Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 47 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Postavení modřínu opadavého a borovice lesní ve smíšených lesních porostech na ŠLP Křtiny
Dobrá, Alena
Práce byla zaměřena na posouzení stavu Larix decidua Mill. a Pinus sylvestris L. ve smíšených porostech ŠLP ML Křtiny před započetím uplatňování principů přírodě blízkých způsobů hospodaření. V prvé části byla provedena analýza postavení dřevin na základě dat LHP. V druhé části byly založeny a vyhodnoceny dvě výzkumné plochy ve směsi borovice s bukem. Ve třetí části byla navržena alternativní pěstební opatření pro výzkumné plochy. Bylo zjištěno, že ŠLP Křtiny je tvořen ze 77 % smíšenými porostními skupinami. Ve směsích je nejvíce zastoupen buk (31 %). Borovice měla zastoupení 9,3 %, modřín 9,8 %. Průměrná výška borovice ve směsích je 25 m a průměrná výčetní tloušťka 35 cm. U modřínu byla zjištěna průměrná výška 30 m a tloušťka 40 cm. Z vyhodnocení výzkumných ploch bylo zjištěno, že výčetní kruhová základna obou dřevin byla vždy vyšší než tabulková. Dále bylo zjištěno, že borovice byla na obou plochách značně poškozena vrcholovými zlomy. Modřín měl nejvyšší produkci na VP č. 2 na ploše směs (0,63 m3), ale celková produkční schopnost dřevin byla vyšší na VP č. 1. Při porovnání ploch buku, borovice a směsi mezi sebou, byl zjištěno, že vždy měla vyšší produkci plocha borovice. Navržené pěstební opatření bylo rozděleno na dva způsoby. První způsob byl navržen v rámci přírodě blízkého hospodaření a druhý způsob byl navržen pro pasečný způsob hospodaření.
Ohýbání borového dřeva
Juračka, Jaroslav
Tato bakalářská práce se zabývá ohýbáním Borovice lesní. Důležitý je samotný výběr materiálu, aby byl bez vad a s maximální rovností vláken. Dřevo jsme máčeli a poté napařili. Napařené dřevo jsme ručně ohýbali pomocí pásnice a tvárnice do třech druhů poloměrů. Pomocí tohoto experimentu jsme zjistili ohýbatelnost borovice. A zmapovali jsme tvořící se vady při ohýbání.
Pozůstatek lesa z přelomu glaciálu a holocénu: dendroekologická a paleobotanická rekonstrukce
Moravcová, Alice ; Šamonil, Pavel (vedoucí práce) ; Rybníček, Michal (oponent)
Pozůstatek lesa, který je tvořen subfosilními stromy borovice lesní, pohřbený ve vrstvách rašelinných sedimentů na severním okraji CHKO Křivoklátska ve středních Čechách představuje pro území České republiky zcela unikátní nález. Přináší nové možnosti pro rekonstrukci palaeoenvironmentálních a s ním spojených klimatických změn v průběhu pozdního glaciálu a časného holocénu. K datování subfosilních stromů bylo využito metody dendrochronologie a radiokarbonového datování. Na základě výsledků radiokarbonového datování lze určit existenci lesního porostu do období přibližně 12000 - 10300 cal yr BP. Výsledky dendrochronologického datování poskytly dvě kontinuální časově neukotvené chronologie. Chronologie RD4, která je dlouhá 200 let, pochází z mladšího dryasu. Chronologie RD6, dlouhá 300 let, pochází z období preboreálu. Letokruhová analýza přinesla poznatky o růstové dynamice lesního porostu. Hydrologický režim byl identifikován jako hlavní disturbanční faktor, který ovlivňoval růst stromů. Dokládají to synchronní fáze poklesů v růstu u synchronizovaných letokruhových sérií. Vysoká hladina spodní vody byla i hlavním příčinou jejich zániku, což nasvědčují výsledky makrozbytkové analýzy. Působení hydrologického režimu bylo do značné míry ovlivňováno mikrostanovištními rozdíly v topografii, což je...
