|
|
Tradice a současnost česko-řeckých vztahů
Musulisová, Eva ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce metodou historické analýzy zkoumá česko-řecké diplomatické vztahy od jejich navázání až do závěru roku 2010. Cílem práce je přinést komplexní přehled těchto vztahů, vyzdvihnout jejich zásadní mezníky a analyzovat faktory, které česko-řecké diplomatické styky ovlivňovaly v čase. Vztah Československé a následně České republiky k Řecku je zkoumán v kontextu světového dění a je kladen důraz na propojení jeho kvalitativních změn s událostmi na poli mezinárodních vztahů.
|
|
|
Aplikace teorie konfliktu na příčiny vzniku studené války
Jedinák, Marek ; Prorok, Vladimír (vedoucí práce) ; Lisa, Aleš (oponent)
S pádem Sovětského svazu a komunistické ideologie měla definitivně skončit také studená válka. Současné vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem však opět začínají vykazovat některé rysy nedávného soupeření supervelmocí. Může to být výsledkem toho, že studená válka v podstatě nikdy neskončila, neboť nedošlo k odstranění jejích příčin? Bakalářská práce analyzuje kořeny a příčiny studené války s důrazem na teorii konfliktů, aby tak vysvětlila vztah mezi přetrvávajícím dědictvím studené války a současnou bezpečnostní situací v Evropě a ve světě.
|
|
|
Konec světa - hledání struktury
Dodova, Borjana ; Ryšavý, Martin (vedoucí práce) ; Šerý, Ladislav (oponent)
Práce se zabývá katastrofickým myšlením v~širším společensko-kulturním kontextu. Vytváří paralely mezi fyziologickým, politickým a uměleckým pohledem na krizové situace. Jako konkrétní případ možného konce světa je detailněji zkoumána Studená válka. Text popisuje spojitost mezi improvizací a postmoderním uvažováním.
|
|
|
Marshallův plán a Československo
Pazdera, Lukáš ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Stellner, František (oponent)
Práce se zabývá tématem Československo a Marshallův plán. Vychází z úvodní hypotézy, že se jedná o jednu z nejvýznamnějších událostí 20.století v historii Československa, která ovlivnila poválečný vývoj země a předznamenala nástup komunistů k moci v roce 1948. Za důležitý faktor je považována také změna v mezinárodní politice, kterou je začátek Studené války a vyhrocení vztahů mezi dvěma velmocemi, Spojenými státy a Sovětským svazem. Podstatnou roli hrály i další změny v poválečném vývoji Československa, jako je například odsun Němců, pozemková a měnová reforma, proces znárodnění, nebo volby v roce 1946. Hlavní závěr práce zní, že Československo nemělo připraveno jasný koncept zahraniční politiky a jednání o přijetí Marshallova plánu bylo vedeno pouze v politické rovině, bez ekonomických analýz. Za klíčové pro odmítnutí Marshallova plánu práce považuje přílišnou důvěru v zahraniční politiku Sovětského svazu a ve spojenectví s ním.
|
|
|
Vliv studené války na ekonomiku a hospodářskou politiku USA
Darebník, Vojtěch ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Ve své práci se budu zabývat především dopadem studené války na ekonomiku a hospodářskou politiku Spojených států amerických. Chronologicky se bude jednat o období konce 40. a začátek 50. let. Tedy pouze o období vzniku studené války. V první části práce vymezím studenou válku a roli USA v jejím počátku. V dalších částech pak analyzuji změny v zahraniční a hospodářské politice, které byly přímou reakcí na novou mezinárodní situaci. Také představím domácí souvislosti a jejich vliv na hospodářskou politiku. Poté budu analyzovat, jaký měla studená válka dopad na zahraniční obchod USA v prvních letech této války. Práce bude ukončena rozpoutáním korejské války. V závěru se zaměřuji na ekonomický význam stability bipolárního systému mezinárodních vztahů pro ekonomiku USA.
|
|
|
Budování pověsti státu v období studené války
Matoušková, Martina ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Práce porovnává západní a sovětský přístup k budování pověsti státu v období studené války. V první kapitole jsou vysvětleny pojmy veřejná diplomacie, propaganda a agitace a popsány zásadní momenty studené války. Druhá kapitola popisuje americký a britský přístup k veřejné diplomacii po 2. světové válce a zabývá se západními nástroji a metodami používanými k budování image státu v zahraničí. Třetí kapitola popisuje sovětskou propagandou a její aparát uvedeného období a čtvrtá kapitola srovnává a hodnotí západní a východní přístupy. Ukazuje se, že i přes vlastnosti způsobené rozdílností demokratické a totalitní formy stát byla struktura a instituce používané k budování pověsti státu v zahraničí v období studené války u obou protivníků velmi podobná.
|
|
|
Stůj, ruce vzhůru! Tady Pohraniční stráž. Kdo tam?
POLÁK, Petr
Záměrem mé diplomové práce bylo přiblížit období bipolárně rozděleného světa v jihočeském regionu Novohradských hor. Práce vycházela z množství nepublikovaných archivních materiálů, odborné literatury a rozhovorů s pamětníky. Nejprve jsem se pokusil zachytit celkové dění na česko {--} rakouské státní hranici od nejstarších dob až po současnost, v dalších kapitolách jsem se specializoval na problémy umístění pohraničních rot, na život příslušníků Pohraniční stráže a na spolupráci místního obyvatelstva při ostraze státní hranice. Na základě nepublikovaných materiálů studie seznamuje s osudy zadržených a usmrcených osob, které se pokoušely o nelegální přechod státních hranic. Zmíněny jsou zde i hlavní ilegální skupiny III. protikomunistického odboje operující v českobudějovickém kraji a zpravodajská síť agentů cizích státních rozvědek. V celku jsou tak zachyceny osudy nejen přímých obětí železné opony {--} bezbranných běženců, ale i vojáků základní vojenské služby, kteří bez možnosti volby museli splnit svou nezáviděníhodnou vlasteneckou povinnost, chránit státní hranice totalitního režimu.
|
|
| |
|
|
Proměny americké zahraniční bezpečnostní politiky ve 21. století
Pospíšil, Tomáš ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Školkayová, Marta (oponent)
Diplomová práce identifikuje a analyzuje proměny americké zahraniční bezpečnostní politiky ve 21. století. Cílem práce je zároveň i analyzovat, zda Spojené státy americké vstoupily spolu s útoky 9/11 do nové éry a zda byla tzv. Bushova doktrína vhodnou odpovědí na globální terorismus. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola popisuje americké zahraniční bezpečnostní strategie od konce 2. světové války. Druhá kapitola analyzuje zahraniční politiku George W. Bushe a její proměnu oproti politikám předchozím. Poslední kapitola zpracovává zahraničněpolitickou koncepci Baracka Obamy a její rozdílnost oproti Bushově doktríně.
|
|
| |
host ::
RSS.