|
|
The analysis of relationship between unemployment and property crime
Fabová, Lucia ; Melzochová, Jitka (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Práce skoumá vztah nezaměstnanosti a majetkové trestné činnosti. Analýza je provedena pomocí metody fixních efektů na panelových datech pro 14 krajů České republiky. Používám v ní data za jednotlivá čtvrtletí od prvního čtvrtletí 2007 do třetího čtvrtletí 2013. Vliv nezaměstnanosti skoumám na modelech pro 7 různých majetkových trestných činů: loupeže, vloupání do obchodů, do bytů, do víkendových chat, do rodinných domů, kapesní krádeže a vykrádaní automobilů. Po odhadu ekonometrického modelu ukazují výsledky pozitivní vliv na vloupání do rodinných domů. Ostatní sledované majetkové trestné činy se neprokázaly jako statisticky významné.
|
|
|
Politické cykly: Kupují si politici hlasy voličů vyššími výdaji?
Fischerová, Veronika ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Procházka, Pavel (oponent)
Práce zkoumá existenci politických cyklů v členských zemích Evropské unie mezi lety 1990-2013. Politické cykly jsou rozděleny na cykly politicko-ekonomické a politicko-rozpočtové. K analýze je použita metoda fixních efektů s použitím prvních diferencí a grafická analýza dat. Z výsledků u tří typů datasetů vyplývá, že dva roky před volbami dochází k růstu inflace o 0,47%, k růstu nezaměstnanosti o 0,5 % a růstu strukturálního salda o 0,8 %. Z výsledků u jednoho datasetu vyplývá, že v roce voleb dochází k poklesu strukturálního salda o 0,39 %. V grafické analýze se jasně prokázala existence politicko-ekonomického cyklu u Belgie, Bulharska, České republiky, Dánska, Německa, Polska a Švédska. Politicko-rozpočtový cyklus se jasně prokázal u Belgie, Francie, Kypru, Malty, Německa, Slovenska a Spojeného království.
|
|
|
Analýza determinantů sebevražednosti v zemích OECD
Hainz, Filip ; Kovanda, Lukáš (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje vliv vybraných socioekonomických faktorů na míru sebevražednosti ve 32 zemích OECD mezi lety 2005-2010. Na základě analýzy metodou fixních i náhodných efektů potvrzuje úvodem stanovené hypotézy, a sice: 1. Míra sebevražednosti negativně koreluje s výší HDP na obyvatele, za 2. Míra sebevražednosti pozitivně koreluje s úrovní nezaměstnanosti. Z analýzy vyplývá, že zvýšení HDP na obyvatele o 1 % vede ke snížení míry sebevražednosti zhruba o 0,3 %. Naopak zvýšení míry nezaměstnanosti o 1 procentní bod vede ke zvýšení míry sebevražednosti přibližně o 1 %. Dále se významně projevily faktory: spotřeba alkoholu na osobu a průměrný počet hodin strávených v zaměstnání, které pozitivně, resp. negativně korelují s mírou sebevražednosti. Výše uvedená zjištění jsou konzistentní se sociologickou teorií Henryho a Shorta a ekonomickou teorií Hamermeshe a Sosse.
|
|
|
O kolik snižují spotřební daně spotřebu alkoholu?
Fischerová, Veronika ; Lahvička, Jiří (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
Práce zkoumá vliv spotřebních daní na alkohol na spotřebu různých druhů alkoholických nápojů. Zaměřuje se na oblast Evropské unie a období mezi lety 1990-2009. K analýze používá metodu fixních efektů s použitím prvních diferencí. Z výsledků vyplývá, že zvýšení sazby daně na destiláty o 36 euro z minimální sazby (3 eura) na maximální sazbu (39 euro) vede k poklesu spotřeby destilátů o 24 % a spotřeby ethanolu o 10 %. Pokud se zvýší sazba daně na meziprodukty o 5 euro z minimální sazby (0 euro) na maximální sazbu (5 euro), pak spotřeba ethanolu klesne o 12 % a spotřeba destilátů o 21 %. Zvýšení sazby daně na víno o 5 euro z minimální sazby (0 euro) na maximální (5 euro) vede k poklesu spotřeby vína o 8,4 %. Růst sazby daně na pivo o 3 eura z minimální sazby (0 euro) na maximální (3 eura) vede k růstu spotřeby destilátů o 6,8 % a spotřeby vína o 86 %, z čehož vyplývá, že destiláty a pivo a víno a pivo jsou substituty. Růst reálného HDP na hlavu o 4100 euro vede k růstu spotřeby různých druhů alkoholických nápojů o 3,7-9 %.
|
|
|
Jak hospodářský cyklus ovlivňuje míru uzavírání sňatků?
Kouklík, Jakub ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Bolcha, Peter (oponent)
Práce zjišťuje, jaký dopad má hospodářský cyklus (vyjádřený mírou nezaměstnanosti) na míru sňatečnosti. Regresní analýza provedená metodou fixních efektů se zahrnutím robustních chyb na panelových datech zemí Evropské Unie v letech 2000 -- 2010 potvrdila významnost sledovaného vztahu. 1% růst mužské nezaměstnanosti je spojen s 0,08% snížením míry růstu sňatečnosti, což je způsobeno poklesem poptávky po mužích z důvodu nižších příjmů. Růst ženské nezaměstnanosti o 1 % je naopak spjat s 0,06% zvýšením míry růstu sňatečnosti, což naznačuje potvrzení hypotézy o ekonomické nezávislosti ženy. Dalšími významnými proměnnými v modelu jsou poměr žen na pracovní populaci a poměr příjmů. Zatímco rostoucí podíl žen na pracovní populaci způsobuje snížení tempa růstu míry sňatečnosti, dohánění mužských příjmů ženami míru růstu sňatečnosti zvyšuje.
|
|
|
Může za smrtelné dopravní nehody agresivita ve společnosti?
Cvrček, Jakub ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Stejkoza, Josef (oponent)
Práce zkoumá závislost mezi mírou agresivity ve společnosti a počtem silničních nehod v zemi na datech v letech 2004 až 2008 ve státech Evropské unie. Jsou popsány socioekonomické determinanty vysvětlující násilné chování ve společnosti a míru agresivity jednotlivců (řidičů) a míru agresivity na úrovni společnosti. Poté je provedena regresní analýza metodou fixních efektů, která potvrzuje pozitivní vztah mezi mírou agresivity měřenou počtem vražd, počtem vloupání a počtem obětí silničních nehod. Dalšími významnými determinanty byly vyhodnoceny vývoj HDP, velikost daňové kvóty, míra nezaměstnanosti, počet lékařů, poměr mladých v populaci, spotřeba alkoholu, používání bezpečnostních pásů a počet pasažér-kilometrů. V práci je nato diskutován mechanismus jejich působení na míru smrtelných silničních nehod. Odhadnuté výsledky posloužily ke zformování doporučeních pro snížení počtu obětí silničních nehod.
|
host ::
RSS.