "strieborná studňa" Uhorska a svojho času najväčšie banské centrum Habsburskej monarchie sa dnes pod hlavičkou UNESCO zaradila medzi úspešné príbehy svetových miest s minulosťou ťažby nerastných surovín, a poskytuje útočisko množstvu turistov aj špecifickej kreatívnej komunite ľudí, prichádzajúcich z celého Slovenska. Sopečné územie Štiavnických vrchov sa prelína s mestskou štruktúrou zasadenou do krajiny, ktorá bola po stáročia pretváraná banskou činnosťou do unikátneho antropomorfného celku. Jeho vnímanie je do veľkej miery "ikonizované" do podoby niekoľkých "reprezentantov" hodnoty Banskej Štiavnice - Kalvária, Starý a Nový zámok, námestie, Klopačka, vrch Sitno... Čo však leží za hranicou záujmu o turistické ciele? Ak by sa dali zjednodušiť hodnoty Banskej Štiavnice na urbánnu a krajinnú, tak záujem tejto diplomovej práce leží presne medzi nimi - v špecifickom území bývalého baníckeho osídlenia svahov nad kompaktným, urbánnym centrom mesta. Kým centrum samotné je pevne zakotvené vo vnímaní "významného historického mesta", banícke osídlenie svahov predstavuje omnoho krehkejšie hodnoty - čo odzrkadľuje aj pamiatková ochrana územia, ktoré bolo oproti centrálnej časti pričlenené do jadrového územia pamiatkovej zóny s výrazným oneskorením. Charakteristická parcelácia, osadenie budov a komunikácií do strmého terénu, tradičné hospodárenie odzrkadľujúce prírodné podmienky a najmä stavby miestnej ľudovej architektúry reflektujúce slohové prvky urbánnej časti mesta sú akýmsi tieňom fenoménu Banskej Štiavnice. Chýbajúca kontinuita trvalého osídlenia, intenzifikácia chalupárskej zástavby a nevhodné úpravy, ktoré vymazávajú roky kultúrneho vrstvenia v krajine, predstavujú veľké výzvy pre uchovanie hodnoty Banskej Štiavnice ako komplexného celku. Práca preto stavia predovšetkým na silnom analytickom základe, ktorý uvádza hodnoty aj problémy tohto špecifického územia do širokého kontextu. Chápanie krehkých kvalít tohto územia práca prenáša do náčrtu malých zásahov, ktoré však nie sú konečným, konkrétnym návrhom, ale skôr zhmotnením princípov ako s územím pracovať koncepčne, no zároveň uchopiteľne. Viac než projektom by preto práca mala byť inšpiráciou - či už pre miestnych aktérov, návštevníkov, ľudí z našich profesií, alebo potenciálnych budúcich, nových trvalých obyvateľov tohto územia, aby zamerali svoju pozornosť aj na miesta periférne a prehliadané, ktorých hodnota je často skrytá v každodennosti a obyčajnosti.
|
|
|
Kopřivnice 3.0 - Bydlení A++
Šimková, Eliška ; Musálek, Filip (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Návrh urbanisticko – architektonické studie území bývalého házenkářského hřiště slouží jako možná odpověď na otázku udržitelného a dostupného bydlení. První část návrhu se zaobírá řešením urbanistické studie bývalého házenkářského hřiště v Kopřivnici. Území se z významné městské lokality během posledních 20 let transformovalo na ostrov, jehož hlavní náplní je parkovací plocha. Urbanistický návrh reaguje na přilehlou řeku Kopřivničku a na blízkost městského centra. Místo se tak stává bránou – do města proti proudu Kopřivničky – z města za přírodou. Cílem návrhu bylo mimo jiné do Kopřivnice přilákat nové obyvatele, to vyústilo k návrhu tří objektů reflektujících tuto potřebu. Do území je tedy navržen objekt se startovacími byty, azylový dům pro ženy a děti, které se staly obětmi domácího násilí a v neposlední řadě polyfunkční objekt, který podporuje ekonomiku města a zároveň reflektuje potřeby již stávajících obyvatel Kopřivnice. Druhá část návrhu představuje architektonickou studii azylového domu. Koncepce a idea vycházejí z úvah nad hloubkovými rozhovory se sociálními pracovnicemi různých azylových domů. Dům je navržen tak, aby respektoval právní předpisy, požadavky zaměstnanců a bezpečí klientek. Návrhová část urbanisticko-architektonické studie se opírá o poznatky získané v teoretické a analytické části.
