|
| |
|
|
Vliv zranění na psychické zdraví sportovců
Vighová, Kristýna ; Dlouhý, Martin (vedoucí práce) ; Panská, Šárka (oponent)
Práce řeší problematiku návratů sportovců do tréninkového a zápasového procesu po zranění a to se zaměřením na jejich psychické zdraví. Cílem práce je identifikovat negativní psychické stavy, které následně ovlivňují výkonost sportovců, a jejich četnost u sportovců vracející se do tréninkového a zápasového procesu po zranění. Dílčím cílem je zjistit následující možné proměnné podílející se na zvyšování/umírnění těchto stavů. Práce ověřuje četnost výskytu negativních psychických stavů; zjišťuje vliv opakovaného zranění, rozdíly mezi sportovci a sportovkyněmi, rozdíly u individuálních a týmových sportovců a také ověřuje četnost využívání copingových strategií a zjišťuje jejich konkrétní podobu. Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část byla zpracována na základě české a cizojazyčné odborné literatury. Ve výzkumné části zjišťujeme, pomocí psychologického dotazníku CSAI-2, u sportovců, kteří utrpěli zranění, výskyt úzkostí a jejich vliv na výkonnost jedinců. Od výzkumu jsme očekávali, že zranění bude zvyšovat anxiozitu sportovců v době návratu do tréninkového a zápasového procesu. KLÍČOVÁ SLOVA Psychické stavy, zranění, návrat ke sportu, stres, emoce, úzkost, strach, sebevědomí, Copingové strategie, individualita x tým
|
|
|
Komunikace zdravotnického záchranáře s pacienty s panickou atakou a úzkostnými stavy v přednemocniční péči
KLEINOVÁ, Elena
Výjezdy k úzkostným pacientům a pacientům s panickou atakou jsou poměrně častými případy v přednemocniční péči. Správný přístup a styl komunikace jsou stěžejní pro primární zajištění a stabilizování takového pacienta. Teoretická část práce se věnuje problematice úzkostných stavů a panické ataky, jejich charakteru, příčinám vzniku a způsobům možné intervence v přednemocniční péči. Dále se zabývá komunikací s pacientem a psychickou intervencí. Cílem práce bylo zjistit povědomost zdravotnických záchranářů o panické atace a úzkostných stavech, jak takové pacienty vnímají, jakým způsobem získávají znalosti a dovednosti v oblasti komunikace s úzkostnými a panickými pacienty a jak je využívají v praxi. Bylo také zkoumáno, jakými metodami záchranáři docílí psychické stabilizace pacienta, jak takové případy řeší a jak na to pacienti reagují. Důraz byl kladen také na komunikaci a její vliv na pacienta. Výzkum byl proveden kvalitativně formou polostrukturovaných rozhovorů, které byli vedeny se zdravotnickými záchranáři z Jihočeského a Karlovarského kraje. Stanovené cíle byly výzkumem naplněny. Ukázalo se, že každý takový případ je velice individuální, z toho důvodu bylo mnohdy pro záchranáře obtížné jejich odpovědi formovat tak, aby byly obecně platné. Co se týče znalostí a řešení samotných situací, čerpají záchranáři z vlastních zkušeností, jelikož informovanost záchranářů v této oblasti se ukázala jako velmi povrchová. Navzdory tomu jsou jejich praktické a komunikační schopnosti na velmi dobré úrovni. Pevně doufám, že jak teoretické, tak praktické informace obsaženy v této práci najdou své využití a poslouží zdravotnickým pracovníkům či komukoliv, komu by mohly být jakkoli užitečné, ať už za účelem získání informací nebo praktickému užitku. Věřím, že moderní technologické možnosti, jako jsou programy nabízející praktické postupy pro efektivní poskytnutí první psychické pomoci, najdou své uplatnění i v oblasti přednemocniční péče.