Citlivost letokruhových řad borovice lesní (Pinus sylvestris) ke klimatickým parametrům
Lehečková, Eliška ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Vejpustková, Monika (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá studiem citlivosti radiálního růstu borovice lesní (Pinus sylvestris) rostoucí na Kokořínsku ke klimatickým podmínkám. Hlavním cílem bylo určit, zda se liší růstová odezva borovice rostoucí na suchých skalních stanovištích a na stanovištích lépe zásobenými vodou. Pro tento účel byly odebrány vývrty z lokalit na skalních plošinách a na mírných údolních svazích. Byly vytvořeny stanovištní residuální chronologie a využitím parciálních korelací byly určeny klimatické proměnné, které ovlivňovaly radiální růst. Podle výsledků závisel růst borovic na skalních stanovištích hlavně na srážkách během vegetační sezóny, zatímco stromy na vlhčích lokalitách pozitivně reagovaly na vysoké teploty. Na většině lokalit se také objevila závislost přirůstání na únorových teplotách. Podle klouzavých parciálních korelací byly nejsilnější závislosti na měsíčních srážkách a teplotách stálé po celé studované období 1902 - 2009. Byly určeny letokruhové signatury, které byly dále srovnány se srážkovými a teplotními anomáliemi v odpovídajícím roce. Pomocí parciálních korelací byl zkoumán vliv klimatických proměnných na počet stromů s růstovou anomálií. Výsledky těchto analýz byly v souladu s předchozími výsledky. Navíc byla zjištěna pozitivní závislost radiálního růstu na vysokých srážkách...
Vliv pěstebních opatření na mechanické vlastnosti dřeva borovice lesní
Schönfelder, Ondřej ; Zeidler, Aleš (vedoucí práce) ; Bílek, Lukáš (oponent)
Smyslem této práce je posoudit vliv pěstebních opatření na vybrané mechanické vlastnosti borovice lesní z oblasti Doks a Plasy. Jednotlivé oblasti jsou charakterizovány porosty, které jsou typické pro danou lokalitu. Z oblasti Doks byly vybrány 3 porosty a z oblasti Plasy 2 porosty. Z každého porostu byly vybrány reprezentativní stromy, které byly skáceny, a byl z nich vyroben zkušební materiál. Na zkušebních vzorcích byla zjišťována hustota při 12% vlhkosti, mez pevnosti v ohybu, modul pružnosti v ohybu, rázová houževnatost v ohybu a mez pevnosti v tlaku ve směru vláken. Veškeré zkoušky probíhaly dle normalizovaných postupů. Pomocí statistických metod bylo zjištěno, že statisticky významné hodnoty v porovnání oblastí byly zjištěny pouze u hustoty. Zbylé zkoumané vlastnosti byly v rámci oblastí statisticky nevýznamné. Avšak při posouzení jednotlivých porostů analýzou rozptylu byl, ve většině posuzovaných vlastností shledán statisticky významný rozdíl. Z toho lze usuzovat, že vlastnosti dřeva borovice jsou závislé na stanovišti. Při posouzení vlastností v horizontální rovině kmene byly zjištěny výsledky statisticky významné, které se vyskytovaly u všech zkoušených vlastností. Z toho plyne, že poloha dřeva v kmeni má na mechanické vlastnosti vliv. Dále byly jednotlivé výsledky posuzovány z hlediska závislostí na hustotě dřeva. Ve většině případů se prokázala střední až vysoká závislost.
Zjištění druhového spektra podkorního hmyzu na stromových lapácích douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii Mirb./Franco) a borovice lesní (Pinus sylvestris L.)
Košík, Kamil ; Pešková, Vítězslava (vedoucí práce) ; Šenfeld, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá zjištěním druhové spektra podkorního hmyzu na stromových lapacích douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii Mirb./Franco) a porovnání atraktivity této dřeviny s borovicí lesní (Pinus sylvestris L.). Na lokalitě Zelená Bouda ve Středočeském kraji bylo položeno 24 lapáků podobných dimenzí, tak aby douglaska a borovice tvořily pár. Byly připraveny 2 varianty - varianta do 30 let a varianta 40 - 60 let. Vyhodnocení proběhlo na čtyřech sekcích v relativních vzdálenostech. Zachycené druhové spektrum podkorního hmyzu na obou dřevinách nebylo široké. U douglasky se jednalo pouze o druh, Pityogenes chalcographus L., který byl nalezen pouze na jednom lapáku ve věku do 30 let, a u borovice byla na všech lapácích zjištěna přítomnost druhu Tomicus piniperda L.