|
|
|
Historie a činnost urbanistického pracoviště Výzkumného ústavu výstavby a architektury v Brně
Žáčková, Markéta ; Chatrný, Jindřich (oponent) ; Ing.arch.Igor Kovačevič, Ph.D. (oponent) ; Doležel, Karel (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce je věnována historii a činnosti urbanistického pracoviště Výzkumného ústavu výstavby a architektury v Brně (VÚVA) od jeho založení v roce 1954 po zrušení v roce 1994. V rámci specifikace profilu tohoto pracoviště jsou představeny jeho hlavní výzkumné úkoly a publikace, které po druhé světové válce zásadně přispěly k formulaci teorie a metodologie urbanismu a územního plánování v Československu. Zvláštní pozornost je při tom věnována zhodnocení těch úkolů a publikací, jejichž řešitelé a autoři uplatňovali interdisciplinární přístupy a – navzdory totalitnímu režimu – dokázali maximálně využívat zkušeností ze zahraničí a vytvářet natolik vlivná díla jako například Zásady a pravidla územního plánování. Činnost brněnského pracoviště VÚVA je zachycena rovněž z perspektivy klíčových osobností, které stály u jeho zrodu a dlouhodobě se úspěšně podílely na jeho fungování: Ing. arch. Vladimír Matoušek, CSc., druhý vedoucí urbanistického pracoviště VÚVA, a Ing. arch. Dušan Riedl, CSc., teoretik architektury a urbanismu a přední odborník na památkovou péči u nás. Hlavním záměrem práce je vytvořit vůbec první komplexní pojednání o činnosti brněnského pracoviště VÚVA, neboť daná problematika dosud nebyla předmětem vědeckého zájmu. V rámci práce jsou sledovány okolnosti vedoucí ke konstituování brněnského pracoviště VÚVA v kontextu dalších výzkumných pracovišť zaměřených na oblast výstavby, architektury a urbanismu, legislativní zakotvení zřízení a fungování ústavu, jeho organizační struktura a působnost, personální složení, definice zadavatelů výzkumných úkolů a způsoby jejich plnění, napojení na další instituce v oboru, publikační činnost a propojení výsledků výzkumu s praxí. Hlavní zdroje informací o činnosti VÚVA představují archivní materiály a ústavem vydané publikace, které jsou uloženy v knihovně Ústavu územního rozvoje v Brně (kde se v současnosti nachází knihovna brněnského urbanistického pracoviště), v archivu Nadace ABF v Praze (do jejíž správy byly po zrušení VÚVA převedeny archiv a knihovna pracoviště pražského) a v Moravském zemském archivu v Brně. Dalším důležitým podkladem pro přiblížení profilu urbanistického pracoviště VÚVA v Brně je reflexe jeho činnosti dobovou odbornou literaturou a tiskem (recentní literatura se daným tématem zabývá pouze formou kusých zmínek, ucelené zhodnocení činnosti ústavu neexistuje). Podstatným zdrojem informací jsou ústní svědectví pamětníků, kteří v brněnském pracovišti VÚVA působili a významnou měrou přispěli ke kvalitě jeho výzkumné činnosti.