|
|
|
Nomofobie u sester
GROMSKÁ, Veronika
Abstrakt Úvod: Tato bakalářská práce se zaměřuje na výskyt nomofobie u sester. Teoretická část se zabývá závislostí, úzkostí, popisem nomofobie a výskytem nomofobie ve zdravotnictví. Nomofobie u sester je velice závažný problém, jelikož vlivem častého používání mobilních zařízení dochází knegativním důsledkům, jako je například odkládání důležitých úkolů, hromadění úkolů nebo rozptýlení. Cíl: Cílem práce bylo zmapovat výskyt nomofobie u sester pracujících na jednotkách intenzivní péče a standardních odděleních a zmapovat také vliv vzdělání sester na výskyt nomofobie. Metodika: Pro tuto práci byla použita kvantitativní metoda šetření. Data byla získaná pomocí standardizovaného dotazníku NMP-Q (angl. Nomophobia questionnaire). Rozdáno bylo 80 (100 %) dotazníků a celková návratnost byla 61 (76,25 %) dotazníků. Výsledky: Z celkového počtu 61 sester (100 %) se u každé projevil nějaký stupeň nomofobie. Největší počet sester, konkrétně 36 sester (59 %) mělo zjištěno, že trpí mírným stupněm nomofobie. U 22 sester (36 %) byl zjištěn střední stupeň nomofobie a u 3 sester (5 %) byl zjištěn těžký stupeň nomofobie. Výsledky také ukázaly, že sestry ze standardních oddělení vykazovaly vyšší míru nomofobie než sestry, které pracovaly jednotkách intenzivní péče (p = 3,9 %). Dále bylo zjištěno, že stupeň nomofobie se u sester nelišil podle stupně vzdělání. Sestry jak se středoškolským, tak i s vysokoškolským vzděláním vykazovaly stejnou míru nomofobie (p = 20,5 %). Závěr: Přínosem této bakalářské práce by měl být náhled do tématu nomofobie u sester a dopadu nomofobie na kvalitu poskytované péče. Tato práce by měla nabídnout sestrám materiál, kde bude shrnuto vše, co se týká této problematiky a zároveň může práce sloužit zaměstnavatelům zdravotnických zařízení k větší motivaci sester.
|
|
| |
|
|
Vztah "self-efficacy" s akutním prožíváním úzkosti při výzvové aktivitě
Laudová, Veronika ; Psohlavec, Lukáš (vedoucí práce) ; Bačáková, Radka (oponent)
Název: Vztah "self-efficacy" s akutním prožíváním úzkosti při výzvové aktivitě Cíle: Cílem práce bylo zjistit vzájemný vztah mezi self-efficacy a akutní prožívanou úzkostí při výzvové aktivitě překonávání překážky ve výšce. Metody: Výzkumný soubor tvořilo 33 studentů bakalářského studia na FTVS UK, kteří absolvovali výzvovou aktivitu v podobě překážky ve výšce. Na začátku kurzu vyplnil každý NGSE dotazník. Akutní úzkost byla zjišťována pomocí dotazníku CSAI-2, který účastníci vyplňovali dvakrát. Jednou před aktivitou na zemi, podruhé ve výšce těsně před překonáním překážky. Výsledky: Byl prokázán středně silný vztah (p = 0,05) mezi self-efficacy a kognitivní dimenzí úzkosti r = -0,421 (p = 0,05) ve výšce a mezi self-efficacy a dimenzí sebedůvěry r = 0,450 (p = 0,01) také ve výšce. Ženský vzorek prokázal vztah mezi self-efficacy a kognitivní dimenzí úzkosti r = -0,523 (p = 0,05) ve výšce a mezi self-efficacy a dimenzí sebedůvěry r = 0,572 (p = 0,01), také ve výšce. Mužský vzorek neprojevil žádnou signifikantní statistickou významnost mezi self-efficacy a dimenzemi úzkosti. Závěry: Vztah mezi self-efficacy a akutní úzkostí při výzvové aktivitě ve výšce je prokázán mezi self-efficacy a kognitivní dimenzí úzkostí a mezi self-efficacy a dimenzí sebedůvěry, také ve výšce. Vztah je prokázán u ženského...
|
|
|
Vestibulární funkce u pacientů po kochleární implantaci
Matějková, Michaela ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Koutná, Sára (oponent)
Ztráta sluchu je nejčastějším smyslovým postižením. Více než 5 % světové populace trpí invalidizující ztrátou sluchu, která postihuje přibližně jednu třetinu osob starších 65 let. V těch případech, kdy naslouchadla nejsou dostatečným řešením těchto potíží, je standardním postupem léčby kochleární implantace. Ta, alespoň zčásti, nahrazuje funkci vláskových buněk, které již nejsou schopny stimulovat primární sluchové neurony. V souvislosti s kochleární implantací však existují obavy týkající se potenciálního rizika poškození funkce vestibulárního aparátu i vzniku či zhoršení nevestibulárních problémů jako je tinnitus, závrať a poruchy orofaciální oblasti. Cíle: Teoretické shrnutí zásadních informací k vestibulárnímu systému a kochleární implantaci a hodnocení vestibulárních i nevestibulárních funkcí po kochleární implantaci a vlivu případných abnormit na kvalitu života pacientů. Metodika: Do výzkumu bylo zařazeno 20 osob ve věku 28-64 let, které byly minimálně 6 měsíců po kochleární implantaci. Všechny tyto osoby absolvovaly vyšetření subjektivní zrakové vertikály, statickou posturografii a vyplnily pět dotazníků - Dizziness Handicap Inventory, Tinnitus Handicap Inventory, Facial Disability Index, Beck's Anxiety Inventory a Beck's Depression Inventory. Celkové i dílčí výsledky z vyšetření statické...