Vliv podmínek prostředí na přežívání semenáčků borovice lesní
Pourová, Marie ; Ulbrichová, Iva (vedoucí práce) ; Janeček, Vladimír (oponent)
Práce hodnotí přežívání a mortalitu semenáčků borovice lesní (Pinus sylvestris), ve vegetační sezóně 2015. Semenáčky byly ve skleníkových podmínkách na Trubech vystavovány nedostatku vody, 3 variantám zástinu a současně také teplotě okolního prostředí, která byla v době experimentu, díky počasí, nadprůměrně vysoká. Největší množství vzrostlých semenáčků ze semenného materiálu z Plas bylo 89% z vysazených 224 a to v podmínkách se středním zástinem s mírně sníženou zálivkou. Nejvyšší mortalita semenáčů byla zaznamenána v nezastíněném prostředí s lehce sníženou zálivkou, ve středním zástinu s druhou nejnižší zálivkou a v nejvyšším zástinu s druhou nejnižší zálivkou, zde mortalita činila 100%. O mnoho hůř na tom byly semenáčky ze semenného materiálu, který pocházel z Doks. Pouze ve čtyřech případech vyrostly semenáčky v prostředí bez zastínění s nejvyšší zálivkou (4% z vysetých 224), ve středním zástinu s nejvyšší zálivkou (38%) a v prostředí s nejvyšším zástinem s nejvyšší zálivkou (68%) a lehce sníženou zálivkou (1,3%). Ve všech případech byla mortalita semenáčků vyšší než 70%. Nejnižší počet vzrostlých semenáčků byl v prostředí bez zástinu a mezi variantami se středním a vysokým zástinem byl rozdíl jen malý. Výsledky byly výrazně ovlivněny nadprůměrně teplou vegetační dobou.
Porovnání vlivu těžby na porosty borovice lesní (Pinus sylvestris L.) obhospodařované holosečným a podrostním způsobem
Kříčková, Barbora ; Štícha, Václav (vedoucí práce) ; Macků, Jan (oponent)
Předložená práce shrnuje poznatky o těžbě v porostech borovice lesní. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo porovnání vlivu těžby na lesní porost při obhospodařovaní způsobem holosečným a podrostním. Pro získání potřebných dat byly provedeny terénní práce a sledování vzniku a míry poškození lesního porostu při těžbě borovice lesní. Případová studie zkoumá poškození porostů vlivem těžby.
Možnosti přirozené obnovy borovice lesní v genové základně 105 - Holická terasa
Nedomanský, Daniel
Tato práce se zabývala přirozenou obnovou borovice lesní (Pinus sylvestris L.) v genové základně 105, kterou obhospodařuje Lesní družstvo Vysoké Chvojno. Na území byly hodnoceny současné postupy obnovy lesních porostů, pro exaktní výsledky bylo zvoleno pět obnovovaných porostů. V jednotlivých plochách byly vytvořeny dva typy zkusných ploch. U prvního typu zkusné plochy byly měřeny jednotlivé parametry (celková výška, délka posledních dvou přírůstů, průměr kořenového krčku, délka jehlic) a dále byly posouzeny znaky jedinců (barva jehlic, tvar koruny, odchylka od osy kmene, tvar kmene). U druhého typu zkusné plochy byla zjištěna prostorová struktura a hustota zmlazení. V poslední části práce byl proveden výpočet finančních nákladů pro přirozenou a umělou obnovu porostů
Epigeická fauna v požářišti revíru Bzenec (LS Strážnice)
Prágr, Jakub
Cílem práce bylo zjistit aktuální stav epigeické fauny na velkoplošném požářišti (165 ha) v prvním vegetačním období po požáru v lokalitě Bzenec (LS Strážnice). Ke zjištění stavu epigeonu bylo použito zemních pastí umístěných na stanovištích po požáru odlesněných a porostů ponechaných po požáru přirozenému sukcesnímu vývoji v diferencovaném věku a paralelně do porostů nezasažených. Odchyceno bylo 16267 exemplářů 226 druhů převážně epigeické fauny. Dopady požárem a těžbou změněných stanovištních podmínek byly blíže analyzovány pro taxony Carabidae, Araneae, Opiliones a Myriapoda. Mezi požárem ovlivněnými a neovlivněnými stanovišti se projevil rozdíl ve druhovém složení epigeické fauny. Důležitými faktory, které vyvolaly změny ve vývoji a složení fauny po požáru, byly světlostní podmínky, vlhkost a trofické zdroje stanoviště. U druhů Pterostichus quadrifoveolatus (Carabidae) a Xerolycosa nemoralis (Araneae) byla prokázána jejich preference k požárem narušeným lokalitám. Druhy Carabus violaceus (Carabidae) nebo Harpactea rubicunda (Araneae) byly vázány především na stanoviště požárem nezasažená.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 47 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.