|
|
|
LABORARTORY BRNO
Červinková, Šárka ; Volnohradský, Radan (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
LABORARTORY BRNO- BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2013, FAKULTA ARCHITEKTUYY VUT v Brně Objekt je navržen jako galerie architektury, moderního umění a designu s přidruženými provozy komerčního zaměření jako je kavárna, obchod odborných knih uměleckého charakteru s prodejem suvenýrů a prostory pronajímatelných kancelářských míst či plochy ateliéru. Navržený objekt reaguje na urbánní souvislosti v území a dotváří tak v současné době proluku na exponovaném místě. Řešený objekt reaguje svým hmotovým a tvarovým řešením na půdorysnou stopu vymezeného území, aby tak plně využilo potenciálu místa. Vstupy do objektu jsou při ulici Milady Horákové, taktéž vjezd pro zásobování a vjezd autovýtahu. Při ulici Koliště a v poloze nároží je objekt charakteristický zaoblenou fasádou bez otvorů, která tak tvoří bariéru proti nepřízni hluku z dopravy, ochranu proti přehřívání objektu, jelikož orientace stěny je na jiho- západ. Stěna však především vytváří z hlediska architektonicko- urbanistického clonu- vymezení a jasný názor na dění vně a uvnitř budovy. Pěti podlažní hmota budovy galerie je v hmotovém řešení a půdorysné stopě kompaktní. Tvarové řešení vychází z reakce na pohyb- ruh přilehlých ulic, což je zřejmé z půdorysů objektu. Charakterem řešení hmoty je princip ulity, která chrání- vymezuje a zprostředkovává klid pro koncentraci vnímaní umění. Zaoblení stěn také vychází v maximálně možné míře z principu zlatého řezu a v aplikaci Fibionaciho spirály, která se především propisuje do polohy vstupu a vnitřního auditoria. Kompaktnost tvaru je v posledním podlaží rozložena jak do dynamického zešikmení střechy s orientací k dominantám kostela sv. Jakuba a hradu Špilberku, tak ploch teras sloužích veřejnosti jako vyhlídkové místo. Kompaktnost tvaru a materiálové řešení dali stavbě charakter pevnosti s jasným urbánním vymezení vůči dopravnímu ruchu. Charakterem budovy je bariérová oblá stěna při ulici Koliště a v nárožní pozici k ulici Milady Horákové. Fasáda při ulici Milady Horákové je rozehrána čtvercovými otvory oken. V horním podlaží se objekt dynamicky otvírá městu. Výrazným prvkem je řešení vstupu, které návštěvníky, tak jako ulita šneka, vtahuje do vnitřního dění.
|
|
| |
|
|
ZBROJOVKA BRNO
Kraut, Jan ; Stuchlík, Aleš (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
ZBROJOVKA BRNO - Příležitost pro město Strategie pro brněnskou Zbrojovku, třetí největší brownfield ve městě. Urbánní taktika a proces začlenění lokality do prostoru města a provázání s jeho organismem. Vytvoření územní strategie či postupu taktického urbanismu, který se snaží postupnými zásahy opětovně začlenit toto území do organismu města, a to způsobem, který bude plně reflektovat jeho potřeby, možnosti a polaritu v území. Podstatné je, aby nastolený proces počítal s dlouhodobou pozvolnou regenerací, která může být i přerušována ekonomickým tlakem, a v každém svém okamžiku vytvářel fungující prostředí, které náhlé přerušení obnovných prací neohrozí. Celý proces obnovy lokality je rozdělen do několika fází, které však na sebe pružně navazují a mohou v tak velkém území probíhat částečně nezávisle. Vychází ze současného stavu areálu, který je postupně otevírán, jsou odstraňovány objekty, které jsou v havarijním stavu, a pak ty, které brání rozvoji areálu a jeho plynulému fungování. Následně je regulována doprava, areál napojen na MHD. Ve výsledku dojde k ustálení situace a celkové rehabilitaci prostoru továrny i jeho okolí. To vše skrze jednotlivé zásahy do jeho struktury a veřejného prostoru. Celý proces je dokumentován na základních cílech a přístupech jednotlivých fází, které jsou následně dokumentovány referenčními zásahy a počiny typickými pro daný stav lokality. Vše jev doplňováno rozborem základních úkolů rehabilitace lokality.
|
host ::
RSS.