|
|
|
Terapeutické omezení pacienta na dětském psychiatrickém oddělení
KEJDOVÁ, Zdeňka
Teoretická východiska: Terapeutické omezení bývá často tabuizováno, ačkoli je také součástí dětské psychiatrie. Využívá se u neklidných, agresivních pacientů, kteří ohrožují na zdraví sebe či okolí. Při jeho používání je nutné dodržet dané postupy, při kterých je velice důležitá a nezastupitelná role sestry. Cíle: Cílem práce bylo zmapovat problematiku terapeutického omezení u pacientů na dětském psychiatrickém oddělení. K naplnění cílů byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: Jaké omezovací prostředky jsou používány na dětských psychiatrických odděleních? Jakým způsobem je zajišťována bezpečnost dětského pacienta v terapeutickém omezení na dětských psychiatrických odděleních? Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u dětského pacienta v souvislosti s terapeutickým omezením? Jakým způsobem je realizováno vzdělávání sester v problematice postupů při terapeutickém omezení dětského pacienta na dětských psychiatrických odděleních? Metody: Empirická část práce byla realizována za pomoci kvalitativního výzkumu. Technikou sběru dat byly polostrukturované rozhovory. Další metodou výzkumu bylo zúčastněné skryté pozorování. Na základě toho vzniklo 5 kategorií a 11 subkategorií. Výzkumný soubor: Výzkumný soubor tvořilo 23 sester pracujících na oddělení dětské a dorostové psychiatrie. Výběr participantů byl záměrný. Výsledky: Výzkum ukázal, že omezovací prostředky jsou nedílnou součástí pedopsychiatrie. Nejčastěji využívané je omezení pacienta za pomoci ochranných kurtů a terapeutická izolace. Participanti prokázali, že pracují dle standardů pro tuto specifickou oblast péče a v rámci bezpečnosti dodržují jím dané zásady. Z výzkumu je patrné, že důležitou složkou je správné vedení ošetřovatelské dokumentace a vzdělání sester. Z metody zúčastněného skrytého pozorování vyplynulo, že sestry umí jednat profesionálně s ohledem na všechny potřeby pacienta včetně jeho soukromí. Byť se ukázalo, že znalost sester obsahu standardu ošetřovatelské péče v této oblasti není mnohdy vysoká, tak praktické provedení je na jiné, na vyšší úrovni. Závěr: Terapeutické omezení u pacientů na dětském psychiatrickém oddělení nelze opomíjet nebo vynechat. Pro mnohé sestry by tato práce mohla sloužit jako studijní materiál, zvláště pokud jsou začátečníky v oboru. Je žádoucí, aby se sestry účastnily kontinuálního vzdělávání v dané problematice. Práce by mohla posloužit i pro laiky, kteří se vlivem situací mohli setkat s terapeutickým omezením například u svého dítěte.
|
|
|
Práce s emocí strachu v předškolním věku
NEDĚLKOVÁ, Monika
Bakalářská práce je zaměřena na emoci strachu a úzkosti v předškolním věku dítěte. První kapitola objasňuje vývojová specifika dětí předškolního věku v oblasti emočního a kognitivního vývoje. Další kapitola popisuje emoční prožitek dítěte, který úzce souvisí s vývojem a posilováním psychické odolnosti v předškolním věku. Poslední kapitola teoretické části přibližuje emoci strachu a úzkosti se zaměřením na samotné prožívání dítěte těchto konkrétních zvolených emocí. Empirická část práce věnuje pozornost možnostem a technikám, jak s těmito emocemi pracovat v rámci mateřské školy. Pro výzkumné šetření je zvolena metoda rozhovoru s učitelkami mateřských škol. Výsledky výzkumu ukazují, že každý jedinec prožívá své individuální strachy, které mohou být běžné nebo atypické. Během rozhovorů respondentky zdůrazňují nutnost empatického přístupu k dítěti, navození důvěry, bezpečí a jistoty. Při snaze zmírnit dětský strach učitelky využívají ve své praxi rozmanité pomůcky. V práci je zahrnut námět na týdenní program, opírající se o knižní publikaci, týkající se tematiky strachu.
|
|
|
Vliv úzkosti na studijní výkony žáků v anglickém jazyce
NĚMCOVÁ, Hana
Tato bakalářská práce zkoumá vliv úzkosti na výkony žáků v hodinách anglického jazyka. V dnešní době se již tématem úzkosti zabývá mnoho odborníků a není přehlížené, jako dříve bývalo. Dobré psychické rozpoložení žáka je nezbytnou součástí k dosažení příznivých studijních výsledků a celkově k vývoji žáka. Tato teorie je potvrzena i v této bakalářské práci, která popisuje stavy úzkosti ve školním prostředí a jevy s ní spojené. Součástí je rozbor několika metod k redukci testové úzkosti a je zároveň navržena metoda ke snižování testové úzkosti. Lze konstatovat, že vliv úzkosti má vliv na žákův výkon a tato úzkost může být různými metodami zmírněna.
|
host ::
RSS.